Highlander

Skotský horal Connor MacLeod je tak trochu jiný. Nesmrtelný, ale na straně dobra. Jeho dar ale po staletí čelí silám zla, přičemž finální souboj rozhodne o budoucnosti lidstva. V současnosti, v garážích pod Madison Square Garden se střetne s posledním nesmrtelným (démonický kruťas Clancy Brown). Legendární příběh těží z prolínání dvou – a více – světů (nehostinný středověk x New York 80. let), hudby Michaela Kamena, z nestárnoucích songů Queen, úchvatné výpravy, stylových záběrů kamery a výborného tempa. Co naopak (překvapivě) zklame, je kvalita bojových scén i samotná režie. Najdou se i výjimky (např. strhující, avšak zbytečně protahované finále), nicméně pár z nich je doslova „strojených“. Žádný kult.. *** a kousek.. (30.08.2008)

Již skladba při úvodních titulcích, kdy Freddie Mercury zpívá o tom, že je nesmrtelný a v žilách mu koluje královská krev, mě příjemně navnadila na nevšední filmový zážitek, který jsem od filmu rozhodně očekával. Já Highlandera viděl po mnoha letech a chtěl jsem si udělat jasno, jestli se mi tehdy líbil nebo ne. A musím říct, že nebýt několika zajímavých prostřihů (např. tvář Christophera Lamberta se změní v úsměv Mony Lisy či akvárium v jezerní hladinu atd.), účasti Seana Conneryho a hudby od Queenů (především song Who wants to live forever), tak se jedná pouze o mírně nadprůměrný fantasy film. Jak příběhem, tak zpracováním. Ale jako nostalgická vzpomínka to stále funguje. (08.09.2016)

Příjemný počátek ještě lepšího fandomu. Dnes už stařičký hit, ke kterému se pravidelně vracím, ačkoli po roce 2000 mi přišel téměř k nekoukání. Nemá smysl řešit, které formální aspekty zestárly a které ne, ani to, že dokonalý happy end prakticky vyloučil možnost pokračování. Pokračování jsou a ne všechny nápady jsou špatné. Skvělý soundtrack Queenů udělal taky mnoho, samozřejmě taky herecká sestava. "In the end, there can be only one." (16.02.2009)

Dobrá béčkoidní báchorka na dobrou noc. První polovinu jsem chvílemi trpěl, film působí technicky lacině, nezáživně, nepromyšleně (především tematika nesmrtelnosti mohla být pojata zajímavěji) a klišovitě - 4/10. Druhá polovina je na tom podstatně lépe - nečekaně totiž narostl počet zajímavých a sugestivních momentů. Ne, že by náhle nastala proměna ve veledílo, ale je to o několik tříd lepší. Co se týká postav - Lambert a Connery jsou dobří, ale nejvíc se mi líbil arcizloduch Clancyho Browna, ze kterého dýchá jakási kombinace Frankensteinova monstra s Terminátorem. Jinak by se snímku dalo vytknout mnohé, od váznoucí výpravy historických scén, vesměs nudných dialogů a logických kiksů až po nenápaditě využitou tíhu břemena nesmrtelnosti, podivnou zvukovou stránku a megaklišovitou romantiku. Dělat to nechci, jako u akčního béčka jsem se pobavil slušně. A tak krásně z toho dýchají osmdesátá léta... (05.12.2007)

Zprofanovanému slovu kult se člověk těžko vyhne. Nejen ve své době skvělá fantasy o prokletí zvaném nesmrtelnost. Jeden si hned vzpomene na Čapkovu Věc Makropulos. Člověk touží po nesmrtelnosti, když ji ale získá, pochopí její prokletí. Neustálé pohřbívání svých milých a blízkých se postupně stává ubíjející. Snad jen upíři to vyřešili lépe, i když také ne vždy. Dynamická jízda však nedovoluje příliš sentimentu. Rychlá kamera, ostré ( klipové) střihy prozrazující, že režisér měl za sebou řadu rockových klipů, nápadité obrazové přechody mezi stoletími a k tomu pompézní hudební doprovod od Queen vás velmi rychle vtáhnou a pohltí. Connorův drsný protivník Kurgan nám připomene australský film Mad Max ( ostatně R.Mulcahy je původem Australan), blesky při likvidaci nepřátel zas tolik oblíbený vizuální trik přelomu 70. a 80. let (Hvězdné války, Krotitelé duchů, Vládci vesmíru, Kačer Howard ad.) Další následovníci už jen těží z úspěchu první filmu a postupně se propadají do zapomnění. (08.04.2011)