Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (186)
Politické agitátorství a zkreslování dějin je tu ještě markantnější, než u předchozího Jana Husa. Husité nebyli žádní svatoušci, počáteční lidové hnutí se po dvou letech změnilo ve vállku zdatných husitských bojůvek, které se později nechali jako žoldáci najímat dokonce svými nepřáteli. Země upadla v chaos, nastala kulturní a ekonomická devastace, hladomor a rapidní pokles obyvatelstva. Těch vypálených měst, vesnic, hradů, klášterů a chrámů by se člověk nedopočítal. No, ale hlavně, jak píše pjotr76 níže, že "náš národ bojoval a vítězil", že....No nic.....Mé výsledné hodnocení je pouze z filmového hlediska, i když asi nečiním dobře. Výprava je monumentální, Zdeněk Štěpánek je vynikající, stejně jako záverečná bitva ve vyschlém rybníce. Dám za čtyři, i když je to na facku a historikové nechť prominou. ()
Na svou dobu velmi povedené a myslím si, že dnes by to nenatočil nikdo lépe. Ikdyž jisté pokroucenní faktů se upřít nedá, ale budiž. ()
Monumentální veledílo socialistického realismu plně prosazující kolektivistický způsob chápání dějinných událostí, proudů i vůdčích podnětů. Plně ve stylu přístupu Tolstého nebo Jiráska. Asi nemá smysl mluvit o ideologizaci díla. Například německý pražský živel je z lehce pochopitelných důvodů takřka opominut. ()
O chlup lepší, hezky vypadá. Pořád ale zhruba stejně unylý, teatrálně strojený a pro dnešní zájemce o načerpání historických reálií prakticky k ničemu. Když pominu křižácký fail s bahnem na dně rybníka, ten už ale beztak známe každý se základkou... ()
Mám pro Otakara Vávru a celou jeho husitskou trilogii slabost, ty filmy mě potěší. Spousta českých hereckých legend, na svou dobu skvělá výprava. Fandím Žižkovi, který se s hrstkou věrných sedláků a žen brání těžce obrněným rytířům na koních postavením vozové hradby u hráze vyschlého rybníka. Na tuto scénu jsem si vzpomněl i při sledování Jacksonova Pána prstenů - při utopení nepřátelské přesily pod Sarumanovou věží Orthank... Že by se Tolkien inspiroval u Žižky? Ukázka: http://www.sms.cz/film/jan_zizka/ukazka ()
Žižka se už mihl v první části trilogie a šlo o silné momenty, i když byl na scéně jen pár sekund. Tady je podle očekávání dominantní charakter a problém nastává, když není na scéně. Dalších postav jsou tam sice zástupy, ale všechny nevýrazné a jeho aura je velmi zastiňuje. Vávra se tentokrát předvedl hlavně v závěrečné bitvě. ()
Nejen v době svého natočení, ale dodnes myslím může v oboru historických velkofilmů velmi slušně konkurovat. A v době vzniku to mělo jen těžko konkurenci, možná americkou Vojnu a mír, která však stárne daleko rychleji. Celkově ale myslím, že jde o nejslabší díl trilogie. ()
Velkolepé pokračování smělého činu je naznačeno přímý přechodem od kostnické hranice ke dvoru Václava IV. "Čeledín" (dobový staročeský výraz pro dvořana), stárnoucí zproletarizovaný zeman, nachází v Husově při také smysl svého vlastního života. Kritická chvíle národa zase svého muže. Dvojlomný ráz husitské doby - expanze myšlenky a paralelní chudnutí a mravní chátrání země - byl cenou, kterou jsme platili za to, že po tu dobu u nás vznikaly světové dějiny. Za vyhrocenými výroky obou stran je možné hledat a nacházet vůli po kompromisu, který nakonec vyzněl na konci XV. století vítězně pro evangelickou většinu národa. Štěpánkův herecký projev, skvěle natočené bitevní scény a zejména jasné odlišení střízlivosti od blouznivosti a neodpovědnosti nejlépe prokazují vlastně protirežimní ráz režimu stále se hlásícímu k neudržitelnému sloganu "komunisté - dědici pokrokových tradic". ()
Jestliže je "Jana Hus" statický, pak tady to jsou už jen živé obrazy v čele se sochou Jana Žižky. Díky vojenskému charakteru hrdiny a "lidové revoluce" si tady cenzoři dali záležet ještě víc. Čekání na závěrečnou bitvu je neskutečně úmorné a ani ta nedokáže dojem z filmu zachránit. Trapnost dialogů dosahuje nejvyšší možné úrovně, herecké výkony a režie determinovány na úplné maximum. ()
Je sice pravda že je ve filmu poznat v jaké době byl film natočen, ale je to velkolepý historický film, který v době natočení mohl směle konkurovat světovým historickým filmům. 80%. ()
Pokračovanie deja po upálení Jána Husa, má ďaleko divokejší priebeh. Jeden by povedal, že je to ako v amerických filmoch, kde druhá časť po dejovej stránke poväčšine nemá čo ponúknuť, a tak sa aspoň hlava nehlava strieľa. Lenže toto je história. Či autentická, to už neviem, nemám naštudované, ale film bavil, nakoľko herecké výkony sú v tomto prípade ozdobou, ktoré to ťahajú nahor. ()
Kde, že jsou boží bojovníci? Palcáty na ně! Výborné pokračování Jana Huse a vydařený prostřední díl husitské trilogie. Nechybí ani scéna proslulé Pražské defenestrace a všechno graduje až k závěrečné řemeslně kvalitně natočené bitvě s vítězným koncem. Vávra se opět vytáhnul. Nemám větších námitek.85% ()
Nejlepší je jednoznačně bitva u Sudoměře, kterou nám učitel pouštěl už na prvním stupni. Památná 1. bitva husitů proti panským vojákům mezi dvěma rybníky (jedním vypuštěným a druhým napuštěným) byla pro mě po dlouhou dobu skvělou inspirací pro stavbu bitev s vojáčky. :-) Zbytek filmu si už příliš nepamatuji, protože je zastínila právě ona bitva, která je na tehdejší možnosti zvládnuta solidně... 60% ()
To co komouši udělali z těhle vrahů a odpadu lidské společnosti je nehorázné. Že furt nikomu nevadí, jak zničili Vyšehradský hrad a chtěli zničit i ten Pražský. Nebýt jich, Praha byla památkově ještě unikátnější. A to nepočítám další zvěrstva, co tady ti šlechtetní bojovníci za lidská a náboženská práva udělali... Inu ale co čekat, když následovali Husa a tenhle blahoslavený dědek taky nebyl zrovna morální chuťovka (viz jeho postoj k ženám). Ono jen záleží, co se v tom dějepisu učí.... Chudák Zikmund. Jediný panovník, co zdělil schopnosti svého otce a kterému bylo upíráno právoplatné právo na vládu. Když už jsme u té politické korektnosti, strhněte prosím někdo Žižkovy sochy a zničte filmy. Toho škoda nebude... (btw. vynikající komentář od Lima) ()
Pořád je to výborná podívaná a hlavně bitva u Sudoměře natáčená přesně na tomtéž místě patří k nejlepším pasážím druhého dílu husitské revoluční trilogie. Ano, Žižka je tam skoro chodící plakát jako od Mikoláše Alše, což je samozřejmě odraz doby vzniku filmu, ale jinak vlastně není moc co vytknout v souvislosti s mým komentářem k předchozímu Janu Husovi. ()
zopar naivnych userov .. sa tu domnieva ze vojny sa daju vyhravat kulturnym sposobom (v rukavičkach ) .. je to len absolutna neznalost veci ... z literatury o taktike vedenia vojen a dobovej neskreslenej literatury jasne vyplýva, že najväčší v odborných kruhoch uznavaní vojvodcovia všetkých čias ..trebars Temuďžin , Temerlan ...viedli vojny mimoriadne brutalnym sposobom : plienili mesta, vyhladzovali kultury , vraždili ženy , deti , starych mladych ..všetkych čo sa previnili už len tým , že žili a boli v posobnosti nepriateľa ,, wehrmacht by im mal čo závidiet ..preto som si naprosto isty ..že Husitske hnutie bol len jeden na pomery vtedajšieho sveta kulturny akt dočasneho prebratia moci .. ak neides po nepriatelovi razne ..terrorom ...zmocní sa výhodneho postavenia práve on , tromfy sa presúvaju práve na jeho stranu .....,,,,. František Horák v roli Želivského . myšlienky boja proti mamone ..fakt pôsobive analogicky aj na pomery dnešneho sveta ()
Nechápu opravdu nechápu Vaše myšlení a pohled na tuto trilogii. Vždyť ten negativní pohled na husitské hnutí je dobře vylíčen ve třetím díle Proti všem. Kdyby tebe i tvoje předky stovky let dřeli bez milosti a nechali Vás prostě chcípat hlady, taky by ses mstil a rád. Vy jste prostě přemoudřelí kritikové, kteří by do toho dali všechno, ale o tom jaká je to práce to natočit nemáte ani ponětí, seďte doma na prdeli a držte huby. Zvlášť ten cushing-nevim jestli si to napsal schválně, nebo jestli seš tak dementní, ale i kdyby si to napsal naschvál, pro mě seš dement. No jdu radši k filmu další Jan naší historie, který pokračoval v díle mistra Husa pomocí meče. Geniální vojensko strategické schopnosti Jana Žižky dopomohli k tomu, že Husovi myšlenky a odpor proti útisku, dostali fyzickou tvář v podobě největšího revolučního odboje do té doby v dějinách. Ať si každý píše kdo chce co chce nějak takhle to prostě bylo a s tim nic nenaděláš kamaráde. ()
Dlouhé čekání na krátkou bitvu. Postavy jsou velice jednorozměrné (i když je hrají často skvělí herci) a komunistické zkreslování historie je v případě této trilogie dobře známým faktem. 50 % ()
V rovnakom duchu, ako Jan Hus, avšak veľkolepejšie natočené. Jana Žižku môžeme nazvať skutočným historickým veľkofilmom. Napriek ideologickosti a vzletným rečiam mi dej pripadal realistickejšie podaný, ako prvá časť trilógie a najmä s lepším tempom, keď sa dialógy pravidelne striedajú s masovými scénami (vedie "párty" na radnici). Kto videl Alexandra Nevského, toho poteší, poprípade naštve odkaz na lámanie ľadovcov v podobe "neviditeľného" bahna. Samotná postava Žižku je trochu menej majestátnejšie podaná, ako by sa asi slušalo, čo ale nie je tak úplne na škodu, keďže sme zvyknutí na vyšportovaných krásnych vodcov ľudu, ktorých vzhľad skutočnosti odpovedal menej. ()
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
„Nechci válku, nechci krveprolití.“ Druhý diel husickej trilógie. Pred samotným zhliadnutím filmu je potrebné si naštudoval históriu husického hnutia, kto v skutočnosti Ján Žižka bol. Následky upálenia Jána Husa, a prípravy veľkých husických vojen. Zo všetkých troch častí má táto časť najviac konzistentný dej. Je tu mnoho historických nepresností, obaja scenáristi nemali alebo štúdio (z finančných dôvodov) nedostatočne vykreslilo konkrétne historické fakty. Toho realizmu vo filme nie je nikdy dosť. Kto vie či je pravda daná v kronikách, ktoré zanechali vtedajší kronikári. (chápem, že napísať scenár, ktorý by bol faktograficky korektný a presný je obzvlášť ťažké, nehovoriac o celovečernom filme) a) prvá pražská defenestrácia, 30. 7. 1419: je údajne pravda, že bratia kalicha vyhadzovali z okien novomestskej radnice konšelov. Samotného útoku sa zúčastnil aj sám Ján Žižka. Vo filme je zobrazené, že to bol neplánovaný útok, lenže v skutočnosti to bol dopredu naplánovaný útok. Následky stáli Václava IV. život. b) byť kráľom českým v tomto období nebola ľahká úloha, nakoniec to zobralo aj života samotného Václava IV. Smrť Václava IV., bola to mozgová mŕtvica alebo epilepsia? Scenáristi sa priklonili ku mozgovej mŕtvici. c) vo filme nebola spomenuté „Střetnutí u Nekmíře“ Musíte si uvedomiť, že historické filmy sú určitou formou masky, ktorá nám približuje dávne časy minulých. Jedno, čo je isté v tomto filme je to, že ľudia bojovali za svoju slobodu a rovnoprávnosť. Čo by povedal sám veľký Karol IV. na to, že jeho obaja synovia viedli nezmyselnú vojnu, len preto, že nechceli počúvať hlas svojho ľudu. Jeden nemal chuť riešiť osvietenecké myšlienky, vzburu ľudu, radšej si užíval vína a lovu. Žigmund chcel český trón, a podmaniť si Bohémsky ľud, ktorý ho aj tak odmietal. Vnímali svoje vlastné priority. Žigmund Luxemburský, rímsky cisár a uhorský kráľ. mladší syn Karola IV. (hraný vynikajúcim hercom Jánom Pivcom, lepšieho predstaviteľa už Vávra ani nenašiel) si po smrti staršieho brata uzurpuje nárok na český trón, v ceste mu však stojí osvietenci na čele s Jánom Žižkom. V polovici filmu nájdete vynikajúcu scénu, kde prichádza Ján Žižka úplne sám na hrad Vyšehrad ku vojsku českého kráľa, nikto sa neodváži siahnuť rukou na ich otca. Málo slov, za to veľa hluku. Odkaz Jána Husu pokračuje. Prvé, čo vás vtiahne do deja je kolosálna a magická hudba od Jiřího Srnky, na úvod zaznejú vážne barové tóny plné farieb a dynamiky. Pri pozeraní filmu zistíte, že Francúzi so svojím heslom: „Rovnosť, bratstvo a sloboda" neboli prví, ktorí žiadali nezávislosť od kráľovskej koruny. Bohémci, predchodcovia dnešných Čechov si pred viac ako 570-mi rokmi vyvolali podobnú revolúciu, s tým, že nepopravili vlastného kráľa. Existuje mnoho skeptikov, ktorí sa kriticky pozerajú na násilie vo filme. Takmer v každom snímku je násilie (priame alebo nepriame) neoddeliteľnou súčasťou filmu. Otakar Vávra si bol vedomý používania násilia na obraze. Zámerom režiséra bolo opísať dejiny husického hnutia. Z hereckého obsadenia nájdete takmer polovicu zaslúžilých umelcov, čo z toho vyplýva? Vávra si nie len mohol dovoliť obsadiť takých hercov, on si ich dokonca vyberal. Prečo? Herectvo takého filmu si priamo pýta stelesnené realistické a emocionálne cíteníe. To dnes môžete vidieť v našich zemepisných šírkach u Táni Pauhofovej alebo Klári Issovej. Počujte tú nádhernú starú češtinu, to nie sú len tvrdo odpracované hodiny u jazykovedcov, je to aj talent, ktorý robí postavy hercov tak reálne. Oproti prvému dielu, dostala kamera taktiež hereckú úlohu, ako postupujú odjazdy kamery, začínajú herci hovoriť svoje repliky. Zámerom režiséra bolo v jednom zábere vyvolať pocity priestoru, dynamiky a dômyselnej komplexnosti celej scény. Výprava: Ján Janda a Václav Štědrovský, na tú dobu odviedli vynikajúcu prácu, berte do úvahy, že je to rok 1954 (rok nakrúcania), žiadne zelené plátno ich nezachránilo. Výborne selektované lokácie, v tom čase bolo ešte možné nakrúcať vierohodné historické filmy (najmenej elektrických rozvodov, bohaté zdravé lesy atď.). Prichádza najlepšie scéna z celého filmu, atmosféra a hudba sa stupňuje, bitka u Sudoměře zobrazuje osvedčenú obrannú techniku Jána Žížku, vozovej hradby. Spraviť výpravný vojnový historický film, si nepýtalo len obrovský talent, rovno megalomanský kus odvahy, preto je Otakar Vávra majster svojho remesla. O to viac vás prekvapí, že režisér to sfilmoval na rovnakom mieste, ako sa odohrala daná bitka. V tej dobe na ČSR území vytvoriť bojové scény, ktoré pôsobia realisticky, bez použitia zeleného plátna, a efektov je zázrak. Všimnite si, že na bojovom poli nie sú muži, sú tam aj ženy! Filmy zo starých dôb nakrúcané na klasický farebný 35mm film (so zrnitým obrazom). Film sa končí slávnostným príchodom do pevnosti doprevádzanej majestátnym spevom a orchestrálnou hudbou. Stále, keď sa pozerám na tento film ma udivuje, čo Otakar Vávra dokázal s technikou, ktorú mal k dispozícií. Ak by bol v Hollywoode, bol by z neho doslova režisér svetového formátu. Reálne ním aj bol, bohužiaľ nemal to šťastie, kde sa narodil. Kto si má vyberať, kde sa narodí… V tej dobe sa veľa filmov nenakrúcalo, a málokto sa dostal do oblasti filmu, práve to bolo známkou toho, že film bol ako umelecky-hodnotné dielo. Plný výkon (čokoľvek vás napadne- kamera, réžia, strih, herci alebo bojové scény) Vávra predviedol až vo Proti Všem (1956), to si necháme až nabudúce. Berte to tak, že lepšie filmové spracovanie Jána Źižku už nenájdete (to, čo má má mať premiéru v roku 2020, má nad sebou veľký otáznik, modliť sa v kútiku, aby to bolo historicky korektné). Chápem, že remaky majú mladším generáciám priblížiť dané udalosti, premýšľam ak sa vôbec môže niekto vyrovnať brilantnosti Otakaru Vávri. Skôr ukazujme klasiky, filmované poctivým spôsobom, kašlite na čistotu obrazu, skôr sa pozerajte na jej konzistenciu a kvalitu. Som zvedavý, kedy mi Slováci sfilmujeme povstanie v roku 1848, za našu vlastnú národnosť a hrdosť. To je otázne. Suma sumárum: + tohto filmu: správne zvolené tempo filmu, hudba, kamera, réžia, herci, výprava - tohto filmu: scenár (historické nepresnosti). /80 %/ () (méně) (více)