Papillon
Papillon
Motýlik
Papillon
Režie:
Franklin J. SchaffnerKamera:
Fred J. KoenekampHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Steve McQueen, Dustin Hoffman, Victor Jory, Don Gordon, Anthony Zerbe, Robert Deman, Woodrow Parfrey, Bill Mumy, George Coulouris, Ratna Assan (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Steve McQueen jako nepoddajný vězeň Motýlek se svérázným tetováním a Dustin Hoffman jako slabší, intelektuálně založený padělatel peněz Louis Dega, vytvořili hlavní herecké úlohy v nezapomenutelném filmu režiséra Franklina J. Schaffnera. Vypráví příběh mužů, kteří jsou za své zločiny odsouzeni na doživotí a deportováni do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Po svém příjezdu trestanci uslyší od ředitele tábora: „Ode dneška patříte trestní správě Francouzské Guayany. Odsouzenci na osm a více let zůstanou po odpykání trestu v Guayaně na práci jako kolonisté po dobu původního rozsudku. Národ vás odepsal. Francie vás vyvrhla.“ Právě v pracovním táboře se Motýlek spřátelí s vězněm Degou. Myšlenka na útěk je jediné, co ho udržuje při životě. Po jeho prvním neúspěšném útěku se po čase pokusí uprchnout z tábora společně… Film byl natočen podle pamětí bývalého trestance a galejníka Henriho Charriera (1906–1973), exteriéry vznikaly v tropických krajích Střední Ameriky. (Česká televize)
(více)Recenze (701)
Viděla jsem Motýlka jako malá a dobře si pamatuji noční můry, které mě pak děsily: chodící mrtvoly s černýma očima, usekané hlavy, Steve honící po cele housenky, rozpáraná břicha.....fuj. Dnes už mě to neděsí, jsou jiné věci, které tenhle film dělají skvělým a vůbec mi nevadí, že kniha pokračuje mnohem dál. Podstatná je myšlenka touhy po svobodě a TO TU BYLO. ()
Oscar 1 nominace: Hudba ()
Steve McQueen projde během filmu takovou fyzickou proměnou, že když vidím jeho propadlé tváře a zchátralé tělo, jsem ochoten uvěřit, že ta léta na samotce skutečně strávil. Celý film působí syrově a velice věrohodně. Když si odmyslím Darabontův Shawshank a Zelenou míli, je Motýlek nejlepší film z vězeňského prostředí, co kdy vznikl. Fakt, že vznikl podle skutečného příběhu, jeho kvalitu ještě umocňuje. ()
„Vypadá to tak… tak beznadějně“ Motýlek měl všechny predispozice stát se filmem, ke kterému se budu rád vracet: silné „vězeňské“ téma, Dustin Hoffman, solidní knižní základ, oscarový režisér… a taková pitomost z toho. Série občas zábavných výjevů, které nedrží při sobě. Zdlouhavé scény, neobratně gradované, jakoby předznamenávaly příchod něčeho velkého, třeba závěrečné katarze, která se nedostavuje. McQueen zde nemá co hrát víc než kde jinde. Na začátku špinavý, nejspíš i zapáchající vrah s obrovským štěstím a touhou být svobodný, na konci špinavý, nejspíš i zapáchající vrah s obrovským štěstím a touhou být svobodný. Nepřál jsem si, aby přežil, nepřál jsem si, aby zemřel, byl mi úplně ukradený. Schaffner se sice snaží o nepřikrášlené vykreslení děsivých podmínek, jenže ty uťaté hlavy, breberky ve vodě a malomocní vesničané dnes již nikoho nevyděsí. Něco málo zachraňuje Goldsmithova hudba a Hoffman, opět úplně jiný než v kterékoliv předchozí roli a opět strhávající většinu pozornosti na sebe. Motýlek je možná nadčasový tématem, ale ne tímhle nedomrlým hollywoodským zpracováním, které nedokáže skutečně tnout do živého. 55% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, Andreas, Bukiet ()
Knihu jsem nečetl a film se mi zdál nudný. ()
Abych pravdu řekl, musel jsem to sledovat nadvakrát, protože mě to už před polovinou začalo hrozně nudit. Celý Motýlek je nevýrazně zpracovaný, absolutně bez gradace, děj nemá nejmenší šanci zaujmout, celkově prostě hrozné zklamání. Přišlo mi to jako televizní film, kterému se zázrakem podařilo sehnat hvězdné obsazení, což dalo tvůrcům mylný pocit, že již nic dalšího dělat nemusí. Nuda, šeď. ()
Kniha je asi lepší, ale i filmové zpracování údajně skutečného příběhu Henriho Charriera je (také díky skvělému hereckému obsazení) hodně vydařené. Myslím, že tenhle film ani po letech neztrácí nic ze své působivosti. ()
║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $53,267,000║Tržby Celosvetovo $69,300,000║ /70%/ ()
Skvělý film podle skvělé předlohy. Herecká dvojce, která ve své době asi neměla moc konkurenci. Perfektně hrající Dustin Hoffman a Steve McQueen. ()
Nezdolná touha po svobodě aneb jedna z nejlépe převedených knih na stříbrné plátno. Sice tuze moc pokrácená a očesaná až na kost, ale to hlavní zůstalo. A to se cení. ()
Stevea McQueena jsem vždy respektoval, ale nepovažoval jsem ho za charakterního herce. Motýlek můj názor změnil. Jeho fyzická a psychická proměna byla působivá. Když jsou na konci s Hoffmanem na tom ostrůvku a oba už jsou zpola magoři, působí to groteskně i smutně zároveň. Oproti jiným vězeňským filmům je Motýlek zajímavější díky prostředí Francouzské Guayany. Hrdina musí přemoci jak vězeňský systém, tak nástrahy džungle na druhém konci světa a setká se díky tomu se spoustou zajímavých postav. ()
RETRO ,,Vítejte v trestanecké kolonii ve Francouzské Guinei, jejímiž vězni jste a z které není žádného útěku“.... Filmové dobrodružství o touze po svobodě, nezlomné vůli žít a také o přátelství mě v této podobě bavilo..... 20 (?) let. Ale na rozdíl od knížky – FILM STÁRNE!!! Chcete li však zavzpomínat na S.McQueena v nějaké TOP roli – tady neuděláte chybu! Jinak opravdu raději sáhněte do knihovny..... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, co by řeklo kuře lasičce. 2.) Sousedi mají lepru a nevím, jestli se mám bát. 3.) Hledám námět k porovnání kniha /film. 4.) Čeká mě 5 let samotky. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
rozpočet : ? tržby americke : $53,267,000 ()
MOST CEZ RIEKU KWAI, strihnutý so SHAWSHANKOM (aj keď Andy prišiel samozrejme o roky rokúce neskôr). Franklin J. Schaffner nie je režisér, s ktorým by sa divák nudil. Samotka, krokodíl, kláštor, nahé Indiánky, pašovanie kokosových orechov a nechtiac komické dochodcovské finále. A stále mám v pamäti, ako Steve McQueen podáva ruku malomocnému. ()
Kdyz jsem to videl kdysi davno, tak mi to prislo jako desne nudna kravina, ale kdyz jsem to ted videl po letech znovu, zmenil jsem nazor. Tenhle film je hodne drsnej, zaroven ale plnej nadeje a rozhodne na vas zapusobi. Herci byli vybrany dobre, ale jasne lepsi je Steve McQueen, i kdyz se Hoffman snazi, tak mi pripadal spis jak nakej trouba s velkejma brejlema, co furt cumi do blba. Ale i kdyz vypadal desne smesne, tak herecky to zvlad dobre. Pribeh je hodne zajimavej, v zajimavym prostredi a vubec nenudi, ale ten zaverecnej utek mi prisel takovej desne na rychlo. Uz hodne dlouho jsem nebyl u filmu tak napjatej jak to vse dopadne jako u tohohle. Podle me to je nejlepsi film od Franklina J. Schaffnera. ()
Devastující. ()
Celosvětově divácky úspěšný film. Vidím to už potřetí a vždy mne Motýlek znovu dostane. Úchvatné drama o nezdolnosti a touze po svobodě, které popisuje skutečný příběh 14-tiletého věznění na francouzských Ďábelských ostrovech. Motýlek snící o útěku a svobodě, Motýlek zavřený na samotce ve tmě, Motýlek mezi malomocnými kouřící možná nakažený doutník, Motýlek vrhající se z útesu do sedmé vlny... a jeho protiklad pragmatický Dega, vždy snažící se vyžít v trestním táboře, jak jen to lze. Skvělý Steve McQueen a Dustin Hoffman. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=DARD1l-tr6g ()
Společně s Darabontovo Shawshankem nejlepší film z vězeňského prostředí. Nedovedu si na místě věznů představit jiné duo než Dustina Hoffmana a Stevena McQueena. Navíc Steve McQueen během filmu projde takovou fyzickou změnou, že jsem mu všechna ta léta na samotce věřil do puntíku. Režie Franklina J. Schaffnera je celkem spolehlivá, ale určitě jsem viděl lepší. Co ještě celkový pocit umocňuje je fakt, že příběh je podle skutečné události a navíc celým filmem nás provází krásná hudba. Kdo tenhle film neviděl, měl by fofrem napravit....... ()
"Vymaž si z hlavy naději a masturbuj co nejméně. Bere to sílu." Dle mého názoru by vězení nemělo být dovolenkovým táborem, kam se klienti rádi vracejí a to na Ďábelských ostrovech je přesně dle mého gusta. Horší je to s Henri Charriérem. On totiž ve své knize tvrdí, že je nevinný a to bych mu pak fandil v útěku až bych si vykřičel hlasivky. Jenže porota nepochybuje o tom, že je vrah a v takovém případě mé neméně hlasité fandění bude patřit ostraze. K filmu se tedy snažím přistoupit jako nestranný divák a musím se přiznat, že tamní vězeňský systém mi příliš zábavy nepřinesl, brodění se bahnem taky nebylo nic příjemného a ta tolik opěvovaná touha po svobodě to u mne na víc než tři hvězdy nevytáhla. ()
Související novinky
Bryana Cranstona pronásleduje „americký režim“
Právě v těchto dnech zažívá vrchol slávy jako Walter „Heisenberg" White v seriálu stanice AMC Breaking Bad. V neděli odvysílaná epizoda „Ozymandias" strhala rekordy v sledovanosti a kritici i diváci… (více)
Sugestivně nepříjemný, náročný film plný beznaděje, s hlavní postavou, která se ovšem naopak nikdy nevzdá naděje na svobodu mimo krutou trestaneckou kolonii ve Francouzské Guyaně. Historické dobrodružné drama o otevírači sejfů jménem Henri Charriére, který má přezdívku „Motýlek“ díky tetování motýla na hrudi. Motýlek je ve Francii nespravedlivě odsouzen za vraždu pasáka v roce 1933 a je poslán na doživotí do trestanecké kolonie ve Francouzské Guyaně. Na lodi se potkává s Louisem Degou, podivínským intelektuálem a padělatelem s brýlemi, který schovává v konečníku peníze a také náhradní sklíčka do brýlí. Motýlek se s Degou domluví, že jej bude chránit výměnou za peníze na útěk. Ve vězení platí přísná pravidla, za pokusy o útěk je samotka, a zvláště těžké přečiny se trestají gilotinou. V nehostinné džungli se z nich stanou přátelé, a to hlavně, když mají za úkol zneškodnit postřeleného a rozčíleného krokodýla. Jednoho dne se sadistický strážce pustí do Degy, Motýlek se jej zastane a pak uteče do džungle. Je však zajat, protože dorazí na místo, kde na něj má čekat překupník s lodí o týden dříve, a tak jej čeká trest za první pokus o útěk – dva roky na smradlavé malé samotce, kde udělá maximálně pět kroků ode zdi ke zdi. Dega mu propašovává do cely kokos, a ředitel na to přijde a chce znát jméno, které mu však Motýlek neřekne, a tak jsou mu na půl roku sníženy příděly o polovinu a cela je zakryta. Motýlek se tak musí živit brouky a málem umře hlady, než je po dvou letech propuštěn a zotavuje se na ošetřovně v St-Laurent-du-Maroni. Motýlek se domluví s Degou na dalším útěku, se kterým mu pomohou vězněný lékař, muž s lodí jménem Pascal, a připojí se také Clusiot a homosexuál jménem André Maturette. Útěk přijde velmi náhle a je dost chaotický, Dega se připojí na poslední chvíli k Motýlkovi a Maturettovi, a utečou do noci. Chlápek s lodí je však podvede, loď je rozbitá a ztrouchnivělá a pomůže jim chlápek s potetovaným obličejem, který před tím zabil dva lovce lidí, kteří tam na ně čekali s vidinou odměny. Jejich nadějí na koupi lodi je kolonie malomocných, a Motýlek si zachrání život a získá loď kvůli tomu, že neodmítne doutník, který kouří malomocný. Trojice se dostane do Hondurasu, ale na pláži je překvapí vojáci a jediný Motýlek uteče a dostane se k indiánům, kde se o něj stará mladá a krásná indiánka, která chodí, stejně jako ostatní indiánky, nahoře bez. Pak indiáni zmizí a zůstane mu po nich jen pytlík perel. Motýlek najde azyl v klášteře, kde se projeví klasická křesťanská láska k bližnímu svému tím, že jej Matka představená napráší a předá úřadům. Motýlek je tedy navrácen do vězení a čeká jej pět let samovazby, po kterých je z něj značně sešlý a šedivějící starý muž. Sejde se s Maturettou, který těsně poté zemře, a také s Degou, se kterým jsou přemístěni na Ďáblův ostrov, což je taková kolonie pro vysloužilé vězně – důchodce. Ani zde se však Motýlek nevzdává naděje na útěk, a sleduje vlny pod útesy, které jsou dostatečně silné k tomu, aby jej odnesly na moře a na blízkou pevninu. Dega se naděje na útěk vzdal a hodlá dožít v malém domečku se zahrádkou na ostrově. Motýlek představuje ve filmu jedince, kterého nezlomí tvrdá dřina, hladovění, samotky ani zrada od lidí, kteří mu měli pomoci s útěkem. Neustále opakuje, že je pořád tady, aby to ti hajzlové, kteří jej uvěznili, dobře věděli. Dobrodružství, ve kterém nechybí indiáni ani malomocní. Film může místy působit celkem nudně a rozvlekle, chybí v něm pořádná akce, některé scény jsou příliš dlouhé, ale jako celek se dost povedl. Slouží jako dobře míněná žaloba francouzského vězeňského koloniálního systému, který se vyznačoval neuvěřitelnou krutostí, nelidskými podmínkami a strádáním odsouzených, kteří často neprovedli nic extra hrozného. () (méně) (více)