Hunger Games

Ja ani nemuzu moc rict, ze bych byl zklamanej, protoze jsem nic moc necekal a taky jsem nic moc nedostal. Stupidni pribeh o tom, jak jsou z jednotlivejch kraju plnejch sedlaku a horniku vybirany dvojice deti, ktery proti sobe bojujou jako trest za davnou vzpouru. Kdyby to aspon byla brutalitka jak Battle Royale tak budiz, ale takle by to proste neslo. Skoro hodinu a pul se vicemene nic nedeje, deti se z nejaky zasmradly vesnice presunou do jakoze mesta budoucnosti, coz podle tvurcu znamena jeden rychlej vlak a hromadu divne se xichticich magoru s silenejma make-upama a jeste strasnejsima ucesama. Neustale je jakoze nejaka priprava na nadchazejici hry, ale zadnej trenink se vlastne nekona. No a hry pripominaj skupinu skautu motajici se po lese. Sice to ma par fajn momentu, ale ty film nezachrani, navic triky taky nejsou buhvijaky. Aspon, ze hlavni dvojice neni vyslovene otravna, i kdyz Lawrence nema problem skoro brecet a behem deseti sekund se vesele smat a z Hutchersona tu je udelanej pripochcanej looser. Takze celkove stupidni, nenapinava a hnusne vypadajici kravina, z naprosto prisernejma 140 minutama a ty 2* jsou tak vicemene jen za to, ze jsem se vylozene nenudil, coz je prekvapujici. (08.08.2012)

První panický záchvat blonďaté holky a už nemůžu. Asi nenávidím emoce, které jsou tímto způsobem vidět. Od pořádného citu člověka jen zdržují. Ale proto, že jsem sama před pár lety napsala něco o teenagerech pobíhajících po lese a teď jsem řádně naštvaná, že už to nebudu moct dál rozvíjet, protože by to vypadalo jako plagiát, jsem se donutila nakonec k celému zážitku. A musím říci, že od adaptace literárního díla jsem očekávala mnohem větší propracovanost v detailech. (Protože fakt, že mají všichni dekadenti různě barevné vlasy a koláčky v mísách, za propracovanost detailů nepočítám.) Příběh působí velmi podobně jako většina hollywoodských rychlopecek, hodně věcí při podrobnějším zkoumání nedává pražádného smyslu, nic moc mi příliš nedovoluje poznat, že to ve skutečnosti vyrůstá z velmi spletitého a fanoušky adorovaného podhoubí. U dobrých adaptací jde poznat, že se jedná o práci s knižní předlohou, a ani člověk nemusí znát původní text, a ani to nemusí být ortodoxní přepis, zkrátka z takového příběhu lze vycítit, že nad ním někdo dlouze přemýšlel v souvislostech. Tady ten pocit nemám. (Ovšem předlohu osobně neznám a je tady ta možnost, že je také špatná.) Taky mi hodně vadil přístup k postavám, dvacet čtyři lidí je hodně, i dvanáct je hodně, i šest je hodně. Jako divák je chci poznat - jak na tom základním levelu (Všichni kluci mi připadali úplně stejní, například. Neviděla jsem mezi nimi rozdíl, žádný náznak osobnosti, žádné výrazné typy. To, že má v ruce meč, z něj ještě démona nedělá. To, že má modré oči, z něj ještě hrdinu nedělá. Stejný prototyp kluka modela, podobný střih vlasů, podobná stavba těla, a ještě jsou všichni stejně oblečení, ci boha.) - tak na tom vyšším, kde na mě má zřejmě působit, že jsou to "ještě děti" mleté nemilosrdným soukolím. Ale nedostanu detaily, nemůžu si je ani prohlédnout, pořád nějaký pohyb obrazu a vzdálená kamera a fantastické dekorace a létající nože a virtuální řídící centra, která odvádějí pozornost pryč ke zcela povrchním, nezajímavým složkám příběhu i filmu jako takového. A zároveň je vše servírováno na stříbrném podnosu bez špetky fantazie nebo invence, pochybuji, že by si někdo u těchto Her řekl: "Tak tohle jsem vážně nečekal." A co s takovým zážitkem přes kopírák. (Chválit jenom proto, že to není Stmívání?!) (25.11.2013)

,,JE JICH 24 A PŘEŽIJE POUZE JEDEN....“ /// Sporťáci maj Olympiádu a ti jenž trpěj hladem zase Hladový hry. Soutěž je to spravedlivá (kuš, to se tak povídá) a samotnýho mě zajímá, jak taková dětská vyvražďovačka může vypadat (vás kurva ne? Co jste to za lidi…). Zvlášť když vím, že Japonci v tom maj celkem jasno. Ale my? Civilizovaní, pro který je neštěstí nemít žádný kamarády – tož kurva – překvapení! (jako ta akcička!) Ale zpátky do reality: režisér je magor, kterej nedokáže atmosféricky natočit třeba hned úvod, kterej je na můj vkus tak nějak vo hovně. Vobsazení se mi do Do morku kosti nezažralo (soráč Woody, ani tvůj štěk to nezachrání) a nechcu vypadat jako intelektuál, ale nějaký ty souvislosti mi mohli udělat jasnější. Ale fakt je, že děcka to celkem bralo. AMAZONKA a ROMANTIK (bacha – kontrolní otázka: ,,Kterej z nich nudí?“) Bitva o život sbližuje (to sem se tenkrát sblížil….no vo život nešlo,ale…) - víte co, pak si jen přeju, aby se s tý amazonky nestal romantik! Takže – bez prdele: mohlo to dopadnout kurevsky hůř! (jako že by se to třeba nelíbilo ani mírumilovným dětičkám) A tak - za parchanty (ty moje) 3* a za mě …(tak schválně…se ukaž intelektuále…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Trilogii od Suzanne Collins (part 1: Aréna smrti – rok 2008) číst nebudu. 2.) Chtěl bych rozvinout (k dokonalosti) verš: ,,Osamělá v lese, Katniss svůj luk nese.“ . 3.) Thx za titule ,,Ferry“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (08.08.2012)

Dějová rychlodráha, která hodně podporuje chuť přečíst si knihu, ale i jen jako překvapivý teenagerovský hit funguje do poslední minuty. Charaktery jsou přesné, herci úžasní, vztahy uvěřitelné a i přes několik zdánlivě dost přestřelených scén v závěru vlastně těžko hledám nějakou konkrétní výtku. Snad jestli se druhý díl víc ponoří do interakce mezi hlavními hrdiny, budu si mlaskat už naplno. Kdo se vysmívá částečné podobě s Orwellem nebo Truman Show, ten nepochopil, že tady se míří na trochu jiné metafory. Katniss Everdeen for the win. P.S.: S knihou jsem se skamarádil prakticky okamžitě a po přečtení celé ságy bych si od Suzanne Collins dal snad cokoli. Jen pro pořádek. (08.04.2012)

Nečekal jsem vůbec nic a i tak mne film docela zaskočil. Kdo tu začne plácat něco o umělé romantice, tak film totálně nepochopil a nemá smysl dál komentář číst, protože nebude objektivní. Hunger games je hra, resp. romantika pouze na oko. Stejně jako celá dnešní společnost (nebo její drtivá část), kterou tento film vcelku sofistikovaně krizituje. Začíná to samým systémem Hunger Games (pocta válkám), přes patetické přání štěstí, otřesné (záměrně probůh !) kostýmy, takže vyčítat snímku tohleto je asi stejné, jako kdyby byl člověk nasraný, že po jídle už najednou nemá hlad. Co se tedy týče filozofie, tak nemám vesměs co vytknout. I technicky je snímek vcelku ucházející (vizuál města, kulisy atd.). Lehký problém nastává při hře jako takové. Některé věci mi přijdou trochu odfláklé a občas se divák ztrácí v tom co je doopravdy myšleno vážně a co je zase jen pomrkávání očkem na dotyčného recipienta. Ruční kameru raději neřeším, stejně jako dost rozporuplné akční scény (někdy naturalistické, jindy "zastřené). Gary Ross mi tak přijde daleko poutavější vypravěč a filozof, nežli technik a režisér akčních scén. Zapomněl bych na Jennifer Lawrence, ze které téměř čiší hrdinka moderní doby, která jednou nahradí Kate Beckinsale, Millu Jovovich a další drsné bábovky. Tahle mi přijde i jako daleko lepší herečka. Hunger Games určitě není pro klasiky a omezené mozky. Megazisky dost nechápu, protože bych čekal, že většina lidí obsah nedocení (což předpokládám, že se přesně i stalo), ale očividně to i tak nebrání filmovému zážitku, i když zřejmě trochu jinak prožitému. (02.04.2012)