bratr.Milan

Hanzelka a Zikmund prožívají Vánoce na rovníku. Navštívili hlavní město Djakartu pak zajeli do Borobudur, největšího buddhistického chrámu vykopaného ve dvacátém století ze sopečného popela. Vánoce samotné strávili na pláži spolu s Javánci, kteří slaví všechny možné svátky všech náboženství. Vidíme jak si chystají štědrovečerní jídlo.

Velmi lidský dokument Hanzelky a Zikmunda. Samosir je malý ostrov na jezeře Toba uprostřed velkého ostrova Sumatra. Tamní děti, jejichž dědečci byli ještě lovci lebek, nyní prahnou po vzdělání. Cizince z dalekého Československa už nezabíjejí, vřele je vítají,. Doktor naší výpravy jim vyléčí malou holčičku a stává se díky tomu místním hrdinou. Dnes si na Samosir můžete zajet na dovolenou. Je tam Batacké muzeum, lidé žijí z turistů a předvádějí batacké tance 2x denně od pondělí do soboty v 10:30 a v 11:45, v neděli jen v 11:45. Je zajímavé vidět, jak vypadal ostrov před šedesáti lety v dokumentu Hanzelky a Zikmunda a pustit si na YouTube nějaké současné video z dovolené na Samosiru.

Děsivý zážitek. Od počátku vše vidíte rudě. Podle výtvarného zpracování bych tomu musel dát nějaké hvězdy, ale tuto komunistickou agitku nebudu hodnotit. Film byl natočen na počest XV. sjezdu Komunistické strany Československa.

Konečně jsem viděl inspirační předlohu pro slavného Limonádového Joea. Kdykoliv uvidím ve filmu loutky Jiřího Trnky zvyšuje to mé hodnocení. To je prostě animovaná poezie!

Moc pěkný večer předávání cen. Byl jsem překvapen. Jediné co mi vadilo, bylo strašné hudebně taneční vystoupení uprostřed, u kterého jsem si zdvojnásobil rychlost přehrávání. Dokonce mě neintelektuálovi nevadil ani ten intelektuální humor a popichování moderátora a některých hostů.

Hodnotím to jako studentský film. Tvůrci se při tom museli dobře bavit a zároveň to jistě byla i úmorná práce, animovat lidi jako loutky. Výsledek se povedl.

Animované vystoupení klasického cirkusu bez nějaké příběhové zápletky. V době vzniku to stačilo, byli tehdy cirkusem fascinovaní. Z podprůměru to vytahuje jedině Trnkova osobitá poetika.

Nepovedená, trochu krvavější variace na Karla Zemana. Z jednoduchou zápletkou. V podstatě o ničem. Ale své diváky si to asi najde, Viz zdejší (nad)hodnocení.

Myslel jsem, že to bude větší nostalgie. Jako kluk jsem to zažil a viděl první americké akčňáky s rychlodabingem v hrozné kvalitě. Ale při sledování dokumentu přišlo zjištění: Dobře že je ta doba pryč.

Jak postavit stavbu do výšky větší než čtyřicet metrů bez podpůrných oblouků, jaké používali v gotice? Gaudí postavil katedrálu Sagrada família v Barceloně vzhůru nohama,. Geniální věci jsou prosté a jednoduché, ale aby mohla tato jednoduchost vzniknout, je potřeba dlouhého vývoje, studia, hledání a nápadu aplikovanému v pravou chvíli a na pravém místě. Vytvořil vlastní geometrickou abecedu tvarů. Architekturu chápal jako průnik všech prvků, v jeho mysli nebyl rozdíl mezi geometrickou strukturou a ornamentem, žádný rozdíl mezi materiály. A na této stavbě je to vidět. Vše u něj vyrůstá organicky jako v přírodě. Neuvěřitelné. Šílený sen jednoho, jinak než všichni přemýšlejícího, architekta se stal kolektivním dílem a za pár let, dlouho po jeho smrti, bude dokončen. Před lety jsem byl uvnitř v lodi a je to nepopsatelný „mimozemský“ zážitek.