Ad Astra

Příjemně v oparu. (spoiler) Všimli jste si, že se ve snímku lidé smáli jen ve scéně, kde si vzali pilule na dobrou náladu? (25.09.2019)

Od snímku 2001: Vesmírná odysea se cesty vesmírem nijak výrazně vizuálně nezměnily, na druhou stranu při sledování jsem měl pocit, jako bych se díval na dokumentární film, tak civilně působí. Hledání mimozemských civilizací otcem se ukáže pro syna jako hledání smyslu života. Co s těmi úžasnými a dech beroucími světy v hlubokém vesmíru, když na nich zřejmě chybí láska a sny, city a naděje, život a... ? Jednu chvíli jsem čekal, že se vesmírné filozofování zvrtne kamsi směrem k Propasti (1989) nebo Armageddonu, což se nakonec nestalo. Na jednu stranu jsem spokojen, na druhou bych konec býval raději viděl úplně jinak. Akční scény byly příjemným osvěžením, ať už piráti, nebo šílený op, byť celkovému vyznění nijak nepomohly, a tudíž by se bez nich film obešel. Kritika vědeckých a armádních společností a organizací, jdoucích přes mrtvoly, je i nadále žádoucí, protože to není sci-fi, nýbrž skutečnost. Z technického hlediska by mě zajímalo, jak lze řízeně plachtit vesmírem a bez vychýlení či zbrzdění překonat pás asteroidů, ale předpokládám, že tvůrci měli odborné poradce. (29.12.2019)

tohle jsem raději neměl vidět... (11.12.2019)

Brad Pitt se vydal za vlastním Kurtzem na okraj galaxie. Pro McBridea možná trýznivá mise, pro diváka díky Richterovi a van Hoytemu však naprosto úchvatná. (20.09.2019)

Na prvý pohľad snímka zaujme impozantnou vizuálnou stránkou. Tá je bez preháňania ohromnou pastvou pre oči (silne odporúčam vidieť film minimálne na premietačke na stene vo vysokom rozlíšení), ktorá ponúka mnoho úchvatných veľkolepých záberov vesmíru, planét, obrích staníc, rakiet a pod. Najkrajší je pohľad z vysokej antény na krásnu krajinku na planéte Zem. Ad Astra má slušnú šancu uspieť budúci rok na Oscaroch (minimálne nominácie za réžiu, kameru, vizuálne efekty a pre Pitta by boli na mieste), horšie to ale zrejme bude so zárobkami v kinách. Keď film skončí, budete si pravdepodobne hovoriť, že ste videli (a počuli) film, na ktorom si jeho tvorcovia dali veľmi záležať a chceli vám jeho prostredníctvom odovzdať akési intenzívne emócie. Ale nebude existovať prakticky nič, o čom by sa vám po skončení filmu chcelo premýšľať, nieto o tom diskutovať s niekým iným. (09.12.2019)

Trochu rozpačité, hlavně z konce jsem nemile překvapen. A vzdálenosti se tu opravdu velmi neřeší, nějaké 3,5 mld. let si pán přeletí jak... Mělo to atmošku, ale rozhodně z toho, vlivem poptávky "moderního diváka", nevytřískali maximum!!! (11.12.2019)

James Gray dovršil, podtrhl a vynesl do nebeských výšin to, co tak působivě načal už ve Ztraceném městě Z. Osudový vztah otce a syna a dokonale starosvětský, uvědomělý vývoj hlavní postavy zabalený v nejvíce strhující vesmírné kulise od dob.... Interstellaru? Hmmm, ne, Vesmírné odysey. Každý záběr je skvostný, sekvence z Měsíce a závěrečná pouť skrze hmotnou prázdnotu a morální naplnění jsou přímo hypnotické. Každé gesto soustředěně hrajícího Brada Pitta má své podstatné a neoddiskutovatelné postavení, stejně jako každý tón jemné podbarvující muziky. Zbožňuji Graye za to, jak kašle na mainstream a buduje si takhle epicky rozměrnou story kolem jediné postavy, jejíž daleká cesta z povrchu zemského tak promyšleně symbolizuje pouť do vlastní minulosti, vyrovnávání se s vlastním odkazem a statečné vytyčení směru pro nový životní kurz, osvobozený od osudného stínu svého otce. Audiovizuálně bombastická poezie o vesmíru, která ctí odkaz Vesmírné odysey zdaleka nejlépe a nejkrásněji ze všech nástupců. A s osobním jádrem, které mě nehorázně dojalo a oslovilo. Ukončil bych to detailem na vymodlené podání ruky a poslední minutku nechal na divákovi. Jinak nádhera. (19.09.2019)

Přenádherně to vypadá (Hoyte van Hoytema na Oscara) a zní, ale to je koneckonců v podstatě všechno. První hodinu jsem byl doslova uchvácen dusnou atmosférou a vizuálem, ale s postupně přibývajícím odhalováním nekonečné vesmírné (a lidské) prázdnoty se začalo mé filosofické já hrozně nudit. Finále je emočně prázdné a zbytek k divákovi neuvěřitelně povrchní. Přál bych si, aby se mi tento film zaryl hluboko pod kůži, ale mně vážně nepřišlo, že bych byl svědkem něčeho výjimečného... něčeho, na co si Ad Astra dozajista hraje. Nezbývá mi nic jiného než na Pittovu vesmírnou odysseu vzpomínat jako na film, u kterého jsem si uvědomil, jak moc mi vadí voiceovery... 5/10 (22.09.2019)

Ty jo, moje 3700 recenze... Celkem mazec, ale jedeme dál !  :-)  ---- Tak já honím Johna Seeda ve FC se sapíkem po celé Motaně, likviduju tu jeho šílenou rodinku i sjetý příslušníky té jeho sekty blaženosti a pak zjistím, že je za sklem nahrávacího studia na Marsu :-). Tak to jo!!! Mimochodem mne pobavily ty Mars maskáče US. Army barvy oranžovo-hnědé :-). Nu co dodat... Když dva dělají totéž není to totéž, respektive když dva tvoří digitální svět u pícíčka není to totéž. Narážím na mnou předchozí viděný čajna  film, který byl také samý digitální efekt, ale bez valného efektu... Mně tahle one man show Pitta sedla, byť jsem tedy na konci čekal větší zvrat. Ale jak zpívá Mňága - I cesta může být cíl. Někdy musítem  straaašně daleko aby vám došlo, že ve skutečnosti nejste samotáři ač si to myslíte. Vzpomněl jsem na podobně laděný Solaris (2002). Strašně moc mi k nádherným obrazům vesmíru sedla hudba. Moc mi to připomnělo soundtrack ve hře Deliver Us The Moon, která měla moc podobnou atmošku. Jsem rád, že jsem zase po nějaké době viděl pořádnější sci-fi a navíc se tam mihnuli mí oblíbenci Tommy Lee a Donald. Teda jsou to už kmeti, ten čas je hrozná sketa. Ženy stárnou, muži zrají říká se laškovně, ale oba zestárli hrozně... Za chvilku přestanou točit a kdo přijde po nich? I Brad už má pár vrásek, kde jen je ta mladá smrt v Seznamte se Joe Black... Ale tak to prostě je. Dávám za 4 hladový paviány ! * * * * (08.08.2021)

Kubrickovova Vesmírná odysea/Solaris od Tarkovskýho pro mainstreamový publikum. (12.12.2019)

Predovšetkým veľmi pekne natočené, aj keď v konečnom dôsledku nuda. Úvod a prvá hodina ma veľmi milo prekvapili, cestovalo sa hore dolu po planétach a aj keď príbeh nebol bohvie ako pútavý, zaujal ma. Bavil ma Brad Pitt a dizajn vesmírnych lodí, ktorý mám rád asi už od prvého Votrelca. Dokonca sa tu aj jedna hororová scéna nachádza. No potom ako sa časomiera presunie cez hodinu, nastáva len dumanie vo vesmíre, pomalé tempo a finále, ktoré je už podávané za studena. Nemusel by to byť zlý film, ak by to točil iný režisér. A vlastne ani zlý nieje, iba s časti nezvládnutý, aby upútal plnú pozornosť až do konca. 65% - 3* (08.01.2020)

I'm looking forward to the day my solitude ends. Tak tohle je přesně ten film, u kterýho by vůbec nevadilo, kdyby měl klidně i o hodinu stopáže navíc. Možná s míň voiceoverem, ale za to s víc vizuálním vyprávením, vždyť ty Hoytemovy obrazy se soundtrackem od Max Richtera a Nilse Frahma někdy dokážou ještě víc, než Pittův vnitřní monolog. Ale i tak, těším se na druhou projekci, protože se chci znovu vrátit do tohohle nádhernýho filmovýho světa, kde můžete letět na Mars, kde jsou na Měsíci piráti, a kde se musíte vydat až na kraj naší solární soustavy, abyste se vyrovnali s daddy issues a začli si vážit toho, co a koho máte kolem sebe. Nádherná a emotivní podívaná, Imax recommended. (18.09.2019)

Vizuálně a hudebně je to naprosto dokonalé, úžasná až artová podívaná. Příběh není až tak originální, i přesto si myslím, že z něj tvůrci dostali maximum. Pitt má letos dva velké majstrštyky, bravo! PS : Elon Musk bude z tohoto snímku nadšen :)) [IMAX] (18.09.2019)

Byl jsem u toho docela slušně vyšokovanej a některé scény byly super (honička po měsíci, souboj s opicí). Brad Pitt si letos připisuje druhej parádní kousek a ani ty jeho mnohými kritizované monology mi překvapivě vůbec nevadily. Jeho postava sice občas nejednala moc pragmaticky, ale kdyby to zabalil a vrátil se zpátky domů, tak je to o hovně :). 80% (05.12.2019)

Scénáristicky občas divně pochybný a neúčelově vágní, ale i přes to krásně obrazově a psychologicky symbolický a neskutečně atmosférický. Několik scén zarytých do paměti mě utvrzujou v krásných čtyřech hvězdičkách, i když chápu, proč se mnozí uchýlili k hodnocení nižšímu. Hodně pocitová nosná myšlenka tak na někoho může působit hodně slabě a na někoho zase velmi silně. Spoko. (11.12.2019)

Vizuálne príťažlivé, príbehovo pútavé, no miestami (hlavne k záveru) pomerne uťahané. Ad Astre chýbala údernosť a viac emócií. Zvažujem, či snímke udeliť tri alebo štyri hviezdy, no predsa sa nakoniec asi prikloním k slabšej štvorke. Chazelleho First Man ma dostal určite o kus viac, ale aj Ad Astra si v rámci tohtoročných filmov zaslúži svoju pozornosť. Potešenia sa môžu dočkať najmä milovníci žánru, ktorým osobne nie som. Napriek tomu dávam slušných 7/10. (16.12.2019)

V momentech, kdy by to divák nečekal, je film až překvapivě akční, zato v závěru, kdy by byla potřeba nějaká ta akčnější katarze, je klidný jako okolní vesmír (a to i emočně). Nechápejte mě špatně, "Ad Astra" není špatné sci-fi, minimálně je to pokus zase o něco jiného s OK Pittem, ale... ale. (14.02.2024)

Hmm fakt to není nic moc. Potěšila antihollywoodské finále a celkově civilnost filmu plus luxusní miniepizodky s gorilami a piráty, ale prostě možná to raději mělo být drsné béčko než mizerně odvedená snaha o novou Vesmírnou odyseu. Každopádně Jamese Graye nezatracovat a uvidíme co bude dál. Brad Pitt s gustem stárne. (01.10.2019)

Riešenie problémov otca so synom v ďalekej budúcnosti... Na začiatku celkom zaujímavé psychologické rozobranie charakterov postáv v náväznosti aj na ich konanie. Potešil aj pekný vizuálny background. No časom sa to dobré začalo strácať, až to celé vyfučalo niekde komínom. Dejová linka začala nudiť a zachádzať do banalít bez nápadu, k tomu ešte to spomalené tempo... Len kde -tu zaujímavejšia myšlienka, to je celé. O pár dní sa na to zabudne. Slabší priemer. 55/100 (18.12.2019)

"Pindal sysel se syslem, ve vesmíru... nad života (ne)smyslem, fakt přes míru! Pod prdelí bombu, jadernou... já nadávku plivu, jadrnou." Sysel života stokrát jinak, pokaždé (ne)chutný, málokalorický a lehce (ne)stravitelný. Aneb jak odporně hořká je a jak těžce se žvýká stará kůže vrásčitého Tommy Lee Jonese, v depresivní roli fotra katastronauta. Přitom to začalo zábavně - pracovním úrazem při pádu na držku z opravdu hooodně vysoké Babylonské věže. Následně Brad Pitt coby profi-flegmatik z povolání, s tepem jen o dva údery za minutu vyšším než mrtvola, jako nějaká babča s kosmickým koštětem šuká po světnici, po stanici i po vesmírných tělesech, až se mu od trysek práší. Na Měsíci si ho somálští piráti spletli s Tomem Hanksem, cestou na Mars mu vzteklý pavián málem ukousnul půlku flegmatické prdele a jeho (od rozvodu již nevyužívané) péro, a po příletu na Mars na něho vycenila zuby zmalovaná čůza, jasná štětka, z neznámých důvodů posazená do recepce základny. Potud dobrý (čili za tři). Bohužel film pak začal děsně zpomalovat, rozpindávat se a marně řešit sysla života a Kudy z nudy. Pocitově čtyřhodinové finále filmu, které zpomalovalo... a zpomalovalo... jako přestárlý a totálně vyčerpaný šnek těsně před úhynem. Můj tep 185/min, pocení, třas končetin, tik v oku. Doprdelepráce, neprošel jsem "psychologickým hodnocením". Nařídili mi zobnout prášek na uklidnění. (02.07.2020)