Vyšší princip

Základ filmu tvoří špinavá politika a jeden nechvalně proslulý atentát.  Začíná se hned zostra: „Zákaz vycházení!“ – jako furt? „Kdo se objeví na ulici, bude zastřelen.“  „Kulturní podniky jsou s okamžitou platností zakázány.“ 2. minuta – už podruhé: „bude zastřelen“ a zase: „byli zastřeleni“ Slovo „zastřelen“ je pak umělecky opakováno do zblbnutí. Počkat, hlásili zákaz vycházení! A ulice jsou plné lidí. Na náměstí panuje výborná nálada. „Adolf Hitler Platz in Kostelec“ -  ano, Kostelečané jsou velmi loajální občané. Není dobrým nápadem zrovna na říšský smutek vykonávat exekuce u polovičních Němců. Mladí se pak procházejí po městě dokonce i po setmění. Teď už pro změnu zákaz vycházení neplatí ani v noci? Stačí ukázat průkaz a německý voják vám ještě zasalutuje. Posluhovačka na profesora: „To je hrozný, co se děje. Vyvražďujou celý rodiny i s dětma.“ – profesor to neví? Zavře okna, aby to nemusel poslouchat. Bábě to ale nedá a šíří strach dál. Při tom vidíme globus, jak levituje nad profesorovou kebulí. V rodinách se poctivě poslouchá rozhlas. Vyděšené  tváře, ale rádio jede dál. Občané se rovněž mohou spolehnout na protektorátní tisk. „NÁRODNÍ POLITIKA“ frčí ve školách i v rodinách „Čtete noviny?“ Přísahání. Tlusťoch neuvěřitelně zahlásí: „Jste odsouzeni k smrti, poprava dneska večer od sedmi, odchod.“ „zastřelen, zastřelen…“ Strašení graduje: „Postřílejí nás všechny jako v Táboře.“ Profesor pronese slavnou větu: „Vražda na tyranu není zločinem.“ – každá vražda je zločinem a každá msta je špatná. Co to je za šlendrián na konci? Při závěrečném proslovu profesora stojí Stivínová vedle Brejchové v jedné lavici. Hned poté, když profesor pochoduje mezi lavicemi, stojí už Stivínová za Brejchovou! To dělají filmaři z diváků už opravdu idioty?! A Kodet se vytratil kam? Zednářská symbolika:  tři šestky: „Ve čtvrtek popravili šest lidí, v pátek 12…“ 17:11 – zeměkoule na mapě. 28:47 – u profesora latiny doma na skříni globus. 40:47 – Mistrík: devilhorns (viz plakát). 53:57 – Kostka: převrácená pyramida. Trojúhelník neboli pyramida na tablu, pyramida ve sborovně (symbol nade dveřmi). 33 – „12 lidí dneska?“ „Ano 12 lidí.“ 3 studenti, 3 tisíce odměna.  1:17:18 – velmi dobře viditelný globus. 1:29:50 – do třetice globus. 1:36:10 – ve sborovně zatím největší globus. Svastika = poloha souhvězdí velkého vozu k polárce na jaře, v létě, na podzim a v zimě (swastika big dipper). Všechny mediálně provařené atentáty jsou jen divadlo. Na jejich základě se utváří politika. Bývalý britský ministr obrany Denis Healey: Světové události nevznikají náhodou. Jsou vyvolány, ať už se týkají národních záležitostí nebo obchodu, a většina z nich je zinscenována a řízena těmi, kdo drží v rukou peněženky. (22.01.2022)

Dokonalé vykreslení atmosféry a vynikající František Smolík. Jenom mi chybí mezi obsazením v hlavičce filmu :-) (17.01.2003)

František Smolík svým brilantním výkonem dominuje sugestivnímu dramatu o morální síle člověka. Klasické dílo české literatury převedené do filmové podoby způsobem bez nejmenších pochyb důstojným, ba rovnocenným. Z věty "Die Sache ist erledigt." mrazí podobně jako z o několik let mladšího "Fsdejte se, nyc se fam nestane." 90% (26.04.2008)

Tíživé, neschématické, byť místy lehce tezovité "študácké" drama s hereckými výkony, které berou dech dech. 90% Zajímavé komentáře: meave, sportovec (08.05.2006)

Fenomenální! Brutální důsledky heydrichiády, konfrontovány s lehkou naivitou maturitního ročníku, nikdy nebyly na filmovém páse hmatatelnější. Strach obyčejných lidí vypustit z úst byť jediné špatné slovo, vážení občané, kteří ohýbají hřbet, a ti, kteří si i v nejtěžších chvílích uchovali rovnost vůči sobě samotným. Dokonalý filmový epitaf všem, kteří padli za oběť jedné z nejzákeřnějších pomst, jaké kdy byly vykonány. (03.04.2010)

Vynikající drama s excelentním Františkem Smolíkem a slavnou větou "Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem." Opravdu působivé vyobrazení nacistického "dusna". (29.04.2003)

Tenhle film nám prezentovali už na základní škole, abychom věděli, jaké zvěrstvo v naší zemi pobývalo. Hlavně nás připravovali na jednu zásadní scénu, kdy třídní učitel posílá své žáky na smrt...a to tedy panejo byla síla. Ona je pokaždé kdy se na ten film znovu dívám a není se čemu divit. Líp a jednodušejc ztvárnit nacistickou sviňi totiž ani nešlo. (11.11.2009)

Veľmi silný film, doba keď herci ešte vedeli hrať a zaujať svojím prejavom. /90%/ (26.12.2011)

Nedůvěřoval jsem plně ve schopnosti českého režiséra Jiřího Krejčíka, který se rozhodl zadaptovat Drdův Vyšší princip. Musím se však sklonit a přiznat mu jeho kvality. Vyšší princip patří mezi skvosty české (-slovenské) kinematografie a jen škoda, že není tolik znám u normálních lidí. Herci v čele s Františkem Smolíkem odvádějí úžasné výkony. Přímo úchvatnou atmosféru by tomuto snímku mohli závidět mnohé válečné filmy z let pozdějších i předcházejících. Režisér Krejčík na plátno přivedl skutečný a věrohodný pohled do světa druhé světové války, se vším špatným i dobrým. V celém příběhu jde nalézt mnohé a při každém dalším shlédnutí jsem okouzlován novými myšlenkami a maličkostmi dotvářejícími velmi věrohodný a mrazivý snímek. (11.09.2007)

Kdo jiny mohl dostat hlavni roli nez Frantisek Smolik – zpocatku uslapnuty profesurek (typicka to Smolikova postava), ktery se ke konci prece jen zmuze na necekany odpor – mistrne zahrane. (27.07.2002)

Z hlediska vyššího principu mravního nemohu hodnotit jinak... (23.11.2006)

Vyšší princip nemusí být nejlepším československým filmem, ale do historie je zapsaný bez nadsázky nesmrtelným písmem. Scenáristicky možná není dokonalý, herecky je místy lehce přepjatý. Ale má v sobě myšlenku, která překlenula a překlene desetiletí a hodnotu, která dodnes diváka rozechvívá. Hodnotu hluboce lidskou, vtisknutou do filmu v době, kdy tohle slovní spojení nebylo zprofanované používáním pro každou druhou průměrnou tuzemskou komedii. A právě ona upřímnost a bezelstnost vhání v samém vypointovaném závěru do očí nejednu slzu. (17.10.2010)

Silná, vydarená a v podstate vôbec nezostarnutá dráma z vojnových čias, ale neodohrávajúca sa v zákopoch, ale v mestách, kde je situácia možno ešte horšia, keďže neviete, komu môžete veriť a komu nie (a kde sa vám osudným môže stať aj obyčajné tablo vo výklade). (08.05.2017)

Jednoznačně nejlepší náš film na téma okupace v tragické době v období Heydrichiády společně např. s filmy Romeo, Julie a tma nebo s Dalekou cestou, kterých si rovněž vysoce cením..Jednotlivé filmové postavy-kostými-kulisy i exteriéry vypovídali té době vše mě připadalo opravdu velmi věrohodné. "Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem.“ Neskutečná role a fantastický výkon v hlavní roli prof. Málka kterého svým mimořádným hereckým výkonem ztvárnil nezapomenutelný a nebojácný František Smolík (jehož příchod na gestapo, a vůbec ten jeho konečný výstup ve třídě a samozřejmě i rozhlas to všechno byli scény více než pamětihodnotné), ale i ostatní filmové role byli dobré ať už v podání Ivana Mistríka, Jany Brejchové, Otomara Krejči a nebo opět tragická role matky Vlastíka v podání Marie Vášové. Opravdu strhující-působivé-psychologické a silně atmosferické a utiskující filmové drama ( jehož dobrým základem byl už kvalitní Drdův scénář s knížky a později s filmu Němá barikáda), film které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co bylo v 60. letech u nás natočeno. Liškova depresivní hudba zde byla rovněž vynikající, a dohromady pěkně splinula s celým tímto příběhem. Jeden z těch filmů na který se kdykoliv a s velkou chutí vždy rád podívám znova a film který vžene nejednomu filmovému divákovi slzy do očí. Povinnost pro všechny filmové fanoušky a hlavně také pro mladou generaci. Taková malá zajímavost na konec: Pro hlavní roli ušlechtilého představitele a statečného profesora, studenty přezdívaného "Vyšší princip", původně Jiří Krejčík zvažoval o jméně Jindřich Plachta (dovedete si to představit?), nakonec však z tohoto jména sešlo poněvadž Jindřich Plachta byl v té době už nekolik let bohužel po smrti:-( Roli nakonec nabídl Františku Smolíkovi-nám všem už dobře známý, který se svým velmi sugestivním herectvím v této roli nakonec proslavil. (27.07.2007)

Krásný film o odvaze a strachu, o cti a zradě, dávám 5* už za to slovní spojení "z hlediska vyššího principu mravního". (27.01.2009)

Geniální převedení povídky Jana Drdy na filmová plátna. Výborné vykreslení atmosféry a strachu v době heydrichyády. Vynikající herecké výkony v čele s "Vyšším principem" Františkem Smolíkem. Při vyslovení legendární věty: "Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem." mi přeběhl mráz po zádech. Nejlepší český film, který vystihuje dobu heydrichyády a všeobecně jeden z nejlepších českých snímků. Kdo neviděl měl by rychle napravit...... (08.02.2008)

I z hlediska nižšího principu mravního (na ten vyšší nemám) je tento snímek skutečně mimořádně působivý. Jenže pro mne vražda zůstane vraždou, ať je spáchána třeba na tyranu a jediné poučení vidím v tom, že by mladí lidé měli lépe vážit své kroky, když kolem nich pochodují těžké kanady. Takže já sice rozumím uznalému nadšení diváctva, ale z mého pohledu se jedná o snímek tak vážnovážný, že ho již nikdy nechci vidět znovu. A to pro film není ta nejlepší vizitka. (19.04.2014)

Český film s typicky českými postavami z prostředí familiárního českého městečka v jedné z nejtemnějších dob českého národa zobrazující útrpný český život v tyranii - to je Vyšší princip (slovo "český" možno libovolně zaměnit za "československý"). Atmosféra bezútěšného útlaku a všudypřítomného strachu je výborná a je možno ji dobře pochopit i lidmi, kteří danou dobu nezažili, popř. čechoslováky vůbec nejsou. Přesto mi zde ale něco nesedělo, možná některé příliš jednostranné charaktery (hysterická Jana), nebo přesněji řečeno - film mě neoslovil/nezaujal silou legendy a nemám potřebu jej vidět znovu. 7/10 (03.04.2009)

Je možná trochu smutné, že je film stále aktuální. Skvěle natočeno, podáno a určitě se podívám znovu. Až se stydím, že mi to utíkalo tak dlouho. (29.11.2016)

Na svou dobu (15 let po válce a okupaci) jde čistě filmařsky o nepochybně nadprůměrné a působivé drama s výbornými (době danými) hereckými výkony, leč ta klišé klišé klišé (!)... Tak těžko se mi tohle dílo hodnotí - vedle nesporných ryze uměleckých kvalit působí dnes již dost rušivě ona době poplatná schémata, živící všechny ty historii vnucované komunistické >protektorátní mýty< - uřvaní zlí němci, hloupí nadutí kolaboranti, zbabělá falešná buržoasie, neoblíbený zlý němčinář - versus andělsky hodný latinář, skvělí a lidsky zralí studenti, prostí čeští občané málem všichni svatí vlastenci... Je to tak falešný a zoufale pokrytecký pohled - černobílý - jako fimový materiál, na nějž je tenhle film natočen... Ty čtyři hvězdičky jsou tedy víceméně z jakési nostalgie a s hodně přivřenýma očima. Možná i trošku pokrytecky... (09.05.2006)