Hlava Medúzy
Hlava Medúzy
Režie:
Filip RenčScénář:
Petr HudskýKamera:
Petr HojdaHudba:
Patrick Neil DoyleHrají:
Jitka Čvančarová, Jiří Dvořák, Michal Isteník, Petra Bučková, Jana Švandová, Jan Vlasák, Karel Heřmánek ml., Terezie Holá, Igor Bareš, Lukáš Boček, Mikuláš Čížek, Tomáš Dučaj, Rastislav Gajdoš (více)Obsahy(1)
Sebevražda nebo vražda? Sehraný tým brněnské kriminálky v čele s šéfkou Karin (J. Čvančarová) a její pravou rukou kriminalistou Davidem (J. Dvořák) musí odhalit vraha mladého nadějného malíře, který zemřel za podezřelých okolností. Jeho smrt navíc pravděpodobně souvisí i s krádeží vzácného obrazu P. P. Rubense z Moravské galerie v Brně. V průběhu vyšetřování, do kterého se zapojí i další zkušení detektivové (M. Isteník a P. Bučková), však dojde k další vraždě. Případ zasáhne i do osobního života Karin, jejíž harmonický rodinný život dostane krutý šrám. (Česká televize)
(více)Recenze (140)
Genocida český kriminálky. Čtou ty herci vůbec scénář a nebo prostě je jen otázka "kolik za to" ? Pak hodí na diváka tuhle absurdní směšnost a je jim všechno jedno. Je mě z toho už opravdu smutno. ()
Nerad hodnotím a komentuju seriály po prvním díle, ale tohle byl neskutečnej průser. Policajti tady tasí atrapy policejních odznaků jak z nějaké deskové hry a řeší případ, kterej na konci chce přijít s takovým šokem, že jde úplně proti logice. Je mi líto herců, sešla se jich tu totiž pěkná várka a je radost na ně koukat. Ale všechno ostatní je čiré filmařské zlo. Zajímalo by mě, jestli podobné sračky točí i v Polsku nebo zdali k nám chodí jenom ty dobré seriály... ()
Vraždy podle Renče ()
Další z průměrných detektivek, které se vyrábějí jako na běžícím pásu. Dříve bylo dobrým zvykem, že na scénáři pracovalo víc lidí. Někdo dodal námět, ten se rozpracoval a někdo jiný třeba napsal dialogy. Právě na dialozích Hlava Medúzy troskotá. Označení Smrťák pro pro policejního patologa může být vtipné, pokud ho ovšem vzápětí nepoužijete jako oslovení. Policajtům nevěřím, že jsou to policajti, galeristům, že jsou to galeristé, jenom tomu Brnu věřím, že je to Brno. Poslední dobou se mi zdá, že filmový tvůrci počítají s méně inteligentními diváky, kterým musí všechno naservírovat pěkně polopatě, aby to i přiblbý divák pochopil ... ()
Velmi nepřirozené ()
Scénář je přinejmenším nepříliš inteligentní, režie nudná. Jenže herecké obsazení je skvělé. Jirka Dvořák má dostatek prostoru, aby ostatní kolegy herecky převálcoval. Jen krůček za ním se drží okouzlující galerista Goldflam. Vidět zase po dlouhé době Dvořáka s Barešem v Brně, byť ne na prknech, která znamenají svět, ve mně vyvolává tolik blažených vzpomínek na nejedno úžasné představení, že musím zcela neobjektivně hvězdičku přihodit. ()
ČT mi letos už radost udělat stihla, čili prskat dlouze nebudu... kravina točená snad mobilem? ()
Dialogy jsou celkem prázdné a zápletka průhledná. Netradiční je hudba od skotského skladatele. Je třeba ocenit, že natáčecí tým fungoval do poslední chvíle před Čínským morem a jako první pokračovali po uvolnění. Vynikající pohyblivá kamera dramatizuje i banální scény. V tomto díle se moc vyšetřovatelského dílu neukázalo. ()
Nechme tomu šanci, hodnotit podle prvního dílu je vždy dost ošemetné... Nebylo to nic světoborného, ale viděla jsem už i horší. Spíš tak, zapomenutelné... ()
Chaotický scénář během 60 minut zvládne návštěvu domu s lucernou, neskutečnou bitku na toaletě benzínky (kterou mimochodem nikdo neřeší), krádež nějakého obrazu a závěrečné deus ex machina v podobě šéfky nosící za každé situace čepici. ()
Takže, historik umění se pozná podle toho, že má na stole štos Pichoanových dějin umění... Fajn. Podle téže logiky by měl mít spisovatel na stole slabikář a písanku, akademický malíř nejspíše omalovánky. ()
Tedy ten poslední zvrat byl hodně nepovedený (proč by měl milionář potřebu chodit za bráchou?), ale jinak docela slušný díl, který je ze všeho nejvíc asi propagací Moravské galerie (protože reálů z Brna je tam žel hodně pomálu). Jiří Strach by tomu asi dal mysterioznější háv, a ne že by se mi tu nelíbil, ale jinak slušná zápletka i herci (až teda na herečku Bučkovou, netrpí ona anorexií?) a jsem rád, že jsem po čase viděl hrát paní Švandovou a pana Vlasáka. A líbí se mi, že na rozdíl od Labyrintu jsou jednotlivé příběhy uzavřené, ne že si pět týdnů budu muset pamatovat, kdo se náhodně mihnul v jednom krátkém záběru v prvním dílu v sedmé minutě. ()
"Tak co, Smrťáku?" ()
"Viktore, kurva, zacákáš mi ruletu !!" ;) ()
Zajímavý scénář, líbí se mi tam i druhá dějová linka zabývající se bratrem v podání Karla Heřmánka ml., příjemné obsazení až na Isteníka - nepříjemný hlasově, (při vší úctě on mutuje? správně posazený hlas je pro herce zcela zásadní) vzhledově i herecky a svým kolegům těžce nestačí... Zatím 3* ()
Co o to, jestli herci přijmou placenou práci, ale to si nikdo z vedení nepřečte scénář než vypíše šek na financování celé produkce? Snad scénář je základ, tohle už sepsané na papíře muselo vypadat jako blbost kterou je lepší nenatočit. ()
...... ()
Při sledování pilotu Hlavy medúzy jsem si uvědomil, že Filip Renč má úplně stejný režijní rukopis jako Tomáš Magnusek. Snaží se budovat atmosféru a emoce prakticky neutuchající hudbou. Podobně jako Tomáš Magnusek u Kluků z hor. ()
Případ dával smysl podle mého příliš brzy, takže scenárista začal vymýšlet, jak jej nastavit. Stalo se tedy to, že dlouho bylo jeho řešení celkem uvěřitelné, byť jednoduché. Ale posléze autoři veškeré předchozí snažení totálně zazdili. Pachatelé se chovali přirozeně, aby nakonec zcela zblbli. A to opomíjím zbytečnou linku s rodinným psychopatem, který se doufám už nadále vyskytovat nebude. Jinak je obsazení docela slušné, včetně vedlejších rolí, nicméně Jitka Čvančarová není úplně typ policejní šéfky. Plusy přičítám za Goldflama a Bareše. ()
No teeda, ono to už vypadá, že snad mám něco proti Renčovi osobně, ale opravdu to tak není. Pan Renč jenom točí strašné sračky. Proč režisér a kameraman švenkují, v tomto případě naprosto bezdůvodně s kamerou jak smyslů zbavení? Proč kamera naráží hercům až do obličeje? Proč polovina záběrů je z podhledu? Koho napadlo obsadit do hlavní role Jitku Čvančarovou a ještě jí dát čepici a naučit jí drsné zvolání Policie? Komu přišlo super tam dávat tu muziku s těma saxofónama? Proč Arnošt Goldflam hraje svou roli jak ze sitcomu? Proč mladý Heřmánek vždy hraje stejného psychopata? A proč sakra Michal Isteník mluví tím podivným úchylným hlasem? Proč to zase vypadá jako by to napsala Halina Pawlowská křížená s Tomášem Magnuskem? Samé otázky... Na něž odpověď již nenaleznu, neboť nemám na Renčovi věci už opravdu nervy.. 0% ----------------- No a v návaznosti na debatu (např. na facebookovém profilu Kamila Fily) kolem tohoto seriálu, kterou si Renč a spol. opravdu nezaslouží, musím podotknout podstatnou věc - ČT je prostě konzervativní a snaží se nikoho neurazit. Zrádci a další Taušoviny budiž vyjímkou potvrzující pravidlo. No a u Renče se to vymklo kontrole až přílišnou jednoduchostí a trapností v duchu 90. let a tehdejší exploatačního stylu. Fila argumentoval podceňováním diváctva, které je většinou nad 45 let a nad 60 let u těchto seriálů. Dostal za to sprda. Nicméně toto tvrdím už dlouho, a je to opravdu tak. Žádný ageismus v tom není ani za nic, to je prostě konstatování. A jak tyto průměrnosti vlastně vznikly a jejich historie sahá k začátku 90. let. Komunisté lidi nedokázali vzdělávat a ještě jim to zakazovali a topili v šedivém normalizačním průměru, a v televizi je krmili přívětivými seriály typu Nemocnice, Chalupáři, apod., jejichž etos se táhne dodnes. V 90. letech se společnost nestihla ani rozkoukat, najít si to své, nebo spíše ani nemohla, neboť neměla rozlišovací schopnosti a těžko si hledala cestu ke kvalitním dílům. Ke všemu přispěl nástup komerčních televizích, a odvážně bych to personifikoval do osoby Vladimíra Železného, ten se totiž na počátku přihlásil do výběrového řízení s kulturně hodnotným programem na úrovni ČT2 a pak všechny přechytračil a většinu národa zbláznil do programu, který obsahoval obskurní telenovely, kriminálky a bulvár. A to nám tak nějak zůstalo, později se to přiživilo našimi vlastními telenovelami a divácký vkus se posunul do propasti. A ČT v 90. letech na to nedokázala reagovat a naopak ještě na přelomu století začala připomínat seriály typu 30 případů majora Zemana a dodnes se topí v průměrnosti, protože mají strach ze svých koncesionářů. Nové vedení Petra Dvořáka, které formálně nastolilo nějaký systém kreativních skupin, Filmového centra, spuštění programu ČT ART apod. sice občas prosadí něco světového (1 dílo z 5) a chlubí se tím, ale jaksi se zapomíná, že se z nich stejně produkují průměrnosti až podprůměrnosti a programová skladba ČT se ani jinak tvářit nechce, furt se opakují Hříšní lidé města pražského, stále dokola vidíme Chalupáře, a Vyprávěj či Doktora Martina. A co je vlastně klíčové. ČT se nesmí řídit sledovaností, stále se prostě podlézá divákům a většinovému vkusu, který můžeme vidět i v české kinematografii. Jak diváky naučit analyzovat a rozlišovat, co je a není dobré, je něco co vůbec netuším jak provést. Protože jak čísla ukazují i Hlava medúzy je prostě stále většinový program, byť je absolutně nezvládnutý a tristní. () (méně) (více)