Poslední hranice

Film sa ťažko dá hodnotiť z pohľadu zobrazovania reality. Dejiny píšu víťazi a filmy sa točia tak, aby boli povoľné režimu, zo svojej strany robili hrdinov a z druhej netvorov. Platí to na americkej i ruskej strane. Takže vyhnem sa komentovaniu verného zobrazenia, dovolím si to hodnotiť len na základe videného diela. Z tohto filmu som si zobral starú pravdu, že vojna láske nepraje a ani životu. V podstate som uvítal že sa Rusi pustili do vojnového príbehu s romantickou linkou, nakoľko tie strieľačky zo zákopov a tankov neboli pre mňa vôbec pútavé. Celkovo mi to nedalo hlbšiu pointu, ako len ukázať, že „za ródinu“ padlo na sovietskej strane skoro 11 miliónov vojakov a toto bola len časť z nich. Záver priniesol až prílišný pátos. P.S. Ljubov Konstantinova sa dosť podobá na mladú Carey Mulligan, je dokonca jej krajšou verziou. (04.03.2021)

Tahle postsovětská propagandistická velesračka snad ani nejde hodnotit, to bych musel psát hodnocení i reklamám na prací prášek. Jde o oslavnou ódu na dobrého ruského člověka, vždy čestného, dobře naladěného, ochotného se obětovat. Skoro by si člověk myslel, že ta válka je, až na nějaký ten boj, legrace. Se zobrazením skutečné války má jen málo společného, zde jsou jen dokonalí ruští vojáci a zavilí fašisté. Nic mezi. Toto není film, toto je produkt k posilování nacionálního ducha v současném Rusku. Ironií je, že ačkoliv mají Rusové stále plné pusy boje s fašismem, je jejich současný režim již nepokrytě fašistický. Kladu si otázku, kam ruská kinematografie upadla, když se i za toho socialismu v Sovětském svazu točily o mnoho tříd lepší a vnitřně pravdivejsi filmy než tento odpad. Zdejší hodnocení jen dokazuje, kolik se na csfd rojí naivních pitomců a podlých rusofilních filcek. Hnus. (14.08.2021)

*Věnováno podolskym kadetům a všem vojínům a velitelům Rudé armády, kteří bránili Moskvu na lljinské linii v říjnu 1941. Měli rozkaz zadržet protivníka 5 dní, vydrželi 12. V průběhu bojů padlo ze 3500 kadetů více než 2500. Většině z nich nebylo ani 20 let. Tím, že nepropustili německá vojska k Moskvě, změnili běh války. Nikdy nezapomeneme.*   Filmových válečných poct stále ještě není dost. A svým způsobem je to dobře, neboť na hrdinské činy našich předkům se, snad i politicky úmyslně, zapomíná a nová generace se chová, jakoby se nic takového nikdy nestalo. Byli mladí a šli do války. Šli zabránit postupu nacistického německého vojska do útrob území Sovětského svazu. A spousta z nich tam bohužel položilo svůj život. Film však není žádnou věrohodnou sondou do historie. Jedná se čistě o popcornovou válečnou zábavu, ve které nechybí modernost, dechberoucí válečné scény, uhrančivá psychologie postav s emočními motivy, mírný humor a samozřejmě romance, ve které klasicky panuje rivalita dvou chlapců ohledně jedné dívky. Příznačné je, a týká se to hlavně romance, že se v tom násilně netlačí na pilu. Takovéto dějové etudy působí jen jako skromný doplněk, aby byl příběh plnohodnotnější. Nechybí ani moralizování nad válečnými činy, což už ani v ruské válečné kinematografii není nic neobvyklého. Největší zajímavostí však je, že po celou dobu není zmíněn krutý stalinismus. Stalinovy příkazy a kruté tresty za nesplnění úkolu zabránit postupu německého vojska za každou cenu jakoby neexistovaly. Ani oslovování soudruhu či soudružko tu nezní, jak by se na svou dobu dalo očekávat. Lze pochopit, že se Rusové s jistou ješitností vypořádávají se svou minulostí, ale tohle by tu chybět prostě nemělo. Kdo bude hlavně skřípat zuby jsou znalci techniky a zbraní. Tohle je nereálné, tohle by se nikdy takto nemohl stát, atd. atd. Je to ale jen film. Velkolepý zábavný válečný snímek, s naprosto vymyšleným příběhem, o určité době určený ke vzpomínce dané události s cílem vzdát holt padlým a všem, kteří přežili. Závěrečná scéna tak působí sama o sobě. Mohla být o něco emočnější, ale taky dobrý. Snímek rozhodně má svůj potenciál a dá se beze studu tvrdit, že v mnohém předčil i mnohé americké. (30.08.2021)

Ruské a americké druhoválečné filmy jsou si v mnohém podobné, ale Rusové mají nad Američany tři nepřekonatelné výhody. Za prvé mají nekonečnou zásobu krásných žen, za druhé jim to sebevražedné hrdinství člověk rád uvěří a za třetí se nebojí vyvážit patetické scény pořádnou dávkou hořkosti. Podolskije kursanty kombinují syrová jatka a pomalé romantické scény. Kupodivu se to spolu netluče. Především proto, že život nebyl ke kadetům nijak vlídný. Při snaze ucpat díru ve frontě a zastavit postup německé 5. pěší divize jich drtivá většina padla. Scénář je k hrdinům podobně nemilosrdný a protože rozpočet je tradičně velkorysý a neomezuje ho strašák Hollywoodu jménem PG-13, má film občas téměř syrovou atmosféru. (25.07.2021)

Solidní ruský válečný velkofilm. Film má zajímavý příběh o mladých kadetech z Podolsk, kteří jsou vysláni bránit linii za Moskvou, aby zadrželi němce, kteří jsou v přesile. Prvních 40 minut je takový klasický úvod, seznámení s postavami, trochu romantiky, kamarádství, zrada a jakmile se vejde na bojiště, tak se z něj prakticky nejde pryč. Akce je poměrně dost, ikdyž většinou končí velmi rychle, ale naštěstí brzy opět začne. Líbilo se mi bombardování, to je poměrně epické, občas si Rusové vypomůžou cool slow motionem, ale jinak je kamera poutavá a vizuál na vysoké úrovni. Našlo se zde i pár ikonických záběrů, které utkví v paměti. Jediné, co tomu trochu schází je gore, syrovost a taková ta špína, která byla v Eight Hundred či Hacksaw Ridge, ale to se od Rusů asi nedočkáme. Rusům ty válečné filmy jdou a tohle je jeden z nej za poslední dobu od nich. 8/10. (04.03.2021)