Cena strachu
Le Salaire de la peur
Vite vendute
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
Režie:
Henri-Georges ClouzotKamera:
Armand ThirardHudba:
Georges AuricHrají:
Yves Montand, Charles Vanel, Antonio Centa, Peter van Eyck, Véra Clouzot, Folco Lulli, Darío Moreno, Grégoire Gromoff, Darling Légitimus, François Valorbe (více)Obsahy(1)
Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)
(více)Recenze (253)
,,ZLOMTE VÄZ." ,,TY SI HO ZLOM!" __ Tak sa mi konečne podarilo tiež vidieť tento naj naj naj film, velebený tu priam až s neuveriteľnou zaslepenosťou. Už počas sledovania som prudko rozmýšľal nad tým, ako ho ohodnotiť a stále mi to haprovalo niekde medzi 3* a 4*. Nakoniec dám menší počet a dôvody sú podľa mňa nemalé. Samozrejme, námet je absolútne skvelý a o nič horšie nie je ani jeho scenáristické prevedenie, réžia je nanajvýš profesionálna a vidieť je tiež herecké zanietenie. Lenže aj keď tieto základné piliere sú veľmi silné, jednoducho to aj tak nemá ,,gule". ,,TO" napätie tam síce je vidieť, ale nie je ho cítiť, alebo aspoň nie tak úžasne ako to bolo pri remaku, ktorý som videl skôr. V novšej verzii som so zaťatými päsťami čakal ako sa hrdinom z nervy drásajúcich situácii podarí dostať, tu som len ležérne sledoval ako prekonajú ďalšiu prekážku (a ovplyvnený novším filmom som rozhodne nebol). Najlepšou mi tak nakoniec prišla úvodná hodina, ktorá síce pekne vykreslila ospalý život Bohom zabudnutého mestečka, no z hlavných postáv sa jej beztak nepodarilo vykresať toľko - a tým aj vedľajšími cestičkami rozviť celý príbeh a ich motiváciu - ako sa to za polovičný čas podarilo Friedkinovi. Koniec je až smiešne infantilný. Každopádne tomuto filmu šancu zlepšiť si u mňa svoje slávne renomé dávam, o plnom hodnotení ale pochybujem. Záverom uvádzam, že film som mal možnosť vidieť kolorovaný, no asi po pol hodine sledovania som si nastavil čiernobiely obraz, v ktorom omnoho lepšie vynikal. (546. hodnotenie) ()
Zlatý Medvěd, Zlatá Palma ()
Nedá se říci, která verze je lepší. Obě mají svůj emocionální vrchol, ta francouzská v podobě přejezdu přes ropné jezírko i s jeho tragickým důsledkem, Friedkinova má zase nezapomenutelnou scénu přechodu po lanovém mostě nad rozbouřenou řekou. Ale jinak jsou obě v podstatě úplně jiné a krásně se vzájemně doplňují. Snad jen francouzský originál má zbytečně dlouhou úvodní seznamovací část, která stopáží překračuje více jak hodinu a potřebovala by prostříhat, jinak je to ale vydatná porce prvotřídní filmařiny. A Yves Montand zamlada vypadal jak David Gahan z Depeche Mode :o) ()
Podle mě je první hodina až příliš dlouhá. Stačilo naznačit a pořádně natěšit na to co přijde. Ovšem co přišlo po až zbytečně dlouhým prologu, na to jsem fakt připravenej nebyl. Vědět co mě čeká, namazal bych si rty něčím dobrým, protože během filmu jsem si svoje rty okusoval s větším zaujetím než dobře propečený steak. Úplně největší nervák z toho dělala skvělá kamera. Z některých záběrů jsem fakt měl nervy úplně v prdeli. ()
Výborná adaptace knihy J.Arnauta, atmosféry knihy ale nelze dosáhnout ()
Film 60 let starý, dvě a půl hodiny dlouhý a přesto mě dokázal tak napnout, jako málo co. Mzda strachu ve mně probudila naprosto brutální strach, čímž si svůj cíl splnila. Někdo by se mohl rozčilovat, že se film první hodinu dost slušně táhne. Mně se naopak líbila snad nejvíc. Příběh totiž první necelou hodinu byl prakticky neexistující. Kameraman chodil s kamerou po vesnici a točil život těch francouzských dělňasů. Sledoval, co dělají, jak makají a jaké jsou jejich sny. Na šedesát let starý film tam byly dost zajímavé myšlenky. Člověk by si například dnes takhle vůbec nedokázal představit život. Holt tehdá byla jiná situace. Po tomhle všem se to ale zvrhne do čirého zoufalství a celý ten film končí s obrovským knedlíkem v žaludku ze stresu, který mi způsobil. Dobře to udělal, přesně takhle jsem si to představoval. ()
"Mzda strachu je asi nejlepším thrillerem světové kinematografie, protože jeho napětí nevychází z konstrukce, ale ze skutečnosti." Britský filmový publicista Basil Wright, 1972. Za sebe jen dodám, že toto tvrzení platí i po dalších více jak pětadvaceti letech. A je to lepší i předlohy, o které se také nedá mluvit jinak než v tom nejlepším. ()
Bezchybný thriller, který s přehledem strčí do kapsy většinu svých dnešních následníků. Od začátku - představování protagonistů - po odzbrojující dramatické pasáže, jež nás nutí zadržovat dech, našlapaná podívaná bez slabých míst. Výborný Yves Montand, kterého tento film přes noc proslavil. Ještě suverénnější je ale představení Charlese Vanela, jenž se postupně mění z chladnokrevného gangstera až na roztřeseného "strašpytla. ()
Samozřejmě nervák, ale mě se strašně líbila i dlouhá úvodní část v městečku. Bylo to natočeno hrozně živě a na hrdinech nám díky tomu fakt záleželo. Yves Montand je frajer a Véra Cluzot mě nadchla. Zahrát ve čtyřiceti letech naivní mladou kost a být u toho sexy si nemůže dovolit, jen tak někdo. ()
Viděno kdysi dávno v TV a ačkoli si z tohohle snímku pamatuji jen pár scén, na tu dokonale hutnou atmosféru se nedá zapomenout. ()
Friedkinova verze, kterou jsem viděl první, zůstáva nepřekonaná. MZDA STRACHU je pro mě, stejně jako spousta filmů natočená do 60tých let, velmi tendenční. Prvky napětí na mě vůbec nefungovaly a nehty jsem si strachy rozhodně neukousával. V tomhle Friedkin zašel mnohem dál. Clouzotova verze mě zaujala hlavně dobrým vykreslením postav a několika skutečně silnými visuálními momenty (výbuch prvního náklaďáku, který Clouzot znázorní jen tlakovou vlnou, která Joovi sfoukne tabák z cigaretového papírku anebo scéna brození se v kaluži ropy), úplný závěr filmu mi přišel zase až příliš obrazný, ale budiž: myšlenka byla doručena. ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Nebýt úvodní dost dlouhé a dost nezáživné třičtvrtěhodiny ( a odůvodnění, že se tak seznámíme a sžijeme s postavami neberu, nesžila jsem se s nimi, byli mi nesympatičtí, jejich chování jsme nechápala a tak mohli pro mě za mě klidně vyletět do vzduchu), šla bych na plný počet. Když ovšem hoši nasednou do aut a vezou ten nebezpečný náklad, je to jedna nervydrásající scéna za druhou a vrchol dokonalosti je sfouknutá sirka. Konec byl malinko přepísknutý, ale to je můj osobní dojem, někdo z toho má možná to správné završení celého příběhu. ()
Přehrávané emoce, nesympatičtí hrdinové, nejeden logický nesmysl ani pitomý konec nedokáží, abych tomuto dobrodružně chlapáckému snímku srazil víc, než jednu hvězdu z hodnocení. Atmosféra snímku disponuje totiž takovou hustotou, že o možnosti jejího krájení budou vést renomovaná fyzici ještě dlouhou diskuzi a výše uvedené nedostatky si hravě omluvím rokem narození snímku a autorovou snahou šokovat bez znalosti výsledku nezávislé analýzy na téma: "Kde se nacházejí hranice uvěřitelnosti jednání filmových postav?". ()
Úžasný film. Nekonečné nebezpečí a nezvladatelné napětí je ke konci nesnesitelné. (Míněno samozřejmě v dobrém.) ()
Já jsem nejdřív viděl verzi z roku 1977 a až později tento originál. Nedokážu říct, kterej film mam radši. Tenhle mam asi radši jako celek, z novější verze mam zase radši jednotlivý scény. V každym případě atmosféra a napětí tady rozhodně nechybí a oba dva filmy bych určitě všem doporučil. ()
Dávám jednoznačně přednost Friedkinově verzi, přesto bych divákovi neznalému obou filmů doporučil nejdříve zhlédnout Clouzotův snímek a hned poté Friedkinův. V mnohém se výborně doplňují. ()
Tak konečně jsem po letech viděl originál celý (dosud jsem vždy chytil jen konec) a mohu srovnat. Pokud jde čistě o scény přepravy, boje s tvrdou cestou, řízení nákladních vozů a podobně, tak není moc co vytknout. Horší je to s postavami, protože hlavní posádka mi spíše lezla na nervy (co třeba Linda vidí na Mariovi, který se k ní celou dobu chová jako k onuci). Druhá dvojka mi byla mnohem sympatičtější po všech stránkách. Rozhodně má film stále co nabídnout, v tomto případě ale stavím výše Friedkinovu verzi. ()
Špičkový realistický thriller s velmi jednoduchou zápletkou a skvělými hereckými výkony. Představování postav je trochu velkorysé (celá první polovina filmu), ale zúročí se, a jak se sedne do aut a nastartuje, člověk si může okousat nehty. Vlastně ještě dřív - už když se do aut nakládá nitroglycerin. ()
Tento film je nečekaně slabá káva! Paradoxů a nesmyslů nepočítaně a ten kreténskej konec tomu nasadil korunu. Nejvíc mě pobavilo, jak Luigi tyčí vyhloubil díru do kamene a bláto na mostě uprostřed vyprahlé krajiny:D Ty dvě hvězdy jsou jen za zajímavý námět. ()