Satan's Slaves
Režie:
Joko AnwarKamera:
Ical TanjungHrají:
Bront Palarae, Tara Basro, Dimas Aditya, Endy Arfian, Ayu Laksmi, Egy Fedly, Fachry Albar, Arswendi Nasution, Asmara Abigail, M. Adhiyat, Elly D. LuthanObsahy(1)
Píše se rok 1981. I přesto, že je Kak Rini dcerou známé zpěvačky, nevede se jí a její rodině příliš dobře. Doba slávy dávno pominula, tantiémy nevynášejí, úspory jsou z důvodu matčiny dlouhodobé nemoci pryč. Co teď? Prodat dům a přestěhovat se do menšího? To podle otce nepřipadá v úvahu. Nezbývá tedy nic jiného, než čekat. Když pak konečně skončí matčino utrpení, přinese to s sebou smutek. Smutek, ale i jistou úlevu a naději na nový začátek. Jak se ale nakonec ukáže, peníze jsou to poslední, s čím by si měli pozůstalí dělat starosti. Matčin hrob je nedaleko, otec odjel do města a vypadá to, že na legendě o tom, že se nebožtíci mohou vrátit mezi živé, je možná něco málo pravdy. Tedy alespoň v tom smyslu, že se NĚCO může vrátit. Rozhodně ale ne milující rodinný příslušník. (EMIA)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Klasická duchařina, ve které mrtvá matka pronásleduje svou rodinu. Vůbec by mě nenapadlo, že na mě bude ještě fungovat obyčejné prostěradlo, ale stalo se. Anwarovi se daří krůček po krůčku budovat perfektní atmosféru, kterou prokládá fungujícími lekačkami. Potěší i tradiční vizuál strašidla, protože když se to umí, je obyčejná bílá postava s bledou tváří to nejděsivější, co může divák potkat. Plusem jsou i herci včetně těch dětských a tak jediné, co mi celkový dojem kazí, je z mého pohledu ne úplně povedený závěr, který doplatil i na ne zrovna dokonalou technickou stránku. Ale i tak jsem víc než spokojen. 80% ()
"Tuhá v patře vám to natře!" Zajímavá exkurze do indonéské rodiny, pověrčivé a tudíž nadpřirozenými jevy se zbytečně neznepokojující. Rodiny ne úplně chudé, neboť vlastnící pár zajímavých elektrospotřebičů, např. interaktivní rádio či reverzní gramofon a jako bonus ve spižírně vykopanou děsně hlubokou a pět metrů širokou studnu, to aby měly posedlé děti kam padat. Ideální film pro nerozhodné diváky. Co si dnes pustit? Duchařinu, zombárnu nebo něco o sektách? Hrozné dilema, Pengabdi Setan aby to spral! No vida, a problém vyřešen. Film nám též odpoví na palčivou globální otázku, proč se v Asii obyvatelstvo množí geometrickou řadou, místo aby, kvůli tendenci max jedno (nejlépe žádné) dítě v rodině, ukázněně vymírali jako my. Je to díky semenu, samozřejmě. Takové u nás v Agrofertu ještě nevyšlechtili (výzkum ustrnul na množení motýle). Leč firma Anwar-Tantowi to dokázala a jejich sémě zla hrstmi rozsévá jurodivá sekta satanových družstevníků po celé Indonésii, zejména na hřbitovech. Pak i zalévají, kvalitně pohnojí a sklízí, co zaseli (jako Babiš). KVÍZOVÉ OKÉNKO: [][] Slyším-li cinkání, co to znamená? A) Do obýváku ke stromečku přiletěl Ježíšek, děti honem tam! B) Cinká mi ve věži, ze šéfa v práci. C) To straší cinkací bába, ležící v patře v rigor mortis. [][] Je čas začít se bát. Pár týdnů se teď určitě budu vyhýbat cyklostezkám. Cink, cink, cink, cink... ()
Zazvonil zvonec a s maminkou je konec.. Anwarovo švenkování kamerou je v rámci lekacích scén primitivní, ale účinné, úvod s cinkylinky matkou párkrát prožene dědu Morozka po zádech a nejmenší hrají tak (především hluchoněmá sekce), že si snadno získají vaše sympatie, nicméně jak byla ta mytologie i svou exotičností zpočátku zajímavá, tak s blížícím se koncem se ten inseminátorský kult a jeho otřepané supernaturální aktivity začaly zajídat (až tak, že jsem si přál, aby ty zombie přišel umravnit Iko Uwais). No nic, snad teď dole maminka zpívá povedený duet s Johnnym Favoritem.. ()
Ten námet si rozhodne zaslúžil o hodne viac strašenia, napätia a lepšie využitie bubákov ako som dostal. Niečo sa tu síce nájde, ale nebola to žiadna sláva. Našťastie dejová linka aj keď bola pomerne jednoduchá, tak bola celkom zaujímavá, len niektoré maličkosti sa možno žiadali trochu viac dovysvetľovať, zvýšilo by to mysterióznu stránku snímku. Priemer. 60/100 ()
HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č. 47 - INDONÉSIE - Připadá mi, že jsem viděl úplně jiný film než moji oblíbení uživatelé. Nebo se mi jen vrátila nechuť do duchařin? Každopádně já ten (tehdejší) hype sdílet nedokážu. Dlouhou dobu mi to přišlo těžce klišovité a bez nápadu - lekačky se objevují tím nejklasičtějším způsobem, tudíž nefungují a jsou předem jasné a jelikož hororové v tomto filmu stojí víc na nich, nelze na tom vybudovat pomalou atmosféru. Že za terorem jedné rodiny bude něco víc než se zdá je sice jasné, ovšem cesta k tomu je jen xkrát viděnou variací na démonické duchy, kteří jen vybafnou a nic jiného neudělají a na dlouhé chození temnými místnostmi domu, u kterých je díky hudbě taktéž předem jasné, že vyleze nějaký bubák. Je to tak moc klasické, že mě to spíš vytáčelo, než abych se do toho dostal. Závěr, který duchařinu skloubí se satanisty, je sice zajímavější a jsem rád i za docela neotřelou taktiku přežívání ústřední rodinky. Tam už mě film začal upřímně bavit a už už jsem doufal, že mu vrazím čistou třetí hvězdu... než přišla poslední scéna, která nepřinesla nic jiného než klasický hororový konec. Akorát s tanečkem. Takže za mě ne, třeba jsem mimo a to geniální mi uniká, ale celkově je to typická průměrná duchařina plná typických klišé, na které jsem začal být alergický už před pár lety. Ale rozhodně cením skvělou filmařskou stránku, třeba srážka auta je kameramansky i střihově bezchybná a úžasná, stejně jako pár scén s klišé lekačkou, které ale stojí na dlouhých záběrech. A postava němého kluka, který by v jednu chvíli rád řval, ale nemůže, naštěstí patří k tomu málu pro mě skutečně zajímavého. Pardon, možná jsem měl až moc velká očekávání, ale minul jsem se s tím. Lepší 2* ()
Galerie (16)
Photo © Mayfly
Reklama