C'era una volta il West
Once Upon a Time in the West
Vtedy na Západe
Once Upon a Time in the West
Once Upon a Time in the West
Režie:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Henry Fonda, Claudia Cardinale, Jason Robards, Charles Bronson, Gabriele Ferzetti, Don Galloway, Paolo Stoppa, Woody Strode, Jack Elam, Keenan Wynn (více)VOD (3)
Obsahy(2)
V legendárním westernu Sergia Leoneho, který se částečně natáčel v Monument Valley, se z příběhu pomsty stává epické rozjímání o minulosti Divokého Západu. Aby získal půdu, na níž má vést hlavní tah, najme si chromý železniční baron Morton (Gabriele Ferzetti) zabijáky v čele se sadistickým Frankem s pomněnkovýma očima (Henry Fonda), který zavraždí majitele pozemku Bretta McBaina (Frank Wolff) i s celou jeho rodinou. Chvíli poté však nečekaně dorazí McBainova novomanželka Jill (Claudia Cardinaleová), která půdu zdědí. Desperát Čejen (Jason Robards) i tajemný psanec Harmonika (Charles Bronson) se rozhodnou vzít Jill pod svá ochranná křídla a zmařit tak Frankovy plány na získání jejího dědictví. Postupem času však vyjde najevo, že Harmonika chce Franka dostat z jiného důvodu... který má co dělat se smrtí. (Cinemax)
(více)Recenze (1 770)
Co se ještě o tomhle filmu dá napsat ? Snad že to (od doby, kdy jsem ho viděl poprvé v kině) byl a (po asi patnácté projekci z nového DVD vydání) stále je - můj nejoblíbenější film vůbec. V žánru westernu imho snad ani nemůže být překonán.... Ta muzika (ke každé hlavní postavě vlastní, úžasné, nezapomenutelné hudební téma) je geniální snad stejně jako režie. Je to prostě jedinečná perla na náhrdelníku nejlepších filmů všech dob.... Pokud někam, pak sem patří 6******. ()
Quentin Tarantino onehdy v dokumentu o filmové muzice řekl, že tenhle film - byť geniální- o několik úrovní ještě povýšila hudba, jak ho od prvního kon-taktu vzala za srdce a jak napříště ovlivnila jeho ostražitost vůči filmové hudbě a nakládání s hudbou ve filmech vlastních. To nelze než podepsat - geniální film s nejlepší hudbou. ()
O tomto historickém velkofilmu Sergia Leoneho z roku 1968 se nejčastěji hovoří jako o „nejlepším westernu všech dob“. To ale nepovažuji za nejšťastnější označení. Ne snad proto, že bych snad o jeho estetické relevanci pochyboval. Právě naopak, žánrové prvky totiž Tenkrát na Západě využívá především coby nástroje k ozvláštňování tradic hollywoodského filmu, posilování funkcí kontinuálního neviditelného stylu a rozrušování dominance klasicky vyprávěného příběhu. Spíše než příčinně seřazený řetězec ze sebe vyplývajících událostí totiž buduje Tenkrát na Západě členitý fikční svět postupující historické změny. Detailněji se jeho analýze věnuji ve čtvrté kapitole svého Rozboru filmu (s. 45-55). ()
NFR 2009 ()
Nejlepší western všech dob, ve kterém nekulhá ani jedna složka. Velice nápaditá režie, skvělí herci a soundtrack, který dávno přesáhl rámec "pouhé" filmové hudby a stal se hudebním pokladem a legendou. Leone měl velmi šťastnou ruku při výběru herců (ostatně jako vždy). Henry Fonda se své ojedinělé záporné role zhostil s bravurou (a ve Státech divácká obec nemohla vydýchat, že představitel modelových hodných hochů hraje takového hajzla), Charles Bronson zahrál možná nejlepší roli své kariéry, Claudia Cardinale je potěchou pro oko a Jason Robards coby Cheyenne je jednou z mých nejoblíbenějších filmových postav vůbec. Nutno vidět v širokoúhlém formátu, oříznutí pro VHS rovná se zločin na tomto filmovém pokladu. ()
Tenhle western je z jedné strany ryze vesternový, ale vlastně naprosto odlišný od všech ostatních. Téměř 3 hodiny jsem vydržela bez jediného náznaku nudy sledovat těch několik málomluvných, krásně načrtnutých postav, tu vyprahlou poušť, kterou křižují ti nejdrsnější pistolníci a hlavně poslouchat famózní hudbu, kterou složil pan mág Ennio Morricone. Jenom zaslechnout ty 4 tóny harmoniky a víme, ve kterém filmu jsme. Troufám si říct, že Tenkrát na západě by bez Ennia byl tak trochu jiným filmem. ()
Nezapomenutelná, věčná hudba Ennia Morriconeho. To je hlavní důvod, proč je Tenkrát Na Západě nejen v mém srdci uchováván jako ten nejlepší western. Proč? Protože Morricone dokáže svojí hudbou vytvořit nenapodobitelnou atmosféru, protože Harmonika, protože CC, protože Henry Fonda, protože těch protože je příšerně dlouhá řada..... Hudební Finale vám vžene slzy do očí... ()
Poctivý wester, v němž se toho moc nenakecá, ale hodně řekne (jakkoli je procento záběrů "hlavně ke koukání" nebezpečně vysoké). 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Kass, Eddard, vincent, Jordan ()
Hudba lepší obrazu. Popravdě řečeno, po začátku, kdy jakýsi špinavý zarostlý chlapík asi tři minuty odhání mouchu, jsem tipoval, že v příštích 160 minutách nudou umřu. No naštěstí se tak nestalo, film mě ve výsledku bavil mnohem víc než třeba Kmotr. Hlavně teda díky té hudbě, režii a hereckým výkonům, protože obsahem vskutku nevyniká. Nemůžu se zbavit pocitu, že western jako žánr si ale nikdy nemám šanci oblíbit. ()
Kdyby ten film trval ještě o pár minut déle, asi bych z té filmové krásy umřel blahem. ()
Poprve jsem viděl v roce 1985 s více než půl hodiny vystříhanými scénami a nebylo mi vše jasné. Po shlédnutí celé verze se vždy kochám každým záběrem i hudbou ()
Legendární western, který jednou provždy změnil pohled na tento žánr, jenž až do té doby běžel poměrně setrvale ve vyjetých kolejích. Až přišel Sergio Leone a stvořil opus, který je úžasně převratný, skvěle natočený, zahraný a jedinečně hudebně podbarvený. Klasika, která patří v každé videotéce na nejčestnější místo. ()
Možná by někomu mohl vadit fakt, že ta geniální hudba se ve filmu opakuje do zblbnutí. Možná by někomu mohlo vadit i to, že to místy není zase tak úplně přehledný a je třeba ty takřka tři hodiny pečlivě sledovat opravdu každý detail. Mně to ale nevadí, protože si rád vytvořím dočasnou obrnu očního víčka, abych za ani ty tři hodiny nespustil oči z tak geniálního díla jakým je právě tenhle western. ()
║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $5,321,508║Tržby Celosvetovo $25,000,000║ /70%/ ()
Když jsem tenhle film viděl naposledy, byl jsem malý kluk, který zbožňoval kovbojky, a klasika Sergia Leoneho mi zákonitě přišla podivná, rozvláčná, nepříliš "dramatická"... Stačilo pár let a došlo mi, že Tenkrát na Západě je mnohem víc než westernem naprosto strhující ukázkou dramatu, kde žánrové doplňky z Divokého Západu slouží pouze jako kulisy. Leone soustředil ohnisko vypravěčské perspektivy do detailu a polodetailu skvostně zkomponované kamery Tonina Delli Colliho; je skoro neuvěřitelné, že snad půlka filmu se koncentruje na tváře herců. Ta tíha, spočívající na expresi tváře, je neskutečná a stejně tak je neskutečné, s jakou grácií ji herci nesou. Až expresionistický důraz na oči zvládá Bronson i Fonda se sošnou strnulostí, která bere dech, naopak sexy kukuč Claudie Cardinale má v sobě nestárnoucí půvab – křehkost, zrádnost, svůdnost. Archetypální příběh mstitele podává Leone tak neuvěřitelně osobně, soustředěně a procítěně, že by člověk silnější film jen těžko hledal. Navíc geniální soundtrack Ennio Morriconeho zesiluje všechny emoce desetinásobně. V čem Tenkrát na Západě trumfuje nad všemi ostatními westerny? Není to příběhem, efektností přestřelek... je to něčím, co by klasický filozof nazval filmovostí filmu. Tenkrát na Západě je jeden z nejfilmovějších filmů, co znám. ()
Pravému milovníkovi filmů a hudby v nich musí ukápnout nejedna slza po skončení tohoto DÍLA. Natočená a nahraná fantazie, která se vryje do mysli diváka a už ji nepustí. Podmanivá, nádherná, přesně trefená hudba pro spageti western. Vidět herce jako Henry Fonda a Charles Bronson v tomto skvostu je něco úžasného. Geniální trio scénáristů Dario Argento, Bernardo Bertolucci a Sergio Leone vytvořili skvost, který nikdy nezemře a svou krásou předčí životy všech tří legend. Krásná Claudia Cardinale jen dokresluje dokonalou atmosféru a svět Sergia Leoneho, mistra špageti ěesternu a italského režijního guru. I přesto, že má přítelkyně při tomto filmu usla a nakonci se divila co se mi na tom líbí , nejde než dát 5*. Závěrečná scéna s opět dokonalou hudbou a zjištěním "Kdo sakra jsi?"je jedna z nejlépe gradovaných scén, díky které je film o mnoho působivější a tajemnější. Nejlepší western všech dob...a já smekám mistře Leone a mistře Morricone. ()
Pro me jednoznacne vrchol westernoveho zanru. Cely film je prehlidkou te nejlepsi filmariny a zaverecna "prestrelka" za zvuku dokonale Morriconeho hudby je povestnou tresnickou na dortu te nejlepsi chute. ()
Scénář: Sergio Leone, Sergio Donati .. Můj milovaný film. Kultovní, geniální a nejlepší western!! Dokonalá kamera, skvělí herci, úchvatná Morriconeho hudba a dechberoucí Leoneho režie. Učebnicová ukázka té nejlepší filmařiny, kterou asi bohužel těžko někdo zopakuje. Tohle je jeden z mála skutečných klenotů kinematografie. 100%. ()
Jeden z nejlepších westernů. Podmanivá hudba. Skvělí herci. ()
Související novinky
Zemřel Ennio Morricone
Z Říma dnes dorazila velice smutná zpráva pro svět filmu a hudby. Ve věku 91 let nás opustil legendární hudební skladatel Ennio Morricone. Zemřel v římské klinice v noci z neděle na pondělí na… (více)
Tarantino konečně ulovil Morriconeho
Quentin Tarantino miluje hudbu Ennia Morriconeho a mnoho let usiluje to, aby slavný italský skladatel ozvučil jeho film. Především westernová legenda, jejíž tvorbu jste slyšeli třeba v Tenkrát na… (více)
Asi najideálnejší balans medzi artovým hĺbaním a niečím divácky prístupným. Jeden z filmov, kde je všetko na svojom mieste. Western ako žáner má počas svojej existencie viacero reprezentatívnych kúskov, Vtedy na západe je ale jeho pomyselný vrchol, ktorý na jednu stranu obsahuje všetko čo má žáner mať (hrdina je pochopiteľne zaodetý v bielom, zloduch v čiernom), zároveň tomu žánru skladá poctu (vizuálne odkazy a citácie na X starších westernov), zároveň sa so žánrom hrá (ultimátny klaďas Henry Fonda ako zloduch) a zároveň slúži ako labutia pieseň či rozlúčka. Western do konca 60-tych rokov platil minimálne v USA za pomaly základný kameň komerčného filmu, ale tento prime ukončili Dobrý, Zlý a Škaredý, Butch Cassidy a Sundance Kid, Divoká banda a práve Vtedy na západe. Odvtedy sa síce stále z času na čas objaví zaujímavejší kúsok a žáner sám o sebe neumrel spôsobom, že by vyslovene zmizol, ale jeho zlaté časy a éra kedy vládol striebornému plátnu sa skončili (a je len tomu poplatné, že asi najvýraznejší zástupca tohto post-primeového obdobia sú Eastwoodovi Nezmieriteľní, ktorí žáner s odstupom času demýtizujú a relativizujú). Atmosféra konca jednej éry je pre Vtedy na západe kľúčová, to je dôvod prečo si Leone mohol dovoliť príbeh podať tak pomaly, dať si takpovediac so všetkým načas. Tieto postavy, títo chlapi a žena, tak ako žáner sám, už mali niečo za sebou a napriek tomu že čas a nevyhnutný vývoj ich odsúval do úzadia alebo inam ako sú zvyknutí, pred definitívnym odchodom či zmenou bolo potrebné odohrať ešte jednu partiu podľa starých pravidiel alebo aj podľa pravidiel, ktoré zostávajú rovnaké nech už sa svet a doba naokolo mení akokoľvek. Všetky postavy sú jasné a zrozumiteľné a zidealizované westernové či všeobecne filmové archetypy - osamelý a tichý pomstiteľ, skrz naskrz skazený zloduch, rošťák so srdcom na správnom mieste, prostitútka so srdcom zo zlata, slaboch schovávajúci sa za peniaze a politický vplyv, poctivý farmár, veselý krčmár a tak ďalej a tak podobne. Je to v zásade kompilát a kondenzát všetkého esenciálneho čo podobný film má mať, ale vo forme, ktorá tomu na jednu stranu uberá dovtedy často zidealizovanú štylizáciu (tzn. ten Bronson má biely odev, ale je pokrčený, zašpinený, od krvi) a na druhej tieto ideály podčiarkuje a drží sa ich. A v čom sa jedná o ukážkový, možno sa dá povedať až "čistý", film je, že Leone rozpráva celý príbeh predovšetkým cez obrazy, a až v ďalšom rade cez hudbu a dialógy (ktoré slúžia ako keby na nevyhnutnú podporu toho čo hovorí hudba a obraz, nedominujú nad nimi, neprehlušujú ich). Film by z princípu mal byť predovšetkým vizuálny, komunikovať obrázkami, tak ako próza komunikuje písaným slovom a textom, a hudba komunikuje zvukom. Odkedy filmy začali byť zvukové, pochopiteľne sa nedá táto zložka ignorovať, ale obrázky by stále podľa učebnice mali byť prvoradý spôsob komunikácie filmového príbehu, a ich silu či výpovednú hodnotu má "v závese" podporovať hudba, zvuk či dialógy. A Vtedy na západe má toto dávkovanie či kombinovanie obrazu-zvuku-hudby presne v takom pomere, ako by to ideálne malo pri "poctivom" filme byť. () (méně) (více)