Anihilace

Bioložka Natalí ekosystém odhalí! Garland káže o sebedestrukci na molekulární úrovni a přitom pije víno, které si vyššími smysly a vizuálním buketem sice hraje na luxusní odrůdu, ale kvalitou je někde u průměrných epizod The Outer Limits.. Výklady se to na sociálních sítích jenom hemží, takže přihodím i svůj (pozor, následující text vyzrazuje děj). Když pětičlenné kowomando inženýrek nakráčelo vstříc neznámému smrtelnému nebezpečí ozbrojené automaty, ale bez přileb (!), nebylo to proto, aby měly pěkné hlavy, ale proto, že to všechno bylo podobenství nevěry, kterou při vzplanutí základních pudů provází iracionálnost. Když se doma v úvodu objeví zmatený Kane, o nevěře své partnerky Leny už ví a udělalo to z něj jiného člověka, než kterým byl doposud. Zároveň slouží jako pozvánka, kterou sama sobě poslala jeho žena, aby se mohla vydat na odyseu, jejíž druhotným cílem je vyrovnat se s hříchem. Zbylé čtyři ženy jsou kamarádky, které ji od nevěry odrazují, nebo ji naopak kryjí a problém, do kterého je zatáhla, ovlivňuje i jejich životy. Prvotním cílem je dorazit k dlouhému, pevnému, žulovému majáku. Ano, jedná se o falický symbol, metaforu vyvinutého přirození jejího vědátorského nabíječe. Povšimněte si, že v rámci klamání tělem je maják bílý (no, možná je tak i normálně, aby byl na pobřeží dobře vidět). Zde dochází k vyvrcholení, kdy Lena najde titěrné ostatky svého manžela krčící se uvnitř obřího lighthouse penisu, zavrhne své egoistické nevěrné nové Já a maják chtíče a sexuálního uspokojení se proměňuje i se svým okolím v popel vzpomínek a viny. Nakonec se Lena a Kane setkávají a po prodělané zkušenosti už ani jeden není tím člověkem, co předtím.. Ha! A teď mi to zkuste někdo vyvrátit! (20.03.2018)

Během sledování si nešlo nevzpomenout na Arrival. U toho mě naprosto ohromil konec a asi všichni se shodneme, že se jedná o velmi dobrý námět a film, který byl natočen podle kvalitního scénáře. U Anihilace je situace úplně jiná. Film to samozřejmě není tak výpravný a s obdobným tématem pracuje nepoměrně komorněji (než například Avatar, na kterého jsem si během sledování také vzpomněl). Někdo by spíše zmínil Predátora, ale to asi není důležité. Důležitá je především forma vyprávění, která první polovinu představuje až skoro nezajímavé sociální drama a honbu za pravdou, ovšem jenom aby v té druhé šokovala, či spíše jako v mém případě, naprosto vtáhnula do děje a až do konce nepustila a nutí člověka dlouze přemýšlet, co vlastně viděl. Jak si můžeme povšimnout i z hodnocení, Annihilation, podobně jako Natalie Portman, rozděluje diváky ve dví a spousta lidí dosud filmem nepolíbených (a například i knižní předlohou) jej odsoudí jako levnou báchorku, kterou producenti raději odklidili na Netflix. A já jsem rád, že to tak dopadlo, sic jako nečtenář jsem si musel několik souvislostí zpět dohledat, ale byl to pro mě vesměs velmi silný zážitek. (16.03.2018)

„Čo to chcelo?“ – „Nemyslím si, že to niečo chcelo.“ VanderMeerovu knihu som si kúpil... a veľmi rýchlo predal. Fascinovala ma zápletka o Oblasti X, z ktorej sa nikto nevracia a ak predsa, je pomätený, alebo smrteľne chorý. Pravdepodobne v nej neplatia pozemské fyzikálne zákony. Skvelé prostredie, ale kniha hrozná. Na filmové spracovanie som sa napriek tomu tešil, lebo prvé fotky vyzerali krásne a Alexa Garlanda pokladám za jedného z najvzrušujúcejších tvorcov. Dobrou správou je, že muž stojaci za fenomenálnymi a úžasnými kultovkami, ako sú Pláž, O 28 dní alebo Sunshine, kniku výrazne upravil a „skomerčnil“. Takže kým literárna predloha bola od istého bodu pre mňa takmer až nečitateľná (a neskutočne nudná), film je oveľa zábavnejší a atraktívnejší (a hororovejší, ak to chcete počuť takto – aligátor, kríky v tvare ľudských tiel, „ľudský hlas“, čeľuste, psycho finále). Našťastie bez toho, aby strácal na inteligencii, prepracovanosti a ambicióznosti. Naopak, ponúka viacero momentov, scén a riešení, ktoré sú natoľko náročné, že mnohým divákom budú vadiť (to je ale ich problém). Po vizuálnej stránke síce nejde až o takú žranicu, ako som čakal, ale rozhodne sa bavíme o vizuálne nadpriemernom filme. Na mimoriadne silnej, uhrančivej a snovej atmosfére zanechala obrí podiel provokatívna, nádherne šialená hudba. Zaujali ma aj postavy a to vrátane Natalie Portman, ktorú inak príliš nemusím (najlepšia bola psychologička Jennifer Jason Leigh). Troška hapruje (ne)logické jednanie postáv, ktoré mali byť absolútnymi špičkami vo svojich odboroch a ktoré zrejme mali tušiť, že keď sa vydávajú do oblasti, z ktorej sa ešte nikdy nikto nevrátil, nepôjde zrejme všetko podľa plánu. No pri prvých problémoch sa začínajú správať výrazne neprofesionálne a nesmie chýbať scéna, kedy sa gigantické obludy pohybujú s tichosťou rafinovanej myšky. Niektoré veci zostávajú nedopovedané a zvláštnym spôsobom otvorené (Spoiler Prečo Oblasť von pustila za celú tú dobu len jedného dvojníka? Spoiler). (15.03.2018)

Tak nakoniec sa človek od nejakej "jablkovej drene" dozvie, že tento výnimočný snímok,  je len pre tých, čo sú mimoriadne inteligentný. A ja som mal o sebe tak vysokú mienku 😕 No veď čo tam potom, že diváka 115 minút prenasleduje kurevská nuda, pričom nebyť dvoch solídne spracovaných pasáži, zrejme by upadol do kómy. By ma zaujímalo, či ste čírou náhodou, všetci, čo ste udelili tejto kokotine plný počet ☆ nesedeli spolu v jednej rade v kine. To je totiž jediné logické vysvetlenie, kedy mohla skupinku ľudí obalamutiť fantazmagória. Je na čase precitnúť v realitu mládež, lebo keď to "dokázal" Fico v prípade Kaliňáka, mohli by ste aj vy .. ALEBO .. neojebávať .. nepatrí sa to. (12.03.2018)

Máte umělecké ambice udělat remake Pikniku u cesty a viděli (a nepochopili) jste Tarkovského vizi. Na druhou stranu, máte v kontraktu, že se má jednat o náborovou reklamu na US Army, kde budou kůl a nepřekonatelní profesionálové. Takže vymyslíte postavu ženské, která po 7 letech vymytí mozku vojenským drilem dělá profesorku biologie (a učí posluchače VŠ učivo základní školy). Jelikož dosavadní (jak jinak, vojenské) výpravy do zóny selhaly, pojmete podezření, že je to genderem a pošlete tam tentokrát jednu vysoce nekompetentní, feministickou. A vona neselže. Teda selže. Teda neselže. Když zóna působí lidem zdravotní problémy (viz navrátivší se chlap), stejně posíláte další oběti do mlýnku bez skafandru. Ale hlavně s arzenálem, chápete, to je na výzkumnou výpravu potřeba. Celé to proložíte mírným náznakem gore, vyšperkujete konstantně vypruzenou Portman a přidáte jí absolutně zbytečné postranní zápletky a postavy. Uvnitř zóny to chvíli je velmi zajímavé kvůli jinak fungujícímu pojetí evoluce. Super. Ale téma je uchopeno značně polovičatě a úzce. Štěk pro Benedikta Wonga a pro Oscara Isaaca jako obrana tvůrců proti obvyklému nařčení z whitewashingu, proto i velmi slabé herečky v týmu. Jo a na okraj, ty dva jmenované mám celkem rád. Hezký a kompromisní vizuál. Buď byl malý rozpočet, nebo to hrubě nezvládli. No, vlastně nevím, možná nejsem ani moc zklamán. Možná. (03.03.2019)