Království Planeta opic

Vymazlené hollywoodské dobrodružství s hezky budovanými opičími postavami pomocí dokonalého digitálního provedení jejich mimiky. A taky scénářem bohatým na dějový vývoj v krásné, různorodé výpravě. Jen tedy ke konci některé věci v něm nedávají smysl, adekvátní předešlému pečlivému vyprávění a budování vztahů mezi postavami či jejich logického chování. Jakoby nebyl čas na vyladění posledních stránek scénáře. (05.06.2024)

Cézar je mrtev, ale jeho odkaz přežívá - byť ve zvrácené podobě! I když jsem neviděl Válku o planetu opic, šel jsem do kina na nejnovější příspěvek z postapokalyptické opičí ságy, jelikož se jedná o čerstvý restart(?) této série. Království Planety opic je po audiovizuální stránce opět podmanivou podívanou, která stojí zejména na úžasných CGI opicích. Příběhově sice nemá film moc čím překvapit, přesto se na něj díky výše zmíněnému líbivému vizuálu a pravidelně dávkované akci velmi dobře dívalo. Zaujala mě postava bodrého Raky(ho) a též linie s chovem orlů (zde jsem si vzpomněl na ikrany z Avatara). Jsem zvědavý, jestli v následujících letech vznikne nějaké pokračování, jemuž bych se určitě nebránil. (30.05.2024)

Popravdě musím říct, že jsem dostal přesně to, co jsem čekal. A i když jsem nevyhlížel zázrak, rozhodně jsem si hodlal v kině užít chytrou, dobře vypadající dobrodružnou sci-fi a to taky Wes Ball dodal. Jde o první díl nové plánované trilogie, takže spousta času se tu věnuje budování světa (ten se oproti minulému filmu dost změnil) a představování hlavních hrdinů. A stačí hned první scéna s nimi člověka strhne, protože Království Planeta opic vypadá nádherně a Ball navíc skvěle využívá atraktivní prostředí zničených měst, které si příroda bere zpátky. Jenže to je jen začátek. Na jeho novince je nejzajímavější samotná opičí společnost, naznačování, jakým způsobem a jakými směry se vyvíjí nová civilizace a jednotlivé opičí komunity. Noe je navíc vcelku sympatický hrdina, jiný než Caesar a do jisté míry trošku obyčejnější a s jednodušší motivací, ale jako průvodce při putování po světě, který vlastně musíme znovu objevovat, poslouží skvěle, stejně jako jeho lidská parťačka Freya Allan, u které dlouho není jisté,jak s ní budou tvůrci pracovat.    Jediná potíž tak tkví v tom, že kvůli dlouhé expozici a představování světa není příliš času na samotný děj, který je v poslední třetině trošku uspěchaný. Nejednoznačný záporák by mohl předvést s lepším scénářem ještě zajímavější věci a víc prostoru by si zasloužily i morální otázky, před nimiž někteří hrdinové stojí, ale zase rozumím, že do dvou a půl hodiny se nedá narvat všechno. To, co tam Ball narval, na povedenou dobrodružnou sci-fi, která bez problémů obstojí vedle předchozích dílů, bohatě stačí. A já doufám, že bude mít šanci ve vyprávění svého příběhu pokračovat. (09.05.2024)

Toulavě pomalý příběh, který se vždy rád zastaví právě na tak dlouho, aby novou kulturu představil, ukázal pár jejích zvyků a pak až rozpoutal archetypální souboj, který nikdy není černobílý. Triková stránka je právě tak ohromující, jak je v říši opů zvykem. Díky tomu tak jemně vedené humanistické linky zapůsobí o to víc, tím spíš, že se na pozadí příslibů věcí budoucích odehrávají jen tak mimochodem. Chytrý velkofilm té nálady, kterou nikdy nepřestanu hledat. (14.06.2024)

Výborná výprava, úchvatné scenérie a zejména trikoví kouzelníci z novozélandského studia Weta. Jejich hrdinové z jedniček a nul, to je prostě hluboká poklona. Jenže co dál? Pražádný humor, mizerné emoce, průměrná atmosféra, rozkolísané tempo, bez momentu překvapení a hlavně tu máme postapokalyptický svět (o mnoho generací později), který si musel mnohé prožít, přitom tady je předložený v absolutně nesurovém rodinném balení. Chlupáč Noa je sympaťák, ale Andy Serkis a jeho vůdcovský Caesar, to bylo jednoduše ikonické spojení. Každopádně jeho odkaz přežívá také v aktuálním světě, kde vládnou primáti. Žijí v různých oddělených klanech, jeden napadne druhý, tlupa je zajata opičím tyranem, ústřední hrdina přežije a čeká ho (nejen ve snaze zavděčit se silnému otci) záchranná odysea. A v čase (v dalších dílech) pochopitelně cesta k sebevědomému vůdci klanu. Zatímco lidská žena (a dobře ji hrající Freya Allan) potěší, u orangutana Raky jsem byl rád, co se mu na mostě přihodilo. I další postavy jsou poměrně nezajímavé nebo nedostávají tolik prostoru, kolik by měly. Technicky naprosto v pořádku, příběhově nikoliv, i když základy pro další potenciální filmy samozřejmě máme. Wes Ball se mohl po sérii pro náctileté (Labyrint) dostat na dospěláckou akci, ale krapet to odmítl. Důstojné, ale měl se do toho pořádně obout. Tři až čtyři hvězdy. (09.05.2024)