Šílený Max

Námět k nezaplacení, ale rozbředlý scénář, dramaturgie a vedení herců skoro jak od Uwe Bolla. Ten film vznikl jenom kvůli pár automobilovým honičkám, ale Millerovi za něj nikdy nepřestanu být vděčný, protože bez jeho úspěchu by nikdy v budoucnu nemohla vzniknout zázračná genialita jménem Zběsilá cesta... 45% (13.02.2018)

Ok, chápu, australská kaskadérská škola se vyblbla do sytosti a Miller ji celkem slušně nasnímal. Ale možná by nebylo na škodu přibalit i něco jako příběh, protože sledovat hodinu "ničeho", která se těsně před koncem prostřednictvím velestupidní naháněčky v lese přepne do revenge thrilleru, je asi stejně zábavný jako nechat si trhat nehty bez anestetika. Echt, když fikčnímu světu tu blízkou budoucnost nežerete ani omylem, protože jde vlastně o americkej jih (se 70's hadrama!) s nabušenějšíma fízl kárama. (03.10.2013)

Šílený Mel! Tedy, Šílený Max, který definitivně zešílí, když mu sáhnou na rodinu. Ve své době silně kontroverzní film vzbuzoval nevoli a silné emoce zobrazovaným násilím. Dnes je samozřejmě vše jinak, my všichni žijeme v šílené době, tudíž tenhle film asi zaskočí málokoho. A přesto jsem si po dlouhých letech uvědomil, že je pořád napínavý, že bouračky a karamboly mají ty nefalšované grády bez jakékoliv pomoci pixelů, že smrt pod koly tiráku vypadá opravdově, že lesní naháněčka je mrazivá, že bezvýchodnost a hořkost z filmu přímo sálají. A byť druhou část považuji za nejpovedenější z celé trilogie, tak tenhle snímek ji nastartoval. A samozřejmě zrodil množství rozličných plagiátů. A taky díky němu došlo i na čtvrtý film. Hodnocení ponechávám. (02.11.2021)

Je mi líto, ale pozice Šíleného Maxe v historii australské kinematografie mě ani o jediný stupeň neuhnula z kurzu nastoleného prvním záběrem na hlavního záporáka a jeho bandu, která má představovat ultimativní zlo ekvivalentní čtyřem vyšinutým smažkám v čele s tím blonďákem v Carpenterově Okrsku 13 (1976). Psychopatičtí motorkáři totiž víc než co jiného vypadají a chovají se jako teplí šerifovi pomocníci ve Vůni Cibule (1975). Nemá smysl tu řešit nějaké herectví, ve filmu jde hlavně o honičky a bouračky, a až v poslední čtvrthodině dojde na Maxovu pomstu. Té předchází záběr na Gibsona opřeného o futra nemocničního pokoje, s vyvrácenou hlavou a nepřítomným pohledem - toť vše k přerodu policajta s obavami, aby se nestal takovým "jako oni". Uznávám, že první scéna se zapalovačem, stejně jako první scéna v nemocnici, jsou působivé a nepříjemné, ale do očí bijící celková lacinost snímku, ve spojení s extrémně chabým scénářem respektive jeho režijní realizací, které nesahají legendárním revenge movies jako Přání Smrti (1974) ani po kolena, zabíjejí celého Mad Maxe tak dokonale jako Pokémon, Beyblade, DigiMon a spol. dětské mozkové buňky. Nedočkáte se tu ani vysvětlení, v jakém světě se vše odehrává - všechno vypadá celkem normálně, třeba nemocnice dokonale současně, jen je všude podezřele málo lidí, po silnicích jezdí krom policajtů a magorů asi dvě auta "civilů" a jedna cisterna, a toť vše. Čili varování pro ty, kdo se těší na postapo, které se stalo vzorem třeba i pro design zbrojí ve Falloutu a stovkách dalších děl - BORCE S BROKOVNICEMI A OŠTĚPY NAVLEČENÉ V KOŽENÝCH BUNDÁCH A KYRYSECH S OSTNATÝMI NÁRAMENÍKY UVIDÍTE AŽ VE DVOJCE:) Z toho vyplývá, že první příběh "Mad" Maxe Rockatanskyho je dobrý jen jako ukázka, co že se to vlastně hlavnímu hrdinovi přihodilo, než se z něj stal Road Warrior, který se pustil do křížku s pozdějším Bennettem z Komanda;) Odmítám se kdykoliv podívat ještě byť jen na kousek z tohohle těžce nepodařeného filmu, a odmítám i jeho kultovní status. Z dnešního pohledu jen upřímně doufám, že se George Miller od svých nezralých 34 let za těch v mezidobí uplynulých dalších 35 něčemu naučil, a nepromrhá účast Toma Hardyho na novém Šíleném Maxovi. Jelikož ale filmografii pana Millera "zdobí" po prvních dvou Maxech kromě výborných Čarodějek Z Eastwicku a zřejmě slušného dramatu Lék Pro Lorenza (neviděl jsem) jenom Happy Feet a Prasátko Babe, docela se výsledku obávám. Snad bude mít schopného aspoň druhého režiséra, a bude se krom Charlize Theronové s holou hlavou na co dívat:) Pro prvního Mad Maxe mám ale schovaných slabých 50%. (20.09.2014)

Já vím, je to počátek velkého kultu. Jenže dnes Maxíka jedničku ocení spíš nostalgičtí strécové - mladé generaci nic nedá, poněvadž byl mnohonásobně překonán a ani se nemůže zapsat do análů tím, že byl první. Ani ten antikrist Mel Gibson neměl v té době nějak extra charisma. Začátky bývají holt těžké (a řádně krvavé a plné bouraček) (08.08.2011)