The Girl with the Dragon Tattoo
The Girl with the Dragon Tattoo
Verblendung
Muži, ktorí nenávidia ženy
Režie:
David FincherScénář:
Steven ZaillianKamera:
Jeff CronenwethHrají:
Daniel Craig, Rooney Mara, Christopher Plummer, Stellan Skarsgård, Steven Berkoff, Robin Wright, Yorick van Wageningen, Joely Richardson, Geraldine James (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Mikael Blomkvist zrovna prohrál soudní spor s Hans-Erikem Wennerströmem, o kterém nedávno napsal nepříliš pozitivní článek. Jeho pověst tím utrpí, a tak příležitosti využije Henrik Vanger, který si Mikaela pozve na sever do Hedestadu, aby vyšetřil zmizení a nejspíš i vraždu své neteře Harriet. Harriet zmizela v roce 1966, a jelikož ji nikdo neviděl odjíždět, policie došla k závěru, že ji nejspíš někdo zabil. Předtím byla s kamarádkami na slavnosti, ze které ale náhle odešla. Pak už ji viděli jen krátce, když se objevila v Henrikově domě a chtěla si s ním promluvit. Henrik ale neměl čas, a když ji hledal později, už byla pryč. Henrik po ní celý život pátral a nashromáždil mnoho informací, které hodlá Mikaelovi poskytnout, včetně domu u jezera, kam se může Mikael dočasně nastěhovat. Výměnou za pomoc mu Henrik nabízí peníze a opravdové důkazy proti Wennerströmovi, aby mohl Mikael očistit svou pověst. Mikaelovi se na severu moc nelíbí, ale nakonec nabídku přijme a nastěhuje se do domu u jezera... Lisbeth pracuje pro bezpečnostní agenturu a pracuje i na Mikealově profilu. Nechal si ho prověřit Henrikův advokát Dirch Frode předtím, než si ho Henrik najal. Lisbeth má život už tak dost těžký, a navíc její poručník dostane mrtvici a už se o ni nemůže starat. Dostane tedy nového poručníka Nilse Bjurmana. Ten ale zneužívá svého postavení a Lisbeth mučí a znásilňuje. Lisbeth se ale vzepře a pomstí se mu. Bjurman jí při tom musí slíbit, že už se o ni nebude zajímat a bude jí pravidelně vyplácet peníze, aniž by se u něj musela hlásit. Při svém pátrání Mikael narazí na zajímavou informaci, a tak po Frodeovi požaduje asistentku. Ten mu doporučí právě Lisbeth. Mikael se za ní rozjede a nabídne jí práci. Lisbeth to zajímá a tak souhlasí a okamžitě se pouští do práce... (TV Prima)
(více)Recenze (1 543)
Tak si pojídači horkých psů zase natočili další hraný dabing, aby nemuseli patriotisticky čumět na švédské filmy. Jsem hluboce konzervován! (Ano, jsem již ve Slovníku cizích slov u "k", tudíž si tu můžu frajersky dovolit mávat i takovýmito složitými termity). A z Finchera se nám vyklubal ubohý replikátor! Do už tak dokonalého, výborně natočeného a skvěle zahraného švédského originálu jen narval anglosaské držky a scénu po scéně jej přeslabikoval do totálního plagiátu pro otylé zaoceánské dyslektiky, kteří by asi nepřelouskali titulky původní verze. Nedal do toho snad ani kousek Finchera, na kterého jsme zvyklí a dokonce měl tu drzost, uvést pod filmem jméno nějakého amerického scénáristy, který jediné co napsal, bylo heslo do warezu, aby mohl z netu stáhnout švédský scénář! Co se mu však nedá upřít, a hluboce před tím smekám, je skutečnost, že se mu do role Lisbeth podařilo najít snad ještě větší obludu, než je Ňouma Rampičová! A to jsem si myslel, že už snad není ani možné. Ta Můra je tak hnusná a odpudivá, že být s ní dva roky na pustém ostrově, neustále mlsně pokukuju po těch nádherných, sněhobílých, chundelatých ovečkách nebo vrtám díry do ztepilého, sexy ševelícího dubu. Za mě jedna rána z milosti! ()
Pokud to mělo zůstat věrné předloze, nezpřetrhat nitky s trilogií a vejít se pod tři hodiny (nebo spíš pod pět), líp to asi natočit nešlo. Čtenáři mají nicméně velkou výhodu. Za napínavou detektivní linkou, několika intenzivními výlevy násilí a přesně zhmotněnými postavami totiž můžou "číst a doplňovat" propracovanější pozadí. Dvojku a trojku určitě neudělá nikdo líp než Fincher - na druhou stranu by byla škoda,. pokud by ztratil několik let na vrcholu svých sil s látkou, která není plně kompatibilní s plátnem (a nemá filmovou dramaturgii), a tudíž nemůže vyrůst v dokonalý majstrštyk. ()
Ano, je to detektivka; ale kde je problém? Na sever Severozápadní linkou je dobrodružný film, Stopaři jsou western, Psycho je thriller, Mafiáni jsou gangsterka a Zpívání v dešti je muzikál. Říká snad někdo o těchto dílech, že jsou to „jen" dobře odvedené žánrové filmy, filmy na zakázku, či něco podobného? (Dobře, jistě říká, ale kdo někoho takového bere vážně?) A žánrové jsou zhruba stejně jako Fincherův film, který vlastně mnohem víc než detektivku připomíná diskusi o možnostech kriminálního žánru. Pokud se od základního příběhového vzorce o odhalování tajemství daleké minulosti posuneme na obecnější úroveň vztahu mezi stylem, vyprávěním a tématem, odkryjeme mnohem důmyslnější řídící princip, než je prosté odhalování pachatele. Více viz Douglasovy poznámky ()
Oscar 1 : Střih + 4 nominace: Herečka HR - Rooney Mara, Kamera, Zvuk, Zvukové efekty ()
Dokonale udělaný zakázkový výrobek, v němž není skoro žádný osobní vklad. Pořád to není typická hollywoodská zábava, rozhodně ne taková, jak se točí v posledních letech, ale tentokrát studený styl nepomáhá, ale spíš odcizuje celému vyprávění (to, že je Lisbeth tak divná, není proto, že má být cool, ale proto, že se jí něco stalo a má na vyšetřování osobní zájem; což z Fincherova filmu neplyne). Jinak jde o další příznačný příspěvek k fenoménu poslední doby - kultu nerdů. ()
Vzpomínáte na sympatickou dívku, které dala Marku Zuckerbergovi v úvodu The Social Network kopačky? Tak si ji zkuste představit prošpikovanou piercingy, s pankáčským čírem na hlavě a tričkem FUCK YOU YOU FUCKING FUCKER na hubeném bledém těle. Milujte ji, nebo nenáviďte, ona to sama jinak neumí. Lisbeth Salander. Ač film respektuje zdvojenou (v dalších dílech ještě znásobenou) vypravěčskou perspektivu knihy, těžko se ubránit dojmu, že Finchera více fascinuje androgynní hackerka než hledáním pravdy posedlý reportér. Pro asociální hrdiny nabourávající systém projevil tvůrce odjakživa tíhnoucí k anarchii, přítomné v jeho filmech třeba skrze znásilňování žánrových konvencí, slabost již dříve. Pravda, slabost zřejmě není dvakrát vhodný výraz. Vyvolává asociaci soucitu, pochopení, citové spřízněnosti – nic z toho Fincher vůči svým postavám neprojevuje. Nedrží nad nimi ochrannou ruku, což s ohledem na žánr a charakter (s)páchaných zločinů vyvolává intenzivní strach, že se hrdinům může přihodit prakticky cokoliv. I v případě, že jste četli knihu/viděli švédskou verzi a víte, k čemu kdy dojde. Přístup „zajímejte se o postavy, jestli chcete, pro mě jsou důležitější informace“, bych nenazýval bezcitným, je jenom maximálně koncentrovaný na sledovanou problematiku a připomíná Lisbethino uvažování na základě konsenkvenčních analýz. Každá prezentovaná informace bude dříve či později zužitkována. Každá postava, každý čin poslouží vyprávění. Nejchladnokrevnějším příkladem pragmatického chápání lidské bytosti jako nositele zužitkovatelných informací pro mne bylo Mikaelovo setkání s dcerou, které neslouží k přiblížení protagonistova osobního života, pouze k posunutí vyšetřování. Lhostejnost vůči člověčím emocím nevychází jen z režisérova „strojového“ perfekcionismu – patří mezi hlavní témata filmu. Žádná z představených rodin není funkční (Mikael se rozvedl, Lisbeth svého otce zkusila upálit), v té největší byly city nahrazeny penězi. Náklonnost je vyjadřována sexem. Drcení veškerých jistot pokračuje diskreditací systému, který z Lisbeth udělal nesvéprávnou psychopatku a účinný není ani při vyšetřování zločinů, jež lze prokázat leda za cenu jiných trestných činů. Naprostá beznaděj je navrch posichrována dotěrným venkovním mrazem, v němž vám ale nakonec nějaký magor přivodí vážná vnitřní zranění s menší pravděpodobností než v navenek bezpečných vyhřátých příbytcích. V neposlední řadě i díky nervní hudbě, přelévající se nevypočitatelně v hluk prostředí a zpět a tudíž pořád „přítomné“, jsem měl nedobrý pocit nejen během nejbrutálnějších scén, ale od začátku do konce. Natočit podle knižního bestselleru (čili jde v zásadě o takzvaný pre-sold produkt) a v rámci systému postaveného na feel good filmech něco takhle zneklidňujícího, považuji za akt skoro stejně podvratný jako vlepování políček s obnaženým mužským přirozením do filmů pro děti. 85% ()
David Fincher je jedním z nejlepších žijících režisérů, takže mě nepřekvapuje, že natočil výborný film. Rozdílů je mezi americkou a švédskou adaptací poměrně dost (takže argument úplně zbytečného remaku padá), ale stejně nedokážu sám sebe přesvědčit, že bych měl být s novou fincherovkou spokojený. Prostě nejsem, ačkoli její kvalitu naprosto jasně vidím. Zkrátka koukat se na detektivku, když víte, kdo je vrah, je asi takovej zážitek, jako když jedete lodí na moře pozorovat delfíny, ačkoli víte, že v daném moři aktuálně žádní delfíni nežijí. Můžete si vychutnávat svěží mořský vzduch, opalovat se na slunci, popíjet studený alkoholický nápoj ... ale stejně tušíte, že žádný delfíny prostě neuvidíte. ()
Z vyjímkou filmových serií, spolu jednotlivý filmy zásadně nesrovnám, ale tady ať chci nebo ne se tomu prostě neubráním. Musím se přiznat, že jsem byl dost překvapen z tak vysokého hodnocení těchto mužů, ale pak jsem si přečetl něktreré zdejší komentáře a je jasno, někteří uživatelé ani tak nehodnotí film, jako jméno režiséra, čili další režisérský syndrom made in csfd. Mě osobně tahle americká verze přijde nejen, že nepřinosná, ale i podstatně hůř odvypárvěna než její švédská sestřička například vztah mezi Lisbeth a Mikaelem byl daleko lépší ve švédský verzi, opakovaný šukání je filmařsky mnohem lehčí než "pouhé" pohledy titulních hrdinů. Složitější a pro mě nepřehlednější styl vyprávění v této verzi zcela ubíral na spádu a napětí. Hudba stála taky za hovno a jediný co tenhle film táhne alespoň ke slabšímu průměru jsou výkony herců byť Noomi byla mnohem charismatičtější než Rooney a Daniel taky nedokázal přehrát výkon Michaela a to mám nultou sedmičkou jejího veličenstva setsakra rád. No a teď si tady jdu spočítat kolikrát je zde napsáno, že Fincher je nejlepší režisér na světě, samozřejmě jen do tý doby než uvidíme novýho Batmana nebo cokokoli novýho od Nolana, že ? ()
Nie je to dokonalý film. Je ale dokonale zrežírovaný. A herecky presný, hoci za tým je tiež vedenie perfekcionistického režiséra. Vynikajúco minimalisticky vystihnuté vzťahy postáv (prvý dialóg Craiga s Plummerom je proste brilantný). Skvostná atmosféra. Každá scéna chirurgicky presne komponovaná, nasnímaná, zostrihaná. Možno je to studené, strojové, až príliš vybrúsené. No stále ma to fascinuje. Fincher je Pán. ()
Moje mírné zklamání pramení paradoxně asi z neznalosti předlohy, která se evidentně ke zfilmování příliš nehodí, jelikož kvantum jmen se po čase stane otravným, i když Fincher jinak ve všech ostatních složkách válí jako obvykle, tudíž se dočkáme skvělého soundtracku (tentokrát je to do Oscarového klání ale příliš ‚mimo tabulky:)), výtečné kamery (která podtrhuje pedantské vyprávění) a přesných herců. Rozhodně ale zajdu ještě jednou. Že je vrahem zahradník dojde brzy i těm pomalejším, což je ale úplně putna. Jak se k tomu dobereme, je tentokrát na prvním místě. Fincher je momentálně nejlepší žijící režisér, tečka. ()
Je neuvěřitelně složité se k tomuhle filmu vyjádřit, když jsem viděl ten původní, švédský. Dokázal mi vlastně to, že David Fincher je výborný režisér, že umí zvolit dobrou muziku, která filmu dokáže dát dimenzi, že dokáže zvolit výborné herce, kteří dokáží výborně ztvárnit postavy z knihy a navíc....dokáží výborně říct pár švédských slov jako například "takk" nebo "skol" a nebo dokáží mluvit anglicky s takovým naprosto přirozeným severským přízvukem. No jo, herci. Vlastně ani nevím, co David Fincher zamýšlel. Natočit další americký film a představit v něm Švédsko?...To kdyby náhodou Američan nevěděl, kde Švédsko je? Nebo natočit Švédský film, ale akorát s anglickými, potažmo americkými herci? Film jako takový je dobrý Není, co bych mu vytknul. Ve výsledku má ale jediné plus. A tím jsou herci. Všecko ostatní už se snaží být jen takové, aby přebilo originál. Jenže originál se prostě přebít nedá. Bohužel. A mrzí mě, že právě režisér, jako Fincher, si zazdil kariéru tím, že se pustil do něčeho, co už jednou zfilmováno bylo. I když, jeho problém. Následovníky, kteří se z jeho filmů mohou ucáknout, tu stejně má, tak co. ()
║Rozpočet $90miliónov║Tržby USA $102,515,793║Tržby Celosvetovo $233,170,238▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $20,167,566 //počet predaných kusov 985,385║ Tržby za predaj DVD v USA $21,745,456 //počet predaných kusov 1,439,074║ Nepomôžem si ale otrocky natočený film od Finchera, prvá polovica na uspatie suchá, vôbec nestrhne, našťastie druhá polovica naberie na obrátkach ale Švedskému originálu a atmosfére sa to nevyrovná, Finchera je z toho cítiť len minimálne, čo na tom že obrázky sú celkom pekne zladené a má to pekný temný titulkový úvod, tie nominácie na Oscara sú pekne fopá, len priemer, Fincher sklamal. /60%/ ()
Musím dát plně za pravdu Tetsuovi. Pokud srovnám procedurální rituál Zodiac a tenhle bezpohlavní žánrový pastiš, je jasné, že Fincher plnil studiovou zakázku. Severské detektivky nejsou cool. Jsou pořádně divné. To se téhle verzi vůbec nepodařilo zachytit. Vyšetřování je tu na druhé koleji a co mě u Finchera mrzí dvojnásob - zcela tu proklouzává jakýkoli patologický náboj. To, že si vrah pouští Enyu, je slabá náplast. Anální sex v podobě, v jaké ho film nabízí, může skutečně pobouřit pouze neprošťouchnuté katoličky a těch míst, kde jsem marně hledal Fincherův vklad, bylo víc. Osobně jsem větší část filmu protrpěl - a cosi mi říká, že pokud člověk nezná knihu, některé věci nebudou dávat smysl (v případě detektivky je celkem zásadní motivace vraha a detektiva, což je tady hodně na vodě). ()
V hodně věcech rozporuplné (Fincher držen příliš na uzdě, Reznor+Ross potvrzují svoji jedinečnost, miluju Rooney Mara, zvláštně zrychlený konec vedlejší linie se soudem, až příliš velká sázka na divákovo spojení s postavami a syrovým dějem, občas komplikované), "bondovské" úvodní titulky, průhlednost pointy, ...), ale ve výsledku působivé. Délka je na první pohled odstrašující, ale sledování uteklo jako voda, možná i díky způsobu, jakým Fincher a jeho kameraman prodávají různé obrazové kompozice a vnitřní symboly (Mikael jezdí vlakem, Lisbeth motorkou, mnoho pasáží, kdy se tyhle dva světy propojují v jednom obraze, atd.). Ve výsledku mám chuť pustit si původní verzi, ale dám tomu chvíli čas, až ve mě tahle moderní variace na Twin Peaks("Za každým slušným člověkem je něco temného, co skrývá", lidská přetvářka, pomsta, rodinný firma/klan, vyšetřovatel/cizinec,...) pevněji zakoření. PS: aspoň jednu Švédskou větu, když to je ve Švédsku! Stellane, aspoň ty!:) ()
Scénář: Steven Zaillian .. David Fincher má můj obdiv. Jako nekompromisní tvůrce s osobitým režijním i vizuálním stylem. Bohužel nyní mám pocit, že udělal až příliš kompromisů a produkt vypadá víc jako „něčí“ než jeho. Vlastně dostál jen té technicko-řemeslné úrovně. Zkrátka, za tohle mu květiny v rámu posílat nebudu. Nejen já, i Akademie bude taktně mlčet. _ Z herců jsem se především těšil, jak se jinak a případně lépe, jako Lisbeth Salander, předvede „Social“ objev Rooney Mara. I když její kreace není špatná, působí bohužel jen tak cool a postupně na jejím podání uvadá celý film (třeba její osobní motivace pro daný případ úplně chybí - a to mají být případné další dva filmy především o ní), protože svou neproniknutelností a finálním zaláskováním se prostě nestane tím silným středobodem, kterým má být. Navíc, nato, že chtěl Fincher stavět tento film na jejím vztahu s Blomkvistem, tak to vzal tedy hodně povrchně. A dopadlo tak spoustu aspektů, nehledě na chybějící spád a emocionální dopady. Ani ta hudba, jakkoliv občas zajímavá, tentokrát prostě správně nenakopává. Vychvalovaná perverze, násilí či dechberoucno se prostě nekoná a řekl bych, že ti, co tam tohle vidí, prostě nemají moc široce nakoukáno. _ Detektivně odfláklé, přesahy obroušeny na minimum, atmosféra vlažná a emoce vyměněné za tu více tu méně vhodné vtipné momenty. I to anální znásilnění potřebuje verbálně vyzdvihnutí namísto pozvolného obrazového dopadu na divákovu empatii s postavou. _ Ve výsledku sice nejde o nic u čeho by hrozilo uzívané nudění, ale do spirál nadšení a blahého lebedění si v přesahu se také nedočkáte. Navíc, den po projekci, marně vzpomínám na nějakou stěžejní scénu, kterou bych měl stále v hlavě (rozsekaná kočička to tedy nezachrání) a mohl na ní stavět (nejsilněji tam působí vzpomínka, kdy na chvíli vypadl v sále obraz). ___ Pročetl jsem si některé komentáře a diskuze a znatelně vyplývá jedna věc. Tento „remake“ (já vím, jiná adaptace knihy) sklízí úspěch zejména za jméno vepsané u režie. Kdyby tam nebylo, odnesla by to patrně stejně tvrdě, jako většina amerických úprav osobitých Evropských/Asijských předloh. No jo, jenže tahle nekompromisní reakce chybí. ()
Pre mna dokonale v detailoch. Uvodne titulky, absolutny vrchol vrcholov! Daniel Craig bol lepsia volba, ako som si zo zaciatku myslela, Mara naopak horsia, a to najma vo svojej bezpohlavnosti a akejkolvek sexualnej pritazlivosti (na rozdiel od Noomi). Fincher myslel na to, na co povodna svedska verzia nie a tym toto dielo dotiahol do dokonalosti. ()
Stoprocentní detektivka schovaná v osmdesátkovém filmu. Šel jsem do kina jako nepopsaný list a Fincher mě bohužel nedokázal včas přesvědčit o tom, že jeho postavy sahají za hranice jednoho příběhu. Kdo má načteno, bude samozřejmě vědět. Já jsem ale uvíznul v perfektním vyšetřování, jež brzdí nadbytečné budování pozadí Lisbeth (jakkoliv výborné jsou ty scény samy o sobě), a místo napínavého cliffhangeru (nabízí se hned několik míst) ho následuje natahovaný dvacetiminový apendix. Chápu, že je zásadní pro vybudování trilogie. Ale první film by bez něj byl o tolik lepší... ()
Fincherův film dotváří zajímavý trojúhelník, v němž prvním z vrcholů je původní první díl trilogie (možná se brzy stane tetralogií, původně však plánována jako dekalogie) Stiega Larssona, jedné z nejlepších literárních detektivek poslední doby, druhým pak švédská filmová adaptace z roku 2009 a třetím vrcholem pak tenhle Fincherův film, jednak opět filmová adaptace, ale zároveň i americký remake švédského filmu. Vztah mezi knihou a oběma filmy je totiž jedním z problémových míst - kniha sama je naprosto vynikající, mnohovrstevná, vpravdě napínavá a strhující, oba dva filmy si z ní ovšem shodně berou jen základní dějovou kostru vázající se k vyšetřování dávného zmizení Harriet, celý kontext, který byl ovšem daleko zajímavější než dějová linka, z logiky věci, jakou filmová adaptace zákonitě má, vypouští. Pro čtenáře knihy je tak detektivní rovina trochu nefunkční, když to ústřední, tedy zápletku a rozuzlení zná, což se zdá býti logické, co je ovšem dost paradoxní, je fakt, že pro toho, kdo knihu naopak nečetl, musí být při tak výrazné kompresi děje a zhuštění obsahu řada věcí zjevně nesrozumitelných, některé podstatné věci scénář záměrně vypouští a jiné trochu významově posunuje. Co se týče významových posunů, k dobru věci je posun hlavní postavy, Mikael Blomkvist už není zjevný sukničkář tak jako v knize, což mi bylo celkem nepříjemné, a nevyspí se téměř s každou ženskou hrdinkou, která se v knize objeví (což ovšem trochu znevěrohodňuje samu pointu snímku...zasraný Kalle Blomkvist), co se týče vypouštění děje, ve scénáři tak kupříkladu Mikael nemá intimní poměr s Cecilií Vangerovou. I z Lisbeth se stala trochu jiná osoba oproti knize, je o dost méně mimo ve srovnání se svou literární předlohou, dokonce víceméně normálně komunikuje se svým okolím a s cizími lidmi. Výrazně je též upozaděna postava a role šéfredaktorky Milénia Eriky Bergerové či Dragana Armanskyho, šéfa Milton Security, který má ve filmu vlastně jen pouhý štěk. Při srovnání obou filmů je Fincherův remake čistě subjektivně zjevně povedenější, švédský film se vlastně většinou vleče a je svým způsobem nudný, kdežto David Fincher dokázal i při okleštění děje zachovat napětí, pro detektivní thriller tak důležitý prvek. Většinou je toho dosaženo vynikající Reznorovou hudbou a na ní navázanými ruchy (navíc pro všímavé Plague na sobě nosí tričko s logem NIN), svou roli ale hraje i originální práce s kamerou a dynamický střih. I přes výše zmíněné se ale nemohu ubránit dojmu, že je celý snímek, alespoň tedy v kontextu režijní práce Davida Finchera, až nezvykle moc konvenční. Jestliže jsem tedy začal příměrem k trojúhelníku, pak jedním z vrcholů (knihou) jsem doslova žil, druhý kolem mne spíše jen mimovolně proplul (švédská adaptace) a ani třetí se s prvním nemohl ani přinejmenším rovnat. Jsem zvědav na seriál... ()
Atmosferická ilustrace vedlejší krimi dějové linky z předlohy; nic více a ani nic méně. Na jednu stranu je to na Finchera žalostně málo (jeho předchozích pět adaptací literárních předloh se vždy vyznačovalo vlastní interpretací i pohledem, a zrovna v tomto ohledu má Larsson co nabídnout; škoda že se to osekalo pouze na tu nepodstatnou thilleroidní část), na tu druhou je třeba si říci, že jsou ilustrace od nýmandů a jsou ilustrace à la Zdeněk Burian, které obohacují předlohu a stávají se její nedílnou součástí. A tohle je Burian, stejně jako je Craig Blomkvistem či Mara Lisbeth (ovšem zcela jinou Lisbeth než Noomi). A ano, Fincher je stále puntičkářský formální hračička, pod kterým Reznor roste do nadčasového velikána. Jen ta Enya; jednou provždy nevinnosti zbavená; ostrouhala. ()
Související novinky
Úmrtí herce Juliana Sandse bylo potvrzeno
Britský herec Julian Sands byl od 13. ledna tohoto roku veden jako nezvěstný poté, co se vypravil na turistickou trasu zasněženými horami v oblasti Baldy Bowl přibližně 45 mil na východ od města Los… (více)
Noir Film Festival 2022: Filmy na černé listině
Noir Film Festival letos slaví 10. narozeniny. Unikátní žánrová akce, která se v roce 2013 poprvé konala na hradě Kokořín a rok poté se přestěhovala na hrad Křivoklát, se již podruhé v řadě bude… (více)
Claire Foy je nová Lisbeth Salander
Série Milénium bude v kinech oficiálně pokračovat bez Rooney Mary a Daniela Craiga. Tedy série... americká verze se dočkala jediného dílu, po němž přišla dlouhá pauza a teď se bude rebootovat.… (více)
Affleck Jr. vs. Bostonský škrtič
Sériovým vrahům se na filmovém plátně rád věnuje David Fincher, který do téže řeky úspěšně vstoupil třikrát – v Sedmi, v Zodiacovi a v Mužích, kteří nenávidí ženy. Momentálně točí detektivku Zmizelá… (více)
Tak taky přispěju taky ňákym názorem nebo jak to nazvat, ale čistě jen kvůli sobě, né že bych chtěl někoho ovlivnit nebo reagovat na něčí ovlivnění, takže do toho (plís exksůjz maj lengvidž sleng...)...tak děti, pohodlně se usaďte, kobejn vám poví pohádku o tom, jak šel včera do kina... No, tak sem se vydal na tendle film do kina, né že bych ještě den před tím věděl, co dávaj, byla to spontánní akce, prostě sem se po x měsících vydal do kina, asi bych šel na cokoliv, co by dávali, páč sem měl cinema absťák...kouknu co dávaj, a hele, novej Finčr, dobrý říkám si, zajdu na něj...se svym předchozim Soušl networkem mě pěkně nasral, páč mě tím vůbec neoslovil a nezaujal, ale jelikož filmař je to výbornej, tak mu "dám new chance"...ale poučenej tim "pravidlem", že když se na něco člověk těší, je pak zklamán, a naopak, když se na to netěší, může být mile surprájsd, sem zvolil seknd variantu a říkal sem si, hele, jo du na to, ale žádný grejt expektejšns, jasný?! Tak todle sem si říkal jak mantru a šel sem to the movies, jak se říká na divokym západě...navíc bylo to "magic" date Friday The 13th, super, ideální den na to jít někam do kina, u pokladny vyplivla elektronická tiskárna lístků, z čehož paní pokladní byla kvajt desprit, páč v dnešní době, jakmile vyplivne něco elektronic, tak sou z toho hned all human beings pěkně cracked up...zatimco pani propadala "Panic room", já a pár humanoidů ve frontě sme se tvářili, že everything´s gonna be all right...ale mě už začlo trochu vadit, že se blíží dvacátá godina a Lejdy Ticket si hraje s ticket mešín a neuvědomuje si, že film co nevidět začne, a já stejně jako Alvy Singer z Anní Hól nemám rád, když nevidim film přesně od začátku, přesně od tý chvíle, jak začnou tajtls...takže tikit mešín dál sabotoval svůj džob a Lejdy tiketní prostě musela vzít pen do ruky a writnout tam růčo number of row and seat, což teda bylo přímo geniální řešení danné situace, neb jinak by hrozilo, že bych v tý mini kjů před Penik růmem stál ještě teďka...takže hurá, tikit držim v hendu a walkuju těch few steps co mě dělí od Cinema theater, wow! teď už jen nezakopnout a nekoukat kde co lítá a rychle nakráčet do sálu, kerej, ou maj Gád, byl už v pohotovostnim režimu, a ou maj Gád podruhý, film už olredy běžel, Ou maj faking Gád, byl sem z toho kvajt rozhozen, neb sem moch přijít možná o minutu či minutu end hálf úvodních titulků, který ale teda, z toho kousku, co sem viděl, byly pěkně promakaný, odehrávaly se tam jakési - co já vím - právě že ani nevím - ale jakési podivné animace či co a do toho to rozjížděli pánové Reznor a Atikus, což teda sem si říkal, hmm, čoveče, to je něco! Klidně bych to watchoval i déle a nebo se na to podíval right from the bigining...jenže smůla, nebudou to kvůli mě celý zas pouštět od stártu, takže sem žel, musel, oželet tu úvodní titulkovou sekvenci, která vypadala a zněla fakt dobře...no nic, jakžtakž usazen v třetí řadě před plátnem, páč rád sedávám hluboko down abych neměl kolem sebe žádný rušící humanoidy and jejich mrazivý faktor, který je v kině ale leckdy spíš hot, páč lidi, jak známo se občas v kině i pěkně zavařej, takže jakmile sem se zadkem zavrtal do sedačky, a já se zavrtávám vopravdu rád, už tam kráčel Deniel Krejg, kterýho sem měl tu čest vidět vlastně for the first time on silver screen, páč nejsem jinak jeho ani Bondův fan, tak sem byl zvědavej, jak na mě tendle dle mýho olmoust bez výrazu ektr zapůsobí...co se dělo pak už nevim...zřejmě se začal odvíjet děj filmu a já ho sledoval...ale pamatuju si, že sem si už v průběhu děje říkal, ty vole, vono to fakt funguje, Finčr is back in grejt šejp ent kalr...prostě jednoduše simply řečeno, film byl grejt, ebsolutly a bez doubt a já si říkal, no, kamaráde, todle prostě Finčr fakt umí a mně právě nejvíc sedí ty jeho krimi stories jako byl třeba Zodiac nebo Seven...a taky sem si říkal, že Finčr umí udělat fakt skvělej první dojem, takže v tomdle je fakt silnej a já dávám fájv právě za ten ohromující první dojem, k tomu sem neměl žádný výhrady, co bude dál se uvidí, až se to uvidí znova, pak se teprve prověřuje ta pravá kvalita, zda i na podruhý na potřetí atd film obstojí...z Podivnýho případu BB sem byl v kině taky na poprvé emejzd, ale na podruhé už mě to tolik nebavilo...takže těžko říct, jak to bude s tímdle filmem, ale jak říkám a píšu, včera sem z toho byl fakt nadšenej, podobně jako kdysi na poprvé z Seven nebo Fight clubu...jenže co zbyde až první nadšení vyprchá...to je otázka...ze Seven a Fajt klabu zbyly jen dobrý filmy, ale už z nich nejsem tak na větvi jako když sem je viděl for the first time v kině...zdá se mi, že v tom je zakódovanej celej Finčr - umí udělat fakt silnej dojem, ohromit, omráčit atd....ale opakováním trochu ztrácí...a jelikož já miluju opakování, rád se k něčemu vracim again and again, tak sem zvědavej jak to bude s tímto filmem, ale jak říkám, píšu a opakuju, na první dojem mu nemám absolutně co vytknout - bylo to pérfekt a já byl celym tim filmem i s ektorama (proč ten Skarsgard je teď tolik obsazovanej? Plummer is still alive, Crejg was ok, no a ta holka with the dragon tatoo was simply great), samozřejmě s mjůzik, kterou sem celej film pečlivě vnímal, páč Trentík s Atikem si tam po straně rozjížděli svý vlastní epic themes, samozřejmě výborný byl nápad to umístit do Sweden locations, který sou narozdíl od těch emerikn neokoukaný, i když kvajt ebsurd byl fakt, že sice to bylo šůtnutý ve Sweden, dodržely i sweden nápisy v obchodech but all spoke english, což si prostě nešlo nevšimnout této "diskrepance", ale to je tak jedina drobná "vada na kráse" tohodle filmu, či spíš mého dojmu, z tohodle filmu. Takže podtrženo sečteno, já byl krásně namlsán vším, co na mě z plátna mluvilo, koukalo, hrálo, zvučilo - prostě dvě a půl hoďky audio vizuo labůža...maybe už v tej konečnej fázi sem si už začínal lehce uvědomovat time a že bych se podíval na clock, ale když sem to udělal zbývalo do konce už jen asi deset minut...takže i ve zkoušce času obstál dobře, že sem si ten čas začal uvědomovat až těsně před koncem...tudíž dlouhé to bylo dost, ale jak říkám, drtivou většinu filmu sem neměl potřebu zjišťovat kolik hodin je...odcejpalo to dobře a nenudil sem se u toho, páč se mu povedlo mě prostě k tomu jako by očima a myslí přikovat, odkoval sem se právě až těsně před tím koncem, kterej byl dělanej jako takovej slow fade out, aby sme se jako by zklidnili a připravili na leaving las kino...well, tak to to byla taková moje short story na námět návštěva filmu Davida Finchera, kterou hodnotim za výbornou, to sem si zas po dlouhý době v kině spravil chuť a potvrdil můj názor na tohodle filmmejkra, kterej má ty filmy pefrektně promyšlený a natočený, ale různorodě trvanlivý po datu otevření, to už je otázka...ale na první dojmy je skoro ten nejlepší. Tak to byla myšlenka na závěr jak z pevnosti Boyard a já si můžu jít zas lehnout s pocitem, že sem se uspokojil filmem, svym vyjádřenim...a ještě musim zlikvidovat tu kocovinu, která mrcha se vždycky objeví po pobytu mezi drinking humanoids at the Pub - Ou maj Gád, Save me from hangouvers gejm ouvers...no já myslim, že to už můžu stopnout...takže Stop! 26.9.2014 Well well, almost three years later...no, panečku, to sem se rozepsal co? Hmm, uvažoval sem, jestli to nemám smazat, ale nesmažu to, docela mě to pobavilo...no každopádně, trvalo mi skoro tři roky než sem se znovu podíval na tendle film a musim napsat, že je to pořád supr a pořád to funguje, sice to už nebyla taková pecka jak poprvý (já to říkal!), ale pořád hodně gut, ale to dělá kino! Kino dělá to, že je z toho člověk tak unešenej, prostě když je to pořádně velký a nahlas, tak to zanechá silnější dojem než když se na to kouká na malym noutbuku, no nic, tak dobrou noc a hodně štěstí, snad se dočkáme i pokračování od Mistra Finčra... (Too Long, Too Long to....) Keep it shorter next time Man! () (méně) (více)