Babovřesky

V podstatě jediné, co mi vadilo, je přepálená stopáž. Spousta scén je zbytečně dohrávaná za hranice pointy, až už scéna není vtipná. Samotná zápletka se záměnami toho, co bylo vidět, a co se skutečně dělo, je vachrlatá a na celý film by nevystačila, a tak není divu, že se brzy objeví i Truda a její dům. Podle toho také vypadá rozvíjení děje, které spíše připomíná televizní seriál nebo sitcom, než film. Přesně vidět, kde by v televizi byl předěl na další díl. Fakt škoda té natahované, zbytečně natahované stopáže, protože jinak se mi film líbí. Vtipy nejsou všechny fekální, velmi dobře to postihuje pokrytectví některých věřících, kteří lezou do kostela jen ze zvyku, ale jinak kradou a lžou, a i ta určitá situace na venkově je podle mne solidně vystižená. A to obojí říkám jako věřící a chlápek z venkova. Některé hlášky jsou dokonce skvělé, ale není jich až tak moc. Také vesnice mi přijde méně zalidněná, než třeba u Sluncí a sen - vlastně tu je sedm "statečných" babek, farář, dva dědci a starosta s rodinou, teprve časem přijede Dolanský, ale pořád je to na vesnici nic moc. Ale přes výhrady se mi to prostě líbí, často mi hrál úsměv na rtech, a docela jsem chápal, oč panu režisérovi šlo, a co přesně chtěl říct. (Mimochodem, velmi dobrá kamera.) (01.07.2013)

Zdeněk Troška je rozporuplná postavička československej filmovej tvorby. Režisér, ktorý má svoj charakteristický rukopis, ktorý však mnohým filmovým kritikom nesmierne vadí, ale na druhej strane si získal pomerne výrazné sympatie bežného, jednoduchého diváka. Ja som ku jeho tvorbe hodne zhovievavý, nezatracujem jeho snímky, vždy sa snažím im dať šancu a v kľude si ich pozriem. Väčšinou však zostanem sklamaný. Tak tomu bolo i v prípade snímku "Babovřesky", ktorý pán Troška natočil v roku 2013. No nebol som len sklamaný, ale aj doslova znechutený z tých trapností, ktoré som tam videl. Celé to bolo absolútne pod úroveň diváka, ktorý má IQ aspoň sedemdesiat. Človek musí byť fakt idiot, aby sa pri tomto dokázal pobaviť. Je to nestráviteľný odpad! (15.10.2023)

Napriek obrovskej kritike a negatívnej reklame, pustil som sa do tohoto filmu z očakávaním znovuzrodenia režiséra, ktorého filmy z minulosti sa mi navždy vryli do pamäti. Tento sa síce vryl taktiež, ale prívlastok prepadák roka v českej kinematografii, nikdy nebol taký výstižný. "Je mi líto Zdeňku." (05.07.2013)

Moje jediný štěstí bylo, že jsem seděla vedle zábradlí, takže jsem se na něj mohla celou dobu projekce věšet. Jinak jsem si přečetla všechny pozitivní komentáře a nerozumím té základní situaci, ve které je Troška reprezentantem příjemné malé letní komedie, u které si běžný český divák rád odpočine - vzhledem k tomu, kolik je tu vyloženě nečeských vsuvek, formálních postupů a nápadů zcela v konstrastu s touhle základní hypotézou. Jsou tu dva falešné konce, z nichž jeden vypadá jako Nahota na prodej, stornován je metodou filmu Klik - život na dálkové ovládání, pokračuje to nezastíranou parafrází na tzv. americký konec z jakéhosi fiktivního muzikálu. Parodie na jeptišku je vypůjčená z francouzské série o Četnících. Linie strašidelného domu kolísá mezi detektivkou Agathy Christie, Vřískotem s Scary Movie, přičemž ikonická maska z Vřískotu se tu skutečně objevuje. A to nemluvím o poslední kapce, o plížení drbny Boženy Němcové ve stylu Sellersova Růžového pantera. Čili pokud toto všechno zamícháme do "typicky českých kulis a narážek", vychází nám z toho pěkný blivajz. Extrémně rušivá je pak umělost a vyprázdněnost celého Babovřeského prostoru, protože i ve Slunce, senu bývali ty Hoštice plné různých lidiček dotvářející kolorit vesnice a tady nepotkáváme během celého filmu nikoho jiného, než ty postavy, které mají jasně určené role ve scénkách, jakoby tomu bylo v Kameňácích. Ve stylu Kameňáků se pak nese i soundtrack, ve kterém nám úsměv na tváři (případně jinou grimasu) vykouzlí zejména Hanička Zagorová a její Ahoj, léto nebo Krystalky a jejich hitovka Tenhle kluk. A na toto se Lucka Plekancová snaží tančit v šatech po stoleté Trudě čili v něčem, co by mělo připomínat meziválečný haute couture. Na každý pád už teď se hrozím pokračování, protože nedořešených "dějových" linií nám zůstalo požehnaně. #finaleplzen (25.04.2013)

// Troška umí potěšit českého diváka, to mu nemůžu upřít. Ovšem "český dívák" pro mě znamená ovci, která večer usedne před televizní NOviny jedné nejmenoVAné televize a usne u stokrát reprízovaného céčka (nebo v lepším případě béčka) se Stevenem Seagalem. Je to divák bez vkusu a bez zájmu si svoje filmové obzory jakkoliv rozšířit. A co hůř, často je to i divák, bez špetky nadhledu nebo jakéhokoliv kulturního vzdělání, které inteligentním lidem zabraňuje se u těchto "lidových" komedií bavit. Tématicky by mi tento film nemohl být vzdálenější a proto ho také nikdy neuvidím, nicméně Troška narozdíl od esa jménem Magnusek zvládá alespoň trochu to řemeslo - věřím, že Babovřesky by tu jednu hvězdu v rámci objektivity vykřesaly. Kdo dá víc, jedná už na svoje vlastní triko. (16.02.2013)