Zmenšování

No tedy, mně se to moc líbilo (navzdory většinově záporným hodnocení, ale to mělo i Aloha od Camerona Crow, a taky jsem si ho nakonec užil). Nesmí se od filmu čekat nové polské Kingsize, ve filmu jsou sice zmenšení lidé, ale kontrasty (mezi malým a velkým) jsou hlavně na začátku filmu, pak už to jede svůj příběh, kde je vlastně jedno, že dotyční měří 13 cenťáků. Ve výsledku ale milý film. Kdybych měl dát 15 filmů z roku 2017, tak Zmenšování tam bude. 80% (29.03.2018)

Zpočátku poměrně chytrá podívaná, která dává vzniknout celému tomu absurdnímu zmenšenému světu vedle toho našeho plus definování jeho pravidel. Bohužel se film po zhruba 45 minutách stáčí pro mě zcela nevhodným způsobem a do cíle zbývá ještě hrozně moc času. Stopáž je vražedná a v druhé polovině často sledujeme nekonečné scény kdy nosí Matt Damon Mexičanům jídlo nebo si povídá s tou otravnou Vietnamskou aktivistkou. Zkrátka pro mě nic zajímavého. Kdyby byla o dost kratší stopáž a tvůrcům nedošly nápady a přidalo by se humoru. To by byl panečku film. Místo toho jsme dostali ekologickou agitku, která bohužel za moc nestojí a dosti se táhne. 40% (12.03.2018)

Ten film mě moc nebavil, jeho stopáž je přestřelená, jeho tempo nevstřícné, ale oceňuju, že vůbec existuje takovýhle high concept film maskovaný za žánrovou zábavu - Andrew Niccol se o to neúspěšně pokouší od Truman Show a je vidět, že není samozřejmost dosáhnout funkční společenské satiry v mainstrevovém provedení. Payne to zvládl, byť za cenu toho, že vlastně nejde o moc "dobrý" film, který by mohl v jakémkoliv slova smyslu "bavit". (05.02.2018)

Alexander Payne v posledních letech natáčí stále tentýž příběh o postarších bílých mužích, kterým dost pozdě dochází, že většinu života promrhali. Pročež se vydávají na cestu, aby našli smysluplnou náplň svých prázdných životů. Zmenšování, odehrávající se ve světě, kde se lidé pro zlepšení svých životů a záchranu planety mohou nechat zmenšit na nějakých 13 centimetrů, v podstatě nepředstavuje výjimku, pouze má ambicióznější záběr a vedle krize jednotlivce se snaží postihnout také krizi západní společnosti, potažmo celého světa , čemuž uzpůsobil žánr i strukturu vyprávění. ___Film hned v úvodu přepíná z individuálního hlediska na globální perspektivu a následně stejný postup uplatňuje u postavy Damonova fyzioterapeuta, který řešení svých problémů nachází v tom, že se začíná víc zajímat o okolní svět, aby v závěru pochopil, že je třeba začít s menšími cíli (tedy u lokálního, ne u globálního). K základu tvořenému hořkou komedií zpochybňující víru v americký sen a nikdy nekončící americkou prosperitu se přidává sci-fi satira a (melo)drama s poměrně explicitním politicko-ekologickým poselstvím. Občas jsem si tak nebyl jistý, zda má scéna vyznít jízlivě (protože postava říká něco strašně kýčovitého a doslovného a Christoph Waltz se při tom usmívá jako jeliman), nebo dojemně. ___ Větší potíž je v tom, že Payne a spoluscenárista Jim Taylor se chvílemi nedokážou rozhodnout, zda je víc zajímají postavy, anebo zmenšený svět, který pro ně vymysleli a jehož zákonitosti nyní společně s hrdiny objevujeme. Celý nápad se zmenšováním mi přišel jako gimmick, sloužící víceméně jen k jízlivému komentáři, co jsou lidé ochotni podstoupit kvůli zlepšení svého sociálního statusu. V jádru jde o variaci známého payneovského příběhu, která by se mohla odehrát i v reálném světě. Sci-fi rovinu vnímám hlavně jako způsob, jak si usnadnit práci a postavy rychleji postavit před dilemata, která chce scénář řešit.___Výsledný hybrid drží pohromadě zejména díky Mattu Damonovi, který umí být jako pupkatý čtyřicátník s lehkou depresí stejně přesvědčivý jako tajný agent se zabijáckými schopnostmi. Žánrové transformace, které film prodělává, pak částečně odrážejí vývoj jeho postavy, ke které je Payne v porovnání se svými dřívějšími snímky až příliš shovívavý (často na úkor stereotypních ženských figur).___Zmenšování je v mnoha ohledech dost problematický film a rozhodně ne dokonalý, ale zřejmě i tím mi imponuje. A možná je pravým důvodem, proč mám potřebu jej spíš hájit než hanit, vysmátý Christoph Waltz jako srbský pašerák jménem Dušan Markovič, jemuž skvěle sekunduje Udo Kier. 75% (07.01.2018)

Tvorbu Alexander Paynea mám moc rád a zatím mě nikdy vysloveně nezklamal, ale tady šlápl pořádně vedle. Prvotní nápad je fajn, chápu myšlenku, co chtěl publiku sdělit, ze začátku to hýří zajímavými výjevy a nápady, ale v poslední třetině se to režisérovi úplně rozpadne pod rukama, kdy máte pocit, že si z vás Payne buď solidně střílí, anebo prokazuje ztrátu soudnosti. Už tam chyběli jenom Monty Python v objetí s Aštanem Šeranem, asi takhle nechtěně sebeparodicky to na mě působilo. No prostě úlet, co vám mám povídat. (11.04.2018)