Bitva o Anglii
Battle of Britain
Bitka o Britániu
Režie:
Guy HamiltonKamera:
Freddie YoungHudba:
Ron GoodwinHrají:
Harry Andrews, Michael Caine, Trevor Howard, Curd Jürgens, Ian McShane, Kenneth More, Laurence Olivier, Christopher Plummer, Michael Redgrave (více)Obsahy(1)
Film Bitva o Anglii režiséra Guye Hamiltona rekonstruuje proslulou kapitolu z dějin druhé světové války, v níž Velká Británie dokázala odolat německým leteckým útokům. Snímek se soustředí na různé britské vojenské osobnosti, řada z nich je inspirována skutečnými lidmi. V červenci roku 1940 německé vzdušné síly bombardují Anglii v rámci příprav na invazi. Když začne Německo, zřejmě nedopatřením, útočit na civilní oblasti v Londýně, Britové začnou v odvetě nečekaně iniciovat nálet na Berlín. Rozlícený Adolf Hitler nařídí Luftwaffe, aby své útoky spíše než na vojenské cíle zaměřila na Londýn a další velká města. Jeho špatný úsudek však umožní Britům obnovit zničené letecké základny. Statečný boj vyčerpaných anglických pilotů Královského letectva a odolnost britské veřejnosti nakonec dohnaly Německo k tomu, aby se vzdalo svých pokusů o invazi. (Cinemax)
(více)Recenze (214)
Spolu s Bitvou V Ardenách a Příliš Vzdáleným Mostem tvoří moji osobní svatou trojici mezi zahraničními válečnými filmy. Hvězdné obsazení, skvělá výprava, efektní vzdušné souboje a navíc výborná hudba Rona Goodwina (který se vyřádil i na Where Eagles Dare). Nad podobou Sira Laurence Oliviera a maršála Dowdinga budete žasnout, nicméně naši Nebeští Jezdci jsou pořád o třídu výš. ()
„Never in the field of human conflict was so much owed by so many to so few“ Winston Churchill Jeden z těch lepších leteckých filmů, stále však ne dost dobrý na to, aby dokázal k obrazovce přišpendlit i pacifistu a antiletce mého kalibru. I když, co může být pro podobného člověka větším potěšením, než sledovat letouny (třeba i spojenecké) zabořující se čumákem do země, či rozpadající se na součástky po přesném zásahu nepřátelského bombardéru? Bitva o Británii je vystavěna jako mnoho válečných filmů před ní i jako mnoho válečných filmů po ní. Tzn. nejdřív to schytáváme my (v tomto případě Angličané), pak to po zásluze schytaj oni. Vlastně jde pouze o četné bitvy v oblacích, které jistě stály spoustu peněz, takže proč se jimi nepochlubit. Dění na zemi je snímáno nudnou, jakožto statickou, kamerou a ani mu není věnováno mnoho prostoru. Některé scény (nacistická schůze, noční bombardování) jsou působivé a dlouhý závěrečný souboj zábavný, ale pro jeho docenění jsem už byl všemi těmi přestřelkami ve vzduchu malinko přesycen. Pokud nevlastníte kupříkladu model Spitfiru v nějakém viditelném měřítku, nebo neexistuje-li jiný důkaz vašeho vřelého vztahu ke všemu válečnému, nejspíš vás to sestřelování hlučných strojů za zvuků „hurá, jsme borci“ hudby a občasného výskytu kečupu s nepřiměřeně vysokým podílem konzervačních látek, rovněž záhy omrzí. 70% Zajímavé komentáře: Pohrobek, genetique ()
Tak skvěle natočené letecké souboje jsem ještě v žádným jiným filmu neviděl. Dodnes považuji za malý zázrak, že Anglie vyhrála. Když však vidím s jakým odhodláním a odvahou letci ve služnách RAF bojovali s německými letci, říkám si jen jedno - takhle se brání svoboda. Je zajímávé, že i když znám výsledek této bitvy stejně jsem během sledování tohoto filmu cítil velkou starost o osud celé Anglie. ()
Výborný válečný film plný úžasných leteckých scén a soubojů. Známé tváře v hlavních rolích. Zub času už sice snímek trochu poznamenal, ale stále se jedná o jednu ze špiček válečného filmu. ()
║Rozpočet $13miliónov║ V prvom rade treba povedať že ide o zručne natočení film čo sa týka trikov a snímania kamery, kde citeľne chýba iba jediná maličkosť a to vystrelené náboje pri vzdušných prestrelkách, ináč sa na tie vzdušné súboje celkom dobre pozerá, aj keď väčšinou ide o riadny miš-maš, ktorý asi mali aj piloti bojujúci v takýchto podmienkach. Na moje prekvapenie sa lepšie pozeralo na to ako strategicky pripravovali Nemci útok ako na to ako Angličania bezhlavo tápali a čakali na každodenné letecké úderi. Herecky ambasábel vo filme len presviští, takže o nejakých významných úlohách ani chýru ani slychu, čo samozrejme nejak nevadí, lebo nudiť sa človek nemá kedy. /80%/ ()
Velmi dobré bojové scény vedle kvalitního herecké představení většiny zúčastněných určitě potěší. Bohužel na celém filmu je nejen cítit jeho stáří (40 let dělá svoje), ale i smutný televizní dabing, v kterém mluví všichni česky a nějaké rozdělení tu není (ať žije třeba klasické němci titulky ostatní dabing... ale nevím popravdě, jak je to řešeno v originále). Celkově se Bitva o Británii nemá za co stydět a na svých o něco více než dvou hodinách předvádí kvalitní zábavu o druhé světové válce. ()
Jeden z vrcholnych valecnych filmu, ktery nadmiru realne popisuje jeden z dulezitych okamziku druhe svetove valky. ()
I dnes po téměř třiceti letech od vzniku se stále jedná o jeden z nejlepších, a asi i nejvěrnějších, leteckých válečných snímků. Samotné souboje ve vzduchu jsou naprosto strhující a natočeny až nezvykle dynamicky. Jedná se spíše o rekontrukci událostí než-li snímek s klasickým příběhem. ()
Válečný film, jehož největší devizou je britská noblesa, hrdost a ztotožnění se s nejsvětlejším okamžikem britských dějin. Jistěže, někoho takový film, zvláště dnes, po hodině začne nudit, ale právě pro takový typ diváka tento film určen není. Chcete-li však vidět válečné gentlemanství v jeho nejzřejmější podobě, pak právě tento snímek je tím nejlepším možným, jenž vám ukáže, jak může být válka krutá, nádherná a vznešená. Pravdou pak asi je, že na zemi se všechno jeví z poněkud tupějšího úhlu než na nebi. ()
Poněkud přechvalovaný válečný film. Příběhy postav nejsou důležité, jenom rekonstrukce událostí. Letecké souboje jsou dobré,ale nic co by jsme neviděli již v jiných filmech. ()
Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Výtečné, technicky špičkové a velmi výpravně natočené. Desítky leteckých soubojů stíhačů RAF v bojích nad Británií proti nacistické přesile. "Never... have so many owed so much to so few!" (Winston S. Churchill). Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=RaX3m7mMmxM ()
Opět jeden ze snímků 60. a 70. let, které jsou zpracovány více dokumentárním způsobem než dějově, spolu třeba s Bitvou o Midway, Tora Tora, Tora nebo Příliš vzdáleným mostem. Ve své době naprostá špička v technickém provedení, před kterou Bayův Pearl Harbor může blednout závistí, se skvělou Goodwinovou hudbou. BTW jsem tenhle film poprvé viděl v roce 1990 v Paláci kultury, čemuž předcházela debata s našimi letci. ()
Kterak pýcha nadutého Hermanna předcházela pádům jeho letadel.. Zub času pochopitelně udělal své (některé výbuchy letadel vypadají jako by na filmový pás někdo típnul vajgl), ale jako malá historická přehlídka toho, jak byla operace Seelöwe uložená k ledu, je to pořád třída. Prošpikovaná leteckými souboji, věrnou bojovou technikou (pochopitelně až na vzácné Messerschmitty Bf 109) i zmínkami o méně známých aspektech památné bitvy, která sebevědomé Hitlerově armádě nastavila jeden z prvních drsných nárazníků (síť pozorovatelů Observer Corps, bombardování Berlína). Nějaké souvislý příběh, heroické gesta či chvástání ala lord Flashheart („..tak jsem proletěl skrz okno v ložnici, hodil jí bonboniéru na toaletní stolek, kulometem vystřílel svoje telefonní číslo na zeď a pak jsem vypadl a ojel její sestru..“) rozhodně nečekejte, spíš jen malé střípky tvořící obraz hrstky hrdinů bojujících za svobodu nás všech. Pokud však přeci jen hledáte nějaká esa, je tu peruť ve složení Caine, Olivier, Shaw a Plummer.. ()
Z pohľadu vážnosti a dĺžke akcie pomerne krátky film, ktorý nám však okrem viacerých leteckých bojových scén neponúka toho až tak veľa. Boje vo vzduchu sú spočiatku zaujímavé, no kvôli slabšiemu trikovému efektu, na svoj vek však ešte celkom slušnému, sa po čase tieto scény opozerajú. Žiadny vedľajší rozvitejší príbeh, popri ktorom by boje prebiehali. Akosi mi to proste na tie hviezdičky nevychádza. 65%. ()
Guy Hamilton není špatný režisér, ale tohle naprosto nezvládl. Jeho Bondovky mám rád, ale epická až megalomanská Bitva o Británii je prostě nad jeho síly! Ukousnul si moc velké sousto, které se mu rozpadá pod rukama. Ani na vteřinu jsem se nenudil, ale není to jeho zásluhou. Protože jakkoliv jsou některé scény samy o sobě dost povedené, příliš na sebe nenavazují, netvoří žádný celek. Scénář se se vší pompou snaží postihnout úplně všechny možné úhly pohledu na bitvu o Británii, takže tu máme nejen britské piloty, britské velení, ale také německé piloty - veselé chlapíky, zuřícího Göringa, Hitlerův projev, bombardování Londýna a práci hasičů, civilisty schovávající se v tunelech metra, WAAFky, popálené oběti, velvyslance atd atd. Jenže skloubit tohle všechno dohromady znamená v Hamiltonově případě zcela se vzdát jakéhokoliv vyprávění. Místo toho je film ve výsledku jen sled samostatně stojících scén. Kromě toho je největší problém s leteckými souboji, které tvoří podstatnou část filmu. Klad: jedná se o autentické záběry spitfirů a španělských "Messerschmittů" - to už nám dneska nikdo ve filmu neukáže. Zápor: Jedná se o rok 1969 a triky tomu naprosto odpovídají. Většina soubojů působí díky tomu nechtěně směšně. A nejde jen o triky. Natáčet se skutečnými a ne CGI letadly je super, ale výsledek bohužel za moc nestojí. Snad to ani není Hamiltonova chyba, protože si ani neumím představit, jak se režíruje scéna, kde se na obloze prohání deset reálnejch letadel-veteránů. Mnohými opovrhovaný Tmavomodrý svět má proti tomuhle filmu naprosto dokonale zvládnuté všechny letecké scény (bez ohledu na své další kvality). ()
Pro mě spíš hraný dokument než film. Vedle leteckých soubojů tu mnoho filmového nenajdete. ()
Všeho tak akorát. ()
Vrchol takřka dokumentárního válečného filmu. Brilantní režie a - proč to nezopakovat po sté - úžasné letecko-bojové scény. ()
Kvalitné spracovanie jednej z najväčších leteckých bitiek. Film som videl už veľmi dávno a rád som si ho po tak dlhom čase v tv opäť pripomenul. Priestor dostáva striedavo anglická i nemecká strana a takto to mám rád. Čo my trochu vadilo bolo to, že film postráda hlavnú alebo nejakú výraznejšiu postavu, ale to je v starších vojnových veľkofilmoch akosi bežné. Osobne mi vyhovuje skôr komornejšie podanie a film s 1-3 hlavnými postavami. Pochvalu si zaslúžia výborné letecké a bojové scény, ale i dobrá postava nervózneho ríšskeho maršála Goringa. 80%. ()
Související novinky
Zemřel Christopher Plummer
Z Ameriky přichází velmi smutná zpráva. Dnes ráno ve svém domě v Connecticutu zemřel legendární kanadský herec a držitel Zlatého glóbu i Ceny akademie, Christopher Plummer. Populárnímu tvůrci známému… (více)
Skvělý film pro všechny, kteří se zajímají o Druhou světovou válku a chtějí se poučit o Bitvě o Británii filmovou formou. Nechybí v něm skutečné historické postavy, pohled z obou válčících stran a také velice věrohodné letecké souboje. V červnu 1940 padá Francie a piloti RAF evakuují francouzské letiště před postupujícími Němci. Britští a francouzští piloti odlétají během těžkého německého útoku. Velitel RAF Hugh Dowding si uvědomuje, že hrozí invaze do Británie, a tak je třeba všechna letadla odvolat z Francie, aby mohla bránit ostrov. Francouzští civilisté mezitím jen smutně přihlížejí tomu, jak jejich zemí pochoduje konvoj německých jednotek. Pláže Dunkerque jsou opuštěné a BBC vysílá prohlášení premiéra Winstona Churchulla, že "bitva o Francii je u konce". Do Francie dorazí generální inspektor Luftwaffe polní maršál Milch, který si prohlíží velké letiště, které Němci ve Francii získali. Jsou kde stovky bombardérů Heinkel He 111 pod velením generála Luftwaffe Alberta Kesselringa. Führer však informuje velitele Luftwaffe, že Britové nejsou jejich "přirození nepřátelé" a chce se pokusit vyřešit konflikt diplomaticky. Chcimíři, nástup! Ve Švýcarsku navštěvuje německý velvyslanec Baron von Richter svého britského protějška sira Davida Kellyho a navrhuje mu podmínky míru s tím, že pokračovat v boji s "pány Evropy" je beznadějné. Kelly mu však statečně odpoví "Nevyhrožujte nám ani nám nediktujte, dokud nepochodujete po Whitehallu...a ani pak nebudeme poslouchat". Jeho žena však říká, že von Richter má nejspíše pravdu (chcimírka). Velitelé v Anglii využijí opoždění invaze k tomu, aby budovali obranu a vycvičovali nové piloty. Opoždění je však krátké, protože jednání ztroskotala a piloti Luftwaffe se přesouvají na frontu, kde se vojáci připravují na námořní invazi. Kampaň začíná ranním útokem Luftwaffe v "Den orla". Plán je jasný - zničit všechna letadla a zařízení RAF dříve, než vzlétnou stíhačky Spitfire a Hurricane. Piloti se obávají, že na ně nezbyde mnoho letadel, se kterými by bojovali ve vzduchu, ale velitel je uklidňuje, že se určitě nepovede zničit všech 600 britských stíhaček na zemi. Útok se ukazuje jako velmi úspěšný - britská radarová zařízení jsou ničena střemhlavými bombardéry Stuka. Dvě radarové stanice ve Ventronu a Doveru jsou zničená a řada britských letišť také, ale ztráty jsou přesto relativně malé. Pak následuje opotřebovávací bitva, při které utrpí útočník těžké ztráty, ale ty pořád nejsou tak kritické, aby se vzdal svých cílů. Dojde k sporu mezi velícími důstojníky 11. skupiny Keith Park a 12 skupiny Trafford Leigh-Mallory. 12. skupina má za úkol chránit letiště 11. skupiny, zatímco 11. skupina bojuje s nepřítelem, ale během náletu nejsou letadla 12. skupiny nikde vidět. Leigh-Mallory vysvětluje Dowdingovi, že taktika "Big Wing" vyžaduje čas, než se vyvine, zatímco Park rovnou říká, že tato taktika nefunguje. Dowding končí debatu se slovy, že nemají dostatek pilotů a poznamenává, že "Bojujeme o přežití a prohráváme". Ano, začátek bitvy o Británii se vyvíjel ve prospěch nacistického Německa. Nastává ovšem zlom. Letka německých bombardérů se v noci za špatného počasí ztratí a omylem bombarduje Londýn, a tak RAF v odvetě bombarduje Berlín. Následuje veřejný projev rozzuřeného Hitlera, který navrhuje odpovědět mnohonásobně silnějším bombardováním Londýna. Do Francie dorazí tlustý maršál Hermann Göring, který osobně velí útoku. Je přesvědčen o tom, že konec bitvy o Británii se blíží. První útok obchází letiště RAF a bombarduje Londýn bez sebemenšího odporu, a tak následují noční útoky, po kterých Londýn hoří. Těmto útoků se začne říkat Blitz. Následuje velice dojemná scéna s podpůrným stíhacím pilotem Andym Moorem, kterému zemře celá rodina v kostele při náletu. RAF potřebuje doplnit stavy pilotů, a tak zařadí do výcviku zahraniční piloty, především z Polska a z Československa. Ti ovšem mají problém s neznalostí jazyka. Během cvičného letu letka svobodného polského letectva náhodou narazí na nedoprovázený let německých bombardérů. Mají sice rozkaz se vrátit na základnu, ale oni to ignorují, komunikují spolu polsky a díky neortodoxní agresivní taktice sestřelí několik bombardérů. Park je nejdříve seřve za to, že používají rádiovou komunikaci k polským tajným tlachám, ale pak je odmění tím, že jim udělí operační status. Dowding udělá to samé s kanadskou a československou perutí. Park a Dowding zkoumají změnu německé taktiky a Park poznamenává, že bude schopen opravit letiště a přivést své eskadry zpět do boje. Dowding dodává, že 12. skupina severně od Londýna je nyní v doletu od hlavního města, zatímco německé stíhačky jsou severně od Londýna na extrémním okraji vlastního doletu. Závěr je jasný - "změna taktické orientace Luftwaffe na Londýn by mohla být největší chybou Němců". Další německý denní nálet se setkává se zuřivým odporem, velitel křídla Willoughby, který sleduje, jak se jeho formace hromadí v operační místnosti 11. skupiny ironicky prohlašuje, že "tohle by jim mohlo dát něco k zamyšlení". Stíhači RAF se hromadí do velkých skupin a hromadně útočí na německé bombardéry, a tím jim způsobují obrovské ztráty. Göring je pěkně nasraný a nařizuje stíhačům, aby zůstávali u bombardérů, ale piloti mu odporují s tím, že on sám byl přece stíhač a že je to okrádá o mobilitu potřebnou k tomu, aby držely britské perutě mimo německé bombardéry. Na obou stranách narůstají ztráty a pořád to nevypadá na vítězství ani jedné strany. A přichází vrcholná letecká bitva dne 15.9.1940, které se účastní také Winston Churchill v operační místnosti 11. skupiny. Letecká bitva na obloze nad Londýnem je tak zmatečná, že Dowding situaci nekomentuje. Další den RAF očekává nálet, ale ten nepřichází, stejně jako další rozkazy pro Luftwaffe. Francouzské přístavy zejí prázdnotou a tlustý maršál opouští frontu se slovy o zradě svých velitelů. Jo, dopadlo to dobře! Na konec se objevují slova Winstona Churchilla: „Nikdy v historii lidských konfliktů nevděčilo tak mnoho, tak málu, za tak mnoho.“ Tento film se skládá z pohledů do plánovacích štábů Luftwaffe a RAF, je plný historických reálií, je v něm několik výrazných postav Bitvy o Británii (třeba jeden letec, který dvakrát po sobě havaruje a vyplave z moře na pláž) a hlavně je natřískaný leteckými bojovými akcemi, které se fakt povedly. Jako bonus dostane divák užitečnou radu od kanadského velitele skvadry Colina Harveye: "Nikdy se nežeň". () (méně) (více)