Upgrade

Upgrade je akční béčková jízda, která je ještě hloupější než z počátku vypadá. S tím bych avšak neměl sebemenší problém, kdyby se mě ale závěrečná pointa nepokoušela přesvědčit, že scénář není podepřen stupidními myšlenkovými berličkami. Závěr se totiž tváří, že po znalosti pointy do sebe všechno zapadá, ale není tomu tak. Stačí se v tom chvilku šťourat a dojde vám, že vám tvůrci věší bulíky na nos a mnoho věcí, které se jevily, že dávají smysl, ve skutečnosti smysl úplně postrádají. A Logan Marshall-Green je kapitola sama o sobě, protože postrádá jakékoliv charisma a jeho herecké schopnosti jsou přinejmenším úsměvné. Tomuto faktu nepomáhá ani to, že z celé hodiny a půl skoro nesleze z plátna. A tohle všechno mě vážně mrzí, protože se snímku rozhodně nedá upřít snaha o vytvoření zajímavě rozpracovaného futuristického světa, správně potemnělá atmosféra a působivý a správně špinavý vizuál, jehož nejsilnějším elementem je nápaditá práce s kamerou. Zklamaných 6/10 (10.09.2018)

Nasrat očipovaného kvadruplegika může být dost ošemetné. Nikdy nevíte, co do toho Intelu ti ťamani vlastně narvali, a tak se lehce přihodí, že ten gumový ležák náhle vyplivne jazykové ovládání, vypruží se ze zahálčivého horizontálu a precizně strojovým kunkfením vám pěkně nakope prdel. Takže od nynějška už radši nebudu parkovat před Tescem na kriplech a s ironickým úsměvem pak nabízet pičujícím vozíčkářům walkmany nebo je vyzývat k závodům ve skákání v pytlích. Každopádně Uanel, který kdysi dost zabodoval Pilou, avšak od té doby matlal jen skoro samé unylé sračky, si asi nějakým výkonným mikročipem apgrejdoval scénáristickou potenci, dokonce se naučil i jakž takž režírovat a překvapivě vypálil naprostou Vě-Fa pecku, u níž může jít pod tři snad jen totálně sebestředný artový velekokot. (Klidně mi, hoššy, zase napište něco hystericky milého, zas takový homofob nejsem.) Pecku natolik v detailech napěchovanou oblažujícími originálními vyfikundacemi, že ji odpustím i ten samoúčelný logický pičoid uprostřed filmu (scéna s hákováním čipu), za kterou by Uanelovi v kontextu s ne až zas tolik překvapivým závěrem Aristoteles dozajista pohrdavě pochcal levou hemisféru, načež by jej donutil vyžrat tak litr bolehlavu. Jinak je to ale čiré, zcela nevinné potěšení, skýtající naději, že filmy stále mohou být čistokrevnou zábavou, a nikoliv jen otravnou kulisou k honění gigantických eg a mikrošulinů umaštěným ufonům. (12.09.2018)

„Teraz ti odpovie na všetky tvoje otázky.“ Prvých 40 minút trocha nuda plná revenge klišé (scény pred zločinom, krutý zločin, bezmocnosť a neochota polície, prehnitý systém, zotavovanie hrdinu, identifikácia vrahov). Len občas je to oživené drobnosťou (zaujímavo premyslený svet blízkej budúcnosti, žeby trocha ako Zvláštne dni od Bigelow?). Akonáhle ale nad hlavnou postavou prevezme kontrolu Stem, začne to byť jazda, pri ktorej som si viackrát hovoril užasnuto „wow!“. Bohužiaľ, tieto parádne scény sú striedané scénami, v ktorých stagnuje tempo a otravuje nás (a hrdinu) policajtka, bez ktorej by som sa zaobišiel. Tempo brutálne zdržujú aj nevierohodné morálne konflikty hrdina vs. Stem, kedy si chlapík neustále sťažuje na Stemovu amorálnosť a pritom je každému jasné, že ho jednak potrebuje a jednak sa CHCE pomstiť, čiže je to len blbá omáčka, aby sa natiahla minutáž (a aby nebol hrdina za úplnú sviňu). Nemalým plusom je naopak nekompromisnosť v krvavých scénach. Do tohto druhu filmov pritlačenie na pílu patrí, inak to nie je ono. Neprekvapilo ma odhalenie identity ústredného gaunera; vedel som to o ňom takmer od prvej chvíle, čo sa objavil na scéne (+ som dokonca aj poznal dôvod, pre ktorý sa rozhodol tak, ako sa rozhodol). Potešil záber na zvončeky s menom „J.Wan“. (19.09.2018)

Podíl lidské práce ve fabrikách rok od roku klesá, což u manuálně pracujících budí oprávněné obavy. Technologie jdou závratným tempem kupředu, takže zanedlouho přijde doba, kdy továrny budou bez oken, protože stroje denní světlo nepotřebují. Náš hrdina naopak stále dává přednost vlastní hlavě a vlastním rukám. Jenže tvůrce tohohle béčka mu život dokonale zpřehází. Na jedné straně je to celkem decentní, na druhé nekompromisní, ač je cítit, že snímek stál s ohledem na podobné produkce pár šupů. Přesto je výsledek příjemným překvapením, chytře uchopeným a brzy velmi (děsivě) aktuálním. Dosud především scénárista (pro Jamese Wana) Leigh Whannell solidně zabodoval. Určitě bych každopádně přivítal víc emocí a vlastně i trochu jinak uchopil myšlenku, se kterou se chtě nechtě pracuje lehce povrchně. Cyberpunková zábava. (29.08.2018)

Od filmu, co má hodnocení prakticky ode všech čtyři hvězdičky, čekám určitou nekonfliktní "nezpochybnitelnou" kvalitu, proto jsem byl celkem překvapený, jak špatně je tenhle film natočený, jak mizernou má kameru (ve chvílích, kdy má vypadat "normálně", ty gimmicky byly celkem fajn - ale gimmicky jsou vždycky fajn), jak špatné je vedení herců (někdy se z záběru do záběru absolutně mění nejen mimika, ale i nálada a celkový tón, scénář podepřený nejstupidnějšími onelinery historie nepomáhá), jak nevýrazný je design futuristického světa. Technofobický příběh připomíná slabší díly Black Mirror a upřímně řečeno jsem prvních dvacet minut čekal, že to, jak strašně špatně a nemotorně ten film vypadá a je vyprávěn, se stane samo o sobě součástí děje, protože špatnost některých věcí hraničí s parodií (když se hrdina "o tři měsíce později" objeví s půlročním plnovousem, tak jsem se smál nahlas), ale zdá se, že je to tak dementní smrtelně vážně. Zvraty na konci průhledný od prvního okamžiku. Všechno blbě víceméně. (04.09.2018)