Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Amistad je jméno lodě převážející v roce 1839 otroky z Kuby do USA. Na cestě se africký kmenový náčelník Cinque postaví do čela vzpoury a zmocní se lodi. Pokračují v plavbě a doufají, že najdou cestu zpět do Afriky. Zvolí ale špatný směr a když doplují do Spojených států, jsou uvězněni jako uprchlí otroci a zdá se, že je čeká smrt za vraždu jejich věznitelů. Pak se ale jistý právník, který je přesvědčený abolicionista, rozhodne, že se jejich případu ujme. Argumentuje tím, že to jsou svobodní občané jiné země, nikoli otroci. Případ se dostane až k nejvyššímu soudu, kde John Quincy Adams přednese plamennou výzvu k jejich propuštění. (Filmbox)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (261)

Matty 

všechny recenze uživatele

Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. 75% Zajímavé komentáře: agathon, Elyssea, tomtomtoma ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Technicky samozřejmě dokonalé ve všech ohledech, kdy každý jeden záběr funguje přesně tak, jak má. Celkově ale tenhle konstrukt až moc zavání umělou instantní pachutí. Divím se trochu, že snímek zapadl mezi ostatními Spielbergovými díly až tak moc, jeho nevýlučné postavení ale dá rozum. Není to tak atraktivní jako Schindler nebo Ryan, kteří ho chronologicky obklopují, ačkoliv jde v podstatě o něco velmi podobného. Jen bez společenské poptávky po takovém filmu. Tím zakázkověji však paradoxně působí, protože lidé nejsou omámeni tím, že vidí, co chtějí. I když se tomu sám snažím uniknout, i já hodnotím o řád níž. Spielbergova vykonstruovanost tu působí mnohem méně obhajitelně než jinde. Scény jako "černoch poznává křesťanství" jsou někde na hranici snesitelnosti. ()

Reklama

verbal 

všechny recenze uživatele

Toto Zrození planety opic podle Štefana Hracíkopce je nejlépe zhlédnout jako završení zoologické trilogie Hotel Rwanda - Poslední skotský král. Po kolena v patosu, za monumentálního Vilijemsova fidlání můžeme vidět další dramaturgicky zpotvořenou Štefanovu masturbaci nad jeho milovanou ústavou Spojených sráčů, demokracii nejdemokratičtější, u níž by trnuly bradavky i neprávoplatnému vynálezci hromosvodu (tupouni si teď na chvíli zagůglí), a končící jako obvykle s rukou na koulích a Emejzing grejs v pozadí klišovitým výstřikem mantry "... a spravedlnost pro negry". Tak ne, můj rasistický poradce pro imič si právě stáhl kápi a tvrdí, že, že mu přes ty otvory pro oči bylo špatně rozumět a mělo tam být "... a spravedlnost pro všechny". No, uhádal jsem to s ním teď na "...všechny negry". Každopádně, důsledky vidíme ve výše doporučených dílech, u nichž se dá s úspěchem polemizovat o tom, jestli kolonizace a bitch otrokáře nebyli naopak kulturním a civilizačním pokrokem. To takhle zrušíte obchod s opičkama, civilizátoři je nechají osamostatnit, do toho tam naběhnou katolické a islamistické kudlanky, k moci se dostane nejsilnější samec a je z toho pumelenice goril proti šimpanzům, co se vzájemně vyhlazují a zotročují jako na běžícím pásu, a kde se směje akorát Čárltn Hestn jako majitel bauxitových dolů. Než mu je ovšem znárodní. Jo, jo, Afrika, necivilizovatelná kolébka lidstva. Sem tam nějaký tlustý strejc zabučí v OSN, mrdne se jim tam nějaká ta potravinová pomoc, což má za následek, že se akorát množí geometrickou řadou AIDS neAIDS. Takže Štefane, je to o něco zábavnější a méně xblití než ten poslední Koňský salám, a pro otylé Afroameričany rozhodně lepší než bajka o nezfetovaném a soudně netrestaném Rodny Kingovi a možná, že si teď ten váš kenžský demokrat i adoptuje pár sirotků ze Sierra Leone, než se tam po dalším volebním období vrátí na důchod kralovat. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Spielberg je vynikajcí vypravěč, ale tady to přeháněl s těma dialogama, působilo to strašně ukecaně. Navíc jsme viděl nějakou verzi, kde ta černoština nebyla přeložená, takže dobrejch 15% filmu jsem moh proflákat na houpačce a vyšlo by to na stejno. Jinak ano, film je sdělnej, nejlepší slovíčka vložil scénarista do úst panu Hopkinsovi, hereckým (Matt a Djimon) a režisérským talentem se zde taky nešetří, ale jak říkám byly tam věci navíc (viz kolegyně nirvanafan) . ()

Jinny 

všechny recenze uživatele

Amistad je samozřejmě ukázkou režijní suverenity Stevena Spielberga, ale problém může být v tom, že nenavozuje typický zážitek z jeho filmů. Je o něco chladnější, i když rozhodně vypráví zajímavý příběh. Nebudu dávat tři hvězdičky nebo i míň jenom proto, že Spielberg obvykle točí jiné (a občas lepší) filmy. ()

Galerie (80)

Zajímavosti (15)

  • Vo filme sa objaví aj portugalská otrokárska loď Tecora. Všetci členovia posádky ale hovoria španielsky so silným mexickým prízvukom. (MikaelSVK)
  • Natočení celého filmu zabralo 31 dní. (HellFire)
  • Kameraman Janusz Kaminski sledoval cestu otrokov k slobode tým, že osvetľoval štyri scény na súde znateľne inak. Najprv volil zelené, nejasné osvetlenie a nevýraznú kameru. V záverečnej scéne odohrávajúcej sa na Najvyššom súde pritvrdil výrazným osvetlením a plynulejším pohybom kamery. (Biopler)

Související novinky

Pete Postlethwaite: 1946 – 2011

Pete Postlethwaite: 1946 – 2011

03.01.2011

Výrazný britský herec s neobvyklým jménem v neděli prohrál svůj zápas s rakovinou. Byl králem vedlejších rolí, přesto jsme jej všichni dobře znali, což je vlastně důkaz, jak výjimečný to byl herec.… (více)

Piráti bez kostlivců a hlášek?

Piráti bez kostlivců a hlášek?

20.05.2008

Studio DreamWorks na to šlo chytře. V klidu počkalo, až dozní kanonáda z Černé perly a hromobití nad obrovským vírem na konci světa, a teď, když už se na kapitána Sparrowa a jeho kumpány začíná… (více)

Spielberg a Nolan – zaručená spolupráce

Spielberg a Nolan – zaručená spolupráce

25.03.2007

Není žádnou novinkou, že Steven Spielberg se už několik let intenzivně zajímá o nejnovější vědecké objevy ohledně teorie relativity a červích děr, jimiž se prý dá cestovat nejen do paralelních… (více)

Reklama

Reklama