Režie:
Joe WrightScénář:
Anthony McCartenKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Dario MarianelliHrají:
Gary Oldman, Kristin Scott Thomas, Ben Mendelsohn, Lily James, Ronald Pickup, Stephen Dillane, Nicholas Jones, Samuel West, David Schofield, Richard Lumsden (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Gary Oldman v roli jedné z největších osobností 20. století. Winston Churchill na počátku 2. světové války musí učinit zásadní rozhodnutí. Hrozba Německé invaze je bezprostřední a on jako premiér Velké Británie musí v této temné hodině během krátké chvíle semknout národ a změnit průběh světových dějin. (Cinemart)
Videa (3)
Recenze (546)
Kdyby Joe Wright dokázal vyprávět stejně efektivně, jak efektně režíruje, šlo by o mnohem méně bolestivou diváckou zkušenost. Ambiciózní britský filmař se bohužel opět projevuje jako velký kýčař, pro kterého je hlavní, aby každá scéna stůj co stůj dobře vypadala a nenudila, ne aby měla smysluplnou náplň a byla nějak nápomocná vyprávění. Vizuální gimmicky jako jsou záběry z ptačí perspektivy, zpomalené záběry nebo velké detaily vteřinové ručičky působí hlavně jako projevy skoro panické obavy ze všednosti, kterou bych čekal spíše u debutujícího tvůrce, snažícího se předvést, co všechno se naučil na filmové škole. Docela obyčejné scény, spoléhající se jen na dobře zvolenou kompozici a Oldmanovo herectví (velmi solidní, ale pořád musíte myslet na to, že sledujete štíhlého herce pod tlustou maskou), jsou přitom mnohem působivější, neboť v nich myšlenky nepřekrývají efekty. Kromě občasných vítězství formy nad obsahem film doplácí na nevyrovnaný rytmus (po svižné první hodině se tempo před operací Dynamo výrazně zpomaluje), zjednodušování historie na klíčová rozhodnutí velkých a neomylných mužů, zoufalý nedostatek soudnosti (i kdyby scéna v metru vycházela ze skutečnosti, nic to nemění na faktu, jak strašlivě nepřesvědčivě je vystavěná a napsaná - něco tak blbého nepamatuji ani z britských meziválečných propagandistických filmů, kam by to patřilo spíš) a urážlivou návodnost. Ten film nám skrze vedlejší postavy (zejména vyjukanou sekretářku) neustále sděluje, jak máme na Churchilla pohlížet, co si o něm máme myslet, abychom snad nezačali pochybovat o jeho genialitě. Špetku uvěřitelnosti v sobě mají akorát scény Churchilla s manželkou, které scénář nepředepisuje, aby jen žasla nad jeho pronikavým intelektem a smála se jeho bonmotům. Sebelepší práce herců a maskérů (a návrhářů kostýmů a architektů) bohužel nedokáže zachránit to, co zanedbal scenárista (Anthony McCarten napsal i Teorii všeho, trpící podobnými nedostatky) a režisér. Nejtemnější hodina je prázdná, naivní a falešná lekce patriotismu, která se dvě hodiny klopotně dobírá ke stejnému sdělení, které dokázal Christopher Nolan s mnohem větší úderností shrnout do posledních deseti minut Dunkerku. 45% ()
Když si vzpomenu, jak jsem strašně moc brečela při Králově řeči, tak je zcela jasné, že Joe Wright něco zcela zásadním způsobem pokonil, neboť tady jsem nehnula ani brvou. (A to ani Královu řeč nemám moc ráda, ale je napsaná a sestrojená přesně tak, aby působila mezi řádky a zcela konkrétně). Možná je to Garym, který se nemá o co opřít a tak se jenom pitvoří, možná je to Lily James, která nemá charismatu ani do kalíšku na vajíčka a jako překladatel pro diváka a zástupce "lidu" tak vůbec nefunguje, možná je to Kristin, která je tam úplně zbytečně, možná je to nevýraznou hudbou, která žádnou z těch "zásadních" scén nepodpoří a tak všechny splývají dohromady, a možná je to absencí vhledu či nadhledu, reflexe či záměru ze strany tvůrčího týmu. Tohle je taková ta inscenace, kterou pančelky na gymplu v hodině dějepisu pustí studentům a po jejím skončení řeknou "no a nějak takhle to bylo, příští týden test", ale není to film. ()
Inženýrský film tak možná pro cílovku naivních naturalizovaných vysokoškoláků, kteří oplývají pocitem, že titul je svátý grál a klíč k dobrým výsledkům. V přeneseném smyslu slova je to stejné režisér Wright, tvůrce 11 let starého a geniálně vymazleného Atonement. Snaží se každou scénu stůj co stůj formálně, esteticky a dialogově dokonale vycizelovat tak, že mu vlastně náboj, šťáva a hutnost příběhu s nonšalantní elegancí prokluzuje mezi prsty jako nůž krz máslo. Tedy ve finále je těžce mimo. Jestli to má být útok na Oscary, tak zřejmě nepovedený. Jestli film fungoval jen jako obyčejný nástroj na vyzdvihnutí maskérů Gary Oldmana a jeho hereckého výkonu, potom OK. ()
Názorná ukázka toho, že i životopis politického velikána lze podělat natolik, že je z něj rutinérský nezáživný počin. Špatně sestříhané, filmu chybí dynamika a napětí, k němuž v reálu bylo mnoho příležitostí, práce s kamerou na úrovni začínajícího amatéra, který si se svým oblíbeným polocelkem prostě vystačí po celý film, jediným zajímavým prvkem zůstává nepřehlédnutelný Oldman, který se snaží ze všech sil zachránit, co se dá, bohužel spoustu věcí ani ten nejlepší herec prostě zachránit nemůže. ()
Tohle je divadelní interiérovka jak vyšitá. Postavená na naprosto mimořádným hereckým výkonu Gary Oldmana, ale i Pickup nebo Dillane hráli jedna báseň. Trošku mám problém s dialogy, neměly údernost i když jim místy nechyběl vtip, byly neslaný nemastný a film díky tomu hodně ztracel na tempu potažmo emocích. ()
Galerie (68)
Zajímavosti (20)
- Režisér Joe Wright přiznal, že jedna z nejemotivnějších scén filmu v metru byla do filmu přidána a nebyla podle skutečnosti. Podle svých slov se snažil být historicky přesný především v chování postav. (hendrich6)
- Gary Oldman v karavanu při pauze tančil v kostýmu Churchilla jako James Brown. Celý tanec natočila jeho žena na iPhone a klip se stal slavným po odvysílání v Graham Norton Show (od r. 2007). (midgard)
- Film je zasadený do mája 1940. V skutočnosti sa Elizabeth Layton (Lily James) stala Churchillovou sekretárkou až v roku 1941. (belinko)
Reklama