Padesátka

Vyplatí se chodit do Rubínu na hry Petra Kolečka, jelikož jsou natolik úspěšné, že se podle nich pak točí filmy. Narozdíl od Zakázaného uvolnění jsem divadelní představení nenavštívil, tak nemám srovnání. U debutů vždy přimhouřím oči, ale u Padesátky mám problém dát více než tři hvězdičky. Nejvíce bych poukázal na žánrovou neukotvenost, jako čistou komedii bych to neoznačil ani náhodou, míchá se toho zbytečně až příliš. Přiznávám, že jsem se párkrát zasmál, ale taky párkrát zakroutil hlavou, např. komediální potenciál postavy Pavly Tomicové se vyčerpal v Snowboarďacích, Jurova úchylka byla nekorektní a to nepatřím mezi upjaté diváky. Na druhou stranu z generace Mádl, Kotek, Hádek, Voříšková, Křenková čiší, že spolu asi fakt rádi hrají a povedl se i hudební výběr. A na závěr stačí říct jen Pavelka - ten v Rubínu září ve více hrách. (04.06.2016)

Na startu padesátého ročníku krkonošské Tříkrálové padesátky je početné pole běžkařů. Příběh se věnuje jen dvěma z nich, Jurovi a Janovi, přičemž drtivá většina děje se odehrává mimo trať, konkrétně v horské hospodě horala Pavky Bulána, svérázného samorosta značně srostlého s horským prostředím i naturelem, co s obsesí sobě vlastní ctí tradice závodu, a který svého syna Juru ustavičně plísní a peskuje za to, že nebyl schopen letošní závod dokončit. Ten trpí "vysokohorským" přetlakem semene, když s oblibou klátí na netradičních místech místní padesátileté feny, což se mu i vymstí. Do osudů figurek zasáhnou nejen nečekaná a postupná přiznání a odhalení, čímž se vzkřísí vzpomínky na příjemnou i nepříjemnou minulost, ale svému dostojí i negativní věštba z hrníčků, která má jedné z postav přivodit osudovou smrt. Číslo padesát hraje ve filmu svoji ne nepodstatnou roli. Ačkoliv debutujícímu Kotkovi chybí do této číslovky hodně let, projevuje se na režijním postu jako starý mazák, který si s problematickým scénářem Petra Kolečka v převážné většině ví rady, akorát nedokáže filmu dát permanentní směr. Nejméně do poloviny je film originálně a svěže nahláškovaný, postav přibývá, jejich osudy jsou postupem času nečekaně provázané. Zavítá se i do jejich retro vzpomínek, které koketují s groteskou. Jenže děj se zasekne v horské hospodě, zkazí se počasí, ve statickém ději o třech postavách v popředí (Pavelka-Prachař-Taclík) začne přibývat vážnějších momentů, které by potřebovaly i samostatnější i obšírnější rámec rozboru, na který není čas. Většina herců pochopila, co po nich režisér chtěl. Zradil je často zvuk, který nekvalitně, ne vždy srozumitelně, reprodukoval jejich repliky. Taclík je o 11 let mladší než Cibulková, přesto hraje jejího syna. Tomicová s Malým vytvořili manželský pár, není tajemstvím, že jsou manželé i ve skutečnosti, herec Dulava hraje postavu, která se ve filmu jmenuje Dulava, Stašová nadabovala místní handicapovanou ženu, do jejíž tváře nepohlédneme. Scénář nepředstavoval vrchol scenáristické práce, hlavně ne všechno se dokonale promísilo, aby vytvořilo kompaktní celek. Divadelní i televizní minimalismus záhy v plné míře prosákl do dějových rovin, které vytahoval velmi neotřelý režijní přístup. Nechyběl cit pro obrazové ztvárnění, horská krajina je pečlivě romanticky zasněně, nevyzpytatelně nebezpečně i příjemně temně nasnímaná. Docela by mě zajímalo, do čeho by se Vojtěch Kotek režijně pustil příště. 60% (29.04.2016)

Co to zase bylo? Čekáte aspoň slabý děj? Prd, maximálně ke konci něco dostanete a za moc to nestojí. Zasmál (spíš pousmál) jsem se tak třikrát a víckrát ne. Je to nudné, film se neskutečné táhne. Jinak se mi tu ukzuje, že Kolečko (nebo Kotek?) je gay, protože někde kolem dvacáté minuty tu máme záběry na mužský rozkrok. Nesmí chybět to, co je téměř v každém českém filmu: sex a blití. Hvězda za píseň Michala Hrůzy a za nějakých těch deset minut napětí někde u konce (který stál za prd). (07.05.2016)

Divna komedia plna znamych xichtov, ale humor isiel mimo mna. Miestami to bolo neznesitelnejsie ako Kamenaci. Ale sem tam to bolo tak absurdne, ze som to proste musel dopozerat. Nakoniec to aj tak nestalo za to. Snad sa Kotek bude venovat uz len hraniu to mu ide. Mádl nakopal Kotekovi ako reziser prdel. 1/10. (03.05.2016)

Chápu, o co se chlapci pokoušeli. Někdy takhle na horách, když si spolu užili a popili, napadla je děsně dobrá komedie, jak z pera pražského inťoše, který hory navštíví dvakrát do roka, a hnedle je na ně odborník. "To jsou hory, chlapče," tady zazní snad stokrát. Měl jsem podobný pocit, jako když jsem sledoval Díru u Hanušovic - že se dívám na film z nějakého paralelního vesmíru. Docela by mne zajímalo, jak přijali film skuteční horalé, jestli jim nevadí, že jsou vykresleni jako největší sexistická a sexuální prasata, kde nejen každý s každým, ale mladí se starými, rodiče s dětmi, muži s muži... A to jako mělo být vtipné? Kde tam je nějaká výpověď, co si z toho kurnik mám jako odnést? Že se má šukat jak o život a pak vylízt k Hančovi s Vrbatou a tam se šťastným úsměvem zdechnout? A jako ten pokus o ozvláštění s těmi dětmi - to jako běhaly po tříkrálové sbírce snad ještě týden potom, ne? U filmů Plívové-Šimkové by možná tahle vsuvka fungovala, ale tady je trapná. Nemám rád tenhle typ "humoru", nemám rád filmy o ničem. A je mi líto Pavelky, do čeho to na stará kolena vlezl. Jistě, jeho postava (a dědečka v Kaisrově krátkém podání) má alespoň nějakou výpovědní hodnotu, že život není jen o sexu, ale to by nesměli být oba zobrazeni jako totální pošuci. Hnusný film o hnusných věcech. Po tomhle musím říct, fakt zlatý Babovřesky. Jak řekl můj syn, podstatou filmu je, aby divák přišel na to, kdo s kým šukal, kdy šukal a kde. Mně to přijde trochu málo. ------------- Průběžné poznámky: Úroveň humoru: "Koukal." - "Na co?" Hlavní písnička ve slovenštině? Proč? - Mladej Prachař klátí zezadu Tomicovou v krmelci - wtf? - Náznak, že i Taclík může být synem Pavelky. Rýsuje se nám, oč půjde - zvlášť od zmínky o šmoulech. - V roce 1977 automat na kondomy? V ČSSR a na horách? (11.05.2016)