Režie:
Václav VorlíčekKamera:
Emil SirotekHudba:
Luboš FišerHrají:
Jana Nagyová Pulm, Vladimír Menšík, Stella Zázvorková, Vladimír Dlouhý, Jiří Lábus, Dáda Patrasová, Vlastimil Brodský, Jana Brejchová, Jiří Sovák (více)VOD (1)
Epizody(13)
-
Jak pan Majer našel zvoneček (E01)
-
Rumburakova pomsta (E02)
-
Petr a princezna (E03)
-
Jezevčík Karel Majer (E04)
-
Arabela na útěku (E05)
-
Petrovo zmizení (E06)
-
Pohádky jdou do sběru (E07)
-
Jeníček a Mařenka (E08)
-
Civilizace si žádá své (E09)
-
Rumburakova velká šance (E10)
-
Příliš mnoho generálů (E11)
-
Hrdlička zasahuje (E12)
-
Zvonečkem to začalo, zvonečkem to končí (E13)
Obsahy(1)
Někdy stačí zazvonit zvonečkem a pohádky je konec. Jenže někdy je to právě naopak... V říši lidí se setkáváme s rodinou Majerových, kde se pan Majer živí jako vypravěč pohádek na dobrou noc. Jednoho dne najde pan Majer kouzelný zvoneček, který jeho rodinu spojí s Říší pohádek, kde vládne hodný král Hyacint se dvěma dcerami - Arabelou a Xénií. Je zde i zlý kouzelník II. kategorie Rumburak, který chce celou Říši pohádek získat jen a jen pro sebe, a hodlá pro to udělat vše. Ale nebyl by to správný pohádkový seriál, aby vše dobře nedopadlo. (Česká televize)
(více)Recenze (487)
Ve svém prvním seriálu potvrdil Václav Vorlíček, že mu patří první místo v naší kinematografii na poli zábavy pro všechny věkové kategorie. Jak vzpomínám tak vzpomínám, myslím že Arabela je vlastně jediná opravdová pohádka na pokračování. A fakt nevím, co by se jí dalo vytknout :-) Pokračování už bylo slabší. ()
Za hlubokého totáče byla Arabela světlým ostrůvkem televizní zábavy v moři plném šedi a politicky angažovaných pořadů. Navíc to byla náramná zábava, při které se penězi nešetřilo a na výsledku je to vidět. Skvělý příběh s báječnými herci. Lze vůbec něco vytknout? ()
Jeden z těch lepších českých seriálů. Sice je takový hodně dětský a má spoustu chyb, ale všichni malí (i velcí) se dobře baví. ()
Na můj vkus se tam málo vyskytoval Fantomas (František Peterka:))), ale i tak jde o nedostižné dílo, neboť v něm pan Vorlíček výborně propojil svět pohádek a svět reálný. Tvrzení o nedostižnosti jen potvrzuje naprosto zbytečná "druhá série", ve které je sice více Fantomase, ale zas je tam na pytel všechno ostatní:) ()
Duo Macourek+Vorlíček opravdu "naplnilo" naši kinematografii nápady k nezaplacení. Geniálními a přitom jednoduchými. Nezapomenutelné je vše od pana Majera (jezevčíka, jinak též skvělý Vladimír Menšík :-), přes "továrnu pozpátku" až po sousoší Muž, slinící si prrrst a jeho přřřátelé :))) Ve své době mě ještě hodně bavil a naplňoval naprosto nepohádkový závěr, dávající ohromný smysl celému uběhnuvšímu pohádkovému ději. ()
Jestli, jsem jako dítě ujížděl na nějaký seriál tak to byla Arabela. Chtěl jsem mít kouzelný prsten, stejně tak současně jsem chtěl být fantomas a mít za ženu krásnou princeznu Arabelu . Za komunistů nebyl moc důvod, proč koukat na obrazovku, ale Arabela navždy zůstane v mém dětském světě, jako zářivá perla mezi uhlím v karvinských dolech. ()
Vorlíčkova klasika, která asi nikdy nezestárne. ()
Težko kdy překonatelný pohadkový seriál, jenž nabízí přehlídku těch nejlepších hercu sve doby a naprosto dokonalý scénář , škoda jen zbytečného pokračovaní ..... ()
Já ten prsten chci aneb "Pán Prstenů" po česku.. Vrcholná záležitost v tvorbě V&M a nejlepší pohádkový seriál s "all star" obsazením. Zde není co vytknout (kromě druhé řady). Autoři a tvůrci, děkuji! ()
Naprostý vrchol (co se týče do absurdna dovedené kvantity) macourkovské fantazie, která popravdě řečeno občas sjíždí až k těm nižším patrům lidové zábavy. Ale na druhou stranu v dobách, kdy jsem seriál sledoval poprvé, tak jsem ho jako malé dítě doslova hltal a příliš jsem nad jeho podbízivostí nepřemýšlel. A pak ta nevypsatelná spousta skvělých českých herců, z nichž chci vyzvednout alespoň Vlastimila Brodského v jedné z jeho nejvlastnějších filmových rolí. ()
Skvělá macourkovská crazy komedie na pokračování s neuvěřitelně atraktivním obsazením a Jiřím Lábusem v jeho životní roli. ()
Další z vrcholu tvorby Macourek - Vorlíček bez nichž by česká kinematografie přišla o nemalý počet klasik. Arabala to je doslova koncert všech špičkových českých herců. Pane Vorlíčku, pane Macourku nezbývá než poděkovat...... ()
Proboha, co na tomto klopotně upoceném seriálu pro ty naše socialistické dětičky vidí všichni ti velkorysí pětihvězdičkovití hodnotitelé? Že se nic lepšího touto formou a obsahem v téhle zemi neurodilo? A pokračování - to byl už toporný hnus... Ano, toto dílko vychovávalo všechny ty dnešní Koljaře a Pelíškáře. Spousta z nich nestačila dorůst. Stačí se jen mrknout na to množství hrubek v pochlebleptných komentářích. Smutné. Velice smutné a asi typicky české. Škoda slov... ()
Arabela začíná letem do Říše pohádek... ()
V ARABELE Macourek s Vorlíčkem dokonale propojili a zúročili dvě hlavní linie svojí dosavadní tvorby - pohádky a sci-fi crazy komedie/parodie - a jako obvykle se mohli opřít o luxusní obsazení v čele s Menšíkem, Brodským, Sovákem a Lábusem. Příběh o skutečném světě ovlivňujícím paralelní svět fikce připomíná jinou klasiku mého dětství, NEKONEČNÝ PŘÍBĚH, který ale poprvé knižně vyšel ve stejném roce, kdy byla natočena ARABELA. Zajímavý námět, sympatické postavy, napínavý a zamotaný děj, typické macourkovsko-vorlíčkovské motivy, gagy, dialogy a hlášky ("NEPOSLOUCHEJTE HO, JE TO BLÁZEN." - "A CO JSTE VY? - "ČARODĚJ.") , gejzír nápadů a famózní znělka. A fešné princezny. Zřetelně si pamatuju, jak jsem jako děcko hluboce prožíval všechny intriky Rumburaka, jakož i dvou malých sígrů, co se na chvíli zmocnili kouzelného prstenu, nebo když kouzelné artefakty měnily majitele (nebo byly zničeny). S odstupem času mě nejvíc dostal do kolen Menšíkem nadabovaný jezevčík. ()
Další ze skvostných seriálů mého dětství, kdy jsem netrpělivě čekala na každou neděli, kdy ho dávali v ranním vysílání pro děti - viditelně mě do dnešních dní zájem o svět fantazie neopustil :-) ()
Utržené sluchátko jsem mít nechtěl, po džinovi z láhve jsem také nikdy netoužil, ale ten kouzelný prsten... to byl sen mého dětství. Přestože Arabela léty ze svého kouzla něco ztratila, zůstává pro mě jednou z nejkrásnějších pohádek. Mimochodem, také vám přišly ty díly tak strašně krátké? ()
Klasika ktorú budú žrať aj deti mojich detí (a to nemam deti). ()
I kdybych "Arabelu" viděl stokrát, klidně se podívám po stoprvé. Zážitek sice není tak intenzivní jako prve, ale Vladimír Menšík, Jiří Lábus a František Filipovský mne pokaždé dokáží uzemnit. Nestárnoucí televizní trvalka, která dokáže stále potěšit malé i velké diváky a narozdíl od svého pokračování působí stále svěže, vtipně a mile pohádkově. 85%. ()
Pohádky se musejí odehrávat neustále znova (tedy vždy) a to tak, jak jsou v tomto světě vyprávěny. Na tomto mythologickém podkladě je skvěle vybudována základní zápletka (v obou „říších“), dojem podpořen všemi klady macourkovské komiky a výstavby, přičemž jejich nedostatky se zde rozpouštějí (což se žel nedaří v Létajícím Čestmírovi či v macourkovských velkofilmech). Nad to všichni ti miláčkové národa přistoupili k tomuto dílu opravdu chvályhodně, což nebývá pravidlem (rovněž Zázvorková v pohodě; nicméně mezi těmi, jimž lze sotva vůbec něco vytknout, jsou především obě děti). V první půli seriálu jednomu ani nepřijde, že se vše vlastně odehrává na klasických záměnách postav (změna podoby), přechodech mezi světy, primitivní stigmatizaci těch, kdo jsou konfrontováni se „zázračnem“, jako bláznů určených k hospitalizaci, a na zvratech v držbě kouzelných prstenů, jejichž momentální držitel je pánem veškeré situace. Teprve v dalších fázích začíná převládat dojem komična (resp. citovna) za každou cenu, nejedna epizoda vyznívá samoúčelně. Postavy jsou často hnedle hotovy se situací, např. v nejlepší pohodě záhy poté, co se ocitly v propasti úplného zoufalství. Zvláště některé scény jsou v tomto ohledu hodně odfláknuty (třeba už Arabelin útěk z Rumburakova hradu). (Hoffmanovi – Polákovi Návštěvníci takto vyznívají, i přes nepřetržitou řadu dílčích wtf v jednání postav, mnohem věrohodněji.) Ošemetné je celkové pojetí ženských postav: Mařenka si neusále chce hrát na manžele, snoubence apod., čímž Honzík ostentativně opovrhuje (safari), v čemž se zcela shoduje s původním Petrovým postojem k této otázce (technicky založený). Arabela sice ženichy nehoní, ale výslovně tématizuje jakousi pravou lásku a zabouchne se do prvního chasníka, kterého potká. Xéniina špatná povaha je exponována právě na tom, že se chce vdát zištně (a naopak její manžel je pojat jako pravý milovník – ovšem k Růžence). Tento obraz korunuje slečna Millerová, která nemyslí na nic jiného než na vdavky. Takže krom ctihodných matek (královna a paní Majerová) je jedinou ženskou postavou, kterou neurčuje její vztah ke vdavkám, Rumburakova pomocnice – čarodějnice. Máme tu tedy všehovšudy tři klasické základní archetypy ženy (milenka, matka, čarodějka), přičemž typ „milenka“ je široce rozprostřen na spojovací linii „nezadaná vyhlížející ženicha“, což je trochu trapné. Dále stojí za povšimnutí společenský a civilizační obraz: Poměry v našem světě vyznívají docela důvěrně socialisticky, nicméně jsou jednak přeplněny buržoazními přežitky, jednak jsou v každém detailu řešeny jako nějaká fiktivní země (zda to byl záměr tvůrců, požadavek cenzorů, nebo spíš ohled na koprodukční záp. Němce, je vedlejší; jedinou nedůsledností jsou pražské espézetky). Je ovšem kladen důraz na vědecký materialismus (a to zvl. i v postavě Petra), který zde sice v posledku jakoby prohrává, ale to je přece možné jen v pohádce, jak ví každý divák. Jak ale vyhodnotit novinové titulky? Titulní stranu Expresu s nápisem „Žijeme v pohádce???“, pod nímž lze vidět článek „Plnění hospodářského plánu“ a něco „…v senoseči“, Husákův cenzor dost podcenil. V dalším vydání vidíme snímek diverzanta Rumburaka s titulkem „Upozornění veřejnosti“. Obecnější dosah má samozřejmě Xéniino přeměňování říše pohádek dle říše lidí, čímž se původní perverze mythických konceptů dostává na novou úroveň: totální rozvrat mythického podkladu smysluplného jsoucna. Řád je přeměněn v neřád (fascinace odpadky). Každý z naznačených postupných procesů je ovšem provázen výroky na výsost aktualizačními: Nejprve král Hyacint, když přemlouvá milovanou dceru, aby se provdala za samozvaného zachránce, černokněžníka Rumburaka: „Arabelo, ty přece víš, jak mi záleží na tom, aby byl v naší říši klid a pořádek.“, jejž později vhodně „zdola“ doplňuje Petr (snoubenec téže Arabely) jako pomahač Xéniina devastačního režimu: „Pane, kdybych nemusel, tak to dělat nebudu“ (naštvaně v odpověď na výtku Vodníkovu; proč „musí“, víme: za kolaboraci má být volný pro svůj soukromý život). Nemělo by být přehlédnuto, že zatímco mythologická perverse je osnována temnými mocnostmi, devastaci provádí faktická dědička říše. Hvězdičku ubírám za výše naznačené sice dílčí, leč masivní nedostatky. Jinak výborný. "Továrnu, kde se takhle vaří, bych nechal vyhodit do povětří." () (méně) (více)