Civil War
Civil War
Kolaps
Civil War
Civil War
Režie:
Alex GarlandScénář:
Alex GarlandKamera:
Rob HardyHrají:
Kirsten Dunst, Cailee Spaeny, Wagner Moura, Stephen McKinley Henderson, Nick Offerman, Jesse Plemons, Nelson Lee, Sonoja Mizuno, Jefferson White (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Adrenalinová jízda po rozvrácené Americe blízké budoucnosti, která balancuje na ostří nože. (Vertical Entertainment)
Recenze (349)
Je to překvapivě dobrej film a já si tímto sypu popel na hlavu jak jsem podle traileru soudil, že to bude nejspíš volovina. Není. Vše co mi v traileru nesedělo má ve filmu jiný kontext a vyznění. I ta Kirsten Dunst, kterou spíš nemusím a kterou Garland vytáhnul z toho hereckého zapomnění, tady se svým důstojně nevybotoxovaným obličejem parádně seděla. Má to super kameru co umí dramatické celky i artové hry s hloubkou ostrosti. Má to luxusní zvuk (kdy třeba střelba zní reálně nekompromisně) a atmosférickej soundtrack. Je to sympaticky apolitické (není z toho cítit nějaká agenda a není tam vyloženě dobrá a zlá strana). Herecky je to koncert (a speciálně pro Cailee začínám mít slabost). Režijně vyvážené a pevné. Má to uvěřitelnou psychologii.. Navíc je to celé namotané na motiv humanistické/reportážní/válečné fotografie, což je pro fotofetišistu prostě lahoda (exhibuje tam jak Sony α7 s Leica sklem, tak třeba i Nikon FE2, Cailee tam vyvolává filmy v uprchlickém táboře.. no prostě žůžo-labůžo).. Jedinou výtku bych měl k tomu, že jak je to celou dobu poměrně syrové a realistické, tak je tam pár okamžiků kdy se tahle realističnost nabourá nějakým filmovo-klišoidním postupem. Blbě se to vysvětluje bez spoilerů, ale konkrétně řešení situace vojáka s červenými brýlemi prostě působí zbytečně lenivě. Nebýt těchto drobností, klidně bych šel i na plnou palbu.. Koho nezajímá fotografie, nechť si z mého hodnocení půl až jednu hvězdu odečte. ()
Že z toho Garland neudělá blockbuster bylo jasné. Nejasné ale bylo, co svým mistrným balancováním mezi realitou a dimenzemi mimo lidské vnímaní vnese do filmu, který má stát pouze na syrové realističnosti. Civil War obsahuje i velké scény s tanky a vrtulníky, ale bez úžasného kameramanského konceptu, kterým nás dostal Alfonso Cuarón v Children of Men a který tu bylo potřeba. V jádru je Civil War pouze komorní “road movie” napříč rozbitou Amerikou ve třech zkušených a jedné juniorní žurnalistce, která svou neviností kontrastuje s jejich otrkaností a profesionálním odstupem. Naše otázka, proč tak mladá holka dělá takovou práci, je nám hned zodpovězena: “I've never been so scared in my entire life. And I've never felt more alive.” ___ Civil War se vyhýbá sentimentu a temný tón příběhu odlehčuje americkým oldies popem, ale Garlandovu uměleckou optiku, pro kterou ho máme tak rádi, postrádá. Vysloveně děsivou scénu, z jakých měl být film poskládaný celý, obsahuje pouze jednu. Reflektuje jednorozměrnost myšlení americké redneck populace a exceluje v ní Jesse Plemons. Syrovost režisér neumocňuje temnou instrumentální hudbou, ale intenzivním zvukem střelných zbraní. A přestože vtáhne a zaujme postavami, chybí mu více vytříbených a nečekaných konfliktů i myšlenkový přesah, který by sahal dál, než k varování před Donaldem Trumpem. To finále je doslova úsměvné. ()
Už řadu měsíců jsem neodcházel z kina s větším nadšením. Předesílám ovšem, že očekávání apokalyptického obrazu důsledku kulturních válek současné západní společnosti se míjejí s tím, jak je film vystavěn - což je zjevné i z rozhodnutí udělat spojence z Kalifornie a Texasu. OBČANSKÁ VÁLKA je primárně vystavěná jako komplexní esej o novinařině a umění fotografie (pro mě možná nejkrásnější film o fotografii, co jsem viděl), jejíž konstrukční princip bych pojmenoval jako dynamiku významu a výrazu. Ne, nikdy to není ve filmu explicitně řečeno, ale jak se pokouším ukázat ve své tentokrát především interpretačně založené analýze - ač jsem film zatím viděl jen jednou, příště budu vědět víc -, je tímto principem na mnoha úrovních řízen. A je excelentní. ()
Vybavte si tři roky starou událost, kdy trumpovská lůza se vehnala do Capitolu. Garland tohle téma, tenhle společenský rozkol, citlivou a promyšlenou režií rozvádí do takových oddělených minipříběhů, s náhodnými lidskými jedinci, kteří zabíjejí, protože „pravá Amerika, kurva“, a všechno to sledují hlavní hrdinové, novináři, na své cestě do Washingtonu. Dokud je film poctivou road movie, se spoustou ikonických scén, je to skvělé. Bohužel v závěru Garland přehodí výhybku a s příchodem do D.C. se z toho stane regulérní válečný film, který svým vyústěním a zúčtováním mi přišel jako Garlandova manýra. Nejenom, že mě to v závěru nechalo chladným, ale dokonce jsem si řekl „a to je všechno, Alexi?“. Škoda, tady byl náběh na filmovou událost roku, no a není. Za působivou tíseň a rozčarování z lidského pokolení v prvních dvou třetinách ale pořád poctivé 4 hvězdy (bez pruhů). ()
Olympijská úroveň v disciplíně "vyvolávání pocitu hlubokého niterního neklidu". Dlouho jsem neviděl něco tak mnohdy krásného, přitom odpudivého a zneklidňujícího. A omlouvám se A24, že jsem ji neprávem podezíral, že vyprodukuje přímočarej válečnej blockbuster. Je to samozřejmě zase autorskej film jak řemen, přesně jak to máme rádi. ()
║Rozpočet $50miliónov║ Tržby USA $68,603,430║ Tržby Celosvetovo $122,533,193▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Od tak nadaného režiséra ako Alex Garland je, ide už o druhé pošmyknutie za sebou. Ani tento krát nedokázal ponúknuť celistvejšiu myšlienku, príde mi to dosť roztrieštené. Pre diváka také dosť nemotorné prevedenie, ktoré vo svojej hĺbke príde dosť prázdne, chladno odbité, z nie moc sympatickými postavami, s ktorými je Vám priam jedno čo sa im stane. Emočne Vás to úplne obchádza. Neviem si predstaviť, koho by už len zaujímali nejaké negatívne fotky a správy v tak rozvrátenej krajine. /40%/ ()
Violent Nightmare, která se mi zdála z neznámého důvodu. Jsou to takoví Potomci lidí z Wishe. Garland trochu mechanicky navěšuje na svůj náhrdelník pofidérní road movie náhodné obrazy vykloubené Ameriky. Řada z nich je působivých, vizuálně a inscenačně silných (hlavně ta s Jesse Plemonsem). Film dovede vzbudit úzkost až nauseu z krutého světa, který nemá tak daleko k Walking Dead svou absencí morálky a nadvládou bestiality. Jenže. Celé to působí strašně samoúčelně, na všechny otázky, co tím vlastně film chce pojmenovat, krčí Garlandovo dílo rameny a sází jen další efektní kompozici. Postavy jsou ploché, nějaká etika a psychologie válečných reportérů působí jako hodně povrchní rešerše. Nietzscheánské hledění do propasti je málo u filmu, který paradoxně působí strašně tezovitě a ilustrativně, přitom vůbec není jasné, jakou tezi zastává a co vlastně ilustruje. Působivé cvičení nejasně rozkročené mezi zručný spektákl a zdaleka ne tak zručnou metaforu rozdělené země. Vlastně se opakuje můj problém s Garlandem, autorem efektních filmů, které ale v jádru vyznívají tupě. ()
Intenzivní a realistické. Samotná cesta je důležitější, než co najdete na jejím konci. ()
Antiválečná postapo road-movie napříč rozkladem polarizované americké společnosti. Poselství Garlantova snímku je zřejmé - kulturní války mohou klidně skončit těmi skutečnými, konkrétně občanskými, obě strany, tedy woke i antiwoke, by se měly zklidnit a ubrat na své agendě a jejím protlačování na sílu, jinak můžeme v USA i v Evropě zase brzo hloubit masové hroby... ()
Film o válečnejch reportérech. Že se jedná o vymyšlenou občanskou válku je irelevantní, klidně by to mohla být nějaká reálná. O politiku a vojenské akce totiž vůbec nejde. Sleduje to pouze partu novinářskejch, kteří každý den nasazují životy v honbě za nejlepší fotkou, či rozhovorem. Bojí se každý den, ale nemůžou si pomoct. Totální adrenalinový feťáci. Za mě je vyobrazení konfliktu z téhle stránky hodně osvěžující. Garland navíc asi dostal prachy, jelikož je tam i dost pohledné akce. 9/10 ()
(3,5*) ()
„VŽDYCKY, KDYŽ JSEM PŘEŽILA VÁLEČNOU ZÓNU A NĚCO VYFOTILA, ŘÍKALA JSEM SI, ŽE DOMŮ VYSÍLÁM VAROVÁNÍ…“ Film o válečnejch fotografech, kterejm dělá kulisu občanská válka. Takový… trochu nuda. Na efekt vytvořenej novinářskej film, kterej nás má seznámit s jejich prací… a taky říct, že je lepší neválčit. /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Křestní jméno postavy, kterou hraje Kirsten Dunst, je odkazem na slavného fotoreportéra z druhé světové války Lee Millera. 2.) Jesse Plemons – manžel K. Dunst, byl obsazen v tzv. „neuznané roli“, když nahradil náhle vypadnuvšího herce. 3.) Thx za titule „lordek“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Mám rád tvorbu Alexe Garlanda a ikdyž tvoří né úplně divácky vdečné filmy, tak zatím u mne nešlápl ani jednou vedle, takže jsem byl zvědav jak si poradí s trochu jinou látkou, divácky vděčnější, s blockbusterovým formátem a na velmi aktuální téma a je to super, ikdyž ne bez výtek. Jde o válečné road movie zpustošenou Amerikou s apokalyptickým nádechem, které má většinu času hodně pomalé tempo, ale díky přesvědčivým hercům, slušným dialogům a nepříjemné atmosféře to naštěstí funguje. Trochu mi vadilo, že nevidíme zrod konfliktu, ale jsme vrženi někde doprostřed a taky, že je celý film jen z pohledu novinářů, rád bych viděl, co se děje v jiných částech Ameriky, či nějaké zákulisí z vlády, co zrovna řeší/plánuje prezident, ale nevadí. Vrcholem jsou dvě scény a to střet s Jesse Plemonsem, kde panuje hodně mrazivá atmoška a tahle scéna je vygradována opravdu par excellence a pak samotné finále ( Bál jsem se, že Garland nám dá finále ve stylu 3 minutové přestřelky, ale překvapil) Dostanem totiž víc jak 20 minutový military akční nářeeeeez! Masivní útok na bílý dům a má to všechno. Úžasné ozvučení zbraní, perfektní kamera, strhující atmosféra, zkrátka to vypadá fakt hutně a autenticky, perfektně akční válečné finále jak ze snu. Samozřejmě potěší i těch pár naturalistických záběrů, ale klidně jich mohlo být více. 80% ()
Obrazová nádhera o krutých věcech, kde jsou první dvě části, bloudící v mraveništi maličkostí a náhlých traumatech překvapivě o pořádný kus lepší než finále. To zde sice nejspíš muselo být, aby nešlo o cestu odnikud nikam, ale jeho obří měřítko ubírá z intenzity vyprávění o lidech, kterým rozumím (kvůli tomu, že dělají něco, co je dělat potřeba, i když je druzí nechápou) stejně tak jako mě rozčilují do běla (kvůli tomu, že se u toho chovají jako obyčejní závisláci na adrenalinu). Posledních pár minut už je pak čisté provokatérství, které si Garland za dlouholetou žánrovou rozličnost na závěr (?) filmařské kariéry zaslouží, ale nemohu nepřemýšlet, jestli takovou drzostí udělal čirou radost i někomu jinému než sám sobě. 70% ()
Na poslední chvíli stíhám v kině a hodně toho nelituji (bravo A24). Dlouho jsem neviděl tak úchvatný vizuální cukrátko, takže zatímco řada lidí dopředu politicky hrotila a divoce spekulovala, tak tady to je předně varovný umělecký počin (ze středové pozice) a předmět post-imperiální občanské války zůstává spíše na implicitní rovině, tj. bez větších detailů konfliktu a jeho příčin. Garland i přesto mistrovsky naráží na téma polarizace společnosti a eroze demokracie, hrozby fašismu a nebezpečné role médií. A sám dystopický obraz USA je síla. Na hraně 4 a 5 hvězd. ()
Tématem britského tvůrce Alexe Garlanda je kombinace žánrového filmu a sociálních otázek. Jeho filmy využívají této příjemné rozpolcenosti a nabízejí spoustu zajímavých podnětů pro ambivalentní témata. Povedlo se mu to ve sci-fi Ex Machina, dělal to i v provokativním hororu Men, a není tomu jinak ani v jeho Občanské válce. Nutno však říct, že tentokrát je jeho film docela oříšek. (Více) ()
Jako u ostatních filmů, které Alex Garland režíroval, přijímám jeho premisu a souhlasím s jeho záměrem, ale jako u všech těch ostatních filmů si u skoro všech aspektů provedení říkám, že by některé (a některé dost zásadní) věci šly udělat jinak či lépe. Například pozastavení v sekvenci ve městě, "kde se nic neděje", kde postavy navštíví obchod s oblečením. Rozumím tomu, proč tam ta scéna je, jakou roli ve vyprávění a vývoji postav hraje, ale je to mechanické, bez duše, nedonutí mě to nic cítit. Porovnala bych to se scénou z 28 dní poté, kde hlavní postavy "nakupují" v opuštěném supermarketu, následně mají piknik v přírodě a u toho pozorují zřejmě uprchlé/nově osvobozené koně volně pobíhající po krajině. Alex Garland jako scenárista tamtu scénu napsal ze stejných strukturálních potřeb jako tady napsal Kirsten zkoušející si zelené šaty a hledící u toho na svůj odraz v zrcadle, ale rozdíl je tom, že ve 28 dnech Danny Boyle svou režií, herci svým projevem a John Murphy svojí hudbou povýšili danou sekvenci na něco nesmrtelného a nezapomenutelného. Tento pocit osudovosti mi v Civil War citelně chybí, paradoxně, vzhledem k tomu, jaký příběh vypráví. Ani ta "slavná" scéna s Jesse Plemonsem na mě neměla takový vliv, jaký asi měla mít. Odehrává se v plném slunci, v otevřené, ničím nezajímavé krajině, kamera postavy snímá z dálky a jakoby s nezájmem ukázat intenzitu situace, a Jesse sám tak zapadá do šumu těchto ubíjejících okolností a vůbec nemá šanci vyniknout a opanovat situaci. V Game Night působil mnohem nebezpečněji a to jenom představoval pro svoje sousedy hrozbu small talku. Ještě že mi telefon během psaní recenze dvakrát smazal vše, co jsem už napsala, takže jsem měla prostor si víc utříbit myšlenky a snížit hodnocení ze čtyřech hvězdiček na tři, protože jsem přišla na další věc, proč to pro mě nefungovalo: čtyři hlavní postavy spolu skoro vůbec nemluví o důležitých, ale ani nedůležitých věcech. Ano, chápu to, že jsou tam doslova jako pozorovatelé, kteří mají od situace odstup a jenom ji "dokumentují, aby jiní měli o čem debatovat", ale myslím si, že v té stylizaci to Alex Garland trochu přehnal. Nejvíc spolu mluví Kirsten a Cailee, ale ani u nich si nejsem úplně jistá, jestli se autorovi povedlo vytvořit iluzi komplexních živoucích bytostí. U obou pánů potom o nedostačující zkratkovitosti není ani pochyb. A nemám tím samozřejmě na mysli, že by měl každých pět minut mít někdo proslov buďto o své minulosti nebo o tom, že válka je špatná, áno, stačila by mi trocha chemie mezi postavami a zdání obyčejné lidskosti. Alternativně, pokud to tedy Garland nechce mít o postavách, ale o komentáři, jak ostatně naznačuje konec, bych očekávala, že jednotlivé zastávky na cestě nebudou jenom obecně "o hrůze", ale nějakým způsobem budou odkrývat a osvětlovat podhoubí, ze kterého ten konflikt vyrostl. ()
Garlandův rozpačitý Salvador. V něm padla věta, že se musíte dostat blíž, abyste se dostali k pravdě, či chcete-li skutečnosti, věrnosti. Když se dostanete moc blízko, zemřete. Tady ta vzdálenost nebyla ideální, ať už kvůli špatně napsaným i obsazeným postavám, nebo kvůli nekonkrétnosti, kdy se mělo prvotně heroizovat pozorovatelskou nestrannost cejchu válečného novináře a až potom lehce alibisticky ukázat na nebezpečí polarizace národa (jak kdosi vtipně poznamenal, dát dohromady Kalifornii s Texasem je jako koalice salátového řetězce Sweetgreen a KFC). Jestli měl být vrchol intenzivních epizod Plemons vápenatý, pak ta pojítka mezi nimi, kdy se měly profilovat a vyvíjet postavy, neměly laťku moc vysoko.. Závěrečné militantní pornografii z D.C. už jen scházel Gerard Butler, samozřejmě na správné straně.. ()
Apolitická jízda napříč v křečích se zmítající Amerikou. A to je ten problém. Zcela bez kontextu. Navíc namotané na příběh novinářů, takže to až nebezpečně často působí spíš úsměvně, než děsuplně. ()
Bouření Texasu proti Brýdenovi udělalou Občanské válce pěknou reklamu a A24 mohou slavit. Garland se drží při zemi scénářem i režijně. Umělecké aranžmá tam je, ale přece jen se soustředí na syrovost podtrhnutou černobílými fotografiemi začínající Cailee Spaeny (klučina z DEVS) a servíruje klasický road movie nespojenými státy americkými. Nejděsivější zastávka na cestě je ta u Plemonse a ční nad celým filmem jako vrchol Everestu. Chápu proč Garland explicitně neuvedl důvod roztržky, byť je naznačena, ale chyběl mi právě onen rozhovor nad jehož neexistencí lamentuje Wagner Moura. Vynikající Wagner Moura mimochodem, s přehledem strká do kapsy zádumčivou Kirsten Dunst. Finále předvídatelné, ale formálně dechberoucí. Skvělý soundtrack. ()
Související novinky
Třetí Na nože dostalo název a nabírá obsazení
Detektiv s výrazným jižanským přízvukem, Benoit Blanc, se vrací řešit nový podivuhodný případ... svůj zatím nejnebezpečnější. Jak už bylo dříve avizováno, z chválené detektivky Na nože režiséra Riana… (více)
28 let poté nabírá obsazení
Britský režisér Danny Boyle (Sunshine, Trainspotting) to s návratem ke svému dvaadvacet let starému hororovému survivalu 28 dní poté a jeho pokračování 28 týdnů poté opravdu myslí vážně. A co víc –… (více)
Co nového chystá Alex Garland?
Režisér a scenárista Alex Garland (Dredd, Ex Machina) má za sebou některé z nejzajímavějších sci-fi projektů posledních let. Jeho režijní prvotina Ex Machina nadchla většinu diváků i kritiků,… (více)
Reklama