Utržený ze řetězu

Jet Li jede a Besson se vrací do dob své největší slávy. Akce je utržená z řetězu, ale najde se tu i prostor pro výborné budování vztahů, hledání lidskosti a zvýraznění hodnot přátelství a rodiny. V tom je tento film ještě o to více cennější a citlivější a proto (a postavu Freemana) musím dát plný počet. Tak obyčejný, přitom tak velký film (16.09.2011)

O takomto filme som sníval ako teenager. Škoda že prišiel až teraz. Nevídaná kombinácia dobre fungujúcej drámy, jednoduchej akčnej premisy, výbornej bojovej choreografie a francúzskej pôvabnosti. Jet Li konečne poľudštený a sympatický, Morgan Freeman v jemu najtypickejšej polohe mentora, a k tomu Massive Attack. (26.11.2007)

Utržený ze řetězu je úsměvně hloupý film. Tedy ne, že by měl hloupou myšlenku nebo špatné zpracování, jen je ten slepenec moderně nasnímané akční bouchačky s ambiciózním dramatem o příchodu surově vychovávaného "zvířete" do slušné rodiny poněkud křečovitý. Vtipy většinou nejsou vtipné a moralizující chvilky zavání trapností. Příběh je v podstatě tisíckrát omleté klišé. Jednoduše, nemůžu se zbavit dojmu, že většině diváků musí jedna či druhá poloha snímku nevyhnutelně vadit... a jiní se zas budou ošívat z té nesympatické kombinace, stejně jako já... (16.09.2007)

Stylově velmi nevyvážený film snažící se zoufale navázat na úspěch asijské kinematografie. Danny the Dog kombinuje v poslední době oblíbenou filtraci (francouzi si v ní začali dost libovat), syrové drama jednotlivce a starou dobrou drsnou školu. Zároveň vedle sebe pokládá dva různé příběhy, Danny a jeho rodina + Danny a jeho arena, ale v jejich vzájemném spojení selhává. Tenhle film nemá problém s tím halvním, bojovými sekvencemi, které se opravdu dají považovat za povedené. Dočkáme se prakticky všeho. Souboj v omezeném prostoru, průlety skrz okenici, střelné zbraně a dokonce i boje v areně a vše funguje bezvadně. Jenže to je asi tak všechno co lze na tomhle snímku pochválit. Morgan Freeman alias Ray Charles zrovna neoslnil. Slepý ale hodný stařec, který se ujme přerostlého dítěte, aby mu ukázal, že existuje něco jako rodina, která má držet při sobě působí pouze jako laciná moralitka, která do předchozího děje příliš nesedí. Jet Li ne zrovna správně uchopil svou postavu a o jejím hereckém ztvárnění do teď pochybuji. Jestli ovšem měl působit jako přehrávající retard, je vše v pořádku. Co se týče jeho akčních scének, opět jak už jsem řekl, nemám co vytknout, bez náramku (k čemu to?) mi opravdu sedí, ale jako shrbený pokulhávající chudák se mi opravdu příliš nelíbil. Tím nejlepší tak zůstává Bob Hoskins, který kašle na zbytečné okecávání a jde rovnou k meritu věci, přičemž si samozřejmě vybere tu nejjednoduší cestu. Nejpovedenější fáze je zcela jasně příjezd do arény a myslím tím ten první, následující děj je totiž příliš rozebrán a disfunkční. Celkově jsem více než zklamán, dostal jsem něco úplně jiného než jsem čekal na druhou stranu se však jedná o ten klasický průměr, který nemá čím nadchnout, ale ačkoli další zhlédnutí není příliš lávavé, film není určet k zahození. (20.09.2007)

Nejprve je nutno podotknout, že vedle thrilleru Polibek draka jde o bezesporu nejpůsobivější akční film Jeta Li na americkém území. Vedle primitivních snímků jako Jedinečný se nám tahle asijská legenda představuje coby málomluvný a plachý Danny, neustále nosící obojek, který když mu jeho démonický „pán“ sundá, tak jeho protivníci rázem zažijí hotové peklo. Sirotek Danny je totiž od dětství vychován ve chladnokrevného zabijáka, který bojuje bez zábran a soupeře ničí po desítkách. Jenže osud (rozuměj scénárista Besson, ano ten v posledních letech příšerný Luc Besson, který se stal zlým snem kdejakého kritika) tomu chtěl, aby Danny poznal i tu lidskou stránku svého já a setkává se slepým ladičem pián a jeho nevlastní dcerou, u nichž najde to, co mu tak dlouho scházelo. Už je to tak. Neuvěřitelné se stalo skutečností. Režisér svižného Kurýra Louis Leterrier totiž rozehrává za dunění hudby od Massive Attack dokonale zvládnutý bojový thriller (s pečlivou choreografií Yuena Woo-pinga), který se najednou prolne do inteligentního, komorního dramatu, kdy výlety na loďce nebo společné fotografování s novou rodinou jsou roztomile přirozené. Jde snad o první bojový film, ve kterém se namísto přiblblých dialogů v neakčních pasážích odehrává skutečný příběh. I když režisérovi v závěru dochází mírně dech (a ano, je tu nespočet nelogických pasáží), jeho vizuální orgie nevyblednout, akční sekvence jsou stále přehledné a dokonale propracované, fyzické předpoklady hlavního bijce stále nadprůměrné a i charisma dobrosrdečného Morgana Freemana jede na plný plyn až do závěrečných titulků!! (26.06.2006)