Slzy slunce

Sedem statočných v maskáčoch. Americká armáda sa na svojich chlapov nevybodne rovnako, ako sa tí nevybodnú na ľudskosť (wtf???). Vodcovský, pomaly ale isto šedivejúci vlk Bruce Willis sa vrátil k žánru, ktorý ho preslávil. Antoine Fuqua do filmu prispel tým, že svoju klipovosť udržal na realistickej uzde. Všetko je podriadené skutočnému životu - temná výprava (jedna napínavá scéna sa celá odohráva v tme) a prekvapivo nebombastickej (skôr smutnej) hudby. Strhujúca je kamera (už úvodný let helikoptér nemá nič spoločné s frajerstvom PREDÁTORA, nič proti McTiernanovi, vonkoncom nič, len opakujem, že tu sa tlačí na realistickejšiu strunu), ktorá divákom podáva presvedčivo nielen africkú výpravu (zabudnite na slony a od ucha k uchu vysmiate černošské detičky), v rozumnú chvíľu sa odvráti (dopad mačety), aby následne šokovala (prelet nad zmasakrovanou misou). Po technickej stránke takmer brilantné remeslo (strih zvukových efektov, práca pyrotechnikov). Ako film o postavách a deji ale priemer (Cole Hauser, Nick Chinlund a Tom Skerritt to dosť zachraňujú, ale nestačí to a kazí im to fádny scenár, tuctová réžia, banálne zvraty a niekoľko nesympatických postáv). (24.10.2004)

Poručík Willis rovný tak, že na něm lze kalibrovat vodováhu, se za střídavého předávání velení s doktorkou Bellucci a se závažím v podobě několika desítek uprchlíků, hodlá prostřílet za hranice Nigérie. Proč ne. Taky způsob, jak některé nenuceně informovat o tom, že sužovaný Černý kontinent leží na planetě Zemi.. Hodnocení bohužel sráží skutečnost, že při akčním finále ten prapor posázený hvězdami a pruhy vystoupal na můj vkus až příliš vysoko. Oceňuji vhodný výběr typologie herců tvořících záchranou jednotku, nicméně Dutchovi hoši by je rozprášili jako Walt s Dudem popel nebohého Donnieho.. (23.09.2008)

Byť se nevyznám ve válečných filmech, tento mě tak trochu překvapil. Jistěže se nejedná o nějaké veledílo, ale dokázalo mě jaksi přesvědčit, že ne ve všech amerických válečných filmech musí být nutně přítomný hrozitánsky nabubřelý americký nacionalismus. Vždyť by ti vojáci mohli být odkudkoliv. Jistě nesnesitelná dávka patosu je všudypřítomná, heroizace hlavních hrdinů je taky jaksi vyčpělá, nicméně není až zas tak násilně kýčovitá. A dialogy? Proč mluvit? Vždyť je to válka a ne diskuzní kroužek. Je to prostě jen průměr v hávu zelené... avšek ne ten z nejhorších - 50%. (28.10.2003)

Super akčne scény ,ktoré sú napínavé priehľadne a ma to super kameru.A aj super Bruca Willisa.Ale miestami ma to už nudilo, stopáž je až príliš rozťahaná.Hudba od Zimmera je dobra, ale je to stále dokola to iste a časom už nepôsobí tak dobre ako by mala.Monica Bellucci sa mi na tuto rolu vôbec nehodila a radšej by som si tam vedel predstaviť niekoho menej známeho.Ale rozhodne je to jeden z tých lepších akčňákov. 80% - 4* (01.11.2009)

Jak já tomu plešounkovi rozumím! Na každý vandr se také vydávám s jasnými pokyny, rodiče mi vždycky několikrát jasně přikážou "v pořádku se vrať!" A já pak samozřejmě dělám všechno proto, aby se tak nestalo. Na rozkazy zapomínám, měním plány, chovám se zkratkovitě, strkám čumák všude tam, kde jen trochu zavětřím vzrůšo, neměním si trenky, nepiju a nejím, meju se, jen když prší a při tom všem se snažím udělat dojem na všechno, co v té pusté divočině jen vzdáleně připomíná holku. Jen Brucovi závidím tu obří mouchu v uchu, ze které se i v těch nejzoufalejších situací ozývá "jsme tu s tebou, šéfe!" Já totiž slýchám jenom "ty vole jeden zatracenej!" (27.09.2012)