Black Panther

Znáte tu rétoriku. Marvel fan boy ječí na DC fan boye, že jeho hrdinové jsou ukotvení v realitě. Není možné fandit někomu, kdo je tak bohatý jako Bruce Wayne, božský jako Diana z Themysciry nebo takový Mirek Dušín jako Superman. A pak najednou tu má Marvel fan boy africkou Atlantidu s kralevicem v hlavní roli. Hm. (29.12.2018)

Počítá ještě někdo ty marvelovky? Máme tu další origin a já mám poněkud rezervovanější pocity. Na začátku jsem se notnou dobu rozkoukával a opravdu dlouho trvalo, než jsem se začal pořádně bavit a orientovat v tom všem digibordelu. Ryan Coogler , který se tak osvědčil u Creeda, i u dlouho očekávaného Black Panthera nezklamal, odvádí velmi dobrou práci a jestli je někde opravdu nejsilnější, tak jsou to akční sekvence, které jsou patřičně hravé, kinetické a zábavné a neomrzí ani ke konci. Já se spíš nemohl dostat do příběhu a více jsem si užíval ty příběhové sekvence mimo Wakandu (hlavně Andy Serkis v nich vyloženě září). Samotné nově promítnuté centrum Wakandy je patřičně futuristické (možná až moc), nádherně vymodelované a dobře se na něj kouká (film vypadá dráž než třeba loňský Ragnarok), na druhou stranu člověka, co už za život viděl desítky jiných blockbusterů, tahle barevně vymodelovaná paleta nijak extra nestrhne. A ono velké cílení na početnou afroamerickou základnu taky třeba v Evropě moc díru do světa neudělá, my můžeme hlavně děkovat za Martina Freemana, jehož Everet Ross zde má překvapivě opravdu hodně prostoru a zajímala by mě jeho další působnost v MCU. Z nově představených charakterů mě určitě nejvíc bavila Shuri, která by mohla získat více prostoru i mimo tuhle subsérii, ovšem těch charakterů v Avengers už je prostě tak moc, že bych čekal max cameo. No a kupodivu mě překvapil i Michael B. Jordan, jehož jsem doposud moc nemusel, ale musím uznat, že dlouholetá spolupráce s režisérem mu svědčí. Ne, že bych zaujímal nějaké hodně vysoké postavení v zástupu komiksových záporárů, ale určitě se neztratí a byli tu mnohem horší, respektive zaměnitelnější. Nevím, jestli se bude čekat ještě druhá projekce, hlavní postavu Black Panthera jsem si oblíbil už v Civil War, ale raději jej uvidím po boku Avengers než třeba v druhém díle, ovšem vzhledem k závěru by druhý díl mohl být podstatně kosmopolitnější. (14.02.2018)

Dal jsem se hecnout vší tou napáleně oslavnou americkou kritikou, dopřál si Atmos™ kino a vcelku vůbec žádný zklamání. Záhy žádná další plochá nahoněná marvelovka, nýbrž i postavy, které mají dost vlastní hloubky a prostoru, africký 808 folk s puncem krásy a výjimečnosti, BLACK PANTHER je navíc přesahový, důležitý a to ne nějaká (čehož jsem se nejvíc obával) prvoplánová liberálská “blackness” ovcoblbovina ke zpytování svědomí pro privilegovaný. Řeknu to takhle - zatímco jinde v Hollywoodu je černoch často pořád do počtu aby se snad neřeklo, tady je důstojný, zásadní a inspirativní. A byť další komiksárna, je tu svým způsobem vážně převratný film, který v jádru sahá daleko za pouhý velkorozpočtový superhrdinský, politicky korektní automaty na peníze, tupý generický zápletky a nudný digitální bordel-akce, ani se otravně nepotápí v nigga sem nigga tam... Kdo chce pochopí, zbytek ať se třeba zalkne žlučí. (15.02.2018)

Ta etnická rovina je samozřejmě osvěžující a příjemná, nicméně nerad bych se přidával k názorům, že právě ona je hlavním důvodem kladného přijetí tohoto snímku. Tím je pro mě jeho naprostá jednoduchost a nekomplikovanost. Příběh je jasně čitelný, stejně tak jednotlivé postavy. U těch je podstatné, že mají věrohodné a pochopitelné motivace. U podobných snímků se velmi často mluví o důležitosti záporáka. A ten se tady mimořádně povedl. Skvělý je jak ďábelský a šílený Ulysses v podání Andyho Serkise, tak i nesmírně cool - včetně cool hudebního tématu - Killmonger. Celkový dojem však bohužel kazí závěr, který spadá do klasického superhrdinského finále a opouští veškerou civilnost. Tyhle komixové CGI bojůvky naprosto postrádají emoce a ve své velkoleposti a nabubřelosti jsou neskutečně nudné. Škoda, že jsme se toho museli dočkat i tentokrát. (02.04.2018)

(1001) Kdybych už nechtěla být Gina Carano a v druhém pořadí Noomi Rapace, tak bych určitě chtěla být Danai Gurira. Kvůli obrovskému hype jsem se velmi obávala zklamání a ze strachu jsem dlouho shlédnutí odkládala, takže jsem se vlastně dočkala samých příjemných překvapení. Sice mě mírně zklamala občas dost genericky znějcí "hrdinská" hudba a pro správnou údernost by to potřebovalo být o pár (desítek) minut kratší, ale tím tak moje výtky končí. Scénář se mi zdá o něco propracovanější, než je to u průměrného miliardového blockbusteru v dnešní době zvykem, zvlášť se mi dost líbí, jak umně propojeně zároveň vypráví origin story i samostatný aktuální příběh. Záporák má výtečnou motivaci, ale jakmile se mu podaří dosáhnout dílčího úspěchu, trochu se zase promění na klasického klišé "zničím/ovládnu-celý-svět" panáka. Ale na konec se stejně musím vrátit k tomu, že jsem si extrémně užila komando smělých žen bojovnic. Oujé oujé oujé. A ještě P.S.: Po jistém časovém odstupu a důkladném zvážení to spolu s The Winter Soldier prohlašuji za moji nejoblíbenější marvelovku. (09.11.2018)