Amator
Camera Buff
Amatér
Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Jacek PetryckiHudba:
Krzysztof KnittelHrají:
Jerzy Stuhr, Małgorzata Ząbkowska, Ewa Pokas, Stefan Czyżewski, Jerzy Nowak, Tadeusz Bradecki, Marek Litewka, Bogusław Sobczuk, Krzysztof Zanussi (více)Obsahy(1)
Nahlédnutí do vlastní duše přes oko kamery. Jeden z vrcholů polského Kina morálního neklidu... Ve filmu Amatér Kieślowski dokonale využil vlastní dlouholeté zkušenosti z natáčení dokumentárních snímků. Formálně strohé dílo s mnohými významovými podtexty vypovídá o probuzení člověka z dřímoty šedivého nenáročného života a zároveň o ztrátách, které toto rozběhnutí se k novým, dosud netušeným hodnotám přináší. Film vypráví o nijak výjimečném třicátníkovi, pro kterého je osudové setkání s kamerou výzvou k zamyšlení nad svým životem. Přístroj ho doslova přinutí vidět skutečnost v nové perspektivě, ostře a kriticky. Jeho závěrečná zpověď do vlastní kamery svědčí o tom, že vidí ve svém životě smysl a bere za něj odpovědnost. Sám Krzysztof Kieślowski říká: „Kamera nutí hrdinu definovat sama sebe. Naivka z Wielic začal tím, že chtěl kamerou zachytit rodinné chvíle a končí náročným výkladem světa, dokonce sebeinterpretací.“ Na strhující podobě filmu má výrazný autorský podíl vynikající Jerzy Stuhr v hlavní roli. (Česká televize)
(více)Recenze (107)
Šedivé socialistické Polsko 70. let. Obyčejný třicátník Filip Moš, s krásným knírem, žijící se svou ženou v malebném paneláku na ještě malebnějším sídlišti. Zrovna odváží svou ženu do nemocnice, protože má každou chvíli rodit. Ihned poté to začne s kolegy v práci slavit a vypije nejvíce vodky v životě. Nakonec se mu narodí dcera a on se rozhodne, že ji bude odmalička natáčet na malou ruční kameru, která je navíc ruská, takže vše je podle pravidel socialistického bloku. Jenomže v podniku se toho chytne ředitel a navrhne mu, aby natočil krátký film o oslavách 25. výročí založení toho jejich podniku. Filip se toho ujme, akorát natáčí také jiné věci, než které by měl - dva straníky, jak jdou na hajzl nebo také holuba. A tak musí přijít stříhání. Stejně tak natočí film o svém poctivém pracovitém malém kolegovi, což ale zase ředitel vnímá jako vysmívání se jeho handicapu. Dostane se díky jedné hezké kobience jménem Anna až na filmový festival amatérských filmů, a získá krásné třetí místo! seznámí se také s známým režisérem Zanussim, který jej dokonce navštíví v jeho městečku u Katowic. Ředitel nechá zafinancovat lepší kameru a Filip má natáčet podnik a cihelnu po rekonstrukci, ale také jaksi natočí fakt, že přední fasáda je sice pěkně nově nahozená, ale ve dvoře je to pěkná bída. Nakonec se celý jejich podnikový filmový štáb znelíbí samotnému vedení vojvodství a jeho kolega, který měl na starosti celé filmové oddělení, je dokonce propuštěn. Do toho je tam drama s Piotrekem a jeho zesnulou matkou, které ani nedošel na pohřeb, protože se nemohl dívat na to, jak ji zakopávají do země. A celá tato filmová kariéra, která Filipovi měla obohatit život a vytáhnout jej z "bezpečí domova", jej stojí manželství. Po tom, co neuspěje u ředitele ani u místního výboru tak akorát na závěr natočí sám sebe před kamerou a popisuje den, kdy vezl ženu do porodnice. Celkově byl tedy film dost banální, chvílemi také nudný a ta šeď socialismu mě fakt ubíjela. Ale místní znalci a experti na filmy tam určitě viděli spoustu symboliky a skrytých významů. Škoda, já jsem jen hloupý konzument, a tyto velice skryté jinotaje prostě neumím odhalit. ()
Kieslowski exceluje vo svojom subjektívnom pohľade na človeka, ktorému sa ani nesnívalo o filme a nasledkoch na jeho život. Všetko začalo nevinne (natočením neviniatka - vlastnej dcerky Irenky) a končí až tragicky (nechcením zásahom do života iných...) odlúčením od rodiny. Na konci sa kruh uzatvára v otočení kamery na samotného aktéra AMATORA. Kieslowski touto sebareflexiou polemizuje o zmysle"objektívného" zachytenia života na filmový pás. Film odporúčam všetkým začínajúcim cinefilom. Základny kameň polskej kinematografie! ()
Zpočátku obyčejně působící snímek se nenápadně proměňuje v civilní vnitřní drama hrdiny i jeho okolí. Film nevyslovuje žádné konečné pravdy a jednoznačné hodnotící soudy, o to ale nutí diváka víc k zamyšlení. Je zde také dobře vidět, z čeho se rodila síla tehdejšího i dnešního polského filmu, zatímco normalizační stagnaci naší kinematografie vystřídal po změně režimu namísto návratu ke kvalitě 60. let ještě větší úpadek a zmar. ()
Stojí za to jít za svou vášní i tehdy, když působí hlavně bolest, třebaže je sama o sobě ušlechtilá? Kieslowski mne opět nezklamal. A po tomto snímku začínám brát o něco vážněji kamarádovu větu o tom, že Jerzy Stuhr je nejlepší evropský herec. ()
V živote môžeš mať len dve vášne. V skutočnosti len jednu. ()
Pekna vec. Stuhr je opravdu dobry. Z druhe strany (samozrejme kvuli mistu a dobe vzniku) je zavaznost nekterych temat demonstrujicich probouzeni hlavniho hrdiny vic nez smesna. Skoda. Ale tak to tady bylo.... ()
Nielen poľský prevrat vo svete kinematografie,majú sa čo-to učiť aj dnešný režiséry z tohto filmu...Ponúka viac než len príbeh jedného muža čo chcel natáčať,ponúka pochopenie... ()
Formalne strohe dielo s mnohymi vyznamvymi podtextami vypoveda o prebudeni človeka z utlmu šediveho,nenaročneho života .Hlavneho hrdinu kamera donuti vydiet život v novej perspektive-ostro a kriticky.Kamera nuti hrdinu definovat seba sameho. ()
V naší české kinematografii vidím jeden překvapivě spřízněný snímek, a to Vrať se do hrobu, s obdobnou dobovou atmosférou normalizace, a zkoumáním, jakou destruktivní moc má zapálená práce hlavního hrdiny na jeho rodinný život. Postupně se ale Kieślowskiho film stává vážnějším, temnějším, a snaží se o silnější výpověď o uměleckém vyjádření a tvorbě obecně. A tam, mezi řádky (resp. políčky filmu), se skrývá něco, na co slova nestačí. ()
Polská filmografie je pro mě velká neznámá. Tohle je jeden z mála polských filmů, který jsem viděl. A ten má, dle mého, nebo minimálně může mít, přesah do jakékoli doby. Muž, který chtěl původně točit jen rodinnou památku se najednou ocitá ve zcela jiném světě. Může přece točit cokoli a kdykoli a také to může vidět novýma anebo jinýma očima. Jenže jeho nadřízenému se nelíbí, když točí něco, co může být vykládáno různě a ne zrovna tak, jak by si režim přál. Na druhé straně je přesvědčován, že točí dobře a že to dělá zajímavým způsobem. Ocitá se tak rozkročen mezi zaměstnavatelem, filmaři i svou rodinou. Amatér je zajímavý film, který povídá o tom, že se člověk kdykoli může začít dívat jinýma očima na běžné věci všední, když je vezme za opačný konec. A že přitom můžeme odhalit nejen mnohé o okolí, ale též o sobě. Polské filmy z tehdejší doby jsou o to vzácnější, že se tu moc nevysílají a povědomí o komunismu tam je přeci jen chabé. Přitom komunismus v Polsku se zase vyvíjel trochu jinak než u nás. ()
Naprosto dokonalý vlastně film o filmu. Divák zhlédnuvší Amatéra poněkolikáté dokonale ocení vše, co do filmu Kieslowski dostal. Což není jen blízkost filmového vidění s Krzysztofem Zanussim, ale třeba i variace na scény ze Zvětšeniny. ()
Jakmile si chlap začne moc dělat co chce, hned je kvůli tomu oheň na střeše. ()
Skromné a neokázalé. Filip Mosz (vynikající Jerzy Stuhr) je tak trochu hrdinou proti své vůli. Zpočátku naivně a hlavně pro zábavu pořizované záběry, novou kamerou, se postupem času stávají břemenem zodpovědnosti a svědomí. Filip si začíná uvědomovat, že filmováním nejen zachycuje, dokumentuje, ale také vypovídá a interpretuje. A tím vlastně zasahuje do životů ostatních lidí, případně (ne)naplňuje očekávání. A protože je člověkem čestným a poctivým, stává se toto břemeno, po počátečních úspěších, nesnesitelně těžké. Nejlépe to dokládá vztah k jeho vlastní rodině. V komunistické totalitě je pro vnímavého amatérského filmaře (a morálního člověka) stále těžší dostávat uspokojivé odpovědi. A tak se nakonec začne ptát sám sebe... 91% ()
Co dělat v čase, kdy jsem našel cestu, smysl svého života. Mám, ale hodnou ženu a miminko – to co též není samozřejmé. Nemůžu se rozdvojit. Žena pro moji chlapskou činnost nemá pochopení. Čemu dát přednost, když mě svět obdivuje pro to co dělám, ale vrátím se domů a tam křičí žena a dítě, kde se flákám. Šťastný muž, který nachází pochopení u své ženy pro své poblouznění. Běda muži, který pro své poblouznění zapomíná na svou rodinu. ()
Již několikrát jsem se přesvědčil, že tyhle nadhodnocený a nejspíš i hluboký filmy nejsou pro mě. Amatér je jen další z řady těchto filmů. Nebavil mě ani chvilku a to jsem ho shlédnul celý..! ...."Formálně strohé dílo s mnohými významovými podtexty vypovídá o probuzení člověka z dřímoty šedivého nenáročného života a zároveň o ztrátách, které toto rozběhnutí se k novým, dosud netušeným hodnotám přináší."... S tímhle popisem souhlasím, jen byl ten rozběh na můj vkus dost táhlej, únavnej a neatraktivní.. ()
Nadšení může být naprosto pozitivní zálažitostí. Může však vést k absolutní závislosti, která zasklívá všechno a všechny kolem. Toto se stalo nastávajícímu otci Filipovi (Jerzy Stuhr), který se z nadšeného dokumentátora svého dítěte omylem vypracoval na polo-profesionála, jenž točí civilní reailistické snímky zachycující svou dobu a všechny peripetie s ní spojené. Ona civilní realističnost, tedy pokus o zachycení reality bez příkras, resp. zachycení objektivní pravdy, se ale vůbec nelíbí tamním pohlavárům, kteří mu paradoxně ke kariéře filmaře pomohli. V komunistickém Polsku totiž není vůbec žádoucí ukazovat pravdu. Filipovo žena Irka (Magorzata Zabkowska) tedy vlastně měla absolutní pravdu. V blbé době je lepší najít klid v kruhu rodiny, než se pachtit za poznáním, které vede k nebezpečí. Nebo je to naopak? ()
"Bráno ! Zítra budeš v televizi !" Poľskú kinematografiu, priznám sa, nepoznám. Je to vlastne len tretí poľský film, ktorý som kedy videl. Ale rovnako ako napríklad pri tej ruskej, budem musieť dohnať resty, nakoľko je, zdá sa, veľmi kvalitná. Amatér to má u mňa za 4 hviezdy. Snímok s veľkou výpovednou hodnotou. Či už pre filmárov alebo obyčajných ľudí. ()
Aneb když se z koníčka stane kůň, který ovlivní profesní i soukromý život. ()
Ono je to vlastně prosté - pokud si najdete nový koníček zrovna ve chvíli kdy se vám narodí potomek, a ten koníček vás uhrane natolik že na rodinu prakticky nemáte čas, je to velký průšvih. Přesně to se stalo hrdinovi filmu, kterého výtečně ztvárnil Jerzy Stuhr. Není tedy divu že se na něj jeho paní, moc hezká Małgorzata Ząbkowska, nahněvá natolik že se rozhodne i s děckem odejít. Potud je to pěkný příběh v kulisách věčně rozestavěného sídliště kdesi v Polsku v době reálného socialismu. Bohužel, forma mě vůbec neuchvátila, snímek jsem několikrát přerušil z různých důvodů a i to ve mě vyvolávalo pocity že je snad nekonečný. Spíš by mne zajímalo, nakolik je film autobiografický...? ()
Silný príbeh o vášni k filmu a premene ktorú spôsobí. Film má viacero vrstiev od rodinnej (rozpad) cez kultúrno-etickú, politickú až po filmovo-technickú. Všetky sú výborne skĺbené do jedného celku. Hlavný hrdina prepadne čaru filmovania po tom ako ho podporí riaditeľ začne nakrúcaniu venovať toľko času až ho opustí manželka. V snahe zachytiť skutočnosť naráža na nesúhlas ľudí aj na možnosť manipulovať so skutočnosťou a je len na ňom ako sa s tým všetkým vysporiada. ()