Purpurové řeky

Výjezdová skupina v počtu jeden Reno se moc nesnaží a tak na sebe pozornost strhává Cassel, jenž má od natáčení fightu se skinheady nos podobný plachtě windsurfingového prkna. S etalonem v podobě Fincherova 7 to budou mít ostatní filmy vždycky těžké, zvlášť pokud se devalvují takovým pod lavinu patřícím vyvrcholením. Škoda jen, že když se v samém závěru Niemans chystal povyprávět o příčinách svého strachu ze psů, tak kameraman necitlivě odletěl helikoptérou.. (14.07.2009)

Takhle má vypadat dobře odvedená práce s francouzským podpisem. Dva výborní herci v rolích, které jim padnou a příběh temný jak si divák přeje. Docela je překvapivý i příběh, kterému pomáhají nepříliš ukecané postavy, což skvěle dotváří atmosféru... I po letech si na Purpurové řeky vzpomenu, na tělo na zemi s hmyzem stejně jako na závěr na ledovci. (03.06.2004)

Celkem svižný leč neoriginalní thriller. Napětí se tu bohužel dosahuje spíš nechutnostmi. Málokdy jsem viděl ve filmu tolik "hezkých" detailů na pitvy a mrtvoly obecně. Celou dobu spěje děj k celkem jednoznačnému vyvrcholení. No přijde sice nakonec překvapivý zvrat, ale ten je hodně přitažený za vlasy. Díky slušnému tempu vyprávění a kvalitní práci s kamerou dávám solidních 50 - 60%. (11.11.2006)

Kdo by to řekl, že za tím stojí „frantíci“ aneb exkurze do kuchyně genetikovy. Onen už zlidovělý duch ponurého thrilleru, který opustil tělo s názvem Sedm a poté se převtělil do totožných, nebo mnohem horších podob filmových, je cítit na pozadí celého tohohle temného tetelení. Dvě osy příběhu vedené ve zdánlivě nesouvisejících rovinách, na jedné straně charismaticky prďácký Jean Reno, na straně druhé úleťácký hláškař Vincent Cassel. Hned na úvod krom sněhu zamrazí přímočaré zobrazení mrtvol, znepokojivá hudba skladatele Bruna Coulaise a typicky evropsky syrová kamera. Taky pan zvukař se náležitě činil, aby ve spleti morbidních prostředí nezůstal napětí nic dlužen. Lidi od rekvizit zase nafasovali víc než nutné množství krve a tak se v zájmu uvěřitelnosti rozhodli s tímhle artefaktem nešetřit (nutno konstatovat „jen houšť“). Každá s postav si pohrává s podivně vtíravou bizarditou, jako by vyrazily figuríny z nějakého panoptika na protestní průvod francouzským podhůřím. Proto si až člověk říká, co ten úlet s vložkou ve stylu kung-fu? Není to tak trochu navíc? Přesto je tenhle mix thrilleru, kriminálky a instruktážního videa pro začínající genetiky na evropské poměry něčím dejme tomu více než neobvyklým. Hlavně co se atmosféry a takového toho hltání každého následujícího momentu týče. Samozřejmě, že přehnaná snaha o co nejvíc šokující závěr stylu "kopirajd" může působit uměle a neoriginálně, jenže vzpomeňte řady laciných televizních bubákovin, co se o to snaží ještě mnohem okatěji. Prvně, není to na plný počet. Znáte to: „Stěrače stírají, klakson troubí, ale nějakej zapamatovatelnej moment nebo šok co by vám vydržel ještě tejden na to, ten tu chybí.“ Jenže ta hudba, přesné herecké výkony a nad očekávání předvedené ztvárnění mě zas utvrzují, že do úplného průměru Purpurové řeky taky nepatří. Takže dávám za 4. (06.03.2005)

Zajímavá detektivka, která pro mě má něco do sebe. Sympatičtí herci a dobrá atmosféra dodává snímku "šťávu", takže se rozhodně nejedná o průměrný snímek, který by nebyla škoda nevidět. Poměrně nečekané vyloženě akční scény byly pro mě příjemným osvěžením, naproti tomu konec byl takový nedotažený. Ale jinak dobrá detektivka na večer. (8/10) (23.05.2006)