matka!

Tak tenhle film byl vyloženě divný. Do teď nevím co se dooravdy odehrálo a co naopak nikoliv. Poslední půlhodinka nabrala úplně jiné tempo než si držel zbytek filmu a k pochopení konce a zápletky je zapotřebí dobré představitosti. Dal bych lepší hodnocení, ale možná jsem při sledování vypil příliš vína a celé to příliš nepochopil. (26.01.2021)

Darren Aronofsky je režisér, který mi svou tvorbou sedl málokdy, točí hodně kontrovérzní filmy pro své publikum, ale tímhle dílem mě absolutně rozsekal a dokázal, že má Koule. Film Matka je herecký koncert skvělých herců- Vynikající Jennifer Lawrence, která si sáhla až na dno svých hereckých schopností a předvádí oscarový výkon, to samé se dá říct o Javiéru Bardemovi a velmi potěší i účast Eda Herrise a Michelle Pfeiffer-O takovém cástingu si lec který Horor/Thriller může jen zdát. Námět je velmi zajímavý a dá se říct, že se jedná o velkou noční můru, kterou by nechtěl zažít hádám nikdo. Romantická Idylka spokojeného páru v nádherném velkém domě začnou narušovat nezvaní hosté, kterých začne přibývat a ke konci se z baráku doslova stane Bitevní Pole! Film má hodně dusnou a nepříjemnou atmosféru, po dlouhé době mi při sledování bylo opravdu úzko až nepříjemně, poslední půl hodinu film graduje tak, že mi hlava nebrala, co vše si Režisér troufá ukázat a místy byl až explicitně drzý vůči divákům, holky si definitivně budou zavírat oči a otrlí diváci si budou "chrochňat", Při závěrečném zvratu si spousta lidí v kině řeklo " What the Fuck!" Spousta lidí může naštvat, mně osobně něco tak originálního a podivně zajímavého hodně překvapilo. Drsný paranoidní, halucinogenní, inteligentní a atmosférický Thriller, jaký zde nebyl posledních pár let. Finále je takovéj WTF úlet, který si chci zopakovat okamžitě hned. Film definitivně bude dělit na dvě skupiny : Hodně spokojení a hodně naštvaní diváci, já patřím do té první. 85% (17.09.2017)

Je to divný a naprosto chápu zděšení spousty diváků. Aronofsky servíruje další ze svých velkolepých děl, které se snaží uchopit širokou paletu témat v líbivém kabátku. Na mě to ale fungovalo. Archetypální postavy rodičů, specifika mužsko-ženského pohledu na svět, politické náznaky… je tam prostě tak moc všechno, až je dost obtížné si z toho vyzobat něco pro sebe. Což ostatně i sám Aronofsky zhruba ve dvou třetinách tematizuje. Chvílemi si nelze nevzpomenout na Fontánu, tentokrát však v mnohem sevřenějším pojetí, kdy většinu času sledujeme skrz vyděšenou Jennifer Lawrence okolní dění. To je zprvu hodně poklidné, přesto se daří budovat atmosféru, že něco je ve vzduchu. Závěrečná půlhodina je naopak neuvěřitelně nakopnutá a přepálená a jistě spoustě lidí nesedne. Já mám ale Aronofskyho styl i vzletnou poetiku rád, takže jsem se na téhle vlně těžko uchopitelného podivna svezl moc rád. (27.12.2017)

Já být tou ženskou, tak bych už v půlce filmu chlapa poslala do patřičných míst a odešla.. Ale to by byl film o ničem. Matka! se hodně insporovala filmem Rosemary má děťátko a tak nějak jsem věděla, jak to celé dopadne. Atmosféru to mělo, pořád jsem obdivovala vlasy a účesy, které měla Jennifer, ale jinak se mi na to nekoukalo s nadšením. Z jedné scény je mi do teď nevolno. Už film nechci nikdy vidět. (10.04.2018)

Byl bych na Darrena pyšný, kdyby mu bylo 12 let a tohle byl za víkend spíchnutý úkol z literárního kroužku na téma "nacpi bibli do baráku". Klidně bych mu za to koupil i balík Bonpari. Ale jako seriózní alegorie mi to přijde až směšné svou banální mechaničností, kdy jsem po upřímném zaujetí v prvních minutách pochopil, že následovat bude prostě scéna za scénou toho nejjednoduššího a nejvíc doslovného převádění biblických motivů do nastaveného formátu. A to až k "explozivnímu finále", které bylo jasné cca od páté minuty. Vůbec ona doslovnost, která je jediným hmotným prvkem matky!, mě zcela minula. Fakt se nerozsypu při požívání těla páně, zvlášť když ho očekávám asi dvacet minut, protože najít nějaké nečekané východisko u Darrena nehrozí. Úplně nejvíc nesnáším právě to, když na začátku scény vím, jak skončí, jak bude vypadat a co jí bude následovat. matka! je stejně hloupá jako nabubřelá a já od ní dávám ruce pryč. Z filmu jsem si odnesl jen to, že bůh je retardovaný, protože zjevně opakuje stejné a velmi snadno řešitelné chyby znova a znova. Ze současných zábavných hříček narušujících archaickými motivy a postupy očekávání upřednostňuju rozhodně Zabití posvátného jelena, které s antikou pracuje živě a nápaditě - oproti tomuhle statickému šumu jde o poklad. (13.10.2017)