Jersey Boys

„Chlapci z (Nového) Jersey” už viac krát excelovali na Broadwayi, kde sa priam zaskvel predstaviteľ Frankieho Valliho, John Lloyd Young, ale čo zafungovalo na « divadelných doskách, ktoré znamenajú svet » , nemusí zákonite zožať úspech i na » striebornom plátne « . Ako je to vôbec možné ? Jestvuje úplne prostá odpoveď: J.L.Young je celý Frankie Valli, a to „od päty až po hlavu” , keď ostatní členovia už nemajú ani najmenšiu šancu trochu sa viac predviesť, lebo sa to už nedá... ? On je tak dynamická osobnosť s falzetovou technikou spevu, že zvyšná hudobná kapela The 4 Seasons, by sa pravdepodobne bez neho vonkoncom nezaobišla, alebo takému Tommymu DeVitovi už ostávajú iba oči pre plač, kedy sa šialenou rýchlosťou zadlžuje až po uši... ? Síce sú štyria, ale aj čochvíľa prichádzajúci, liverpoolski "Chrobáci" na scénu, nakoniec majú JOHNA LENNONA, čiže všetko je to v podstate iba o jednom frontmanovi... ? Mne osobne to tak prišlo. Nevravím, že títo, väčšinou neznámi herci nemajú ani čo hrať, ale „Mladý” ich dokáže tak hravo zatieniť, až je to normálne neuveriteľné ! Clint Eastwood precenil svoje sily ! Zaujímavosťou ostáva to, že postavy sa prihovárajú priamo nám divákom, je to tým pádom nadčasové... ? (27.08.2020)

Clint musí mít u Warner Bros opravdu vemi dobrý vztahy, když mu v dnešní době zafinancují, příběh o hudebnících v takovéhle stopáži. Nutno říct, že ta stopáž má svůj význam, protože první půlka mě trošku nudila, působila na mě odosobnělé, krapet zmatečně a laciné v tom smyslu, že i v exteriérových záběrech jsou často jen čtyři hlavní hrdinové a nikdo další. Jenže postupně jsem začal cítit, jak se pomalu, ale jistě příběh ve mě zabydluje a osud i kariréra těch kluků mě přestával být lhostejný. Herce až na Christophera jsem viděl ve větších rolí poprvé a musím je za jejich výkony zachválit. Pokud jde o režiii, tak vyčítky jsem ze sebe už dostal, ale Clinta musím i pochválit za práci s divákem, protože na konci jsem měl pocit, že jsem byl na chvíli součástí mikrosvěta tý klučíčí skupiny a navodit u mě tenhle pocit není rozhodně nic lehkýho, často jsem ho míval u filmů pod kterejma jsou podepsaný Martin Scorsese, Sergio Leone či Robert DeNiro ( Příbeh z Bronxu ) a to je po čertech dobrá společnost. (09.11.2014)

Clint Eastwood si i nadále plní své sny. Již v mládí, když jako režisér začínal, tak vždy natočil několik komerčních filmů, aby si pak sám mohl zafinancovat svůj vlastní nezávislý projekt (např. Zahrajte mi Misty, Breezy, Bird). Bylo mu jedno co na film řekne kritika a jak ho přijmou diváci - natočil ho prostě pro sebe, když chtěl něco sdělit. A takovým případem jsou i Jersey Boys - dobový snímek o partě pouličních zlodějíčků (výborně zvolené herecké obsazení plné neokoukaných tváří), kteří se díky hudbě dotknou hvězd a zase spadnou zpátky na zem. V zajímavě vyprávěném filmu zazní několik písní, které určitě poznáte, protože dnes jsou již milionkrát hranými šlágry. Ale nebojte se, nejde o muzikál - skladby jsou vždy citlivě zakomponovány do bohatého děje. Právě hudba je jedním z hlavních důvodů kvůli kterým se ještě k tomuto kousku vrátím, protože příjemné podupávání nohou mě nepustilo až do konce závěrečným titulků. Vřele doporučuji a to nejen fanouškům Clinta Eastwooda (asi na dvě vteřiny se ve filmu mihne) či kvalitní hudby. P.S. Jedná se již o třicátý třetí režijní počin nezdolného veterána Clinta Eastwooda, kterému tímto skládám veliký obdiv a uznání. (13.11.2014)

Režisér ve věku (Clinta Eastwooda) by se už neměl pouštět do žádných experimentů, inovací, ani výzkumů; měl by už jen rekapitulovat svoje vzpomínky a zážitky, a to, že se budou vztahovat k jeho mládí je jasné. Vzpomínkový film o významné předrockové - a zřejmě jeho kultovní, kapele - "Frankie Valli & The Four Seasons" v podstatě nenese žádnou další informaci. Přesto je to svižný snímek s šikovně vloženými remixovanými hity. Doufejme, že i mezi mladší generací se nejde režisér, který se podobně zaujatým a seriozním způsobem způsobem zpodobní některou z prvních rockových kapel (třeba Yardbirds, Fleetwood Mac nebo Spencer Davis Group). Nebo raději ne? Oliveru Stonovi se to v případě Doors moc nepodařilo! (06.11.2014)

Film, ve kterém se střetlo dost zajímavých věcí. Clint Eastwood asi natočil něco hodně osobitýho, co ho v minulosti dost ovlivnilo, protože jinak si tenhle malý film o, pro nás, malé kapele, nedovedu ani vysvětlit. Hezké ale bylo, že na takový film našel dost neokoukané tváře. Stejně tak se mi i líbilo to, jak dobře ztvárnil ten přelom vysmátých amerických padesátých a šedesátých let ze kterých vznikl ten nám dobře známý americký úsměv. Ne všechno zlato se ale třpytí a tak i za tímhle pozlátkem je kopec špíny, které tu Clint částečně načal. Náznaky na staré filmy jsou hezké a Christopher Walken s tou svojí vizáží do toho všeho pěkně zapadl. Pro nás, Čechy, tenhle film ale moc význam mít nebude. Teda podle mě. (05.06.2015)