Deadpool 2

Ze začátku se mně z toho pěkně zcvrkli koule. Faktor vztahu, faktor lásky, faktor dítěte, tyhle nechválně proslulý filmový kazišuci už vykostili nejeden biják. Tady si naštěstí stačí počkat a už se hláškuje, plýtvá ironii, černým humorem, bílým humorem i jinak barevným humorem, hlavně narážky na Xmeny a další fórky směrem k filmovýmu světu umí hodně pobavit. Deadpool nejdřív jeden sólíčko, ale pak si sežene partičku se kterou provede jeden z nejdrsnějších seskoků v dějinách filmů a sežene si ještě jednu partičku a pak už se jede týmovka jak Brno. Což má za následek zvýčený počet hlášek jedné postavy směrem ke druhé a když dohláškujou postavy, přijde scénarista s upravenou verzí Základního instinktu a humoruje se nanovo. Samozřejmě akciček se taky dočkáme a i ta se vydatně nažrala vtipný kaše. Chceš se pobavit na drsnější, ale originální způsob? Tak zvedni prdel a jdi do kina se nechat rozesmát. (15.05.2018)

Dlouho po projekci jsem váhal, proč mě to nevystřelilo ze sedačky. Ano, jednotlivé momenty mě uměly odrovnat, ale celek jsem spíše tak prošel, než abych se nechal strhnout. Navíc jsem si po dlouhé době uvědomil, že mám v rámci komiksů své limity, protože mě nástup "tajemného monstra" nechal chladným a ačkoli to zřejmě pro hardcore fandy komiksů bylo něco, jako když pro osmdesátkaře nastoupil v Expendables 2 Chuck Norris, já tu jen pokrčil rameny a řekl si "Aha, a to je všechno?". Pro srovnání jsem si dal o den později jedničku a došlo mi, proč mi dvojka sedla méně - funguje skvěle v jednotlivostech, díky úspěšnému předchůdci si může dovolit více cameo výstupů, ale celek pro mě postrádá zajímavější rámování. Netvrdím, že Cableova motivace není dostatečná, ale zrovna tuhle zápletku využila ne až tak dávno jedna (nebudu spoilerovat) fantastická sci-fi, kde se také cestovalo časem. A netradiční romance v jedničce mi přeci jen přišla živější a zajímavější, než sbližování se s frackem, co nedokáže jinak než vidět rudě. Nemluvě o hrubě nevyužitém potenciálu Davida Leitcha na režijní stoličce. Ne že by odvedl špatnou práci, ale v akci není prakticky cítit. Doufal jsem, že jeho angažování dodá akčním scénám zemitost a syrovost, ale Leitch se ochotně poddal trikům a vesměs tak jeho angažování postrádá smysl. Ale nechápejte mě špatně. Dvojka mě bavila, u několika momentů jsem se smál jako už dlouho ne a Brad Pitt tu má jednu z nejlepších rolí své kariéry. Jen mám pocit, že to funguje hlavně jako sled časově omezených gagů, které už za 10 let vlastně nikdo moc (z nových diváků) chápat nebude. A myslím, že to pro jedničku neplatí. 70% (21.05.2018)

Je to vlastně neuvěřitelně pozitivní a motivační snímek - ani ne tak kvůli nějakému family konceptu, protože ty zdejší deklamované zkazky o rodinných hodnotách beztak každý přejde s ironickým úšklebkem (o což se příběh koneckonců snaží), ale spíše opět pro vulgární a sebereflektivní odlehčení, které vykouzlí široký úsměv tím účinněji, čím více má divák nakoukáno - a pozitivní je, že si umí áčková hollywoodská produkce takhle otevřeně utahovat z klišé či morálních a etnických "zákonů" áčkových hollywoodských produkcí. Nebavilo mě sice, že se to s tou sebeuvědomělostí místy hodně přehánělo, takže film předem zabil potenciálně působivé momenty především kolem skvělého Cablea, ale veskrze jsem se dobře bavil, s chutí vstřebával všechny odvážné narážky a se zájmem sledoval, jak tvůrci místy trochu chaoticky a zjednodušeně (úvod a závěr), většinou ale naopak promyšleně manipulují s možnostmi a výstavbou jejich fikčního světa, který se dle situace transformuje i v komentář a odraz západní popkultury. Občas mi přišlo, že se dalo z jednotlivých motivů vytřískat o dost údernější a bohatší humor (například očividná inspirace Terminátorem je odbyta jednou hláškou), neustálé dick joky mi už někdy lezly krkem, a abych mohl hodnotit lépe, nesmělo by tam být tolik hluchých míst nebo opakujících se postupů.___ V součtu určitě vítězí jednička, která na mě působila více uceleně. Dvojka je sice hodně vtipná, ovšem vyprávění je přeci jenom těžkopádnější. 70% (17.05.2018)

Deadpool 2 je dojemné rodinné melodrama o důležitosti tradičních hodnot. S hrdinou, který se chce po většinu času zabít, zvracením kyseliny a brutálními akčními scénami, k nimž hraje dubstep nebo Enya (rozhodněte se sami, co je horší). Srovnatelně zábavné jako jednička, zároveň temnější a emocionálně i příběhově vrstevnatější.___Retrospektivně (jako velká část prvního dílu) je vyprávěno jenom prvních cca 20 minut, po kterých se film-noir mění v buddy movie (z vězení). Teprve druhá polovina je superhrdinskou týmovkou (Rob Delaney jako Peter by zasloužil spin-off). Cíl protagonisty i role padoucha (opět výborný Josh „Thanos“ Brolin), přicházejícího na scénu poměrně pozdě, se několikrát nečekaně promění. Všechno to spojuje právě onen melodramatický podklad s pozdním/nemožným shledáním a (re)konstrukcí rodiny. Jde tak především o vnitřní konflikt hlavního hrdiny, ne o zničení světa jako v ostatních komiksových filmech. Nevadilo mi proto množství zcela seriózních scén bez sebeshazovacího humoru (krom toho, když po špatném dialogu necháte jednu z postav označit scenáristu za debila, na špatnosti onoho dialogu to nic nezmění). Díky nim berete postavy vážněji než ony sebe samé a závěr vzbuzuje správné emoce (v tomto ohledu je Deadpool soběstačnější než Infinity War – aby vás dojal, nemusíte znát znát předchozích 18 filmů, ale pouze si pamatovat, co jste sledovali poslední dvě hodiny).___ Nejlepší jsou úvodní titulky parodující bondovky, potitulkové scény (resp. mezititulkové, po závěrečných titulcích už nic není) a vtipy pravdivě pojmenovávající nedostatky komiksových filmů, kterým chybí to, čím Deadpool překypuje, totiž nadhled. Vedle konkurence od DC to opět schytávají hlavně X-Men, označeni za zastaralou, genderově nekorektní metaforu rasismu ze šedesátých let. Zamrzí naopak rutinní akční scény s nepřehledným střihem (až na pár plynulejších okamžiků, dávajících svou choreografií vzpomenout na Johna Wicka), které jako u většiny velkoprodukcí tohoto typu zřejmě neměl pod kontrolou sám režisér, nýbrž druhý štáb (a následně lidé starající se o CGI).___ V souhrnu přesto velmi dobrá letní zábava, jejíž tvůrci dokázali vymyslet dost způsobů, jak nás obsahem a konstrukcí příběhu nebo využíváním konvencí různých žánrů i bez možnosti zopakovat „wow efekt“ jedničky od začátku do konce něčím překvapovat. 80% (16.05.2018)

Já a Deadpool očividně nebudeme kamarádi. Už u děsně přehypované jedničky jsem měla docela problém, ale i přesto jsem se tedy rozhoupala pro dvojku s tím, že už alespoň vím, do čeho jdu, co od toho čekat a nečekat. Ovšem i přes ta malá očekávání mě film dokázal zklamat. Očividně mám jiný smysl humoru než všichni ostatní, protože já se nezasmála ani jednou, tyhle ty "fekální" vtipy a nechutnosti, které byly už dost za hranou mě skutečně vtipné nepřišly. Navíc mě hrozně nebavilo, jak si ten film hrál na parodii superhrdinských filmů a ve skutečnosti to vlastně žádná parodie ani nebyla. Hned v prvních deseti minutách vám to naservíruje nečekaný (a takový dost nelogický a zbytečný) zvrat, který pak udá tempo zbytku filmu, který vlastně nemá žádný normální děj, jen je to sled nelogičnosti vedle nesmyslu. Pochopitelně se musí vrátit i dvojka (vlastně v tomhle dílu trojka) těch nejméně zajímavých X-Menů, které studio vyhrabalo a vlastně jediná postava, která tu katastrofu zachraňuje (ačkoliv ne úplně dostatečně) byla Domino. Ovšem co mě na filmu iritoval úplně nejvíc (a jo, vadilo mi to i v jedničce, ale asi protože to všem přišlo děsně zábavný, tady toho bylo ještě dvakrát tolik) bylo to pomyslné bourání čtvrté stěny a to neustálé narážení a zesměšňování Marvelu, ostatních superhrdinů a ty narážky na filmovou kariéru Ryana Reynoldse - to ve filmu prostě vidět nechci. Třetí díl už si snad odpustím, teď jen musím doufat, že Deadpool nezaujme nějakou větší roli v MCU, ještě, aby se nedejbože nacpal třeba do fáze 4 Avengers. (09.05.2019)