Brubaker

Ač zastávám názor, že vězni by se do nápravného zařízení neměli těšit, Brubaker měl něco do sebe. Zatímco zde tolikrát omílaný Shawshank se vydal po líbivé cestě filmové poetiky, on zvolil tu posetou výtluky syrového realismu. Obě dvě vedou do Říma lidskosti - i s tím připomenutím, že člověk může vyhrát proti jakémukoliv systému bitvu, ale nikdy ne válku. Nakonec je zvláštní, jak někdy můžou zásadovost, pevné postoje a charakterová přímost koketovat se sobectvím.. (15.07.2013)

I když ten snímek v zásadě nepřináší nic nového, pořád je to paráda. Opět boj jednotlivce proti úřední mašinérii, který nejde vyhrát. Ze začátku velmi temné a syrové drama nabírá postupem času světlejší barvy a chvíle. Redford byl skutečně vynikající, jen mi tu chybí nějaký silný protivník. Ostatní herci totiž příliš nevynikají, Freeman tu má jen malou roli a Koto nepředvádí nic výjimečného. Jinak to má taky parádní kameru a poměrně povedenou hudbu. A ten konec je velmi silný, protože staví vězně na vyšší úroveň než všechny úředníky. Celkově velmi působivý film. 80% (14.09.2009)

Pro mne spolu s "Frajerem Lukem" nejlepší a rozhodně nejautentičtější film z vězeňského prostředí. Celkově bezútěšná a syrová atmosféra celého snímku dokonale ladí s životem lidí za mřížemi, kteří jsou pro většinu společnosti pouhým odpadem a podle toho se s nimi jedná. Příběh ze světa, v němž idealisté předem prohrávají. (19.08.2007)

Rosenbergův návrat do vězeňského prostředí se nadmíru vydařil. Srovnání s "Frajerem Lukem" není naprosto na místě, protože oba filmy jsou úplně jiné a mají úplně jiný pohled na danou věc. "Brubaker" je dosti syrová a drsná podívaná ze špinavé a kruté věznice. V paměti zůstanou zejména scény jako vražda černocha Abrahama, vykopávání tajných hrobů a nejvíce pak závěr, který by byl v jiných filmech jiných režisérů patetický a klišoidní. V tomto případě je dokonale stylový, silný a skutečně dojemný. A za to patří Stuartu Rosenbergovi dík, že ani jediným prvkem nevykradl svůj o třináct let starší mistrovský kus a Robert Redford zahrál postavu sice tvrdého, ale idealistického Henryho Brubakera tak přesvědčivě, že se mu nechá jen a pouze věřit a držet pěsti. "Brubaker", coby film i hlavní postava je naprosto svůj, na nic si nehraje, nesbírá žádné velké ovace a proto si ho cením. (11.12.2006)

Dost jsem se na film těšil. Po zhlédnutí se ovšem cítím dost zklamán. Čekal jsem emočně vypětější hru. Film je především hrozně ukecaný, než cokoli jiného. První polovina je dost ubohá a nedá se na ni koukat. Jináč se jedná prakticky o to, co slibuje obsah. Redford rozehrál hru na nože proti vězeňskému systému, který je prohnilý až do morku kostí. Snaží se protlačit jakýsi svůj alternativní systém, o kterém bych si troufl prohlásit, že by ve finále nefungoval o nic lépe. Nemyslím si, že by po jeho praktikování vězňové opouštěli věznice nějak napraveni. S přidělenou volností by věznici možná tak opouštěli výrazně dříve, než jim velí výše trestu. Mnohem více se mi líbil systém, který zavedl jeden pán v tomto velkofilmu. Silnějších pasáží je ve filmu opravdu jen pár. Film je převážně řízen pod taktovkou nudy. Lidskost z filmu jen srší, ale ve finále jej shledávám převelice nereálným. S přimhouřením oka to vidím maximálně na ty dva kousky. (15.06.2016)