Vřískot 6

Docela mě překvapilo a jako fanouška série zároveň potěšilo, že se bude v kinech vřískat pošesté pouhých čtrnáct měsíců po uvedení pátého Vřískotu, který přišel po dlouhých jedenácti letech po čtyřce (a posledním Cravenově "zářezu"). Jak už jsem říkal, mám pro Ghostface slabost, tudíž jsem svolný přehlédnout fakt, že se jedná do nemalé míry o recyklát předchozích filmů - jako fanoušek si ale právě cením onoho propojení mezi jedničkou až pětkou, které jsem si (vedle spousty popkulturních odkazů) vyloženě užíval. Samotné intro, které si šibalsky pohrává s hororovými pravidly a staví je na hlavu, dokazuje, že má "vřískající série" stále co nabídnout. Uvítal jsem situování filmu do New Yorku, kde se tvůrcům podařilo využít jiných lokalit a nabídli tak několik vskutku povedených scén - ať už šlo o chladnokrevnou sekvenci ze samoobsluhy či bytu, nebo o atmosférickou scénu z blikajícího metra. (Spoiler alert!) Identita Ghotsface je člověku jasná od první zmínky o zesnulém rodinném příslušníkovi, nejpozději pak od útoku v bytě, ale o nějaký plot twist tvůrcům ani nešlo, jako spíše o ono pohrávání si s diváckými očekáváními a hororovými pravidly a vytváření "skrýmverza". Divák (ideálně fanoušek) pak s klidem přehlédne nesmrtelnost jistých postav a s uspokojivým úsměvem jen pozoruje nekompromisní likvidaci záporáků. (End: Spoiler alert!) Šestka na mě tedy ve výsledku rozhodně nepůsobila nudně, ani unyle, má-li ale vzniknout další pokračování, čemuž bych se nebránil, byla by vhodnější alespoň tříletá pauza. (27.03.2023)

Ghostface v zářivých světlech velkoměsta. Změna prostředí nejprofláklejší hororovou meta franšízu občerstvila, stejně jako decentní přitlačení na pilu při agresivitě jednání bubáka / bubáků s pofiderními motivy, nicméně u nabubřelé délky a rozmazávání exkrementů doznání po tvářích bez masky už zase byla cítit zatuchlina předchozích produktů. Zarazily mě dvě věci. Že se některým hrdinům vrazí do břicha přes sedm palců dlouhá čepel loveckého nože Buck 120 a oni se po chvíli tváří, jak kdyby jim jen vybírali špínu z pupíčku a že Courteney Cox začíná vypadat jak upír z Lost Boys.. (03.05.2023)

Sama tomu až skoro nevěřím, ale já si to užila. Začátek byla super variace na tradiční Scream začátek. Přelézání žebříku a metro mňamka. Škoda, že závěr už se nastavené laťce nevyrovnal. Všechny ty meta monology na téma, jak jsou tvůrci geniální, jsem jako již tradičně ignorovala. Další škoda, že co se týče duševního stavu/dilemat hlavní hrdinky, je to přesné opakování předchozího filmu, nic moc posun. Ale i tak jsem v jistých momentech nemohla od filmu odtrhnout oči a to se počítá. (29.04.2023)

Vřískot 6 zdánlivě dopadl, jak nejlépe mohl. Zdánlivě rychlokvaškový sequel zvládá přijít s několika svěžími prvky v rámci dosavadní série, chytře pracuje s odkazem svých předchůdců, ukazuje, že Radio Silence jsou nadále bravurní nástupci Wese Cravena (opět zvládají vyvolat pocit, že zhruba takto by šestý Vřískot natočil žijící Craven a přesto si ponechávají i svůj osobní přístup). Vřískot 6 ovšem dost možná ukazuje, že je i přes pár svěžích nápadů a chytrých inovací  koncept krapet vyčerpaný. Svůj účel Vřískot 6 plní, dost možná ovšem předznamenává, že se má ve slušně nastavené formě přestat. Minimálně vyvolává pochyby nad tím, zda lze koncept posunout ještě o kus dál. Nebylo by to ovšem poprvé, kdy zvládla série Vřískot mile překvapit.... (09.03.2023)

Hlúpota z amerických ulíc, ktorá sa neznesiteľne drží vlastnej šablóny, pričom ja skutočne nerozumiem tomu, komu sa čo na tomto ešte môže páčiť. To fakt nikomu nevadí, že je táto séria neustálym opakovaním toho istého (ešte aj tá facka), pričom je samotný dej čoraz viac určený pre dementné publikum?? (30.04.2023)