Reklama

Reklama

V roce 1963, v době studené války a závodů v dobývání kosmu mezi SSSR a USA, plánují Rusové výstup kosmonautů do vesmíru z lodi Voschod -2. První prototyp, bezpilotní družice, bude určen k testování. Start Voschodu je určen na rok 1967. Američané však oznámí, že také chystají výstup do vesmíru. Generalita se rozhodne vyslat loď s kosmonauty již v roce 1965, aby si SSSR zajistil světové prvenství. Pro let jsou vybráni dva zkušení piloti, Alexej Leonov a Pavel Beljajev. Konstrukční kancelář Sergeje Koroljova urychlí práce. Bezpilotní družice je vynesena na orbitu, kde simuluje pokusný výstup, ale nakonec se družice na oběžné dráze rozpadne. Konstruktér Koroljov nechce riskovat životy kosmonautů, ale vedení SSSR trvá na svém. Voschod-2 není doveden k dokonalosti. Skafandry jsou podle pilotů neohebné, ale oba jsou ochotni pro vlast riskovat. 18. března 1965 vesmírná loď s Leonovem a Beljajevem na palubě odstartuje z Bajkonuru. Let je normální a Voschod-2 dosáhne orbity. Leonov upoutaný lanem vstoupí přes vzduchovou komoru do vesmíru a vznáší se opojně ve volném prostoru. Zanedlouho mu stoupne tlak, puls i teplota a nemůže se vrátit k modulu. Beljajev s ní ztratí spojení. V letovém středisku se autority dohadují, co dál. Generál Nikolaj Kamanin je proto, aby se vzduchová komora odstřelila, i když v tom případě Leonov zahyne ve volném prostoru. Leonovi se mezitím podaří zachytit modulu. Nafoukl se mu skafandr a nemůže ohýbat ruce, nohy a prsty. Dostane se do komory hlavou napřed. Poklop do vesmíru se však nedovře a Leonov vyvine velké úsilí, aby ho zavřel. Když ho Beljajev přitáhne do kabiny, Leonov omdlí. Beljajev ho resuscituje. Ze Země jim blahopřejí nejvyšší představitelé SSSR. Chystá se návrat na Zemi a je odstřelena komora, což otočí modul o dvacet stupňů. Podle přístrojů je v kabině dvakrát vyšší tlak, systém tam totiž pumpuje čistý kyslík, protože v plášti modulu vznikla mikrotrhlina. Jedna jediná jiskra a kosmonauti by mohli uhořet. Hrozí jim otrava kyslíkem a začínají se u nich projevovat zrakové halucinace. Musejí rozříznout potah kabiny a odpojit kompenzační čidlo. To se jim podaří, ale oba upadnou do bezvědomí... (TV Prima)

(více)

Recenze (143)

kenkaku 

všechny recenze uživatele

Ruské filmy mívají punc patosu... hroupých keců a spousty vaty. Prostě protože “sdělano v SSSR”. Vremja pjervich má scénář jako klasický blockbuster z Hollywoodu a dialogy jsou výrazně méně stupidní než třeba v legendárním Dni nezáviśosti. Film “jede” už od začátku, podle osvědčeného konceptu (a funguje). Kostra příběhunje přitom tak na jednu větu (Gagarin první ve vesmíru... Armstrong na Měsíci... Leonov v otevřeném kosmu...), takže vlastně kosmonaut vyleze z rakety a zaleze. Hotovo. Tady se ale precizně na sebe postupně vrství jednotlivé překážky, jako při hraní videohry, aby se divák nestihl nudit. Co filmu zvedá kredit je také fakt, že hlavní postava (Alex Leonov) není vymyšlená. Byl totiž technickým konzultantem filmu. Oni nejsou vymyšlení ani další. Třeba Alexův parťák, nebo hlavní inženýr vesmírného programu. Vše reálné postavy. Za mě tedy jde rozhodně o nejlepší film na téma “první-něco-ve-vesmíru” co jsem zatím viděl. Po všech stránkách. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Mám s tím filmem stejné problémy, jaké mám s Prvním člověkem. Snaží se to sice být strašně velkolepé a v některých scénách skutečně je (celá část na Sibiři, výlez z rakety), jenže v té vší velkoleposti se úplně zapomíná na rozumnou stopáž. Ty skoro dvě a půl hodiny mi přišly zbytečně moc a tak se ten film v tolika scénách tak zbytečně vleče, že tomu chyběla většinu času nějaká atmosféra. On se dá natočit hutný a velkolepý film i se stopáží 90-100 minut (a někteří to zmáknou i s hodinou a pár minutami), jenže v dnešní době je podle nějakých nikde nepsaných pravidel velkolepý film jedině se stopáží dvě hodiny a víc a kdo tvrdí něco jiného, hned si koleduje o výsměch... Ale to jsem odbočil. Spacewalkeru chybí to, co jsem od něj hlavně čekal - síla. A i když to dost zachraňuje závěr (stejně jako u Prvního člověka), i tak jsem ve finále nebyl nadšený a ani ne zrovna spokojený. Navíc se to bohužel nevyhnulo patetickým scénám, které do těchto "velkolepých" filmů asi prostě patří. A možná jsem taky jediný, komu to vadí, netuším. Každopádně čekal jsem od toho víc a i když je to po filmařské stránce fakt hodně slušné, vizuál je skvělý a po herecké stránce to není špatné, i tak to na víc jak lepší 3* nevidím. A když tak nad tím přemýšlím, tak z těch kosmonautských ruských filmů se mi zatím víc líbil Gagarin, i když ode mě dostal stejné hodnocení. No nic, tak ještě uvidím, jak na mě zapůsobí Saljut-7, snad pozitivněji než tyhle dva... Lepší 3* ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Rusové se tady opravdu vytáhli. Především gradace ve vyprávění je mistrovsky načasovaná, ale i akční scény můžou směle konkurovat americkým blockbusterům viz odpad části rakety, když se blížila do atmosféry. Obrazově je to vysloveně mistrovský výkon. V čem bych měl mírnou výčitku je rozvláčný záčatek a někdy zbytečně natahované dialogy. Velmi sympatická postava šéfa velínu, kvalitní civilní herecké výkony. V rámci CHT zatím nej film. ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

[3,5*]     Úžasný príbeh, človek sa tu dozvedá neuveriteľné veci - čo všetko môže zlyhať pri takomto lete do kozmu a napriek všetkému to hrdinovia prežijú. Krásne to bolo aj z vizuálnej stránky, tu sa tvorcovia naozaj vytiahli (hlavne tá časť v kozme). Čo už nemôžem pochváliť a čo u mňa znižuje celkové hodnotenie, je spracovanie postáv, ich správanie, dialógy (okrem Belajeva, ktorý sa správal úsporne v dobrom slova zmysle a výborne zahratého Koroljova). Tie postavy mi pripadali také karikatúry, odklonené od reality, čo je škoda pri filme s tak veľkou dokumentárnou hodnotou. Narážam napr. na to šaškovanie Leonova hlavne na začiatku filmu, ktoré liezlo na nervy. Potom mi ešte vadila nadmerná dávka pátosu, akoby to režírovali Bay s Emerichom. V tomto smere sa mi páčil podobný film Saľut-7 (2017) o dosť viac. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

O dvoch priateľoch, ktorí neváhali riskovať svoje životy, len aby udržali svoju vlasť na špici vesmírneho výskumu... Ich pohnútky tak ako boli prezentované sa mi síce nepáčili, no celkom tých dvoch chápem, že nechceli otáľať, veď ktohovie akoby to dopadlo, keby súhlasili ešte jeden rok počkať. Rok je dlhá doba a kľudne sa mohlo stať, že by nakoniec miesto jedného z nich išiel do kozmu niekto iný (napr. ten horlivý mladíček). Inak snímok je spracovaný bravúrne a na vysokej technickej úrovni, vidno, že sa tu s rozpočtom nešetrilo. Navyše samotný životopisný príbeh nenudil a od chvíle čo tí dvaja vystúpili do kozmu dokázal nepretržite držať v napätí, ktoré vygradovalo do zaujímavého finále. Kam sa hrabe Gravitácia (2013). Veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 ()

Galerie (56)

Zajímavosti (6)

  • Sergej Koroljov (Vladimir Ilin), zásadní tvůrce sovětského raketového programu, zemřel rok po letu Voschodu 2. Za příčinu je označována rakovina, na jeho zdravotním stavu se však dlouhodobě podepsal pobyt v gulagu, kam byl odsouzen za stalinských čistek. (kulyk)
  • Generálmajor Sovětských vzdušných sil Alexej Leonov (Jevgenij Mironov) měl svůj další let podstoupit na palubě Sojuzu 11. Při předstartovní prohlídce byl u jednoho z členů posádky, Valerije Kubasova, na rentgenovém snímku zjištěn stín na plicích. I přes Leonovův nesouhlas nebyl vyměněn jen on, ale posádka celá. Náhradníci Dobrovolskij, Volkov a Pacajev se při přistání udusili vinou technické závady. Alexej se však do vesmíru přesto vydal opět v roce 1975, a to jako člen prvního americko - sovětského experimentu Apollo - Sojuz. (kulyk)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno