Pro hrst dolarů

Neznámá doba, neznámé místo, neznámý muž. Nikdo neví, jak se jmenuje, odkud se vzal, co tu dělá nebo kdy vypadne. Nemluví, jen pozoruje situaci a ve správném okamžiku dokáže sejmout i několik nepřátel najednou. Vždy stojí uprostřed bitevního pole, spolupracuje s oběma stranami, aby nakonec dostal všechny. Proč to dělá? Jde mu o pomoc obyčejným obyvatelům vesnice? Záchranu jedné bezmocné rodiny? Nebo se to vše děje jen kvůli několika málo zlatým mincím? Nikdy se to nedozvíte. A ani to vědět nepotřebujete. Clint Eastwood svého hrdinu beze jména vystihl tak, že se vám na jazyk derou slova jako drsný, cool, tajemný, zajímavý, neproniknutelný. Nedává najevo, co si myslí, ostatně sám Leone o Clintovi prohlásil, že má jen dvě výrazové polohy: tu s kloboukem a tu bez něj. Osobně přiznávám, že jsem se sledováním snímků z dob divokého západu skončila ve dvanácti letech, protože mě nebavily, ale jestli je celá dollarová trilogie alespoň z poloviny tak dobrá jako její první díl, asi jsem se právě zamilovala do spaghetti westernů. (23.05.2009)

„Vy nemilujete mier?“ – „Je ťažké milovať niečo, čo nepoznáte.“ Nepatrím k divákom, ktorí to pokladajú za kult, klasiku, legendu a pilier žánru. Tento typ filmov ide úplne mimo môj radar. V podstate ma vôbec nezaujíma a nebaví. Vlastne ma nudí. Pre hrsť dolárov sa mi však celkom páčilo a to hlavne vďaka dobre vystihnutej a podanej prašnej atmosfére zaspatého pohraničného mestečka, hudbe Ennioa Morriconeho a Clintovi Eastwoodovi. Toho síce ako herca (a ani režiséra, ale to sem nepatrí) príliš nemusím, ale tu je OK a spoľahlivo ťahá film od začiatku po koniec. Dvojka ma bavila viac. (07.08.2005)

Pod vlivem Kurosawova Ochránce a Goldoniho Sluhy dvou pánů natočil Leone za pár peněz, s televizním hercem a ve španělských lokacích western zcela nového typu. Moc se v něm nekecá, zato hodně střílí. Dlouhé tiché scény s časem našponovaným k prasknutí sestávají z napínavé hry v detailu a velké hloubce snímaných pohledů (ale taky nečekaných podhledů zabírajících namísto tváří ostruhy kovbojských bot). Prolongovaný klid před bouří končí náhlými přestřelkami nebo je nabouráno neotřelým soundtrackem, který namísto klasického orchestru využívá elektrickou kytaru nebo práskání bičem. Hudba navíc kromě nastolování atmosféry a prodlužování napětí také pomáhá vyprávět příběh. Hrdina, bezejmenný gringo v odrbaném ponču, má daleko ke šlechetnému americkému kovboji hájícímu zájmy civilizované společnosti. Chce jen ze vztahů panujících ve městě, kde má zjevně napilno jen hrobník, vytěžit nějaké dolary. Počet mrtvých jde během největšího (a paradoxně nejméně krvavého) masakru filmu do desítek. Scény sadistického násilí jsou zároveň neopodstatněně (a proto i nepříjemně) dlouhé a krev připomíná rajský protlak. Ustavující spaghetti western by potřeboval nějaké přísady přidat (nepůvodní příběh) a z jiných ubrat (mučení), ale i takhle je nadmíru zábavný a neuvěřitelně stylový. Pokud jsem někdy snil o tom, že bych byl kovbojem, šlo o kovboje od Leoneho. 80% Zajímavé komentáře: Rob Roy, choze, anais (04.05.2005)

„Mrtví můžou být někdy užiteční. Už mi párkrát pomohli z problémů. Zaprvé, jsou zticha. Zadruhé, když to umíš, tak vypadají jako živí. A zatřetí, když na ně vystřelíš, nemusíš se bát, protože už jsou stejně mrtví. Rozumíš?“ Eastwood (resp. Joe, Monco či Blonďák, vyberte si postavu dle libosti) a jeho duchaplné rozumy mě asi nikdy nepřestanou bavit. A to se tu teprve rozjížděl. Ostatně jako samotný režisér Leone. Jde poznat, že jde o úvod do trilogie, a přestože označení „generálka“ tenhle snímek trošku dehonestuje (protože nastavenou kvalitu by mu mohl leckterý film závidět), dost se k němu hodí, ostatně to, s čím přišel tenhle díl, pak bylo v dalších 2 dovedeno takřka k dokonalosti. Hlavní postava baví tím, jak nádherně profituje ze situace a přebíhání z jedné strany na druhou, ovšem nebojí se i pořádně přitvrdit, když se musí postavit Ramónovi (už v tomto díle výborný Volonte). Jinak, skládat poklonu perfektní zvukové a hudební stránce je skoro povinnost, a přestože jde o nejslabší díl z celé trilogie, s přehledem je to na solidní 4*. (12.10.2018)

Uživ. Renton tento komentář napsal "za mě". Byť nejsem nějakým extra příznivcem žánru western, dal jsem si také tu "námahu", doplnil si filmové vzdělání a šel do této Leoneo trilogie. A výsledek? Stále NEOCHVĚJNĚ (v mé osobní Leoneo TOPCE) vede ONCE UPON A TIME IN THE WEST a hrdě třást pravicí si může s ONCE UPON A TIME IN AMERICA. Potom "dlouho nic"... The Good, the Bad and the Ugly a za těmito 3 snímky "povlávají" Pro pár dolarů navíc a s odstupem Pro hrst dolarů. POZOR, aby nedošlo k mýlce, co by za tyto "povlávající snímky" dalo 80% všech režisérů. Přesto Once upon a time in the west je pouze jeden (resp. dva - America). Uživ. DaViD´82 píše, že Leone se zde teprve "rozehříval". Já souhlasím a dodávám, že i mistr Ennio Morricone. p.s. jestli se dá napsat o nějakém režisérovi, že to byl MISTR KONCU, potom to byl jednoznačně Leone. Nejinak je tomu i zde a právě samotný konec to u mě vytáhl na konečných 80% (09.06.2011)