...And Justice for All
...a spravodlivosť pre všetkých
Režie:
Norman JewisonKamera:
Victor J. KemperHudba:
Dave GrusinHrají:
Al Pacino, Jack Warden, John Forsythe, Lee Strasberg, Jeffrey Tambor, Christine Lahti, Sam Levene, Thomas G. Waites, Craig T. Nelson, Dominic Chianese (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Co je to za soudní systém, kde kriminálníci zůstávají na svobodě? Mladý právník Arthur Kirkland (Al Pacino) se ptá, zda vůbec existuje SPRAVEDLNOST. Arthur je upřímný, idealistický právník, který se najednou dostává pod tlak, když má obhajovat významného soudce (John Forsythe). Ten je obviněn ze zbití a znásilnění mladé dívky. Arthur ví, že je vinen! Když dojde k soudnímu líčení, Arthur si musí vybrat mezi kariérou a ctí. Závěr soudního líčení je explozivní a nezapomenutelný. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (287)
I když jsem tenhle film o pochybné soudní spravedlnosti viděla před šílenou spoustou let, nemůžu zapomenout na Al Pacina a jeho závěrečnou řeč, protože snad poprvé v životě se mi stalo, že jsem byla z hereckého výkonu v rozpacích. Byl totiž tak strašně niterný a téměř až intimní, že jsem měla pocit jakési nepatřičnosti z toho, že se herec obrací naruby, vydává ze sebe všechno do poslední kapky, smývá hranice mezi předstíráním a svými obnaženými emocemi a já tomu pijánko přihlížím. Taková to byla síla a to jsem ještě netušila, že u Al Pacina si na tento způsob budu muset zvyknout. ()
Oscar 2 nominace: Herec HR - Al Pacino, Scénář ()
Jednoznačně nejlepší film o soudech a právnících, který jsem měla možnost shlédnout. Al Pacino je bezchybný, to, co předvádí, zejména na konci v úvodní řeči, se moc často nevidí. Tomu se říká herecký koncert, který je navíc podložený výborným scénářem... Co víc si přát? ()
Filmy z právnického prostředí mě obvykle nechávají chladným, Al Pacinův výběr rolí se mi do vkusu zpravidla také netrefuje, ale ...And Justice for All mě fakt dostalo. Svižně natočené, skvěle napsané, zábavné i k zamyšlení. Spousta silných momentů a dokonalé vyvrcholení. ()
Nevěřím, že na světě existuje spravedlnost, právo a pravda, za kterou tady tak krásně bojoval Al Pacino. Dnes a denně vidím, jak mocný stojej nad zákon a i kdyby ne, tak nevěřím v právníky jako tady byl Al PAcino, protože právník by za prachy byl ochoten celýmu světu do očí tvrdit, že Hitler je nevinnej. Z toho vyplývá, že tenhle považuju za silný, za emotivní, za humanistický v tom nezprofanovaném slova smyslu a díky neskutečně přesvědčivýmu výkona pana Pacina je v podstatě nezapomenutelný jenže je to jen pohádka, protože odporný slizáci jako taky Fleming jsou v reálném životě nedotknutelný. ()
Čekal jsem takový typický průměrný film ve stylu 70. let, ale byl jsem mile překvapen. Al Pacino doslova koncertuje (ostatně jako takřka pokaždé), ale i ostatní herci podávají skvělé výkony. Nezapomenutelný je soudce se sklony k sebevraždě, i díky "bezpečnému" letu vrtulníkem. Zkrátka se jedná o výborný film. ()
Skoro to vypadá, jako kdyby si Amíci právnickými filmy dokazovali, jak skvělí jsou herci. Dříve jsem právnické filmy vnímal jako něco, co mě nikdy nelákalo a nepředpokládal jsem, že by mě to někdy mělo začít lákat. Jenže postupem času jsem se dostal k dobrým filmům, ke skvělým hereckým výkonům a najednou od těchto filmů neočekávám ani nic jiného. No a když se podíváte na herecké obsazení v tomto filmu, tak pochopíte, že hlavní roli zde má Al Pacino. A ten sám o sobě většinou špatný výkon nepodává. Celý film se nicméně tváří na solidní tři hvězdy s pár příjemnými scénami, jakmile ale nastoupí závěrečný proslov, vysolíte jasnou čtyřku. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $33,300,000║Tržby Celosvetovo $- ║ plané /40%/ ()
Kde jsou ty doby, kdy si Al Pacino vybíral filmy, které měly mnoho co říct... And Justice for All patří mezi ně, mezi tu výpověď o Americe před 30ceti lety, kterou si dneska pod vším pozlátkem těžko uvědomuje. Příběh samotný je spíše skládankou střípků, upozorňujících na extrémní povahu paradoxů vznikajících v americkém soudním systému, postupech a především, lidech. Konfrontace "co je správné" a "co je podle zákona" je v závěru dobře vygradovaná a jen mě napadá otázka, kdo je v tomhle filmu při smyslech? Každý je tu symbolem. ()
Opravdu nadmiru vyborny vykon Al Pacina, ktery sveho advokata vystrihl s takovou chuti, ze by mu clovek veril i absolovani prav. ()
Neznám moc filmů, které jsou tak dokonale vyváženým mixem mrazivých momentů a neskutečně vtipných situací, aby u toho ještě stíhaly vyprávět neobvykle silný příběh, nenápadně dloubat do shnilosti prostředí, ve kterém se odehrávají, a servírovat excelentně zahraného hlavního hrdinu. ...A spravedlnost pro všechny je v tomhle ohledu mistrovským kouskem bez jediného slabého místa a je škoda, že tenhle film tak zapadl, protože se může směle postavit vedle ostatních Pacinových klenotů. P.S. Scéna s vrtulníkem je legendary! ()
Satirický film, tvrdě napadající americký soudní systém, neberoucí se servítky vůbec před ničím. Hlavní postava, mladý, o všeobecném právu na spravedlnost nepochybující, právník, má být krutě ironickým protějškem těch desítek geniálních, přesvědčivých, neporazitelných mistrů soudních dvorů, kterými se to v právnických filmech jen hemží. Film musí pochopitelně končit velkou řečnickou bitvou, tady spíše sebevraždou, avšak na ní není k obdivování pouze herecká virtuozita Al Pacina, nýbrž i sarkastické zparodování klišovitých a patetických výstupů, jakých se mnozí filmoví hrdinové právnických filmů dopouštějí neustále. Film se točil v Baltimore, a proto tu bylo využito mnoho newyorských divadelních herců, dokonce i guru Lee Strasberg, který učil snad všechny slavné herce své generace od Marlona Branda po Marilyn Monroe. ()
Parádní soudní drama na které vás prostě nemůže nebavit koukat. Al Pacino ty role nehraje on je snad žije. ()
„Slibuji věrnost vlajce Spojených států a republice, kterou symbolizuje, národu vedenému Bohem a nedělitelné svobodě a spravedlnosti pro všechny.“ Příběh o báječném soudním systému se nemůže odehrávat jinde než mezi soudci, právníky, obviněnými a v soudní síni. Přátelé, nepřátelé, nespravedlivě odsouzení a svět, kde dělat právníka je ta nejfajnovější věc. Litera zákona, hájit práva jedince. Vyhrát bez ohledu na pravdu. Jde jen o vítězství. Co je to spravedlnost? Jaké má záměry? Nemám rád starý filmy. A ani tenhle to nezmění. Z mého pohledu již dnes nepřináší nic objevného. Kromě velmi zajímavé řeči A.Pacina na závěr případu Fleming. Takže je moje volba jasná! PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ ** ()
rozpočet : ? tržby americke : $33,300,000 ()
Nadčasový a skvělý námět, který měl tu smůlu, že byl zrealizován na nesympatickém přelomu 70. a 80. let. Nedokážu se zbavit dojmu, že ona lehká tragičnost a několikrát naznačená zbytečnost snažení a bezvýchodnost nástrah soudního systému by se v jiném období vyjímala daleko lépe. Bez prazvláštních účesů nebo soundtracku, který k dění na plátně několikrát vůbec nepasuje. A je to obrovská škoda, protože Pacino se do příběhu vložil jako obvykle s plným nasazením a já žasnu nad jeho dokonalou etudou v helikoptéře a padám na kolena z každého jeho monologu v čele s uchvacující finální řečí, která patří k jeho životním číslům. I proto mě tolik mrzí, že se scénář ve druhé polovině tak bezvýhradně ponoří do své moralistické části a žaluje z plna hrdla na americkou justici. S kapkou uvěřitelnosti bych šel podstatně výš. ()
Cekal jsem nejaky nudny soudni drama a byl jsem prijemne prekvapenej. Film je totiz o nejakym soudnim preliceni az na druhym miste, hlavne to je film o zivote jednoho mladyho, idealistickyho a zasadovyho pravnika. Ten proste bere pripady, resi je s klientama, ve volnym case podnika akce s pritelkyni nebo kamosem sebevrazednym soudcem, obcas se dostane k soudu, kdyz se mu neco nelibi, tak se ozve a ma z toho kolikrat problemy. Film proste neni o jednom velkym pripadu, ale o beznym zivote pravnika. A je obcas vaznej, nekdy se proste pripad nepodari tak, jak by si predstavoval a misty naopak docela zabavnej. K tomu velkymu pripadu, soudu se soudcem obvinenym ze znasilneni, film sice nekdy od pulky pomalu smeruje, ale k samotnymu preliceni dojde az v uplnym zaveru filmu, kdy dojde jen na uvodni rec, kde to Pacino kurevsky rozjede, on hraje celou dobu paradne, ale vrcholnej vykon si nechal az na zaver filmu. Akorat me ten konec trosku zarazil, je takovej neukoncenej, ze clovek nevi, co bylo dal. Slabsich 5*. ()
Uvolněná humorná nálada se tu hezky sráží s temnou realitou v "čestný" soudní profesi, aneb jak morální integrita, poctivost a spravedlnost s prací právníka nemá moc nic společný. Jak ukáže super vyhrocený finále, může to být přehlídka kariérní korupce, blázinec a šaráda. Film je v podstatě koláž absurdit, tragédů a fuck-upů, výborná je postava ctihodného soudce Rayforda, jinak samozřejmě vydatná herecká show Al Pacina. Zábava! ()
Hodně zajímavý pohled na prohnilivý soudní systém v němž se najde jeden právník, kterému jde o něco jiného než o peníze a prospěchářství, jde mu o spravedlnost pro všechny. Al Pacino bravůrně ztvárnil idealistického právníka Arthur Kirkland a předvedl svůj další životní výkon (nominace na Oscara budiž tomu důkazem). Ale ani ostatní herci se nenechali zahanbit a podávají též slušné výkony. Závěrečný proslov Pacina ze soudního líčení je něco nazapomenutelného...... ()
Související novinky
Zemřel režisér Norman Jewison
V požehnaném věku sedmadevadesáti let v sobotu 20. ledna opustil filmový svět kanadsko-americký na sedm Oscarů nominovaný režisér a producent Norman Jewison, tvůrce legendárních a oblíbených snímků… (více)
Al Pacino si v jiném filmu zahrál idealistického policistu Franka Serpica, v tomto filmu však hraje idealistického soudce Arthura Kirklanda, který musí bojovat za právo a spravedlnost ve zkorumpovaném americkém systému, kde jsou zločinci na svobodě, nevinní trpí ve vězení a soudce se nezabývá důkazy předtím, než někoho odsoudí k pobytu v žaláři. Arthur Kirkland je obhájcem v Baltimoru. Na začátku filmu sedí ve vězení za pohrdání soudem. Praštil totiž soudce Henryho T. Fleminga během procesu, ve kterém obhajoval svého klienta Jeffa McCullaugha. Ten byl zastaven kvůli tomu, že mu nesvítila zadní světla, ale bohužel pro něj byl zaměněn za vraha stejného jména. Díky tomu hnije už 1,5 roku ve vězení za to, že mu nesvítila zadní světla. Fleming opakovaně mařil Kirklandovy snahy o přezkoumání případu. Nezabývá se ani novými důkazy o McCullaughově nevině, odmítá je totiž zvážit kvůli jejich „pozdnímu předložení“. Kirkland se ve vězení potkává se svým novým klientem, mladým černým transvestitou Ralphem Ageem, který byl zatčen za loupež a bojí se pobytu ve vězení. Kirkland pravidelně navštěvuje svého dědu Sama v pečovatelském domě, kde jeho děda postupně senilní. Dozvídáme se, že Kirkland byl v mladém věku opuštěn svými rodiči, a proto jej vychovával děda Sam, který jej dostal na právnickou fakultu. Kirkland je ovšem také chlap a začne si románek s členkou legální etické komise Gail Packerovou, které se povede jej dostat do postele. Kirklandův kamarád je soudce Francis Rayford, který je však blázen se suicidálními sklony. Rayford vezme Kirklanda na let ve svém osobním vrtulníku. Ten magor zkouší, jak daleko doletí, než jim dojde palivo, a tak ti dva málem zemřou při přistání v mělké vodě. Rayford je veterán z korejské války, má u sebe neustále pušku a pistoli M1911 a obědy jí na venkovní římse za oknem své kanceláře ve čtvrtém patře. Jednoho dne se stane vtipná věc. Kirkland je požádán, aby obhajoval soudce Fleminga, který je obviněn z brutálního napadení a znásilnění mladé ženy. Kirklandovi kolegové, především právník Jay Porter, mají z této paradoxní situace záchvat smíchu. Flemming si však myslí, že když jej bude obhajovat osoba, která jej veřejně nenávidí, tak že mu to prospěje. Navíc má na Kirklanda svou páku – Kirkland pomohl policii kdysi usvědčit svého klienta a porušil tím mlčenlivost. Pokud by to vyšlo najevo, tak by byl vyloučen a nemohl by se živit tím jediným, co umí. Jay Porter také není psychicky úplně v pohodě. Cítí vinu za získání osvobozujících rozsudků pro své obžalované klienty, kteří byli skutečně vinni. Navštíví Kirklanda ve značně podnapilém stavu a oznámí mu, že jeho klient po osvobozujícím rozsudku zabil dvě děti. Zhroutí se, zavře se v jedné místnosti v soudní budově, hází po všech talíře, a tak je odvezen do nemocnice. Kirkland požádá svého dalšího kolegu Warrena Fresnella, aby se postaral o Ageeovo soudní slyšení v jeho nepřítomnosti. Kirkland dává Fresnellovi opravenou verzi Ageeho probační zprávy a zdůrazňuje, že musí být předem předložena soudci, aby Agee dostal podmínku. Fresnell to však jaksi nestihne a Agee skončí odsouzený ve vězení. Kirkland si na Fresnella počká, zaútočí na jeho auto a oznámí mu, že Agee spáchal sebevraždu 30 minut po odsouzení. Mezitím se nevinný McCullaugh, který byl sexuálně a fyzicky napaden spoluvězni, také zblázní a vezme si dva rukojmí. Kirkland jej prosí, aby se vzdal a slibuje mu, že ho dostane ven, ale policejní odstřelovač jej zastřelí poté, co McCullaugh vleze před okno. Kirkland je z toho také dost narušený a v tomto stavu se ujímá případu soudce Fleminga. Nejprve se snaží přemluvit státního zástupce Franka Bowerse, aby případ zahodil, ale je to marné. Kirkland se setkává s dalším klientem Carlem Traversem, který mu ukáže fotografie, kde se ctihodný soudce účastní BDSM hrátek s prostitutkami. Packerová Kirklanda varuje, aby svého klienta nezradil, protože na něj dohlíží etická komise, což jej pěkně nasere – ona na něj donášela, zatímco spolu spali. Kirkland ukáže fotky soudci Flemingovi a ten narovinu vybalí, že je vinen. No a přichází zlatý hřeb celého filmu, třešnička na dortu a něco, na co nikdy nezapomenu – soudní proces s Flemmingem. Kirkland řekne u soudu z plných plic to, co si myslí každý z nás, začalo to spekulacemi ohledně amerického právního systému a skončilo to…prostě božsky! Úžasný film, kterému navíc vzdala Metallica hold tím, že stejně pojmenovala své album z roku 1988. () (méně) (více)