Boj sněžného pluhu s mafií

Začínám mít ve velké oblibě severské snímky. Líbí se mi na nich jejich nadhled, vtip a netradiční pojetí rámované skvělými hereckými výkony. Tato má "éra" započala filmem Hundraåringen som klev ut genom fönstret och försvann a zdárně pokračuje právě tímto snímkem. Kraftidioten mi svým celkovým pojetím silně připomínal film Taken, protože hlavní hrdina s mimikrami skvěle hrajícího Stellana Skarsgårda se chová podobně jako postava Liama Neesona. Film na Vás v první řadě zapůsobí svou ponurou atmosférou, která je už asi typická pro všechny severské snímky, suchým humorem, který je zde podáván ve velkých dávkách, ale hlavně prvotřídními hereckými výkony, na které je přímo radost koukat. „Tell my wife Marit that she's a cunt... she's a cunt.“ (12.05.2015)

Po skončení Kraftidiotů vím, že: Že v Norsku nemají nouzi o sníh, že by mě hrozně bavilo jezdit v Norsku se sněžným pluhem a frézou, že sedět v norským lochu je příjemný relax, a hlavně že norská fúze kriminálního filmu o pomstě a černé komedie o směšných gangsterech mi vůbec neštymuje dohromady. Čekal jsem nějaké úchylně komediální béčko o nasraném maníkovi, který frézuje mafiánská auta nebo domy i s mafiány uvnitř, pak mě nečekaně překvapil syrový začátek a já se začal těšit na přímočarý a staromódní film o krvavé pomstě, aby se to ovšem celé postupně a potupně zvrtlo v jakousi nepříliš vtipnou černou komedii. Afektovaný a cholerický metrosexuál v roli vůdce norského gangu byl trapný, Bruno Ganz jako srbský Papa rozpačitý, Skarsgård sice skvělý, ale jeho postava by se mnohem víc hodila právě do nějakého toho staromódně přímočarého filmu. Nebýt skvělého začátku, který mě tak mocně navnadil, nebyl bych asi teď tolik zklamaný. (06.03.2015)

Drsné, miestami dostatočne sarkastické nato, aby človek naozaj prepadal dojmu, že sú tvorcovia fanúšikmi Tarantina. Celý príbeh je samozrejme "absolútne na hlavu", no dá sa povedať, že od samého úvodu nepôsobí nijak "seriózne", ani sa nesnaží zanechať žiadne posolstvo v hlbokých myšlienkach. Dnes sa mi vskutku darí :) Načo som siahol, to bola trefa do minimálne jednej z odtieňov šedej. (25.01.2017)

Nevím, co jsem udělal špatně... Je tu Stellan Skarsgard, který si nejprve rozmyslí zastřelit sám sebe, aby následně zastřelil půlku norské mafie, Bruno Ganz jako papaláš albánské mafie a jako bonus jednoduchý a přímočarý příběh v přitažlivém a neokoukaném prostředí, který sliboval nejen lavinu mrtvol, ale i příval trefného černého humoru. Což o to, Skarsgard nemá chybu a prostředí je využito dokonale a pan kameraman si s ním nadmíru dobře rozumí, ale jednoduchost příběhu dosáhla bohužel tak drtivého rázu, že by musel být scénář odshora až dolů zavalen vtipy či odkazy na slavné gangsterky, abychom mu vše odpustili coby zdařilé parodii. To ale nelze, protože s výjimkou několika okamžiků, kdy se mi koutky úst mírně zachvěly, a jednoho momentu, který mě skutečně rozesmál, humor zoufale absentuje a mnoho dějových "zvratů", které bychom v komedii tolerovaly, zde působí vyloženě rušivě a hloupě. Pro mě promarněný potenciál, formálně natolik zajímavý a herecky brilantní snímek mohl dopadnout daleko lépe.. 60% (11.06.2015)

„Už máš dost, starouši?“ Moland mě zaujal Vzkazem v láhvi, tudíž jsem měl už jistá očekávání. Ovšem Boj sněžného pluhu s mafií je jiný šálek kávy. Předně, ten avizovaný černočerný humor tu sice nechybí, ale nepřehání se to s jeho dávkováním, jinými slovy film je spíš řekněme „vyvražďovačkou“, než komedií. Ne že by mi to ovšem při sledování nějak vadilo. Od cca 17. minuty se totiž otec plný bolesti, zoufalství a hněvu vydá na cestu pomsty dlážděnou mrtvolami a brzy jeho protivníci mají tu čest poznat odvrácenou stránku Občana roku. A když už nemůže počítat s bratrem ani manželkou (od níž dostal vzkaz na papíru z obou stran hustě po…prázdném), experiment s nájemným vrahem tak úplně nevyšel, musí se znovu spolehnout jen sám na sebe (a případnou pomoc od srbsko-albánské mafie, kterou nechtěně vtáhl do hry). Je to dost přímočaré, chtělo by se říct až jednoduché, ale v mých očích to bylo (krvavě) zábavné a nenudil jsem se ani chviličku (líbilo se mi i to „oznamování smrtí“). Záležitost za silné 4*. „Vy nejste únosce?“ - „Většinou ne.“ (04.11.2017)