Djinn

HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.52 - SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY - Tobe Hooper, režisér, kterého si každý hororový fanda musí pamatovat už jen kvůli Texaskému masakru, vlastně dost rychle zapadl. Sice se nedá říct, že by jeho další filmy (aspoň do konce 80.let) nebyly vyloženě neúspěšné, ale z Hoopera se nikdy nestalo takové jméno jako třeba z Carpentera, takže celkem zmizel a jeho poslední filmy jsou podle všeho jeden propadák vedle druhého. Svůj poslední film natočil kompletně v Spojených arabských emirátech, s arabským obsazením, a ačkoli nechápu tuhle volbu, řekl jsem si, že taková kombinace by byla pro seznámení s pozdním Hooperem nejideálnější. A jestli opravdu byla nejspíš neposoudím, protože něco tak generického a řemeslně střídavě solidního a až televizního mě k dalšímu jeho filmu už jen tak nepřemluví. Vždyť to vypadá jako béčkový Wan křížený s blbějším Flanaganovým bráchou a zachraňuje to jen atypické zařazení s atypickou legendou a sem tam i řemeslo. Tohle všechno vidím na takové dost upocené dvě hvězdy, ale jinak mi už je naprosto jasné, proč se to tak blbě shání - ono to opravdu nestojí za pozornost. Od jisté doby mi pijou krev horory stojící jen na lekačkách a tady jich je vrchovatá porce, možná i rekordní v počtu lekaček na deset minut. Jasně, že se sem tam nějaká povede, je nepředvídatelná a leknu se, ale já je vždy beru jen jako doplněk k něčemu scénáristicky pevnému a děsivému samo o sobě, ne že bude to nejméně důležité dominovat. Časem už jsem to jen měl jako hru na odhadování lekaček a když mě přestalo bavit i to, začal jsem se prostě jimi jen nudit. Nějaký scénář ale Djinn samozřejmě taky má, jen je tak mdlý, že ani ten za to nestojí. Navíc je i dost předvídatelný a nevím, jestli ta miliarda opakování stejného flashbacku byla ze strany Hoopera nějaký sofistikovaný fór, nebo jen pomůcka pro opravdu, ale opravdu hloupé diváky. Těžko říct, fakt nevím, ale nemyslím si, že by to byla zdařilá satira na sebe samotného jako v druhém Texaském masakru (který mi, paradoxně, přijde jako jeho nejlepším film, vážně), tohle je prostě jen typický hororový produkt, kterých ročně vznikají desítky, ne-li stovky a na drtivou většinu z nich si příští rok nikdo nevzpomene. Slabé 2* (20.07.2024)

To hodnocení hororů tady je fakt ubohý.Čekání na nabušený horor se sice od dob Conjuringu neustále protahuje a drtivá většina kino hororů stojí/či stála za vyliž prdel, díky bohu se občas objeví nějaký dvd kousek, který opravdu potěší.Nenechte se odradit ubohým hodnocením 41%, to mi hlava nebere.Djinn je řemeslně naprosto skvělý, vizuálně chytlavý a prostě celkově to vypadá výborně.Děj má konečně nějaký smysl a námět konečně nevykrádá kdejaký natočený brak.Co můžete považovat za klišé je ztvárnění Djinna, který jasně odkazuje na japonský duchařiny a i lekačky jsou tomu tak uzpůsobený.Ale všechno funguje skvěle, atmosféra hutná a u lekaček se mi asi 3x zastavilo srdce.Nevim, kdy jsem se u hororu bál celou stopáž a zdejší hodnocení je pro mě doslova nepřijatelný.Za sebe můžu jedině doporučit a to kurva věřte, že mám co se týče hororů nakoukáno mnohem víc, než kdejaký zdejší samozvaný hororový (G)NURU!Škoda že konec byl slabší a závěr byl už unylý a předvídatelný, ale za předchozí hodinu a dvacet minut mi nebylo dobře a bál sem se a to se kurva počítá, vy nudaři!!!69%. (14.09.2015)

Hooperův potenciál zůstal bohužel vězet v 70. a 80.letech minulého století. Průměrná duchařina, kde místo amerických nebo asijských bubáků straší džinové, vizáží jsou však se jmenovanými totožní. Khalid přesvědčí svou ženu s komickým jménem Salama, aby po smrti jejich novorozence odjeli z USA zpět do Spojených arabských emirátů. Kdesi na kraji pouště u moře se na místě rybářské vesnice tyčí nový mrakodrap - útočiště manželského páru. Původní obyvatelé zmizeli, na svědomí je měl údajně džin...Ač duchárny nemusím, nebylo to úplně zlé. Závěr se sice propadl do halucinací, více mi však vadily zvukové efekty. Neustálé bouchání do bubnů, hrnců, třískání poklic. K vyděšení přece stačí rozpláclý pták na okně, nemusí se k tomu jako doprovod řítit lavina balvanů. Snad lehká insiprace filmy Rosemary má děťátko, Hnus a Osvícení. (20.02.2017)

Technická stránka věci nebyla vůbec špatná a přítomné Arabky jsou nádherné. Jenže co je to platné, když tu člověk nenajde ani špetku napětí a atmosféry? Notabene Hooper se vzhlédl v asijských duchařinách, takže jsem měl občas pocit, že džin chodil na pohybové hodiny k tokijským strašidlům. I přesto, že jsem moc chtěl, aby se mi Djinn líbil, to na víc jak 40% nevytáhnu. (20.08.2015)

Tak nakoniec sa Tobe Hooper so svetom filmu rozlúčil lepšie, než som čakal a Djinn, jeho posledný film, je oveľa lepší, než predposledný, béčko Márnica. Myslel som, že to bude niečo nesmierne zlé, zmätené a lacné á la Under the Shadow (tiež o džinoch), ale nakoniec sa z toho vykľul solídny, priemerný horor s dosť blbým scenárom (pracovník hotela si nevie spätne prehrať záznam z bezpečnostnej kamery?), ale tiež zaujímavým zlom (kopírujúce niektoré vlastnosti od ázijských duchov, čo je vždy pôsobivé), sympatickými postavami, nekompromisným záverom, niekoľkými príjemne nepríjemne strašidelnými scénami a parádnou výpravou v podobe luxusného mrakodrapu uprostred ničoho, večne ponoreného do hmly, postaveného z najdrahších materiálov, ale na veľmi nesprávnom mieste. Oproti Under the Shadow veľkofilm roka. (05.09.2017)