Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (123)

plakát

Zatímco spíš (2011) 

Není to špatné, není to ani vyloženě dobré. Ačkoliv by se dalo tvrdit, že Mientras duermes splnil vše, co nasliboval, uspokojen jsem nebyl. César je správně nesympatická a apatická postava, ale čekal jsem, že bude řídit životy většího množství lidí v baráku než jen nevinné panny a stejně bezbranné báby s dvojicí čoklů. Jak už tady zaznělo, není to ani horor a ani thriller, je to spíš psychologická podívaná, i když bohužel špatná. Místy mě to nudilo, nic moc se nedělo. Námět mohl být podchycený mnohem lépe, hlavně druhá polovina filmu nebyla doladěná tak, jak by měla být. Celkově z toho mám smíšené pocity, a i když vyloženě nezklamalo, zanechalo po sobě pachuť.

plakát

Anihilace (2018) 

Annihilation není rozhodně film pro každého, to ani šejdrem. Ten, který očekává dobrodružství jako v Avataru, bezmyšlenkovitě a zákonitě musí nasolit jednu hvězdu. Jenže za Annihilation se nachází úplně jiný background. U roztomilé scenérie je potřeba se zamyslet a pomalu zpracovávat, co se ve skutečnosti děje, co do sebe zapadá a co má ten kýžený smysl. Vyvrcholení stejně jako celá pouť jsou fantastické a aktuálních celkových 64 % je až směšných. Většina hodnotících s pátým pivem v ruce by si měla dát na dvacet minut odstup od obrazovky a v případě nepochopení okamžitě pustit ještě jednou. Jasně, všechno má svoje mouchy, ale Annihilation vzdáleně podobající se Arrival přináší parádní pohled na svět, život a svým zpracováním zatají dech. Každopádně rozhodně všechny položené otázky nezodpoví, to si musí udělat každý po svém...

plakát

Lesní rituál (2017) 

No, minimalistický, atmosférický horor zasazený v krásné skandinávské krajině nabídne leccos, ale strach ne. Je to taková severská fairytale s těžko zpracovatelným koncem. Do teď nemůžu přijít, jak se nakonec Rafovi povedlo utéct, a proč se mu vůbec podařilo utéct. Kdyby to bylo takhle jednoduché, mohli nakonec utéct všichni obyvatelé vesnice, no ne? Nemluvě teda o hlouposti tří ze čtyř kamarádů (neříct o nefungujícím kompasu, tvrdohlavé rozeběhnutí se na druhou stranu, než je stanovený plán cesty, nemluvení o tom, co se stalo v chatě)... Na druhou stranu atmosféra lesa a chaty, dobrá hudba a krásně udělaný démon to na ty tři hvězdy vytáhnou.

plakát

The Divide (2011) 

Asi to nejde jinak než za pět. Extrémně realistická, těžko vnitřně stravitelná a ochromující záležitost. Když už si člověk říká, že se nemůže situace víc posrat, v tu chvíli se stočí na dno žumpy humanity. Proměna charakterů je zvráceném slova smyslu brilantní a o nic víc vlastně nejde. Mnozí se obracejí na to, co znamenal výlet mimo bunkr, kdo byli vojáci... Jenže to není hlavní myšlenka filmu a já jsem maximálně rád, že se dějová linka stočila tak, jak se stočila. Nejhorší na tom je, že takhle nějak by to v realitě pomalu, ale jistě vypadalo asi pokaždé a to moc filmů ukázat nedokáže. Jeden z nejlepších psychologických filmů, co jsem kdy viděl.

plakát

Muzzikanti (2017) 

Jestli Čechům stačí tenhle typ entertainmentu, tak prosím, ale jinak naprosto nechápu ubohost celé téhle plejády novodobých, rádoby kvalitních a vyššího smyslu dávajících snímků. Pocity mám značně smíšený, přišel Jarek, celkem dobře hrál Kříž, ale tyhle dva charaktery nepřebijí naprosto dementní, a to s prominutím nejde říct jinak, zápletku a tragické, možná až tragikomické, dialogy... Když budu milosrdný a opominu, že bubeník občas koktal a občas ne, že sled některých událostí vůbec nedával smysl a že se 45-50 minut nic, ale vůbec nic, ve filmu nedělo, tak bych dal dvě hvězdy. Bohužel, jestli je toto dílo aktuálním obrazem české kinematografie, tak už nemá další filmy ani cenu sledovat.

plakát

Babadook (2014) 

Solidní podívaná. A to The Babadook jako kreatura z prapodivné dětské knížky není ani zdaleka vůbec nejděsivější. Psychicky obnažená matka, která od první chvíle nezvládá své dítě, se jednoznačně postará o děsivější momenty. Opět v praxi krásně zafungoval ženský creepy faktor, který předčil i na první pohled jednoznačně negativnější postavu. Celkově to není o lekačkách, není to o strachu... Jde spíš o temnotu a její pomalé šíření. Každopádně v součtu kvalitně zpracovaný "horor", i když by se asi zasloužilo Mistra Babadooka definovat trochu jinak... A palec nahoru za konec!

plakát

Triangle (2009) 

Je to dobrá a relativně kvalitně zpracovaná mysteriózní jednohubka. Bohužel kvalitu hrozně sráží neuspokojivé herecké obsazení, nemůžu si pomoct, ale všechny postavy mi přišly extrémně nesympatické. Žádný frajer, osobnost a Melissa George bohužel vypadá, jak kdyby do tří neuměla počítat. Jinak myšlenka dobrá, na lacinou produkci i dobře vizuálně udělaná. Pár super scén a relativně uspokojující konec. Ten bohužel podle hesla: konec dobrý, všechno dobré, úplně nezafungoval a oproti často srovnávanému Los Cronocrímenes je všech ohledech film slabší. Přitom by stačilo jeden vážně kvalitní herecký výkon i třeba ve vedlejší roli. No pozdě bycha honit. S jedním zhlédnutím problém nemám, druhé už bych asi horko těžko zvládal.

plakát

Svatební cesta (2014) 

No. Opatrné tři hvězdy a plno rozporuplných pocitů. První půlka filmu mě dost nabudila, atmosféra se zajímavě vyvíjela, gradovala a trochu jsem čekal, co bude následovat dál. Říkal jsem si, že bude hodně těžké, udržet nastolený trend, to jsem ale netušil, že se během druhých 43 minut budu hlavně snažit udržet všechny žaludeční šťávy v těle. Leigh Janiak vsadil na nechutnosti spojené s pocitem, že všechno je čím dál tím horší, děsivější a prohnilejší. Já být Paulem, byl bych dávno v prdeli, už když oknem problikávala světla a tuplem potom, co našel tu krvavou čepici. Film srazila lehká stupidita a takové podivné, neuspokojující rozuzlení. Každopádně pořád lehce nadprůměrná záležitost...

plakát

Přicházejí v noci (2017) 

Bylo to víc než lehce nadprůměrné. Moc jsem od It comes at night neočekával, ale o to víc mě tahle záležitost překvapila. Realistická, psychologická a paranoidní atmosféra zajistí zajímavou podívanou po celou stopáž. Samozřejmě mě tam některé momenty vadily, ale oproti celkovému vyznění to byly malichernosti. Za čtyři hvězdy určitě a rozhodně doporučuju. Konec dobrý, všechno dobré...

plakát

Uvězněni v čase (2007) 

Španělská filmografie mě začíná čím dál tím víc lákat. Má své kouzlo. Na první pohled relativně jednoduchá zápletka byla ve finále pěkně zapletená a ponurá. Timecrimes si na nic nehraje, ale překvapí. Obzvlášť, když se ve filmu za 88 minut stopáže, objeví jen tři herci. Čtyři hvězdy jako vyšité.