Resident Evil: Poslední kapitola

Po debilní Odvetě sice už nešlo kam dále padat. Ale tenhle díl se překvapivě v rámci série docela povedl. Má to jakousi hlavu a patu a snaží se to celou sérii nějak důstojně uzavřít. Akční blázniviny se nekonají. Na řadu přicházejí poměrně solidně provedené potvory a doktor Icaacs se mě jako záporák líbil už ve trojce. Scénář nenutí Millu k nějakému shakespearovskému hraní a je to jen a jen dobře. Pravděpodobně druhý až třetí nejlepší díl. 60% (01.04.2017)

Stříhá se tu jak o život, ale zároveň se tu pořád něco děje ... občas se do toho vmísí hloupé dialogy a pokus o nějaký zvrat, ale hlavně se jedná o akční béčkový výplach jak vyšitý. Kdo neočekává Shakespeara, a vyživá se až v epileptickém střihu (jinými slovy "hádej, co se zrovna děje"), tak si film užije. (30.01.2017)

Odpudivá Mila se konečně rozhodla definitivně skoncovat se zlou firmou Deštník, což kdoví proč neudělala hned v prvním dílu. Prostě jim teď nakráčela s partičkou porážkových lidí rovnou do centrály a pozabíjela celý zmutovaný menežment včetně mimořádně necitlivého generálního ředitele sýra Džoraha a všech jeho klonů. Načež na troskách korporátní budovy roztřískala třistapadesátimililitrovou ampuli s tekutým!!! antiTévirotikem, aby uzdravila celou zeměkouli, a teď budeme čekat, jestli to nakonec ten vítr fuckt rozfouká a vydezinfikuje svět, nebo Andrzén spatlá další scénáristickou virtuozitu o tom, proč ta sofistikovaná globální profylaxe nakonec neklapla. No, je to stejně inteligentní jako všechny ty polomongoloidní děti, co do zchytření celé dny zabíjejí v monitoru škaredé animáky, místo aby doháněly svou retardaci studiem alespoň Slabikáře a malé násobilky, a pak to tady blahoslaveně pětkují za doprovodu bizarních slohových anomálií. Nicméně než Mila vleze do té jámy včelové, je to opravdu moc hezky udělané a trochu to připomíná Šíleného Mela. Pak už ovšem následuje jen unylá a tisíckrát viděná laciná chodbařská vybíjená se zfetovaným střihačem, která vyústí do mimořádně kokotského závěru, jenž navzdory všem velkohubým prohlášením o ukončení tohoto uměle natahovaného martýria v podstatě slibuje Rezidentního debila Final Chapter: Next degeneration. (17.03.2017)

Je fajn, že dokázal Paul W.S. Anderson pro uzavření příběhu najít nějakou pointu. Není vyloženě překvapivá ani originální, ale snaha se rozhodně cení. Šestý díl se naštěstí nesnaží každý druhý záběr šít na míru 3D, takže absentují zbytečně natahované zpomalovačky i nesmyslné kamerové prostocviky. Pokud ale byla akce minule vinou zpomalení ospalá, tentokrát naopak Anderson vsadil na příliš agresivní střih, takže má možná drajv, ale pořádně v ní není nic vidět. Zapamatovatelná scéna bohužel vesměs žádná (potěší akorát vysvětlující úvod) a zamrzí vynechání řady podstatných postav, jejichž zmizení nikdo nevysvětlí a ani se tím nezabývá. A znovu bohužel platí, že čím déle ten film běží, tím větší scenáristické pitomosti tasí. "První trilogie" téhle série fungovala (i když výborně napsanou dvojku režie skoro zabila). Druhá trilogie je celou dobu bez většího sex-apelu i tahu, o hororu neslyšela a akce má v nejlepším případě dobré momenty (ale ne celky). A teď hurá na restart, který se - podobně jako momentálně uváděný sedmý herní díl - vrátí ke kořenům série a vynechá všechna ta zbytečná okázalá gesta a přeplácaná monstra. Nic z toho dávno není zábava. (25.01.2017)

Lobotomie vkusu a stimulant lítosti. Ta idiocie je vyhnaná do takového absurdna, že už vlastně nemá smysl se na ten film jakkoliv zlobit. Snahy o ikonické momenty (drak) vycházejí vniveč, a cokoliv, co se tváří jako děj, vám utahuje vývrtku do lebky. Očekávané odšpuntování se nepřekvapivě nekoná a tomu „Final“ nevěří snad ani ta nejtupější zombie. Mille už je přes čtyřicet a Avon nezabírá věčně, do čtyř let je v Mývalově reboot. (07.04.2017)