Bylo, nebylo

Komentář se spoilery. 1 série: Fakt mě to moc baví. Baví mě prolínání pohádkového a našeho světa, Baví mě postupně odhalovat různé souvislosti a osudy. Baví mě proplétání osudů různých postav. Baví mě oživení starých známých pohádek o nové prvky. Baví mě vesměs sympatičtí herci. Co mě však úplně moc nebaví jsou Emma a Sněhurka. Nevím proč, prostě dvě defacto nejhlavnější postavy mi nesedí, jsou mi nesympatické, což je celkem průšvih. Naopak zlá královna a Rampelník (skvělý Robert Carlyle) jsou na jedničku. Zajímavé postavy: Kloboučník. _______2 série: ten pocit, když čím dál víc nemůžete vystát hlavní kladné postavy a naopak skoro fandíte "záporákům". Ten pocit, že příliš mnoho dobra je vlastně úplně špatně. Na můj vkus už se to vše začíná až příliš opakovat, ale pořád ještě se těším na další díly. Zajímavé postavy: Rampelník. _______3. série: Konečně se snad definitivně vytříbili charaktery postav. Ale teda udělat z jedné naprosto nejnevinnější pohádkové postavy jakou je Petr Pan toho nejhoršího padoucha. Zajímavé, moc líbilo a ten herec vypadal, jako by opravdu zrovna vylezl z toho nejtemnějšího pekla, šel z něj strach. Návrat do Storybrooke po roce v zapovězeném lese, který si nikdo nepamatuje a celá druhá část série skvělá. Škoda jen, že Země Oz mi nikdy nic neříkala a nebavila, proto zasazení části děje právě sem mě příliš nezaujala. A co krucinál ten závěr??? Hodně mě rozhodil, ale chápu, že bylo potřeba nějakého "zvratu", který naláká diváky na další sérii. Doufám, že se to brzy nějak rozumně vyřeší. Jinak konečně už jsem si zvykla v podstatě na všechny postavy, ale Neala mi vůbec líto nebylo. Zajímavé postavy: Petr Pan a Killian Jones/Kapitán Hook. _______4. série: No, první polovina série inspirovaná Frozen mě nijak zvlášť nenadchla, druhá část byla o něco lepší. Spiknutí Rampelníka, Cruelly, Ursuly a Zloby a pátrání po autorovi. Trochu mě sice překvapilo, jak se dvě z nich rychle přiklonily zpátky k dobru, ale proč ne. Jen Cruella mi do onoho "pohádkového" světa nějak nezapadala. A teda, kde sehnali tak podobnou herečku Angelině Jolie do role Zloby? Poslední dva díly byly peckovní. Celkově musím smeknout klobouk před tím, jak je v celém seriálu vše dokonale provázané a prolnuté. Věřím tomu, že nějaké nelogičnosti by se určitě našli, kdybych je hledala, ale nic zásadního jsem takhle na první podívání nepostřehla, takže super. _______1. polovina 5. série: Tak tady musím uznat i já, že se z toho stala tak trochu blbost. No když nad tím tak přemýšlím, vlastně ne trochu. Emma jako Temná byl podle mě zajímavý nápad (a Jennifer Morrison mohla předvést aspoň trochu toho herectví), ale to provedení příliš šťastné nebylo. Spousta nelogických věcí, včetně chování postav. A ne, opět nenecháme mrtvé mrtvými a vydáme se do podsvětí, kterému jsme zrovna unikli. To už si ze mě někdo dělá srandu ne? Písnička o Rampelníkovi a Bell už je taky obehraná. Tak si říkám, jestli už to nemělo náhodou skončit, protože někomu tu dochází nápady a začíná z toho dělat neskutečnou slátaninu. 2. polovina 5. série: No, co na to říct, ani druhá polovina to nezachránila. Narozdíl asi od většiny lidí mi nevadila insipirace řeckou mytologií, ale tak nějak mé pocity jsou velmi smíšené. Dojemné srdceryvné scény při loučení se a umírání jsou spíše úsměvné (ostatně tak tomu bylo už v předchozích sériích) než že by vyvolávali nějaké zvláštní emoční rozpoložení, když stejně většina postav vždycky nějakým zázrakem se vrátí. Že neumřel Hook mě však těší, bez něj už by se to snad ani nedalo. Robina Hooda je mi taky líto, zrovna tato postava neměla umřít, ale pokud je to kvůli tomu, že už tam ten herec nechtěl hrát, co se dá dělat. Rampelník se konečně přestal přetvařovat a hrát si na něco, co není, ale doufala jsem, že raději zůstane smrtelný. Hašteření se o Zelenino dítě k smíchu. No a co mě opět odlišuje od většiny, nemám radost z návratu zlé královny, i když aspoň že zůstala i Regina. Ani se mi nechce to sledovat dál, ale tu poslední sérii už snad dám, přece jen jsem zvědavá, jak se to vyvine a dořeší. A jooooo, abych nezapomněla, Karkulka s Dorotkou, to už fakt byla třeštnička na dortu :D Ne, že bych měla něco proti homosexualitě, ale sem se to prostě nehodilo, nemůžu si pomoct. A když už, tak proč zrovna nesympatická Dorota, se kterou se znala sotva 2 dny?? _______6. série Paráda, zase jsem se začala těšit na jednotlivé díly a nemohla jsem se od toho odtrhnout, tomu už jsem ani nevěřila. Trochu mi to připomíná návrat ke "starým dobrým časům" a navíc je vše okořeněno větší dávkou humoru. Nejlepší jako vždy Rampelník v jeho krokodýli podobě a starý Hook s pupkem.Vyřešení problému Regina-Zlá královna celkem v pohodě, i když mě teda ze začátku strašlivě štval návrat Hooda v takové podobě, v jaké se vrátil. Druhá část série byla suprová. "Záporák" Gideon byl takový sympaťák, že se mu snad ani nedalo věřit, že je padouch. Jen jsem zase trochu nepochopila Rampelníka/Golda. Moje nejoblíbenější postava je celou dobu Hook a vůbec mi nevadila jeho proměna a lovestory s Emmou, i když teda přidávat k té neustálé šílené přeslazenosti Sněhurky a Krasoně ještě další přeslazenost, to už chtělo malinko pevné nervy. Na to, jak je jinak celý seriál temný a nepohádkový o pohádkách, tak to totálně vynahradil 20. díl 6. série (The Song in Your Heart). Vím, že muzikálové díly občas bývají v některých sitcomech apod., ale že by mohl být i v OUAT? Absolutně to nezapadlo, v první chvíli jsem zírala, jestli to jako myslí vážně, ale v závěru to byl parádní díl s neskutečně chytlavými písničkami, jen mě mrzí, že nezazpíval i Rampelník. No, na závěr snad jen říct, že jsou v tom seriálu strašně krásný miminka. :D No ne, ale tak vše skončilo tak jak to začalo, bylo to hezky uzavřené a měli by to nechat spát a neztrapňovat se dalšími řadami. Už rozhodně nemám v plánu ve sledování pokračovat. (06.03.2017) (méně) (více)

1. série - 85% - Bylo nebylo jedno pohádkové království, kde zlá královna kazila štěstí úplně všem, Sněhurka a Prince Charming se z pravé lásky vždycky našli a trpaslíci spokojeně pracovali a pokukovali po kouzelných vílách. A jedni z hlavních scénáristů mých milovaných Ztracených se rozhodli, že by tahle parta měla zkoušet znovu najít svůj osud v říši, kterou všichni známe o něco důvěrněji. Once Upon a Time je tak občas fantasy (díky Rampelníkovi), občas pohádka (díky Henrymu) a občas drama (díky Emmě), ale celou dobu hlavně poutavá dobrodružná podívaná plná charakterů, na které se nelze každou epizodu netěšit. Návykové dobrodružství s magickou atmosférou, kterému v nejvyšším hodnocení brání jen příliš mnoho uzlů na některých dějových provázcích. 2. série - 80% - Všudypřítomná magická atmosféra možná o malý kousek zevšedněla, ale přesto se do Storybrooke vrací samo. Nejvíc tomu pomáhá neutuchající charisma Roberta Carlyleho nebo dvě perfektní nové postavy Hooka a Neala. Jenže každý seriál se musí vyvíjet a OUAT se rozhodl posunout velmi brzy. Z pohádky, která se o čistě vážnou notu otírala jen občas, je najednou rodinné drama ve fantasy prostředí a čím dál častější intriky (doby, kdy starosti dělala jen Regina, jsou dávno pryč) mohou pro být pro někoho stravitelné podstatně hůře. Jenže tahle vyprávěnka je ve tvůrčích rukou usazena až překvapivě pevně a přestože se občas zdá, že dějově odbočuje téměř nesmyslně (Aurora nebo Tamara to mají s opodstatněním trochu složitější), všechno do sebe nenápadně a pozvolna zapadá. Hromada zajímavých nápadů na samotném konci dokazuje, že ještě zdaleka nekončíme. 3. série - 100% - Z příjemné zábavy se stala čirá esence dobrodružství a jedna z nejspolehlivějších seriálových rychlodrah. Krasoňovic rodinka totiž dokonale funguje i po opakovaných monolozích plných dodávání odvahy a úvah o osudu každého z nás, Rampelníka nelze nemilovat, i když zrovna provádí něco nechvályhodného a nové vedlejší postavy jsou v centru dění úžasní a zdravě tak na sebe strhávají pozornost (Ariel, Robin). Hlavní rozdíl je ale na pozici záporáka sezóny, kde tentokrát fungují bezskrupulózní teenager a závistí hnaná čarodějnice toužící po vlastním odepřeném štěstí. A i přes notnou porci překombinovaných plánů jsou příběhy protkané obrovskou dávkou emocí, překvapivých zvratů (podzimní finále dost dlouho působilo ve všech ohledech jako úplné finále seriálu) a pocitu, že týdenní čekání na další díl bude opravdu neúnosné. V případě, že nastavená laťka vydrží, nebudou mít občané Storybrooke v dobrodružném dramatu konkurenci ještě pořádnou dávku let. 4. série - 90% - Množství zvratů, které se stihne odehrát za jedinou sezónu, snad ani nejde spočítat. Dokud ale celý vzorec funguje tak výstavně jako tady, nechám se rád balamutit novými kouzly, záplavou deus ex machina i faktem, že pox-té funguje v prvním plánu heslo "Jsme rodina, máme se rádi a díky tomu zvítězíme." Obzvlášť podzimní část s obyvateli Arendelle je opět dokonalým dobrodružstvím, které díky Georgině Haig v roli Elsy zůstává možná tím nejpoutavějším příběhem, který kniha pohádek odvyprávěla. Jarní část s královnami zla se totiž docela dlouho hledá a spousta linek končí překvapivě rychle (byť dostatečně efektně). Dostali jsme ale výtečnou naháněčku s Autorem, ďábelskou Cruellu a jako obvykle i zvraty, které přes letní pauzu nedají spát. Pro mnohé diváky se už dvojice hlavních scénáristů nějakou dobu točí v kruhu, já zůstávám spokojen, protože v tomhle světě se dá najít opravdu všechno. 5. série - 80% - Leckdy je to vzhledem k neustálým změnám a kličkám ve zdánlivě neměnných zákonech a pravidlech už trochu bolehlav. Vděčné prostředí pevně semknuté rodinné party, které i na menším prostoru nadále vévodí Ginnifer Goodwin, ale pořád mnohé vynahrazuje, nehledě na to, že Temná Swann i Podsvětí jsou dostatečně nosnými zápletkami na to, aby unesly nejeden hrdinský či podlý čin za druhým, ale klidně i zdánlivě bezvýznamnou odbočku stranou. Nově příchozí občas zklamou (Liam Garrigan Artuše zkrátka neuhrává), ale když zazáří, stojí to za to. Amy Manson jako Merida i Greg Germann jako Hades jsou dokonalí a jakmile se objeví v záběru, kradou si pro sebe každou repliku. S celým rokem jsem tak jako obvykle spokojený, byť opravdové nadšení ze mě vydolovala jen druhá polovina sezóny a to ještě ve svém hlavním vyprávěném partu. Přesto přemýšlím nad tím, zda není správný čas na odchod ze scény. Některé motivy se začínají nenápadně opakovat (Rumple), pohádkových světů, které by skýtaly potenciál k návštěvě na celou půlsezónu, už také mnoho nezbývá a po finále si nejsem úplně jistý, jestli bude nově nastolená cesta tou správnou. 6. série - 80% - Pohádkové srdce stále bije silně, přestože výhrad by klidně mohlo být zase dost a dost. Předpokládaný nový záporák má mnohem méně prostoru, než by se dalo čekat, noví hrdinové, na které jsem zatraceně dlouho čekal (Aladdin a Jasmína), jsou spíš vzácností, než pravidelně se objevujícími postavami a snad u poloviny osob se ten či onen motiv opakuje z dřívějška. Stejně mě ale všichni přítomní pořád baví, staré známé rád vítám zpátky a v první řadě si užívám dost možná nejlepší díl vůbec. Muzikálové epizody mám ve velké oblibě a právě The Song in Your Heart dokazuje, že nápadů je ve Storybrooke pořád slušná hromada. Přesto jsem trochu nervózní z toho, kam cesta povede dál. Spousta charakterů se dočkala šťastného konce, jejich linky navíc v dalším roce nepovedou dál a přestože se o čistokrevný restart rozhodně nejedná, pořád před Henrym zůstává obrovská transformace, na kterou bude téměř sám. Vzhledem k tomu, jak pozitivně na mě i po letech seriál pokaždé působí, fandím ze všech sil, aby tenhle záměr vyšel. 7. série - 60% - Renesance původního konceptu se rozpadla hned na začátku. Při pohledu na nové charaktery a protrpění triviálních linek jsem Horowitze s Kitsisem proklínal za to, že si nedali říct a ještě jednou to zkusili. Victoria, Ivy, Gothel, Drew a v první řadě Jacinda a Lucy jsou herecky několik pater pod hrstkou navrátilců a epizody, které se na ně soustředí, jsou bohužel tím nejhorším, co seriál za celých sedm let nabídl a jen si hrají s několikrát dohraným konceptem. K novým postavám jsem si vztah hledal velice těžko a jejich (mnohdy uspěchané nebo zmatečné) odchody ze scény mnou pohnuly jen velmi zřídka. Záchranou je v první řadě trojlístek veteránů, v čele s Lanou Parrillou, která během seriálu herecky fascinujícím způsobem dozrála do herečky první velikosti. Žolíkem je pak Rose Reynolds, díky které je nejednoznačná Tilly neodolatelným pokladem. Posledním žolíkem je pak stoupající kvalita. Zatímco v první polovině je jediná skvělá epizoda (Beauty), závěrečná třetina nasadí k takovému tempu, že jsem v samotném dvojdílném finále cítil regulérní lítost nad tím, že jsme na konci. V těch chvílích se totiž vrací OUAT v plné síle a pohádková srdce znovu buší nejrychlejším rytmem. Je pro mě symbolické, že v době, kdy klasický formát rodinně nadpřirozených dramat, běžících celou sezónu, pomalu vyklízí pole, loučí se právě to, které bylo vždy o víře, o naději a o síle šťastných konců (i začátků). (10.08.2012) (méně) (více)