Režie:
Jiří StrachScénář:
Marek EpsteinKamera:
Martin ŠecHudba:
Michael KocábHrají:
Jiřina Bohdalová, Lenka Vlasáková, Pavla Beretová, Jan Vondráček, Alena Mihulová, Elizaveta Maximová, Matyáš Greif, Josef HervertVOD (1)
Obsahy(1)
Olga (Jiřina Bohdalová) je devadesátiletá vitální důchodkyně, která žije v postarším domku společně se svojí dcerou, učitelkou Hanou (Lenka Vlasáková). Jejich vzájemný vztah je poněkud napjatý a nejspíš poznamenaný nejedním šrámem z minulosti. Olga přežila hrůzy gulagu a dnes o tom píše knížky a vypráví na besedách. Své posluchače dokáže přesvědčit i zaujmout, díky čemuž se o ni začínají zajímat taky novináři. Mezi nimi je i reportérka Dastychová (Pavla Beretová), která, zdá se, ví o Olze v danou chvílí víc než kdokoliv jiný v této zemi. A chystá se s tím jít ven. (Česká televize)
(více)Recenze (190)
Nečekaně dost povedené. ()
Jedna věc je, co si můžeme myslet o "Bohdalce" jako člověku (a to nejen o ní), druhá věc je, jaká to je herečka. A tady opět potvrdila, že i v hodně požehnaném věku válí asi jako Manchester City v Premier League. Smekám klobouk a ta čtvrtá hvězda, ta je jednoznačně jen a jen za ni. ()
Určite zaujímavý príbeh a naozaj v tomto veku čo predvádza Bohdalová je tak majstrovské herectvo, že človek ani nedokáže povedať že toto bola jej možno posledná rola - vyzerá byť v maximálnej forme, maximálne možnej vzhľadom na vek. Na druhej strane posolstvo filmu, že poďme kľudne aj krútiť dejiny a vymýšľať si príbehy len aby sme poukázali na zločinnosť systému, to mi nepríde ako ospravedlniteľný argument. Pritom na to poukazovať lžami vôbec netreba, sú milióny svedkov, ktorí síce hovoriť už nedokážu, ale hovoria za nich archívy. Nechajme teda pracovať historikov a nech si poriadne svoju robotu začnú robiť aj novinári a informujú ľudí tak, aby ich aj vzdelávali a nielen aktivizovali a manipulovali. Lebo vytvárať si pravdu v záujme ochrany demokracie? To je dnes taký už veľmi progresívny prvok. Ale aj správny? ()
Vlastně dokonalý dárek Marka Epsteina k devadesátinám Jiřiny Bohdalové. Film, kde kromě jejího hereckého výkonu, není o čem kladně mluvit. Časy, kdy jsem televizním filmům Jiřího Stracha dával pět hvězdiček, zmizely v hlubinách času. Tohle je prostě film Jiřiny Bohdalové, která dokazuje, že herectví se nezapomíná. Škoda, že scenárista nedokázal vymyslet aspoň nějaký důstojný konec, takhle tu prostě přetrvává pachuť filmu, který vypadá jen jako obhajoba lži (a jejího mediálního šíření). Když připočítám necitlivou hudbu, kterou jsem věčně toužil ztlumit, tak ani nevím, jestli tři hvězdičky nejsou moc (50%). ()
Lež je střepina pravdy. Skandál, který před časem vyvolalo tvrzení několika renomovaných historiků, že slova Věry Sosnarové, ženy vydávající se za přeživší stalinských gulagů, nemohou být pravdivá, zažehl bouřlivou debatu o tom, kde leží hranice mezi přijatelným a nepřijatelným a jak zacházet s manipulací a ovlivňováním veřejného mínění. Strachův film, navzdory jisté tezovitosti, odráží mimo celkovou proměnu paradigmatu společnosti a vztahů mezi generacemi i zhroucení přirozené hierarchie hodnot – není důležité, na čí straně je pravda, ale kdo je na straně pravdy. Z uměleckého hlediska filmu bezesporu dominuje herecký výkon Jiřiny Bohdalové, která zas a znovu přesvědčuje o tom, že postavy rozporuplných žen s tajemstvím jsou její silná parketa. ()
Jiřina Bohdalová a její vyprávění o hrůzách Gulagu, které možná není úplně pravdivé. Obdivuhodný výkon herecké legendy, která i po devadesátce, spolehlivě utáhne vrstevnaté postavy. Jako film nijak výjimečné, na neutrál a působící více jako divadelní hra. ()
Co dokáže Bohdalka v třiadevadesáti zahrát, nad tím zůstává rozum stát. Pochvala všem zúčastněným, ačkoliv jsem měl při sledování filmu takový nepříjemný pocit, myslím, že to byl záměr pana režiséra. Herecké mistrovství velké herečky. Zajímalo by mě, jestli se charakterově změnila v posledních desítkách let. Za jejích mladých let to byla vyhlášená megera, nepříjemná protivná a zlá paní, a jelikož jezdívala se zájezdy do menších divadel, nebyl takový problém se s ní setkat a tuto informaci si ověřit :-) ()
O fenomenálním herectví Bohdalky jsem nepochybovala nikdy, co ale předvedla tady, bylo výsostné! Excelentní byly i Lenka Vlasáková a Pavla Beretová. Parádní záležitost, nezapomenutelná, perfektně zrežírovaná a nasnímaná, celé skvělé. Umocněno je to pochopitelně i věkem hlavní aktérky, která navzdory počtu křížků zajela mimořádné bomby... S chutí dávám plný počet, škoda zbytečné průhlednosti v úvodu, velkorysost by ale měla být zpátky v kurzu, takže se směle vydám příkladem. ()
Musím říct, že Jiřinu Bohdalovou dvakrát nemusím, ale v 93 letech podat excelentní herecký výkon a hrát hlavní roli, klobouk dolů. Lenka Vlasáková v roli dcery hrála natolik přesvědčivě, že bych věřil, že se ta událost opravdu stala. Spíše se pozastavím nad něčím jiným a to je vyznamenání. Věřím nebo aspoň myslím a doufám, že pokud dotyčná osoba dostane vyznamenání, tak ho určitě pořádně prolustrujou, ne? Ve vedlejší roli redaktorka Reflexu Pavla Beretová neměla chybu ❤️ ()
Slušně sepsaný scénář, kde se postupně odkrývají jednotlivé motivy a skládají se v doposud nevyřčený celek, který změní život několika lidem; minimálně hlavní postava naštěstí podaná správně nejednoznačně, kdy ji na jednu stranu můžeme chápat, i to, co provedla, na druhou samozřejmě odsoudit. Postava Vlasákové to samé, dobře napsaná, dobře zahraná. Každopádně film odsýpá a nenudí. Upozorní navíc na problematiku gulagů, naznačí, že by se něco takového nemělo vrátit, čímž si bere body za osvětu. Vadila mi snad jen ta super hodná až andělská postava novinářky, za všech okolností milá, vstřícná, klidná, spravedlivá - no, takových lidi v novinařině fakt moc není. A vlastně mi chyběl kromě toho rodinného i nějaký jiný, větší konflikt třeba na veřejnosti. Takhle to bylo až moc takové uhlazené a miloučké. Morálně pak zvláštní, totiž přikývnutí tomu, že účel světí prostředky, tedy můžete lhát, ale pro dobrou věc... No, nevím. Lež je lež. Ale musím se jinak pochlubit, švára si zde střihl mini roličku ředitele školy. :-) ()
Není to věrný přepis příběhu Věry Sosnarové, spíš taková parafráze, která se v několika místech liší. Je to dobře zrežírované, kamera taky funguje, herci jsou většinou dobrý, i když ne všichni mi úplně typově sedí, hlavně dcera a novinářka. Bohdalka luxusní. Dvě věci mi přijdou, že šly udělat lip : jednak, ze pravda je jasná už poměrně brzy. Což je skoda, s tím se dalo hrát dýl. A potom trochu useklý konec. Jinak ale v rámci tvorby ČT vysoký nadprumer. ()
" Říkejte si, co chcete a je jedno, ze které strany plotu."povídá paní Térové redaktorka. Tak to je jeden z pohledů na příběh inspirovaný kauzou Věry Sosnarové. Nemůžu s ním souhlasit, jedno to není, lež je lež, jak píše uživatelka 1Frida2. Ale je dobře, že se natočením filmu téma otevřelo, že se dostalo k více lidem, kteří teď nad ním mohou uvažovat. Mi se v tom filmu hodně líbilo, jak byl podán vztah obou hlavních představitelek, matky a dcery, působilo to na mě věrohodně.Tady jsem se rozhodně oklamána necítila. Když se vrátím ještě k příběhu samotné Věry Sosnarové, docela ráda bych viděla film, ve kterém by byl hlavní postavou historik Adam Hradílek, člověk, jehož otec skutečně gulagem prošel. Tedy příběh o tom, jak Adam postupoval při svém pátrání, kdy začal objevovat rozpory ve vyprávění paní Sosnarové. Předpokládám, že si prošel taky odsudky a nesouhlasem za to, že rýpe do něčeho, či někoho, co se svatým tváří být. ()
Nevím, jestli si jednatelé Reflexu uvědomují, k čemu se to vlastně upsali :-) Bohdalová každopádně skvělá. ()
Společensky rezonující téma a Paní Herečka 90+ v hlavní roli. Na řečnickou otázku, kdo jinej by to v jejím věku takhle odehrál, je snadná odpověď. Nikdo, páč Jiřina Bohdalová o roky a desítky let přežívá své vrstevníky a její vitalita v 92 letech je tady fascinující. Problematika vykradeného životopisu je strašně diskutabilní a nejednoznačná, ale osobně nemám problém s účelovou lží, má-li posloužit společnosti. Problém jsem měl s tou holkou z Reflexu (výborná Pavla Beretová), která absolvovala nepochopitelně karambolický názorový přerod. ()
Už jen skutečnost, že svou roli Jiřina Bohdalová zvládla, je velkým zázrakem. Kolik takových lidí ve svém okolí znáte, kteří by si naučili byť jen text? Ano, mám babičku, které bude 88, je také celkem čiperná, myslí jí to, chutná jí, ale... Prostě klobouk dolů. Ano, Jiřinka to dělá celý život, ale devádesátka není jen číslo, to jsou dějiny. Nemůžu úplně říct, že jsem si film užil. Dobrých 40 minut venku zuřily živly a celou dobu jsem čekal kdy vypadne proud, ale to co jsem stíhal vnímat bylo OK. Od začátku sice bylo zřejmé jakým směrem se to bude asi ubírat, takže o překvapení ze scénáře řeč být nemůže. Překvapením stále zůstává samotná Jiřina. Jinde ve světě by ji na rukou nosili, pomníky stavěli, uctívali jako svou filmovou bohyni... U nás? Divné komentáře s příchutí závisti, nevraživosti, nenávisti. Pro mě tedy neznamená, že i když někoho v televizi sleduji celý svůj život, tak ho znám. Já tedy Bohdalku neznám, i když ji celých 35 let svého života mám rád jako herečku. A troufám si říct, že tak to bude už navždy. A její role vždycky budu chtít znát, protože mě prostě baví. Sledovat její práci s hlasem, mimiku, řeč těla, do každé role vnese něco nového. Nechápu. V soukromí ať si je jaká chce, mně je to srdečně jedno. Ona prostě umí hrát jako málokdo a já jí ten úspěch moc přeju a jsem na ni hrdý. A to si zaslouží každý, kdo ve svém oboru či řemesle dokázal to, co napříkad právě Jiřina. Nevím, co to v nás Češích je, že jsme tak nepřející, závistiví a zahořklí. Je to hnusná vlastnost. Jiří Strach zasluhuje velký dík a poklonu. Nemohlo to být lehké dát toto dohromady. Jedinou malou výtku snad mám k makeupu samotné hlavní postavy. Přislo mi to moc. Asi chápu, že se Jiřinka nechtěla ukázat úplně nenalíčená, ale roli by to rozhodně prospělo. Přeci jen, těch pernamentně nalíčených devadesátnic tolik není... Ale co kdyby ji někdo nepoznal že? ;-) Na konci to chtělo lépe dotáhnout. Scéna s reportétkou působí dosti nevěrohodně, scéna s dcerou vlastně také. Ale jako pocta k narozeninám řekl bych - adekvátní. Hrát bylo co. Když se vezme v potaz, že kromě seriálů se už pro televizi takřka nic netočí.... ()
Než jsem film stačila shlédnout, tak jsem už věděla, že hlavní hrdinka si vše vymyslela. Ovšem neznala jsem bližší okolnosti. Tímto jsem tedy jednak byla ochuzena o moment překvapení. Ovšem druhak důvody, proč spáchala tento, řekněme podvod, byly dá se říci téměř všeobhajující. A je pravdou, že by se nemělo zapomínat na tuto dobu a tyto příběhy skutečných lidí. ()
Tak tady mě Strach dosti nemile překvapil Po skoro dokonalé Kleci, kde to táhl naprosto bezchybný Hádek, je tohle za mě prostě a jednoduše sešup o několik příček níže. Ano, paní Bohdalová zde herecky kraluje. To musím zdůraznit. Na svůj věk s až jedinečnou grácií. Za to smekám klobouček. Ale vůbec se mi nelíbilo, jaké priority film vyobrazuje jako ty správné. Skoro mi až přišlo, jako kdyby autoři nechápali pojem slova morálka. Lež by se nikdy neměla upřednostňovat před pravdou. Ať už je pravda sebekrutější. Tohle mě fakt na plné čáře zklamalo. A doopravdy to zastínilo ten neuvěřitelný výkon Jiřiny Bohdalové. Škoda. Protože po technické stránce na jedničku. Stejně tak i po herecké, co se týče vedlejších postav. Tak snad příště, pane Strachu! Za mě dávám 5/10 ()
Herecký koncert Bohdalové, které neméně skvěle sekunduje Vlasáková. Scénáristicky místy poněkud děravé, ale režijně pevně rukou ušatého Stracha. 80% ()
Dočista bych na něj zapomněl, ale Svatá mi sáhla do paměti a řekla, že se musím znovu podívat na Kieślowského Dekalog, osm. Podíval jsem se a nezalitoval. V tom měla pravdu. / Text od tomtomtoma. ()
Dokonalá lež někdy pomáhá pochopit pravdu! Tak by se dal stručně shrnout námět filmu Jiřího Stracha s exelentním hereckým výkonem Jiřiny Bohdalové, která ve svém věku předvádí vynikající herecký výkon. Její Olga v jejím podání je opravdu postavou, které věříte opravdu vše a na jejím výkonu stojí toto celé komorní drama o jedné velké lži. V roli dcery velmi zdárně sekunduje Lenka Vlasáková. ()