Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (621)

plakát

Smrt na Nilu (2022) 

Povedená detektivka, v níž Kenneth Branagh krásně kloubí old-schoolovou atmosféru se svěží režií, nabízí trošičku odlišný a osobnější přístup k Herculovi a po celou délku stopáže zachovává filmu úchvatnou vizáž, jenž by mu možná mohla vynést i nějaké ty ceny. Jsem tedy, podobně jako po Orient Expresu, spokojen a s chutí vyzkouším i další případ (pokud tedy vznikne).

plakát

Predátor: Kořist (2022) 

V jednoduchosti je síla a u Predátora obzvláště. Dan Trachtenberg nám pod svou taktovkou naservíroval sice vcelku přímočarý, ale zato účelný a drsný akčňák, který až na dřeň využívá svůj rozpočet, herecký ansábl i zasazení do divočiny v období 18. století, kde díky tomu krásně pracuje se samotným tématem lovu. Nabízí naprosto výtečně ztvárněného záporáka, ke kterému se tu přistupuje malinko jinak, než ve starších dílech, avšak jen a jen ku prospěchu věci, protože je tu mnohem brutálnější a zároveň stále budí potřebný respekt. Samotná akce je nápaditá, krvavá a taky především zábavná. Celkovému dojmu rovněž přispívá skvělý sound-design a kamera či neméně zajímavé výtvarné zpracování. No a celý film drží pohromadě jistá a vymazlená režie Dana Trachtenberga, jenž se pro mě okamžitě stává jedním z nejzajímavějších "méně známých" tvůrců a jeho další, třeba i predátoří, projekty budu vyhlížet. Na závěr, Prey je zkrátka zjevení, které reálně znovu nakopává predátoří značku tím správným směrem a samo o sobě je to parádní akční jednohubka, za níž by se ani kultovní první díl nemusel stydět.

plakát

Auta 2 (2011) 

V rámci Pixaru jsou druhá Auta jeden z nejzvláštnějších projektů, poněvadž kompletně mění tón a myšlenky oproti jedničce a často to vypadá, že jde o zcela jiný svět. A obzvlášť v současnosti se mi to příliš nepozdává, avšak filmu nemůžu upřít jistou dávku preciznosti z pohledu animace či nápaditosti a také mu neodpářu to, že mé mladší já ve své době neskutečně bavil. Proto na něj nemůžu (a ani nechci) nahlížet skrz prsty a nemám ani po letech problém s lehce nadprůměrným hodnocením (leč mezi pixarovkami jde o jeden z nejslabších kousků).

plakát

The Gray Man (2022) 

Za mě ve finále pohodový béčkový akčňák, jehož největším problémem jsou spíše věci okolo filmu, než on samotný. Myslím tím hlavně očekávání (i vzhledem k rozpočtu), která byla přirozeně vysoká a nedivím se tak mnoha rozhořčeným reakcím. Já sám jsem se přes to ovšem dokázal víceméně přenést a film jsem si užil jako čistý akční výplach, který je sice po většinu stopáže průměrný a má spoustu much, ale ať už díky pár povedeným akčním scénám, příjemnému obsazení či velkou částí snímku odehrávající se v Praze, si na něj po čase vcelku rád vzpomenu a pokud vzniknou slibovaná pokračování, tak jim rád dám šanci.

plakát

Bullet Train (2022) 

Bullet Train rozhodně není bezchybný film a rozhodně nemusí naplno sednout každému, ale mně se do vkusu trefil setsakra. Jede totiž ve velmi podobném stylu, jako jeden z předchozích filmů Davida Leitche, kterým je druhý Deadpool a jelikož tento styl akční komedie já opravdu můžu, tak i zde se mu povedlo uhodit hřebíček na hlavičku. Akce je skvěle natočená, nabízí se v ní spoustu nápadů a za pomoci R ratingu je brutální a šťavnatá. Humor tu často funguje i více, k čemuž výrazně dopomáhají herci (skvělý Pitt, ovšem také výborní A. Taylor-Johnson či Hirojuki Sanada) a jejich postavy, kde má každá svůj vlastní příběh (i výstřední jméno) a jsou díky tomu více zapamatovatelné. Celkově se mi moc líbilo postupné odkrývání dalších a dalších tajemství či jiných skutečností vázaných na jednu či druhou postavu, díky čemuž se může, jinak v rámci žánru překvapivě komplexní, příběh posouvat dále a neztrácí tak nic ze svého puncu. Rovněž mě potěšil nespočet "payoffů", kdy je ukázána jedna, na první pohled nedůležitá, scénka nebo předmět jenom proto, aby se v pozdější části snímku ukázal pravý opak. Přesto má film, jak jsem psal v úvodu, pár much, kde pro mě vyčnívá například vcelku pomalý rozjezd, či místy až moc doslovný scénář. To jsou ovšem věci, na které jsem při sledování dokázal úspěšně zapomenout a i po odchodu z kina se ve mně držely velmi pozitivní emoce. Takže jo, není to bezchybné, je to často přitažené za vlasy, ale taky je to přesně ten správně namíchaný koktejl, který mám, obzvlášť během léta, tak rád. Nemám proto problém s takto vyšším hodnocením a rozhodně Bullet Train doporučuji, je to pecka.

plakát

Predátor (1987) 

Jedna z velkých klasik akčního žánru, která sice z dnešního pohledu nemusí působit až tak opulentně a originálně, jako ve své době, avšak zajímavé nápady, skvělé tempo a akci, sympatické hrdiny či ikonického záporáka ji nikdo odepřít nemůže. Zkrátka jde stále o sice jednoduchou, ale zato velmi zábavnou jízdu, na které se zub času ještě příliš nepodepsal.

plakát

Volejte Saulovi (2015) (seriál) 

Z původně vedlejšího spin-offu, který mohl na první pohled působit jen jako slabší odvar dokonalého Breaking Bad, se vyklubal nefalšovaný klenot, který za mě v současnosti nemá na poli seriálové tvorby konkurenci. I když se s každou další sérii blížíme více a více k BB, tak žánrově si jde BCS svojí cestou, což může některé lidi na počátku odradit. Avšak tvůrci v čele s Vincem Gilliganem ani v nejmenším neztrácí nic ze své geniality a ať už po čistě řemeslné či obsahové stránce jde o minimálně podobně (možná místy i více) kvalitní podívanou, jako u jejich předchozího projektu. Má to nezapomenutelné momenty, které mi v paměti zůstanou navždy. Má to perfektně zahrané i napsané postavy, kde kromě navrátilců v čele se Saulem a jeho fenomenálním představitelem Bobem Odenkirkem, se nám představují ty nové, kde třeba taková Kim v podání Rheay Seehorn si mnohdy krade seriál pro sebe. Má to (jak jsem psal) geniální hudbu, kameru, střih, zkrátka po řemeslné stránce jde o skvost. No a na závěr to má (z mého pohledu) stejné schéma, jako BB, tedy takové, že s každou novou sérií se kvalitativně stoupá výše a i za pomoci vynikajícího scénáře mám za sebou šest sérií dlouhý příběh, který dává perfektní smysl ve všech ohledech, po emoční stránce nabízí zážitek, jako jen málo jiných projektů a navíc úspěšně rozvíjí můj milovaný fikční svět z mého nejoblíbenějšího seriálu všech dob. Smekám před tvůrci, kteří mají na svědomí již dva geniální počiny a jediné, co mě maximálně mrzí je skutečnost, že to všechno končí...

plakát

Tři Tygři ve filmu: JACKPOT (2022) 

Jackpot je prakticky takový, naprosto šílený, slepenec spousty jednotlivých scének, které drží jen relativně lehce pospolu a tudíž se zde nezapře skečovitost Tří Tygrů. A bohužel pro mě to dopadlo podobně, jako když jsem párkrát narazil na jejich videa. A tedy tak, že přibližně v 40 % případů jsem se bavil a zbytek jsem prozíval. Ano, v těch případech, kdy jsem se smál, tak jsem se kolikrát smál opravdu hodně, ale to nemůže změnit fakt, že zbytek filmu byla celkem nuda a často mi některé scénky evokovaly spíše pocit trapnosti, než vtipnosti. Obecně vzato je to zkrátka o tom, zda má člověk humor Tří Tygrů rád a protože já mu nikdy příliš neholdoval, tak tomu také odpovídá moje hodnocení. I přes to mám ale kluky dost rád a těší mě, že mají se svou originální (a taky sakra šílenou) tvorbou úspěch.

plakát

Thor: Temný svět (2013) 

Od prvního Thora se Temný svět rozhodl jít trochu jiným směrem. Přibylo vtipů a akce jede mnohem více ve stylu předchozích Avengers a míří spíše ke sci-fi. Už se také vcelku vytrácí i to tzv. "shakespearovské" podání Thora z rukou Kennetha Branagha, které jsem si v jedničce oblíbil. Zároveň jsem si ale i přes slabší zápletku a ještě slabšího záporáka film dokázal relativně užít a dát si takříkajíc nohy na stůl. Takže ačkoliv jde určitě o jeden z těch slabších MCU kousků, tak mě, oproti spoustě jiným lidem, nijak neurazil a na mírný nadprůměr to za mě stačí.

plakát

Trabantem Jižní Amerikou (2014) (seriál) 

Po letech jsem si doplnil i seriálovou verzi Jižní Ameriky a je to prostě boží. Dle očekávání přibylo spousta nového obsahu a rázem to oproti filmové verzi ještě více získalo na kvalitě. Výprava žlutých trabantů zkrátka nezklamala, pobavila, inspirovala a jelikož je to pro mě na poli cestopisů velká srdcovka, tak nemůžu hodnotit jinak, než plným počtem.