Den nezávislosti: Nový útok

Emmerich je kráľom žánru, a kto čaká okrem nadupaného vizuálu a popcorn vtipov niečo viac, je na zlej adrese. Je fakt, že to nemá zďaleka takú osudovosť, ako napríklad jeho 2012, a vo filme nie je ani sekunda, ktorá by sa mohla brať vážne. To všetko sa dá vygradovať už len jediným neuveriteľným zvratom: On ten film bude mať ďalšie pokračovanie :D (19.10.2016)

Nostalgie jako prase. Při každé druhé scéně jsem musela vzpomínat, jak jsem před dvaceti lety seděla v kině a užívala si každou minutu (a pak ještě mnohokrát opakovaně). Jednička je moje guilty pleasure srdcovka, na kterou pokračování sice nemá a v podstatě jen recykluje už viděné, ale co naplat. Když to miluješ, není co řešit. A navíc mě neskutečně potěšila účast mého oblíbence Williama Fichtnera, který to konečně dotáhl až na generála (a ještě dál). (24.06.2016)

Já nevím co se to se mnou děje, možná už mi opravdu měkne mozek, ale přestávají mi vadit úplně tupý filmy, ba co víc dokážu se na nich i zabavit. Emmerich servíruje pokračování který je ještě blbější než jeho předchůdce kterýho si budu muset taky zopáknout a eventuálně pozměnit hodnocení, protože jedno se tomu vocasátorovi megalomanskýmu upřít nedá a sice to, že i když jsou jeho filmy vraždou mozkových buněk, tak destrukci a akci má zmáknutou aspoň jede oldschol a všechno přehledně žádná rozhekaná kamera nebo megakokotskej střih a světe div se už i tohle dokážu dneska ocenit! to jsem teda hluboko klesl... Takže takhle samozřejmě, že to je další typická Rolandovina tudíž píčovina, až na to, že tady se to už nebere ultra vůbec vážně tohle už sklouzává do zábavnýho trashe a tenhle posun Emmerichovi schvaluji. Místy už prostě paroduje a dělá si srandu sám ze sebe. Ve White house Down to ještě nefungovalo, ale tohle je jiná guilty pleasure kategorie. Sračka, ale zábavná. Dal bych 2*, ale fláknu tam 3*, ať je Laco správně zmatenej.50% (23.06.2016)

20 let. Taková doba uplynula, než otec subžánru katastrofických filmů zplodil sourozence ke svému prvnímu Dni. Příliš dlouhé otálení. Doba se změnila, nadšení z jedničky dávno pominula (i když stále jde o zábavný popcorn), a tatík Emmerich se tedy rozhodl v podstatě zopakovat dění prvního filmu a zároveň vše obtěžkal "nezbytnými" atributy dnešních filmových časů. Tak tedy: vizuál je boží! Něco tak monumentálního, obrovitého a zároveň vypulírovaného do posledního detailu opravdu bere dech, přesně na tohle jsem čekal a taky to dostal. Měřítkem již nejsou pozemské výtvory, nýbrž Země sama a přilehlý vesmír. Pecka! No a tím jsme pomalu s výčtem pozitivních dojmů u konce. Tempo filmu bych nenazval strhujícím, ale zbrklým, urputným, bezohledným. Herci, především mladí, jsou jak plakáty na zdi v pokoji průměrného týnejdžra, mají nasazený jeden face a ten jedou celej film :) Staří známí tu jsou kvůli výdělkům, tak to cítím. Dialogy a chování postav grandiózně patetické. Rozvíjení universia poměrně zajímavé, v tuto chvíli si ale nedovedu představit, kam to chce Emmerich posunout, protože zbořit Vesmír jednoduše nejde! Neříkám, že se netěším, jen prosím trochu víc toho nadhledu a zábavnosti. Otázka je, zda-li si vůbec druhý Den na sebe vydělá... 165 miliónů dolarů(rozpočet)/176 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (03.07.2016)

Dvacet let po mega úspěšném celosvětovém hitu, se Roland Emmerich vrátil, aby divákům přichystal nášup mimozemské invaze. Je tady samozřejmě nové zpracování i efekty, několik nových postav a hlavně - NOVÝ ÚTOK. Není to vyloženě propadák, ale aura originálu i humor na správných místech, jsou prostě pryč. Chybí i nějaká větší chemie mezi postavami a některé věci se zde bohužel opakují. Vše jakž takž zachraňuje závěrečná půlhodina a hlavně vetrelčí královna, ne nepodobná té Cameronově, z legendárních Aliens. Kouzlo je pryč, slabší tři hvězdičky. P.S. Co to měl Bill Pullman na hlavě? (20.06.2021)