T2 Trainspotting

Lust for Life! Život jako spirála, ve které s úsměvem na rtech vzpomínáte na historky z nespoutaného mládí a pokud se nepoučíte z chyb, uděláte je znova. Třeba že nejdřív je tu příležitost a potom přijde zrada.. Audiovizuální rauš, v němž je deziluzní současnost metadonem a po pár tónech Born Slippy se nostalgické propojení stává čistým heroinem. Vyčítat tenhle tvůrčí záměr geniálnímu klipaři Boyleovi je stejně pošetilé, jak vštěpovat Francisi Begbiemu zásady buddhismu.. Apropo, Rentonův monolog „Choose life“ se dá směle přirovnat k tomu Edwarda Nortona ve 25.hodině.. (02.05.2018)

Koukl jsem na svůj komentář k jedničce a nechápu, jak je možný, že jsem si tu místo 7000 bodů uhnal tak akorát karpální tunel, vždyť já psával jako golfista, sakra! Ale co naplat, od „skvostů kinematografií, skvělých herců a dalších“ jsem se dopracoval k „prdelím, hovnům a sračkám“, a to už ty body rozhodně nenahoním, ani kdybych se posral jako kdysi Spud. Druhý Trainspotting sice na první pohled vypadá jako převařená sračka, poměrně časté flashbacky k tomuhle hodnocení přímo vybízí, na druhou stranu ale jasně cílí na své původní fanoušky, s nimiž zestárl. A pokud mezi ně patříte tak jako já, bude vám to víceméně u prdele a pobaví vás i tahle trochu křečovitá krize středního punku. A hovno už do komentáře nedostanu, takže nasrat a za čtyři. (11.06.2018)

Čím míň toho víte, čím míň si toho pamatujete, tím víc si to užijete. Jako by si fandové ani nechtěli připustit, že dvacet let uteklo jako večer na heráku, skéro hraje druhý housle a Edinburghu vévodí spíš korporátní vázanky a domácí cookies. Danny Boyle to vzal za správný konec, a tak si Renton žádá o evropský granty a Begbie vychovává svého syna. Tak krásný film o otcovství, zodpovědnosti a dospělosti tu prostě dlouhé roky nebyl. Co když už je vám 47 let a jediný, co můžete dělat, je vzpomínat na to, jaký jste tehdá byli bouráci. Nic naplat, čeká nás to všechny. Jo a šedesátiletý Danny Boyle se definitivně utrhl ze řetězu a T2 Trainspotting je konečně synergií všeho, co kinematografii přineslo 21. století. (19.02.2017)

Filmové pokračování po velmi dlouhé pauze, v podobě více než čtvrt století, většinou nevěstí nic dobrého. Parta čtyř starých mládenců, kteří své první kroky v dospělosti propůjčili drogám se ale rozhodně nesnaží napodobovat události prvního dílu a tvoří vlastní nostalgickou strukturu. Celý film se zaměřuje na jeden velmi podstatný prvek, se kterým pracuje téměř v každé minutě a ocení jej primárně fanoušci kultovní jedničky, tím důležitým prvkem jsou vzpomínky. Dialogy, záběry, hudba či celé scény jsou protkány vzpomínkami a odkazy na již zmíněné období před čtvrt stoletím, avšak nostalgická nálada není vytvářena nátlakově či uměle, ale s pomocí úžasné režie Dannyho Boyla se trefuje do těch správných míst, které vyvolají nejeden uspokojivý úsměv či emocionální ránu. Může se zdát, že bude druhý Trainspotting narážet na absenci originality či přemíru jednotvárnosti. Není tomu tak, a to hned ze dvou důvodů, za a) Dannyho Boyle a za b) Anthony Dod Mantle. Práce, jenž se skrývá za přípravou mizanscény, komponováním záběrů či využívání nakloněné roviny a spousty dalších prvků, je naprosto neuvěřitelná. Každý záběr je něčím ozvláštňující, každý vyloženě baví a z každého srší dávka nadšení a letitých zkušeností, což tento snímek velmi výrazně vyzdvihuje. Trainspotting 2 lze zhodnotit jako velmi důstojné pokračování, které je mířeno převážně na fanoušky adaptací Irvina Welshe, přičemž svou svižností a energičností uspokojí i běžného diváka. Pro lepší zážitek doporučuji před projekcí zhlédnout první díl, hlavně v rámci variací záběrů, ovšem není to podstatné, jelikož je snímek velmi komunikativní a nenechá diváka zmateně přemítat o tom, co zrovna viděl. [80%] | Kino (17.02.2017)

Spoilery! Moje filmové zážitky by značně umocnilo, kdybych se naučil od snímků nic neočekávat a pouze jen bral, to co mi připraví. To se mi ovšem nedaří, a tak jsem i od tohoto snímku měl nemalá očekávání, neboť první díl byla prostě totální pecka. Po řemeslné stránce odvedli tvůrci opět vysoce nadstandardní práci. Nejvíc bych si dovolil pochválit skvělou kameru a působivou hudbu. Co zde trošku více hapruje je příběh, který je jednoduše o ničem. Snímek se nese na nostalgické vlně. Nenabízí nic jiného, než neustálé vzpomínání na staré časy. Drogy se kamsi vytratily. Všichni aktéři jsou na odvykačce. Snímku žalostně chybí nějaká silná a zapamatovatelná scénka. Přitom v prvním dílu jich bylo hned několik. Absolutně nesrovnatelná záležitost. Potěšily mě jen staré známé tváře a asi 2 až 3 vtipné momenty. Značné zklamání. Slabší 3 hvězdy. (30.05.2017)