22 výstřelů

Když mafie snižuje v rámci krize stavy, jde vesměs o hodinové výpovědi bez udání důvodů. To mají francouzi z toho, že nevolili socany. Renovic Jeník má pak v těle 24 kulek. Těžko ho ale zabít, protože zná číslo na Segalova chirurga. Ten mu nechá dvě. To je dost na to, aby Jeník se standardně koženým xichtem obpajdal všechny své dárce a vcelku nudně a s patřičným klišovitým patosem jim těch 22 s díky vrátil. (09.06.2010)

Vůbec nejde o špatný film, ale 4* si opravdu nemohu dovolit dát. I přes (po dlouhé době) skvělého J. Rena je snímek (bohužel v rámci své škatulky) nepřehledný ba dokonce místy nudný, a proto ani není možné být plně pohlcen. Jednoduše řečeno: ryze mafiánský film, který bohužel nevybočuje z řady svých kolegů, ale který se spíše lehce dostává pod tuto úroveň a který pouze sází na herecké umění mafiánských představitelů - což zde nestačí! (06.07.2010)

Poctivá francouzská kriminálka se nekoná. Tedy koná, ale není to taková jízda, jakou by si divák přál. Starý vlk Jean Reno už není tak pohyblivý jako dřív, takže ho scénáristé nejprve nechali provrtat 22 kulkami (tohle by nepřežil ani Arnie nebo Sly), aby se darebové dozvěděli, že do velkého mafiána na odpočinku se střílet nemá. Pomstu Jeanovi tvůrci naordinovali „poklidnou“, ač místy to chutné je, to uznávám. Ale velmi často jen o tom, že Reno někam vejde, plácne pár zbytečných vět a zmáčkne spoušť. Stopáž je dlouhá, dialogy o rodinných hodnotách chci poslouchat v jiném žánru, flashbacky se daly řešit lépe a napětí si také představuju jinak. A hrdinovi (který mimochodem odkrouhl kde koho a jel v několika nelegálních kšeftech a já mu mám fandit?) protivníci jsou jen bezejmenné natvrdlé figurky. Škoda.. (19.12.2015)

K hercům, kteří se rozhodnou usednout na režisérské křeslo a jedná se o jejich debuty, které nejsou ani příliš známé, zaujímám tři postoje. 1.) Jsem zvědava, jaké jejich dílo bude. 2.) Jsem na rozpacích a v obavách. 3.) Zkrátka jim věřím, vím, že mě nezklamou, a že od nich dostanu snímek, jaký jsem dle jejich osobnosti a daného tématu očekávala. Richarda Berryho jsem prvně poznala v genialitě Drž hubu, kde se snažil polapit vychytralého Jeana Rena. Když jsem zjistila, že 22 výstřelů režíruje on, zaplavil mne pocit klidu, že tato "mafie po Francouzsku" bude vydařenou, krutou a ponurou cestou do podsvětí, a to už jen proto, že drsného mafiána ztvární Jean Reno v roli, která mu sedí nejlépe. A to i navzdory tomu, že jsem pana Berryho viděla zatím jen ve dvou rolích převážně humorného charakteru. Mé dojmy byly více než správné. Film se mi moc líbil. Skvělý, správně gangsterský scénář, těžknoucí vzduch prosycený vystříleným olovem a pachem krve, temná atmosféra a velmi působivé barevné ladění celého snímku, ve kterém jakoby se odrážela všechna ta špína, chladný beton, zamračená obloha, prolitá krev, zrada, touha po pomstě a utrpení. Pokud by měl někde existovat jeden z těch nejlepších filmových mafiánů, přeju si, aby byl jako Charly Matteï. (01.02.2012)

Jděte už s tou třaslavou kamerou doprdele !!! Já myslel, že se třese jenom za oceánem, ale protože francouzi se tematicky a filmově zřejmě vyčerpali někde v 80.letech minulýho století, tak teď jen slepě kopírujou americký trendy. Tohle překročilo veškerou třaslavou mez ! Moje hlava není žádný jojo, vy debilové kameramanský. Jestli někdy půjdu kolem místa, kde se bude natáčet film a nějakej pitomeček tam bude třást s kamerou, vlítnu tam a zatřesu s ním takovým způsobem, že mu upadnou koule. Tohle mě nasralo tak moc, že mě už nic dalšího na týhle roztřesený pohádce o chlapovi s koňskýma očima, co by přežil snad i výbuch atomový bomby ve svý prdeli nezajímá. (16.09.2010)