Spojenci

Jejda, nevtáhlo. Nevěřil jsem oné osudovosti, postavy mi nepřirostly k srdci, nedržel jsem jim palce. A závěrečné vyústění tak nějak přišlo a jeden jakože vášnivý páreček odvály vyběhnuvší titulky. Francouzka a Kanaďan. Setkali se za války, v marocké Casablance měli předstírat manželství, přitom se do té doby vůbec neznali. Cílem jejich snažení je atentát na nacistického důstojníka. Z role nevypadnou, přičemž se do sebe (jak jinak) zamilují. Na první pohled všechno klape. Jenže na druhý záhy odhalíme, že scénárista Steven Knight absolutně zklamal. Z příjemně vypadajícího retra čiší chlad. Ať jsou postavy v posteli, na večírku, s potomkem na dece nebo si to rozdávají v písečné bouři (bože). Výsledek působí strojeně i trochu neupřímně. A hlavně nemá pražádnou tvář. Nedozvíme se nic o jejich motivacích, odveta za útok nepřichází, na předchozí dění zapomeneme a přichází další ze změn žánru odstartovaná křečovitým porodem a pokračující něčím, co se neliší od toho, co oba hrdinové měli předtím pouze předstírat. Přitom (ano, přijde dějový zvrat) by tvůrci mohli v divákovi mnohem umněji šponovat nejistotu, lépe pracovat s dvojsmysly a náznaky. Vedlejší herci prakticky nefungují, děj nikam neposouvají (proč lesbická sestra?). Brad Pitt a Marion Cotillard jsou sice elegantní, ale měli mnohem lepší chvíle, Pitt navíc překvapivě pokulhává s emocemi. Robert Zemeckis si vybírá velmi odlišné látky, a co si budeme nalhávat, přiblížit se Forrestu Gumpovi, Trosečníkovi nebo úžasné trilogii o cestování časem, je sakra těžké. I tak má ovšem na víc, než nás napínat chemickým vzorcem, který nacisty zatraceně zajímá. (08.02.2017)

U Zemeckise jsem vždy preferoval jeho poučené hry s minulostí kinematografie a se žánry (NÁVRAT DO BUDOUCNOSTI I-III, FALEŠNÁ HRA S KRÁLÍKEM ROGEREM, MUŽ NA LANĚ) před univerzálně přijímanými a oceňovanými klasikami (FORREST GUMP). SPOJENCI spadají do první zmíněné "kategorie", protože začínají tam, kde CASABLANCA končí... a po hodinové" variaci válečného melodramatu následuje obdobně poučená a přiznaná (greenovská novela, X značící smrt) obdoba retronoiru s neonoirovým vyvrcholením, přičemž obě poloviny spojuje špionážní linie (poznají, že hrajeme manžele?, hraje manželku?). Výborně odvyprávěné dílo, ve kterém je každá informace efektivně zužitkována a ve kterém je styl založený na dlouhých záběrech s nízkou hloubkou ostrosti a prací s mnohovýznamovými odrazovými plochami nemálo opojný, v očích některých sráží "efekt předistancovanosti". Je ale dán tím, že herci hrají, že hrají, tvůrce si hraje se žánry a kinematografií... a já téhle hře dám kdykoliv přednost před partičkou karet, protože SPOJENCI jsou level MOST ŠPIÓNŮ (bez společenského přesahu týkajícího se otázky řešení zahraničních vztahů, zato s vivisekcí institutu manželství, a to pronikavěji než v podobně se žánrovými klišé pracující Zemeckisově duchařině POD POVRCHEM). (01.02.2017)

Nejdřív jsem hodnotil za 4*, ale po dalším zhlédnutí jsem musel dát plnou palbu. Pokaždý mě konec tak citově vyždímal, že na to ještě dlouho nezapomenu. Celkově je film taková všehochuť - akční, romantický, špionážní, válečný - a dějově se dělí na pomyslný dva díly (Casablanca/Londýn). Konečná gradace je ale vážně síla. Navíc je fakt hezký, že z filmu dejchá taková ta poctivá stará Británie. (03.03.2017)

Angelina Jolie označila tento snímek za nejhorší film všech dob. V tomhle se Angie ale příliš neshodujeme. Ty tři lidský devíze filmu Robert + Brad + Marion šlapou jak hodinky ze švajcu a prakticky nemáš nic k výčitce, například akční scény jsou luxusní, leč škoda že jsou jen dvě. Co je horší je příběh, protože já se cítím mírně podveden, celou dobu se mluví o špionážce z války a pak dostanu sladkou polevu jak prase. OK jsem Čech, takže se okamžitě novému žánrovému režimu přizpůsobím, ale výhrady na plitkost dialogů u píva potichu brblat budu. (30.01.2017)

Film o ničem, který ze mě dostal nulové emoce. Při jeho sledování jsem pořád jen přemýšlel, jestli se mi Marion Cotillard líbí nebo ne (pořád to nevím), a jak je možné, že zde Brad Pitt vypadá tak mladě (makeup? triky? plastické operace? co já vím). Nebavilo mě to, celé mi to přišlo strašně umělé, a tak nějak i zbytečné. A některé scény mi přišly vyloženě jako trapas (sex v autě během písečné bouře). Nic jsem od toho filmu nečekal a měl jsem chuť i odejít z kina - sice jsem to nakonec "vydržel", ale že by to za to stálo... (26.01.2017)