Mission: Impossible - Národ grázlů

Nejlepší díl Mission: Impossible? Dost možná. Každopádně potvrzení velmi pozitivního kurzu ve vývoji série, která čím dál tím jasněji nachází svou tvář. Klasický mix akce, napínání a nadhledu se definitivně proměňuje v luxusní týmovku, jíž sice šéfuje Ethan Hunt, ale ohromně si užíváte souhru všech jejich členů. Christopher McQuarrie si každopádně udržel typické znaky svého rukopisu, takže si můžete vychutnat oldschoolovější pojetí blockbusteru, s jasnou návazností na staré bondovky i sedmdesátkové špionážní thrillery, výborně napsaný scénář, který šikovně hledá (i nachází) ikonické a velmi stylové momenty, a audiovizuálně prvotřídní podání. Scéna v opeře je určitě jednou z nejlepších sekvencí roku (a vztyčeným prostředníčkem Quantum of Solace), akce pod vodou fantastická, honičky s motorkami strhující. Výborná podívaná a parádní letní akční thriller. (30.07.2015)

Tramontate stelle! McQuarrie vinceró! Nejen u špionážních akčních thrillerů, ale vůbec u filmu všeobecně nejde stylem vyprávění čas vrátit ani zastavit, jen částečně zpomalit a Rogue Nation tak činí vskutku znamenitě. Oceňuji nevysokého scientologa, že se nebál podělit o prostor s královnou stehenního stisku Rebeccou Ferguson i režiséra, co spolu s Peterem Yatesem pochopil, že u auto-moto naháněček hraje významnou roli kromě střihu i burácení motorů (GP Maroko úchvatná) či že zase naopak přijde okamžik, kdy se nejmocnější ukáže prosté ticho. Přítomnost Londýna přinesla bondovský esprit i zároveň jistou rezervovanost v hodnocení, dokud ke mně nedorazí Mendesův přízrak.. (04.08.2015)

Ačkoliv je to poctivá a hmatatelná filmařina, tak pátý díl jako jediný z celé série není v ničem inovativní, leč bezpečně recykluje stará a osvědčená špiónská schémata a po očku pomrkává po starých sedmdesátkových klasikách i po prvním dílu této ságy. Back to basics tenhle přírůstek vystihuje přesně. McQuarrie potvrdil pevné režijní otěže i cit pro dávkování humoru, akce a scénáristické hmoty. Pětka obsahuje zřejmě nejkomplexnější charakter akční hrdinky za posledních x let, možná od Sarah Connor (T2). Stejně křehká a přitom sveřepě odhodlaná a jdoucí za svým. Plus pro ní je to, že i velmi dobře vypadá - celkově mi velmi připomíná jinou legendu, bondgirl Carey Lowell z Licence to Kill. Možná chybí drtivá akce z TROJKY, nebo hitech feeling ČTYŘKY, ale jako celek to funguje OK. Režisér dobře věděl, že tímhle diváky dneska, po všech těch komiksech, Bayárnách a dalších digitálních bordelech, už neoslní a tudíž ani nebyla cítit snaha. Šlo se prostě jiným směrem. Škoda toho nízkého ratingu, je to znát. A taky jsem měl pocit trochu podprahově nucené mramorizace legendy, kterou jsem cítil například ze Skyfall, nebo posledních Batmanů, což se myslím tady úplně nepovedlo. (31.07.2015)

Reachera miluju, k na první pohled nejzásadnější Huntově misi mi ale dobře skrývaná přemíra old-schoolové komornosti zrovna moc nesedí. U motorek jsem nicméně i tak trnul napětím a Ferguson je anděl. Nenudil jsem se ani na vteřinu, má to tunu zapamatováníhodných scén, no a znáte mě: až si to později v den blu-ray premiéry koupím a třikrát protočím v domácím kině, stejně to zase zvednu na pět. (01.08.2015)

Nikdy som nebol na tieto Bondovky, a popravde, jediná seriózna ktorú som vzhľadom k reálnosti priebehu deja, či samotnej akcie dokázal rešpektovať, bol trojdielný príbeh o Bournovi, ktorý mne osobne treťou časťou pripravil totálny orgazmus. Od Tomina, alias sektára zo spolku blízkych priateľov Scientologickej cirkvi, som nič seriózne neočakával. Človek s mojim vnímaním filmovej tvorby musí kadečo "prežuť", aby dokázal takúto originál americkú bagetu skonzumovať, no jedným dychom už len dodám, keď si odmyslím tých 99% nezmyslov, "M.I." je nakoniec veľmi slušnou zábavou, pri ktorej divák absolútne, ale absolútne nemusí používať mozog. Asi preto má tento snímok 80% (bez urážky). (28.10.2015)